Stavěl jsem hvězdárnu, domeček

[VK]

Pracuju v oblasti finančního poradenství, můžu podle parametrů budovy zvolit optimální pojištění. A nejenom budovy, taky přístrojů, osob, bezpečnosti práce, právní ochrany ...

ale opravdu.  ;)

Lidi jsou někdy nenechavci - i když ta fotka z Iráku je skutečně "síla". Jsem docela zvědavý, jak rychle to bude obnoveno. Irák měl observatoř, a když ji intervenční vojska zničila, tak by to USA a další státy, jimž ta armády patřily, mohly zase na svoje náklady obnovit. Vždyť astronomie je jen jedna - lidská (a jejím jednacím jazykem je angličtina; byla to právě astronomie, ve které se podařilo se angličtině takto prosadit).

O Irácké observatoři jsem našel http://de.wikipedia.org/wiki/Iraqi_Nati ... bservatory . Já jsem si hned podle té fotky říkal, že je to nějaké nedostavěné - a taky že jo!

V. K.

[FunTomas]

VK napsal: Pokud montáž má vlastní pohyblivé prvky na seřízení polární osy, pak máš samozřejmě pravdu  ;)
...
Keďže Brat píše:
"6) Na vrch pilíře bude přivařena další deska - menší, na kterou bude připevněna hlavice EQ-6 montáže", znamená to, že mám pravdu. Nerozoberám tu všeobecnú teóriu ustavenia montáže na stĺpe ale konkrétny prípad.
EQ6 má jemné pohyby na ustavenie.

[Homer]

To Algol77:
Vidím, že se zde objevil kolega
V doporučeních se, jak patrno, shodujeme. Jen poznámku k bodu 2) štěrkopískový polštář...
Moje doporučení polštáře tl. 50-60 cm namísto obvyklých 10-15 cm je myšleno jako levnější NÁHRADA betonu. Splní při daných podmínkách totéž co beton a vyjde levněji, Ve Skandinávii při docela jiných zámrzných hloubkách se tato náhrada betonu v základových pasech používá dlouho a s úspěchem. Takový polštář je pro vodu propustný a tím nenamrzavý, při zhutnění dostatečně únosný a LEVNÝ ;D. Homer

[3J]

Duk napsal:


No Pepo, tak jak jsi úsměvně dodal na adresu made in  SSSR, nemáš tak docela pravdu. Totiž soudruh Tal, když tuto montáž navrhoval, myslel i na tuto alternativu. Montáž se na sloupovém podstavci nechá cca o 15° natočit.
Má úvaha o těch okrouhlých otvorech byla myšlena spíš alternativně, do budoucna, pro případ náhrady za jinou, masivnější, né sériově vyráběnou.
Zastávám názor, nikdy neříkej nikdy
Zdraví D.No on ten sloup je sice ze dvou částí ( půlek) vzájemně sešrobovaných velkým závitem a v horní části sloupu je opět ve velkém závitě zašroubována vlastní montáž , ale když ty závity nedotáhneš tak stačí do dalekohledu jen trošku drbnout a on se ti pootočí klidně i o 60°.
Pokud na tom nechci dělat mechanické úpravy nezbývá než při ustavení točit celou trojnožkou.

[Algol77 (Jakub Koukal)]

To Homer: ;D co se týká toho násypu, neříkám, že to není realizovatelné a že to nefunguje, ale musíš uvážit také rozdíl mezi druhem přitížení a prostorovou tuhostí základu domu o nějakých prostorových rozměrech, s tím už promrzání cvičit nebude, ale ten sloup má v podstatě kluzné podepření po obvodu styku desky a sloupu, to znamená, že hlavně ta prostorová tuhost tu chybí a sloup si může dělat co chce, i dalekohled o váze kolem 200 kg je nesrovnatëlný se zdivem, střechou, stropem a také samozřejmě s nahodilým zatížením, které konkrétně v té Skandinávii není zanedbatelné ;D Podstavec dalekohledu není vetknut ani na jednom konci, je to pak klasická ukázka úlohy o počtech volnosti přesahujících stabilitu prvku...jedno kluzné uložení a jeden volný konec ;D

[Medved]

