Zerochromat

[KpS]

Pokud AD korekce funguje, musí pro ni být nějaké vysvětlení. Jedno bych si uměl představit. Optická osa je u Zeroachromatu určena korektorem a s ním pevně spojeným výtahem. Sem přichází světlo z virtuálního objektivu. Ten je na ose a je na ni kolmý. Kdyby se obě zrcadla pootočila o stejný úhel, kolmost zůstane, ale objektiv vyjede z osy. Případný posun ve směru osy se dorovná přeostřením. Na objektiv posunutý do boku se mohu dívat tak, že zůstal na ose, jen se změnil tvar jeho ploch. Z čočky se při velmi malém posuvu stane původní čočka plus klín (jak lze ukázat z rovnice pro kulovou plochu). Pokud se pootočí jen jedno zrcadlo, dojde nejen k posuvu, ale i k náklonu objektivu. Stále předpokládám malé veličiny. Samotným náklonem nevznikne klín. Pepa by možná potvrdil, že při seřizování hvězda zůstane při rozumném zvětšení v zorném poli. Pak by se mimoosové aberace ve středu zorného pole nemusely příliš lišit od těch, které bez posuvu odpovídají tomu místu, kam se hvězda posunula při seřizování.

Výše popsaný mechanismus korekce atmosférické disperze je umožněn tím, že objektivem Zeroachromatu je jednoduchá spojka. Dva klíny, které by vznikly posuvem achromatického objektivu, dají v součtu klín, který je achromatický. Disperze, která by svým opačným znaménkem umožnila korigovat tu atmosférickou, zde ní. A navíc by tu ani nebyl člen potlačující mimoosové posuvem a náklonem vznikající aberace.

[Psion]

Tak nějak to asi bude, přiznám se, že jsem to detailně nestudoval. Přední singlet má poměrně velké ohnisko (F19) a korektor není pevně spojený s výtahem ale je v té soustavě pevně uchycený. Posuvem korektoru při vznikaly naprosto jiné optické parametry dalekohledu. Při běžném zvětšení např. 120-150x není posun opravdu velký (tedy je v rámci FOV).

Přiznám se, že jsem měl na začátku velké pochybnosti o té soustavě a když mi dorazil dalekohled a viděl jsem mechanické zpracování prototypu, tak jsem se chytal za hlavu. Nicméně jsem byl velmi překvapen jak to ukazovalo. Mezi tím výrobce dořešil mechanické připomínky a prodal několik dalekohledů, poslední do USA a majitel, důvěryhodný člen CN, napsal malou recenzi.

Problém těchto systémů je, že všichni předem vědí, že to nemůže fungovat, že to nejde zkolimovat a že skládaný dalekohled je nesmysl, který každý okamžitě rozezná od běžného refraktoru pouhým pohledem do okuláru. Stačí si prohledat na CN řady příspěvků, ohledně Zerochromátu.

Bohužel, v poslední době je na trhu dalekohledů těsno a tyto války začaly podporovat i někteří výrobci dalekohedů. Byl jsem překvapen, kdy Rohr, ačkoli to nikdy neudělal, uveřejnil test jednoho špatného objektivu Istar Optical, což je výrobce, který leží v žaludku jeho velkému kamarádovi z APM Ludesovi a začal dokonce tvrdit, že snížení barevné vady o 35% je pouze Istar marketing, což není pravda a řada pozorovatelů to snížení potvrdila. Tohle u Rohra nechápu, shazuje tím své testy, myslel jsem, že je profesionál.

