Astronomické fórum

Já bych nejdříve sloučil data do dvou obrázku podle skupin a ty pak sloučil dohromady. Pokud používaš PI, tak přes Pixelmath to můžeš sloučit různými koeficienty ...

Existuje nějaká aplikace, do které bych dal velikost DSO v úhlových vteřinách a ona by my vyplivla seznam DSO? Nejlépe aby to umělo ještě třídit podle ročního období a případně dalších parametrů

Ja používam toto: https://telescopius.com/.
Dá sa tam filtrovať podľa veľkosti, výšky nad obzorom a doby v danej výsške pre vybraný dátum, kategórií objektov...

Super, toto vypadá přesně jako, to, co hledám. Díky

Bill píše:Já bych nejdříve sloučil data do dvou obrázku podle skupin a ty pak sloučil dohromady. Pokud používaš PI, tak přes Pixelmath to můžeš sloučit různými koeficienty ...

Ja som myslel na to, aby mi to pomohlo v redukcii šumu. Tento spôsob tomu pomôže? (Niečo mi hovorí, že by aj mohlo za nejakých podmienok, určite by to zafungovalo, keby tie sady boli rovnaké...)

Aby sa to rozumne spojilo by asi mali byť zosúladené histogramy (normalizované) - spodok a škála. Možno to vymyslím.

Skúsil som to nasypať všetko do jednej integrácie a dať normalizáciu "Aditive with scaling", ale neboli to presvedčivé výsledky.

Možno skúsim Tvoj návrh, znormalizujem to nejako ručne a skúsom to spočítať.

mirkovacik píše:Ja som myslel na to, aby mi to pomohlo v redukcii šumu. Tento spôsob tomu pomôže? (Niečo mi hovorí, že by aj mohlo za nejakých podmienok, určite by to zafungovalo, keby tie sady boli rovnaké...)

Pokud není jeden snímek výrazně horší, tak to musí fungovat vždy. Pokud je ale mnohem horší, tak ho nemá smysl používat vůbec.

mirkovacik píše:Aby sa to rozumne spojilo by asi mali byť zosúladené histogramy (normalizované) - spodok a škála. Možno to vymyslím.

Já si nemyslím, že je to třeba. Ale pokud máš ten pocit - můžeš použít Linear Fit

mirkovacik píše:Možno skúsim Tvoj návrh, znormalizujem to nejako ručne a skúsom to spočítať.

Já bych nejdříve zkusil v PixelMath normální průměr 0.5*(snimek1+snimek2) případně s váhou lepšího snímku 0.5*(0.3*snimek1+0.7*snimek2)

Někdy funguje dobře i geometrický průměr sqrt(snimek1*snimek2) - ale samozřejmě nesmíš mít nikde v pozadí 0, jinak by to asi mohlo udělat nějaké mapy...

Bill píše:

mirkovacik píše:Někdy funguje dobře i geometrický průměr sqrt(snimek1*snimek2)

Vyskúšal som a toto naozaj celkom dobre fungovalo na hmlovinu.

Ale zasa hviezdy s tým starým objektívom sú úplne zle a riešiť elimináciu hviezd a podobne... Hral som sa s tým ale neviem to dobre a rýchlo - tt už rýchlejšie nafotím nové frame-y.

Ako najlepšie zistiť kedy už je snímka prepálená? "Z toho vyplýva ako zvoliť vhodnú dĺžku expozície + vhodné ISO."
Napríklad táto snímka je už na hranici prepalu:?
https://uloz.to/!tntRles3xGOT/l-2471-is ... 0s-24c-cr2
Canon 6D, ISO 1600, 150s, Newton f3.4, mesto, filter Multiband

Pri UHC filtru by som zvolil cca 2x dlhšiu expozíciu.

Analýza senzoru 6D:

Mně to přepálené nepřipadá, ale nezvětšoval jsem to, abych si to lépe prohlédl. Já to zjišťuji podle úrovně histogramu.
Já se snažím mít všechny složky histogramu maximálně do jeho třetiny.

Mne to tiež nepríde prepálené, ale viac by som už nedával. Tiež by ma zaujímalo, čo si o tom myslia iní.
Ja by som to ale fotil na nižšom ISO - o nič neprídeš a súčasne predídeš prepáleniu.

Mne histogram ukazuje cca 1/3 až 1/2. Obávam sa presýtenia = zväčšenie hviezd "už teraz mám rozlíšenie 1.59"/pixel, čo sa mi zdá dosť". Nechápem ako niekto môže ťahať 600s pri f4. Že by to bolo nízkym svetelným znečistením?
Väčšinou sa odporúča pre 6D ISO1600, ale poniektorý dávajú aj ISO800. Určite nie som odborník a všetko čo som čítal bolo preložené translátorom, takže akákoľvek rada bude fajn.

LukasNestak píše:už teraz mám rozlíšenie 1.59"/pixel, čo sa mi zdá dosť". .

To přece nezáleží na délce expozice ani na saturaci hvězd, To je čistá geometrie: velikost pixelu / F = arctg rozlišení

Ten snímek rozhodně na hranici přepalu není. Tedy když pominu nějaké hvězdy. A vůbec, co to vlastně termín přepal u astrofotografie znamená ? Tam hvězdy, respektive jejich část, těch jasnějších) bude v saturaci vždycky, a jejich počet se liší podle délky expozice a nastavené citlivosti a foceného pole (např. jarní obloha vs. mléčná dráha).

Naopak DSO objekt nebude přepálený téměř nikdy (pokud pominu pár jasných jako M31, M42, nejjasnější hvězdokupy).

Ona tam neexistuje žádná ostrá hranice je/není to přepálené. Prostě si musíš jen stanovit jaký počet jak jasných hvězd v saturaci je pro tebe ještě OK. Potože nemít v saturaci žádné hvězdy, tak to nic nevyfotíš. Některé z nich jsou v saturaci už po jednotkách či desítkách sekund.

Samozřejmě, pokud plánuju fotit hvězdokupu, a chci mít hezky barevné hvězdy, dám tam ISO 400 a můžu to fotit klidně z města. A čas nastavím tak, aby se mi ty hvezdy ještě moc nesaturovaly, neslévaly, a byly nějak barevné.

Pokud fotím nějakou temnou prachovou mlhovinu, dám tam prostě ISO 1600 a odtáhnu s tím za tmavou oblohou, protože jinak to prostě nejde.

MilAN:
Neviem ako to presne opísať, ide mi o to aby ostali malé hviezdy malými a farebnými. Napríklad moja predstava:
- hviezda na zostave 1.59"/pixel je 4x4 pixela, z toho stredné pixely 2x2 sú presaturované "akože prepálené"
- na zostave 0,8"/pixel má tá istá hviezda 7x7 pixelov + prepálené jadro cca 3x3
- v jednom aj druhom prípade dávajú farbu ostatné neprepálené pixely
- takže keď hviezdu "prepálim" na 1.59"/pixel, tak bude väčšia ako na 0,8"/pixel
Môže to tak byť, alebo je to zlá úvaha?
mirkovacik, MMys:
Ďakujem za info, trochu sa pohrám s ISO pre rôzne objekty + ďakujem za info o snímke.

Časy 600s apod. si můžeme dovolit protože fotíme v době, kdy není Měsíc (Luna) na obloze. Pak taky pomůže obloha bez znečištění, filtry, nižší ISO.