Homer napsal: Jen poznámku k bodu 2) štěrkopískový polštář...
Moje doporučení polštáře tl. 50-60 cm namísto obvyklých 10-15 cm je myšleno jako levnější NÁHRADA  betonu. Splní při daných podmínkách totéž co beton a vyjde levněji, Ve Skandinávii při docela jiných zámrzných hloubkách se tato náhrada betonu v základových pasech používá dlouho a s úspěchem. Takový polštář je pro vodu propustný a tím nenamrzavý, při zhutnění dostatečně únosný a LEVNÝ ;D. Homer

Štěrkopískový polštář či kamenný zához NEMÁ v případě bratova základu žádný smysl. V případě základu pod montáž je nutné vytvořit jen dostatečně masivní blok. Nic jiného. Nejde zde o přenos nějakého zatížení do nezámrzné hloubky. Jsem si jist, že kdyby se po provedení betonového bloku na štěrkovém polštáři či kamenném záhozu tento zához či polštář odstranil, zůstane betonový blok viset beze změny polohy jen pouhým třením jeho stěn o zeminu (ne na věky, samozřejmě). V tomto případě tedy nelze tvrdit, že je to náhrada betonu. Polštář či zához netvoří s betonem monolit, proto i když bude polštář založen 1,5m hluboko, bude betonový blok ovlivněn okolní mrznoucí zeminou. Také je nutno zmínit nutnost ovodnění takového polštáře či záhozu trativodem, jinak je to, jen jímka na vodu, sice nazamrzne, ale rozbředne... ovšem i to je v případě tak malých zatížení celkem jedno.

Polštář ze štěrkopísku či zához kamenem je zbytečné zdražení a zpracnění, které se, v případě této stavby, míjí účinkem. Nejjednodušší je vykopat jeden den díru, druhý den ji vybetonovat a hotovo.
Samozřejmě nezapomět na ty závitové tyče, že.

Kdyby takhle stavěli naši předkové, tak ta krásná chalupa, co je na bratových fotkách vidět, ještě nestojí.

A vůbec, navrhuji založení na pilotě. Průměr tak 1,2m, hloubka tak 12m, samozřejmě s patřičnou výztuží.

Nechci se nikoho dotknout, ale povahu řešení je nutno přizpůsobit zadání. Kdyby se takto mudrovalo nad každým pilířem plotu...

[Medved]

Algol77 napsal: To Homer:  ;D co se týká toho násypu, neříkám, že to není realizovatelné a že to nefunguje, ale musíš uvážit také rozdíl mezi druhem přitížení a prostorovou tuhostí základu domu o nějakých prostorových rozměrech, s tím už promrzání cvičit nebude, ale ten sloup má v podstatě kluzné podepření po obvodu styku desky a sloupu, to znamená, že hlavně ta prostorová tuhost tu chybí a sloup si může dělat co chce, i dalekohled o váze kolem 200 kg je nesrovnatëlný se zdivem, střechou, stropem a také samozřejmě s nahodilým zatížením, které konkrétně v té Skandinávii není zanedbatelné  ;D Podstavec dalekohledu není vetknut ani na jednom konci, je to pak klasická ukázka úlohy o počtech volnosti přesahujících stabilitu prvku...jedno kluzné uložení a jeden volný konec  ;D
Píšu po moc malých kouscích a moc dlouho....

[Homer]

Medvěde, prosím, než napíšete, čtěte pozorně o čem je řeč. Tlustší štěrkopískový polštář je LEVNĚJŠÍ a v daném případě stejně funkční jako bet. monolit. Další už ani snad nebudu komentovat
To Algol77 :
Šroubovaný pilíř na bet. základ jsem si já zde na AF nevymyslel. Celou dobu píšu buď o kalichu v patce a dobetonování sloupu, nebu přibetonování pilíře na armaturu vetknutou do patky. Píšu o způsobu armování pilíře, o štíhlosti atd a to do omrzení.

Takže přátelé, už jsem zde tímto problémem a debatou o něm se samými stavaři strávil dost času, takže mne zde napříště omluvte.
Jeden prvorepublikový úspěšný velkostavitel říkával "Každý staví dle své hlavy" a já dodávám " každý Čech, který postavil kozí chlívek, je stavitel". ;D Stavaře profíky z toho vyjímám....Homer

[Medved]

Levnější než beton to je, to ano, ale kdo, jak a za co vykope toho 0,5m jámy pro něj navíc?
Bavíme se o půdorysném rozměru jámy nejvíc 0,5x0,5m a to je pak každý zbytečný decimetr hloubky znát.
Stejně funkční jako monolit v tomto případě rozhodně není.
Vystihl to Algon77.

