ED100 vs. AS80/1200

[Psion]

U těch velkých průměrů je samořejmě u refraktoru obecně problém a tak třeba Clarkův 61cm dalekohled v Lowell Observatory má F16, ale podle mě to cloní, aby to bylo koukatelné na F21 (první přednastavená clona objektivu).

Když se mrkneš na dva stejné průměry (200mm) achromátu a apochromátu, ani jeden nevypadá nijak zázračně.

[MilAN]

Když se mrkneš na dva stejné průměry (200mm) achromátu a apochromátu, ani jeden nevypadá nijak zázračně.
[/img]Až na to, že  APO má 1/2 délku a při tom 1/5 barevné vady.  Je dobré ty údaje  porovnat všechny, takže pro Zeiss 200/3000 je dobré přiložit taky odpovídající obrázek a tabulku :

[Psion]

Tak to je jasné, jenom jsem ukazoval, že oba dalekoheldy jsou na tom nic moc a TMB 200mm APO je na tom hůře než TMB 150mm APO.

[SIRIUS_758]

Ono se to nezdá, ale ten rozdíl tam opravdu je větší, než je na první pohled z obrázků rozostřené umělé hvězdy patrné..Ty fotografie mohou být zavádějící, protože se těžko tady může dodržet nějaká standartizace, např. kontrast, sytost..
Na druhou stranu - klobouk dolů před tím AS Zeissem - barevná vada je stejná jako u achromátu TAL 100/1000 v dobách jeho největší slávy..

Jinak si myslím, že Saša se velmi přiblížil pravdě - s tou sferochromatickou vadou u světelnějších APO, či ED APO objektivů - toto jsem v minulosti pořád nechápal u zveřejněných testů SW ED 120 - a nikdo mi to tady nedokázal vysvětlit.. To, že testy p.Rohra tohoto objektivu, především nové série po "retuši" a změně dodavatele optického skla, vypadaly číselně až neuvěřitelně dobře ( Rc index v desetinách..), nicméně fotografie spotů a rozostřené hvězdy, a ověření v praxi, toto nepotvrzovaly - zbytková barevná vada v podobě modrofialového lemu až haló byla podstatně větší, než u TMB objektivu podobných parametrů a se stejným Rc indexem.. Takže se opět potvrzuje i to, že konkrétně tento objektiv je v podobě dubletu na hranici možností, či spíše už za ní, především z pohledu velkosériové výroby.. Ostatně p.Rohr jich měřil docela dost a ryze statisticky můžeme zkonstatovat, že povedený je tak každý třetí.. Naopak u AS objektivů z doby dávné se ukazuje velmi nízký rozptyl dosažených parametrů, které jsou vesměs velmi blízko hranice, co se z té kombinace skel dalo dostat.

[astar]

S tou sferochromatickou vadou(primární BV- barevná vada polohy ) to není ,jednoduché. Velmi značný  rozdíl je mezi APO dubletem a APO tripletem. Při použití vhodné kombinace skel, má dublet cca 4 větší sferoromatickou vadu než triplet . Je to v podstatě jednoduché. U tripletu je 6 ploch na korekci , kdežto u dubletu jen 4.  Z toho vyplývá , že RC-index není to hlavní, záleží taky na konstrukci , jak sem uvedl. Případě primární vady nemá význam retuš, neboť sférická vada  barvy C je záporná , kdežto čáry F je kladná . Křížení těchto vad bývá na zóně h 0,7.

[Psion]

Možná něko bude zájímat pár měření Fraunhoferových objektivů u nás:

http://www.cbks.cz/upice2010/041.pdf

http://www.cbks.cz/2008/referaty/70.pdf

[Jiri_Skalsky]

To astar : Zkoušel jsem porovnávat objektivy-dublety,triplety z nejrůznějších kombinací skel.
Jak Zeiss AS 80/1200,tak ED 80/600 / KzF2-BK7 resp.KF3-FPL53/ mají v C-F oboru chromatické kroužky velice blízké difrakčním.
U těch tripletů jsem hledal největší světelnosti objektivu tak,abych dosáhl stejného vztahu mezi průměry difrakčního a chromatického obrazu jako u AS či ED 80/600.
Přiznám,se,že pro světelnosti nad 1/7-8 jsem moc úspěšný nebyl.
Nemáš nějaké hodně dobré triády skel,které bu umožnily jít  u průměru 80 mm jít třeba na 1/6 ?  Barevně i s vadami vyšších řádů OK.
Já se prostě nechytal.

Zdar J.S.