Astronomické fórum

Musk je v prvom rade biznismen... vybudoval starlik vdaka svojej znovupouzitelnej technologii nosicov....tym predbehol konkurenciu o desiatky rokov... a kedze sa to ukazalo ako zivotaschopna vec, je len logicke ze dalsi krok bude obdobne husta siet spionaznych satelitov a tym padom realtime pohlad na cely svet nonstop.... ak ste mocnost, ina cesta neexistuje.... ja som v podstate rad ze tym prvym je usa a nie cina...rusi sa nechytaju vobec... a aby som to aj uzavrel, nerobme si iluzie ze tomu dokaze nieco zabranit...zijeme v technologickej spolocnosti, a toto je dosledok toho...ci niekto z nas sa dobrovolne vzda ostatnych jej vyhod?

astrolama píše: ↑22. 03. 2024, 11:28 ... měl investovat do infrastruktury na zemi když už je tak "milý a pokrokovový". Akorát se to nedá tak snadno kontrolovat a kasírovat, že?

pozemna infrastruktura je ovela zranitelnesia ako satelitna konstelacia... vid posledne incidenty s podmorskymi kablami, nehovoriac o lokalnych nechtiac poskodenych kabloch...

starlink je jedna vec, ale planovana spionazna siet bude predpokladam iny level... z 200 - 300 km vysky mat hustu siet online kamier s teleskopickou optikou + iste aj infa... preto rusi prskaju, ale moc si asi nepomouzu - zostrelovat to bude riziko v konecnom dosledku aj pre nich kvoli vznikajucemu smetiu... no bude to vesele...

No my žijeme hlavně v pokřivené společnosti. Přijde mi, že tady většina společností angažuje v tom, že naprosto všechno bude pod dohledem, všichni na budou na internetu a pan Elon nám pak vítězoslavně ukáže, jak doletí s nerezovou trubkou a pár lidma na Mars, kde ti lidi zapíchnou vlajku a slepí pak poletí domu. Bravo
Super, ale myslím, že to není jen o naší planetě a Marsu, vesmír je jaksi větší a stojí to za to jej zkoumat i dál. A nebo co jinak, uzavřeme si vesmír nad hlavou a pokrokově tu budeme žít, jak potkani v kanálech.
Peto, ten Starlink má část svojí infrastruktury zrovnatak na zemi kudy data tečou, nevšiml jsem si, žeby počítače a servery lítaly ve vesmíru. Ne jinak tomu bude i u dalších sítí a já bych mohl taky napsat, pokud to bude někoho hodně sejřit, tak to může být taky zranitelné. Odstřelit pár antén, no problemo.

astrolama píše: ↑22. 03. 2024, 12:25 Peto, ten Starlink má část svojí infrastruktury zrovnatak na zemi kudy data tečou, nevšiml jsem si, žeby počítače a servery lítaly ve vesmíru. Ne jinak tomu bude i u dalších sítí a já bych mohl taky napsat, pokud to bude někoho hodně sejřit, tak to může být taky zranitelné. Odstřelit pár antén, no problemo.

..nj lenze ten kus infrastruktury je asi hyper strazeny, su to strategicke body... a lahsie sa strazi par anten ktore aj teraz sprostredkovavaju tok dat z existujucich spionaznych satelitov, ako kable na dne mora...

a ako hovorim, nerobme si iluzie, zijeme v ovela nebezpecnejsom svete ako si zili ludia pred 100, 200,300 rokmi ked prebiehali len lokalne konflikty.. zijeme v globalnom svete, s globalnymi radostami, starostami, a aj problemami ...

Starlinky budou asi nakonec ten mensi problem v nekterych lokalitach.

Na jednej strane sa EÚ snaží nezmyselnými nariadeniami spomaliť globálne otepľovanie a na druhej strane ideme otepľovať klímu posielaním dodatočnej energie z vesmíru na povrch, ktorá by inak minula Zem. Som zvedavý, ako toto dopadne. Tepelná bilancia atmosféry je jasná, tú oklamať nejde.