[Peťa]

Rohr rozhodně profesionál není - tedy je profesionál pouze v tom smyslu, že bere za svá měření peníze. Samozřejmě je zajímavé se na jeho testy podívat, určitě nějakou výpovědní hodnotu mají a z odborného hlediska je jako ne-optik detailně posoudit nedovedu. Dovedu ale zhodnotit serióznost jeho komentářů okolo. On má sice na některých fórech dobrou pověst a jeho slovo platí za bernou minci, ale když jsem se pořádně začetl do jeho příspěvků a pobavil s pár lidmi, tak jsem se nestačil divit. Jednak není nezávislý, protože bere zakázky i od prodejců a výrobců techniky, a taky se divím, že má zapotřebí vypouštět různé osobní útoky na prodejce i jiná astronomická fóra než je to jeho oblíbené. Další problém je, že výsledky jeho testů bývají velmi často nevhodně interpretovány, za což ovšem zas až tak nemůže.

[Psion]

Nechci to v tomto tématu nějak rozebírat, ale máš pravdu, někdo si holt takové měření zaplatil a navíc se neobjevilo na jeho standardním foru, ale pouze jeho stránkách a CN. Samotné měření není potřeba nějak vylepšovat i když to také lze, stačí jen vybrat z dalekohledů ten nejlepší nebo nejhorší.

Zpět k Zerochromátu, někdy v dubnu bych měl otestovat nový optický design ve zcela fungl novém dalekohledu, tak jsem zvědav, jak se to povede. Zajímavé je, že v poslední době slyším na čínskou optiku stížnosti nejen ve smyslu kvality ale i ceny (měl jsem možnost otestovat i nějaké kousky) a někteří výrobci opět nechávají vyrábět optické komponenty v EU. To se týká nejen Zerochromatu, ale i Istar Optical.

[astar]

KpS: To co popisuješ nemůže opravit posun obrazů v červené a modré barvě. V podstatě těmi náklony zrcadel dojde k vzájemným náklonům,posunutím objektivu a korektoru proti sobě. Tím vzniknou významné monochromatické vady . De facto vznikne roz centrovaná soustava.
Můžeš upřesnit jak vznikne disperze posunutím jednoduché čočky od osy ? Ať se snažím jakkoli to simulovat v programu OSLO , tak hlavně dojde k zhoršení kvality obrazu ale k minimálnímu posuvu obrazů pro krajové barvy .

To Psion: Sem zvědavý na to video, jak si slíbil .


Něco pro ty co pozorují:
Momentálně nemám možnost si to ověřit, tak kdo může, ať si to zkusí.
Při výšce hvězdy nad obzorem 10st. je difrakce cca 330" . Protože jsem nikde nenašel hodnotu Abbého čísla pro vzduch, předpokládám hodnotu 60 (hodnota pro běžné korundové sklo), tak barevný posun C-F bude cca 330/60= 5.5" (pro fialovou až 10" ). To znamená, že se hvězda bude jevit jako barevná úsečka. Možná to ani nebude pozorovatelné ,protože seeing to rozmaže tak nízko u obzoru . Taky by to měl být bobře barevně korigovaný dalekohled, nejlépe zrcadlo a kvalitní okulár.

[Bill]

Možná to ani nebude pozorovatelné ,protože seeing to rozmaže tak nízko u obzoru  
No já mám fotky Helixe, a tam, je to krásně vidět - teda ne úsečky, protože seeing u obzoru stojí za starou belu, ale "krásné duhové kuličky"

[Psion]

astar: Udělám, jakmile se uzdravím, teď bojuju s nějakou virozou.

Já jsem zkoušel hýbat zrcadlem v jiném programu a přijde mi, že to funguje, červená jde jedním směrem a modrá přesně opačným, tak jak to vypadá i v reálu.

[astar]

Psion: Ty máš parametry(radiusy .....) toho Zerochromátu ? Pokud ano mohl by si mi je poskytnout?

[KpS]

Můžeš upřesnit jak vznikne disperze posunutím jednoduché čočky od osy ?Ve svém příspěvku jsem zapomněl připomenout vstupní clonu, která musí zůstat na ose korektoru. Nemůže být u reálného objektivu a je potřeba ji zajistit jinak. Např. clonou za polní čočkou korektoru. Posuv předpokládám malý a zanedbávám jeho druhou a vyšší mocniny.