Kalich v patce je poněkud pracný.

Přibetonování je lepší, ale opět náročnější než jen vybetonovat díru a osadit závitové tyče.

Chata je na nedostupném místě a zvyšování objemu betonu není, při donášce v kýblu, jak brat zmiňoval, dobré. Tím netvrdím, že dotáhnout kus železa je jednodušší.

Tím, že navrhuješ provedení základu a bloku jako monolitu, zbavuješ se možnosti kompenzovat případný pohyb tohoto bloku. Ocelový sloup na závitových tyčích vždy do svislice ustavíš. A pohyb u toho bloku, tak malých rozměrů, určitě nastane. Možná jen nahoru a dolů, ale nastane.

[MilAN]

Medved napsal: Tím, že navrhuješ provedení základu a bloku jako monolitu, zbavuješ se možnosti kompenzovat případný pohyb tohoto bloku. Ocelový sloup na závitových tyčích vždy do svislice ustavíš. A pohyb u toho bloku, tak malých rozměrů, určitě nastane. Možná jen nahoru a dolů, ale nastane.Jaké závitové tyče předpokládáš ? Jestliže na jednu stranu ( z obav před vším možným) dám 1/2 m3 betonu , potom bych viděl úměrně k tomu šrouby o průměru 20 mm - ne méně.
Pokud se sloup i s betonovou patkou pohne, není přeci nutno dostat sloup do původní ( svislé nebo i výškové) polohy. Od toho je vlastní hlava montáže opatřena ustavovacími šrouby.

[Duk]

Už jsem nechtěl na toto téma vůbec reagovat, neboť zde není diskuze, ale osobitý názor.
Znám to moc dobře, projektanti od stolu apod., ale praxe bývá jiná. Proto následně vzniká diskuze, kde se řeší optimální způsob provedení a případná riziková hlediska. Diskuze není od toho, aby za rozdílné názory byl člověk urážen a zesměšňován.
To platí prosím všeobecně!
Zdraví D.

[Medved]

MilAN napsal:
Jaké závitové tyče  předpokládáš ? Jestliže na jednu stranu ( z obav před vším možným) dám 1/2 m3 betonu , potom bych viděl úměrně k tomu šrouby  o průměru 20 mm - ne méně.
Pokud se sloup i s betonovou patkou pohne, není přeci nutno  dostat sloup do původní ( svislé nebo i výškové) polohy. Od toho je vlastní hlava montáže opatřena  ustavovacími šrouby.
Šrouby 25-30mm.
Betonu bude potřeba cca 0,25m3.
Ano, pokud má hlava montáže vlastní ustanovení není nutno vyrovnávat celý sloup. Jsem ovlivněn montáží, která nemá ustanovení v hlavě. Řešení mi však přijde v daném případě jako nejlepší i do budoucna. Při změně vybavení na šrouby jednoduše ukotvím něco jiného - ano lze řešit i na vrcholu sloupu. Opět mi však přijde lepší prostě celý sloup odmontovat, odnést a úpravu provést někde v klidu v dílně. Sloup s kotvící deskou asi bude nutno nechat někde vyrobit, ale na místě samém odpadají jakékoliv složitější operace.

[Algol77 (Jakub Koukal)]

to MilAN: sloup se pohne v každém případě, dotvarování základové spáry se děje vždy, jde o to, aby se to nedělo trvale a různě pro jednotlivé rohy pilíře, to by pak znamenalo problém, i kdyby nahoře bylo bůhvíjaké ustanovení... ;D
to Medved: nevím, jestli teorie toho, že základ bude viset v luftu pouze třením o zeminu okolo (kdoví jaký jíl nebo písek), je zrovna to pravé ořechové, zdražení podsypem je diskutabilní, je ovšem pravdou, že by stačila uhutněná základová spára, co se týká uložení v nezámrzné hloubce, aby pilíř mohl být uložen v menší než nezámrzné hloubce, musel by mít objekt kolem 25-30 m2, o tom, proč tomu tak je, doporučuji studium skript pozemního stavitelství pro druhý ročník VŠ stavební ;D Jinak co se týká te piloty, tohle je spíš už studna, ale zajímalo by mě, proč bys ji dělal 12 metrů hlubokou? V tomto případě bys nejspíš dělal pilotu opřenou, protože v té hloubce se už dostaneš většinou na štěrky a tudíž bys tím popřel svou vlastní teorii o tom, že stačí tření stěn (mimochodem je na to krásný integrál a můžu tě ubezpečit, že základ o hloubce do 2 m jej rozhodně splňovatz nebude)
to Duk: zajímavé, zajímavé, začíná to osočením o projektantech od stolu a končí to nabádáním o neurážení, trochu obrat o 180 stupňů, ne? Je pravda, že v současné době jsem projektant od stolu, protože tu klávesnici mám položenou na stole, ale klidně s ní můžu chodit.... ::)