Ale no tak... poměr té energie navíc k celkovému množství energie ze Slunce bude nanejvýš takový jako poměr plochy těch zrcadel k ploše Země. Tedy až na nějaký faktor, který ale bude nezajímavý vůči té spoustě řádů. I když na politiky by ten argument fungovat mohl, ty nezajímá realita, ale to, jak to budou vnímat voliči.

biker.fm píše: ↑24. 03. 2024, 13:43 Starlinky budou asi nakonec ten mensi problem v nekterych lokalitach.

Teda divných snů jsem už pár v životě měl, ale takovou kravinu jsem teda ještě neviděl

Pro plný osvit celé elektrárny (bez poklesu ke krajům)je potřeba průmět plochy zrcadel ve směru odrazu jako má ta elektrárna + vzdálenost * tg(0.5°) z důvodu nenulového úhlového rozměru slunce.

Zjednodušeně řečeno, při pohledu z libovolného místa elektrárny se v zrcadle musí ukázat celý sluneční kotouč.

Ekonomicky je to pochopitelně naprostá pitomina, muselo by to totiž být na geostacionární dráze, a ještě s ovládaným náklonem, a tam to vychází i pro jeden konkrétní pozemní bod šíleně velké (přes 300km pro akorát plný kotouč slunce). Takže takováhle šaškárna pro každou jednotlivou elektrárnu. Pochybuju že by to někdo udělal velké třeba 1000km a osvětloval tím celou oblast. Vždyť je technicky úplná blbost.

Problém je, že toto nie je prvý a jediný projekt podobného typu, kde sa plánuje umiestnenie zrkadiel na obežnej dráhe. Nad niečím podobným sa špekuluje takmer už od začiatkov kozmonautiky. Dosť sa obávam toho, že znižovaním ceny za vynesený naáklad sa raz na podobnú blbosť nájdu peniaze a potom to bude nezastaviteľné. Podobne, ako sa to deje u komunikačných družíc.

A ted pribude dalsi "flotila" bordelu, tentokrate z jineho statu. Neresim zde ucel tech satelitu, jen jako by toho bordelu uz i tak nelitalo hodne tam nahore. Nedavno jsem fotil a a jednom snimku tech car co bylo, skoda slov.

Ahoj, přikládám včerejší foto z letadla nad Itálií.Je na něm vidět souhvězdí Casiopea a družice Starlinku.Bylo to zajímavé pokoukání.

Čína vypustila na obežnú dráhu prvých 18 satelitov megakonštelácie nazývanej Thousand Sails (čínsky Qianfan). Táto satelitná sieť tu bola v minulosti zmieňovaná s názvom G60, alebo G60 Starlink. Satelity boli umiestnené na polárnu obežnú dráhu vo výške 800 km. V roku 2024 by malo byť vypustených 108 satelitov, do konca roku 2025 by mal tento počet narásť na 648. V prvej fáze budovania megakonštelácie by malo byť na obežnú dráhu umiestnených 1296 satelitov s cieľom zabezpečiť pokrytie regionálnej siete. Dokončená sieť by mala pozostávať z viac ako 14000 širokopásmových viaclúčových satelitov na nízkej obežnej dráhe Zeme.

Zdroj: China launches first satellites for Thousand Sails megaconstellation

Nie je to jediný čínsky projekt. Existuje aj národný projekt s názvom Guowang (SatNet), ktorý plánuje umiestniť na obežnú dráhu 13000 satelitov.

Čína bude iný oriešok, ako SpX. Hneď prvý štart v rámci budovania megakonštelácie Qianfan vytvoril okrem umiestnenia 18. satelitov na obežnej dráhe aj viac ako 300 kusov sledovateľného vesmírneho odpadu (predmetov s veľkosťou viac ako 10 centimetrov). Podľa dostupných informácií bol tento odpad vytvorený rozpadom horného stupňa nosnej rakety. Je to už druhý incident tejto nosnej rakety, kedy došlo k rozpadu jej horného stupňa na obežnej dráhe.
Zdroje: Chinese megaconstellation launch creates field of space debris
Chinese rocket breaks apart after megaconstellation launch, creating cloud of space junk