Astronomické fórum

Nechci v žádném případě působit dojmem, že jsem tvrdohlavý - spíš jsem nadmíru zvědavý - ale mrkněte například na tento odkaz:

http://www.fchart.com/htexamples/soluti ... 10.6-1.pdf

Podobných fenoménů, které úzce souvisí s praxí, je popsaných hodně převážně v odvětvích, zabývajících se fyzikou atmosféry. Rozhodně je to zajímavé a ilustrativní a proto se pokusím pár těch textů přelouskat.

Pod některými z nich jsou podepsány v daném oboru celkem věhlasné kapacity, tak kde je zakopán pes? V Sidolu?

Já sázím na sidol.
Podobné neřády-leštěnky prodávají i na autoskla nebo zrcadla do koupelny . Když se s ní vyleští jen půlka zrcadla je pak krásně vidět jak to funguje.

No jo, ale co s tím objektivem, ten se přece neleští... >:(

vla napsal: Jak se na tom podílí hloubka rosnice a hmotnost a tedy tepelná kapacita objektivu? Přeci jen 140mm refraktorů jste asi navzájem moc neporovnávali, nebo ano? Hloubka rosnice je celkem mala, ma jen cca 18cm, tedy jen o malo vic, nez je prumer objektivu. Cocka je ovsem pomerne tlusta - oba cleny i se vzduchovou mezerou maji cca 4cm tloustky. Jinak lestim Sidolem, to ovsem jen tubus, cocku nikoli:-)

No, je to hezky komplikované.

Takový objektiv má asi velkou tepelnou setrvačnost. Tubus se možná nerosí díky použitému Sidolu. A nakonec - já osobně sázím i na onu již zmíněnou nízkou emisivitu lesklého tubusu z mosazi. Těžko říct, co dominuje; asi se na výsledku podepisují tyto jevy všechny - a určitě ještě i spousta dalších, jež jsme zanedbali.

To Achernar: Navrhuju, abys ten tubus teď tolik neleštil. Tím bychom případně potvrdili či odstranili ze hry ten Sidol.

Co Ty na to?  ;)

Když tak znovu přemítám, tak přeci objektiv je to poslední, co se na dalekohledu rosí. Pokud rosení ani nezačne, tak by ani nemusela vzniknout příčina ke kondenzaci (teplota je jen jednou z X podminek; oproti zbytku dalekohledu je přeci jen povrch objektivu výrazně hladší i čistší, v jeho okolí je vlivem rosnice omezen pohyb případných kondenzačních jader, je jich méně ...). Určitě může trošku pomoci větší teplotní setrvačnost (ta ale odhadem vystačí tak nanejvýš 3-4h).
Neošetření Sidolem hned tak nepomůže. Ona ta vrstvička, která tam vznikne je docela urputná a vydrží velmi dlouho.

Jinak malá sumarizace ze Stefan-Boltzman. zákona:
Při blízké teplotě vzduchu s povrchem Země je celkový zářivý tok od povrchu Země při teplotě povrchu teplé např. 2C a emisivitě cca 0.8 roven zářivému toku tělesa o emisivitě 1 a teplotě cca -15C (tedy modelu jasného nebe). Tzn. zářivý tok zhora i zdola je při podchlazeném povrchu prakticky vyrovnaný. Malé rozdíly budou „přebity“ mnohem výraznějším vlivem konvenční výměny tepla, popř. jinými mechanismy (odpar vysrážené vlhkosti, … ). I v onom výše zmíněném příkladu výše (byť je značně zjednodušený a značně nereálný) je vliv konvence cca 30x větší než úbytek energie radiací . V reálu to bude zpravidla méně (v mém experimentu to byla tak 5x). Na druhou stranu ale přibude vlhkost vzduchu, ... .

Každopádně je to jen jedno z možných vysvětlení. Třeba časem přijde někdo na něco lepšího.

Sidolem dalekohled lestim jen jednou, maximalne dvakrat do roka - pred DsD a nekdy i pred MHV, kvuli representaci. Naposledy jsem ho tedy lestil letos v srpnu.

Achernar napsal: Sidolem dalekohled lestim jen jednou, maximalne dvakrat do roka - pred DsD a nekdy i pred MHV, kvuli representaci. Naposledy jsem ho tedy lestil letos v srpnu.neuvažoval jsi o pozlacení ? to by jsi už nemusel leštit vůbec

neuvažoval jsi o pozlacení ? to by jsi už nemusel leštit vůbec
To přeci nejde, to by se začal rosit ;D

Včera jsem venku sledoval kometu, protože bylo jasno. Zemský povrch se velice rychle podchladil, zbytky sněhu se přestaly bořit, kaluže zamrzly...

Napadl mě experiment, jehož výsledky by snad mohly být vypovídající, a to bez jakéhokoliv měření. Jde mi o posouzení tohoto nápadu:

Vzal bych dva stejně velké čtvercové kusy plechu, lesklého mosazného a černě lakovaného ocelového. Oba plechy bych vyčistil a odmastil. Tloušťky plechů bych zvolil v poměru měrných tepelných kapacit obou materiálů. Dále bych z odpadního polystyrenu zhotovil nízkou bednu s tlustým dnem, která by tyto plechy izolovala od podchlazené země a zároveň by bránila proudění vzduchu, ideální by bylo zkoušet to za bezvětří.

Bednu bych položil na zem a z auta bych rychle v dobrých zimních rukavicích přenesl oba kusy plechu do bedny a umístil je symetricky kolem středu bedny, aby oba "viděly" na oblohu stejně. Injekční stříkačkou bych do středu každého plechu kápnul jeden mililitr vody a jen bych čekal, kde kapalina dřív zmrzne.

Protože tepelná vodivost mosazi je větší, než tentýž parametr u oceli, mohl bych vycházet z toho, že pokud zmrzne dřív voda na mosazném plechu, podílí se na tomto jevu rozdílná emisivita obou materiálů - nebo jsem něco v tomto postupu zanedbal?