[Sasa3]

Něco pro ty co pozorují:
Momentálně nemám možnost si to ověřit, tak kdo může, ať si to zkusí.
Při výšce hvězdy nad obzorem 10st. je difrakce cca 330"  . Protože jsem nikde nenašel hodnotu Abbého čísla pro vzduch, předpokládám hodnotu 60 (hodnota pro běžné korundové  sklo), tak barevný posun C-F bude cca  330/60= 5.5" (pro fialovou až 10" ). To znamená, že se hvězda bude jevit jako barevná úsečka.  Možná to ani nebude pozorovatelné ,protože seeing to rozmaže tak nízko u obzoru .  Taky by to měl být bobře barevně korigovaný dalekohled, nejlépe zrcadlo a kvalitní okulár.
Abbeho cislo vzduchu je V_e=88.51. Pocital jsem z toho toleranci, o kolik se mi muzou posunout cocky v olejovem dubletu. Rozhozeni centrovani zpusobuje obdobny posun mezi barvami, jako atmosfericka refrakce. Jako miru zanedbatelnosti jsem pak vzal atmosferickou refrakci ve vysce 50 stupnu nad obzorem, ktera cini asi 50", coz v posunu mezi C a F carami znamena rozdil asi 0.6". Kdyz mi vyslo, ze s 50 mikronovou mezerou mezi sklem a hlinikovou objimkou nutnou pro to, aby sklo nebylo za velmi nizkych teplot pod tlakem, muze byt maximalni posun asi polovicni oproti atmosfericke refrakci ve vysce 50 stupnu nad obzorem, tak jsem to dal neresil a pouzil obycejnou hlinikovou objimku.

Jinak tenhle typ moznosti kompenzace atmosfericke refrakce mel v sobe zabudovan olejovy triplet W. Busche. Byl tam ciste z praktickeho hlediska, v domacich podminka je tezke nevybrousit cocku s mensim klinem. Ten zpusobuje opet onen posuv barev a to bylo mozno kompenzovat mirnym posunutim centralniho skla. Stejne tak bylo mozno objektiv na miste naladit na atmosferickou refrakci.

[astar]

Karle , díky za přiblížený. Vyzkoušel sem a funguje to . Právě že je tady velká primární barevná vada,která se pak koriguje tím korektorem tak pak zůstane jen ten posun barev . Tak to je perfektní řešení .

[Psion]

Taky všem děkuji za informace, já jsem tu funkcionalitu opticky vůbec nestudoval, prostě to fungovalo, tak jsem to tak bral.

[Psion]

SN2~920/10000*200/12=1.5

Tedy slusny semi-apo (co vic si na vizual prat)


Teď si tak uvědomuji, že to je o něco lepší, než u námi před mnoha lety obdivovaných prvních SkyWatcherů ED80 nebo klasika Zeiss AS 63/840.

[Psion]

Tak přišla nevyhnutelná věc, z amaterského prodeje se business přenáší na profesionály a tedy i požadavek na vyšší kvalitu a nový obchodní model a ceny se od nového roku výrazně zvýšily. Nyní tedy stojí 200mm Zerochromat 7500 EUR, narozdíl od poslední ceny 4500 EUR. Výroba optiky se namísto Číny kompletně přestěhovala do EU a tedy i ceny jsou jinde. Myslím, že se stal Zerochromat pro řadu lidí už pouze snem....

[Artaban]

Když se podíváš na ceny Istar Optical, tak se moc nedivím. Např. jen objektiv achromát v objímce 204/F8 /R35 nebo F12 stojí 2685 doláčů. Hotovej refrák by stál asi 4,5 tis. Tady je výhoda, že člověk si může zbytek dobastlit sám. Pak ta cena za velký čočkáč celkem uleze. No a po optické stránce je Zerochomat jinde a je kratší.