A proč se tím tak zabývám? Protože u nás na hvězdárně mám jeden takový sloup, přes jedno podlaží a ten sloup není viditelně založený tak, jak by měl být, nádherné praskliny a spousta doprovodných jevů...

[Homer]

Tak ještě jednou a slibuji že naposledy.

Štěrkopískový polštář, který popisuji, je náhrada části betonového monolitu. Nekope se tedy NIC navíc. Už jsem to minimálně 2x popsal. Jde o to, nahradit vrstvu namrzavé zeminy nenamrzavým materiálem a to do nezámrzné hlouky. Zároveň jde o to, aby tato náhrada byla co nejlevnější - tedy mohlo by jít, ale nemusí. Každý staví dle své hlavy a peněz
Pohyb bloku je nesmysl - je obsypaný dokola rostlou zaminou, je integrální součástí terénu, proč by měl cestovat? Ledažeby se v místě vyskytovala samostatná deska a pohybovala se kontinentálním driftem ( to by se starý Wegener divil ) ;D.
Prostě se pohybovat nemá kam a svislý pohyb je vyloučen uložením do nezámrzné hloubky. Měrné zatížení základové spáry je minimální.
Nevím kolik kalichů v patce Medvěd kdy zhotovil, ale rozhodně to není pracné. Prostě se do betonu při jeho betonáži vloží dřevěný kastlík nebo polystyrenové desky nažezané do požadovaného tvaru a spojené nějakou izolační páskou, kobercovkou, drátkem atd..Potom se to byjme. Co je na tom pracného?
Daleko pracnější je osazovaz závitové tyče ( naposledy jsem to dělal před dvěma měsíci ) a na ně osazovat a dopasovat plotnu s otvory pro přišroubování....Nemluvím o budoucí údržbě...
Moje poznámka o stavitelích kozích chlívků vychází ze zkušeností s českým národem. Málokdo se plete do práce právníkům, farmaceutům apod. ale stavební odborníky bychom mohli pytlovat a vyvážet do zahraničí ;D Ostatně tato debata to jen potvrzuje.
Léta jsem projektoval, učil zednické učně, procházel stavbami a svýma rukama stavěl a je to pořád stejné ??? Co já už viděl roztodivných konstrukcí.....Pokud jsem se tedy dotkl něčí integrity, jak naznačil DUK, omlouvám se a jako svoji duševní profylaxi si ukládám závazek nechat každého stavět dle jeho hlavy Homer

[Algol77 (Jakub Koukal)]

to Homer: to víš, že by se pohnout mohl ;D V zadání chybí základová zemina, může dojít k vyplavení částic (spodní voda) a pak v místě přechodu přes základovou desku je dilatační spára, která umožní pohyb právě v rámci své dilatace...já vím, je to zabíhání do extrémů, ale pokud mi někdo bude tvrdit, že 1 m vysoký základ může viset v luftě pouze a díky tření zeminy a stěn bloku, pak budu i já zabíhat do extrémů...to navíc ani není řečeno, o jakou zeminu jde, ve horninách 5-7 by to možná šlo, ale běžná 3 a 4 to nezvládne... ;D No a pokud se týká mé způsobilosti, pár staveb sem vedl jako HS (i stavby kolem 100 milionů se speciálním zakládáním) a pár staveb sem už vyprojektoval (mimo jiné i ty haly, i s extrémním pojezdovým zatížením), kozí chlívek sem bohužel zatím nedělal ani jeden...a všechno zatím kupodivu stojí.... ;D