Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Mě cca26, po silnici něco přes 40, ale světlo "jezdí" přímo
tel 608 920 902 Nemám rád tenhle stát.
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
chci se zeptat: jak je to s údržbou zrcadel opravdu velkých dalekohledů se zrcadly několik metrů v průměru? jak se řeší např. slepnutí a bordel na zrcadle? díky
Meade 12" ACF , Dobson SW 200/1200
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Máte někdo zkušenost s temperací primárního zrcadla ve smyslu přesných teplotních hodnot ?
Zajímalo by mě, jak malý rozdíl teplot musí být, aby byl obraz nerušen.
Mě vychází rozdíl kolem 3st.C už docela únosný, ale ideál je přibližně 1st.C
Nejsem si tím ale příliš jistý, taky na druhou stranu jak stanovit, kdy už je obraz dokolnale klidný a na svědomí má vše už jen seeing a kdy do toho zasahuje i ta nedostatečná temperace ?
Zajímalo by mě, jak malý rozdíl teplot musí být, aby byl obraz nerušen.
Mě vychází rozdíl kolem 3st.C už docela únosný, ale ideál je přibližně 1st.C
Nejsem si tím ale příliš jistý, taky na druhou stranu jak stanovit, kdy už je obraz dokolnale klidný a na svědomí má vše už jen seeing a kdy do toho zasahuje i ta nedostatečná temperace ?
-
Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3578
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
chci se zeptat: jak je to s údržbou zrcadel opravdu velkých dalekohledů se zrcadly několik metrů v průměru? jak se řeší např. slepnutí a bordel na zrcadle? díky
Třeba budova kopule 3.5m dalekohledu na Calar Alto skrývá v útrobách i vakuovou komoru a celá stavba je vyřešená tak, že se se do ní zrcadlo dá snadno přemístit. Čištění a nové pokovení probíhá pravidelně jednou ročně.
Třeba budova kopule 3.5m dalekohledu na Calar Alto skrývá v útrobách i vakuovou komoru a celá stavba je vyřešená tak, že se se do ní zrcadlo dá snadno přemístit. Čištění a nové pokovení probíhá pravidelně jednou ročně.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 250D a R50, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, Meopta S2 82HD, TAL MT-3S
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Máte někdo zkušenost s temperací primárního zrcadla ve smyslu přesných teplotních hodnot ?
Zajímalo by mě, jak malý rozdíl teplot musí být, aby byl obraz nerušen.
Přiznám se, že jsem teplotu zrcadla nikdy neměřil.
Temperace má vliv na dvě věci :
1/ na turbulenci (seeing) uvnitř tubusu, a
2/na deformaci plochy zrcadla nerovnoměrným ochlazováním zrcadla.
ad1/
V prvním případě záleží na tom, jak je zrcadlo umístěno - uzavřený tubus i ze zadu, nemožnost proudění vzduchu kolem zrcadla, nasávání tubusem vzduchu od země .Teplota zrcadla oproti teplotě okolního vzduchu ( kterého- u země nebo vpředu tubusu ?) ?
ad2/
Z toho druhého vyplývá, že není jednoduché měřit, protože záleží na místě KDE. A v případě , že změříme rozdíl ( např. kraj, prostředek,) deformace obrazu navíc záleží druhu skla (koeficient tepelné roztažnosti)
Daleko jednodušší a přesnější je pohled do okuláru ( nakonec stejně ten dalekohled je dělán na koukání okulárem při silněji rozostřené hvězdě.
Turbulence v tubusu je přeci vidět na první pohled. Okamžitě po oddeklování je vidět, jak teplý vzduch "vytéká" z tubusu a obraz není kruhový ,ale má směrem od země špičku. Po téhle výměně a urovnání teplot vzduchu vně a uvnitř zůstává vliv teplejšího zrcadla a před velký kruhový obraz rozostřené hvězdy přecházejí pozvolna"vlny" a "bubliny". Když tohle skončí, je temperace O.K
Deformace plochy se pozná rovněž na dost rozostřeném obrazu hvězdy. Stačí si pamatovat, jak moje zrcadlo vypadá např. po půlnoci ( a kdy zároveň nenastávají extrémní výkyvy teploty), kdy je předpoklad, že je srovnaná teplota zrcadla. A pokud není ještě zrcadlo vytemperováno, objevuje se na difrakčím obrazci výrazná okrajová zóna
Zajímalo by mě, jak malý rozdíl teplot musí být, aby byl obraz nerušen.
Přiznám se, že jsem teplotu zrcadla nikdy neměřil.
Temperace má vliv na dvě věci :
1/ na turbulenci (seeing) uvnitř tubusu, a
2/na deformaci plochy zrcadla nerovnoměrným ochlazováním zrcadla.
ad1/
V prvním případě záleží na tom, jak je zrcadlo umístěno - uzavřený tubus i ze zadu, nemožnost proudění vzduchu kolem zrcadla, nasávání tubusem vzduchu od země .Teplota zrcadla oproti teplotě okolního vzduchu ( kterého- u země nebo vpředu tubusu ?) ?
ad2/
Z toho druhého vyplývá, že není jednoduché měřit, protože záleží na místě KDE. A v případě , že změříme rozdíl ( např. kraj, prostředek,) deformace obrazu navíc záleží druhu skla (koeficient tepelné roztažnosti)
Daleko jednodušší a přesnější je pohled do okuláru ( nakonec stejně ten dalekohled je dělán na koukání okulárem při silněji rozostřené hvězdě.
Turbulence v tubusu je přeci vidět na první pohled. Okamžitě po oddeklování je vidět, jak teplý vzduch "vytéká" z tubusu a obraz není kruhový ,ale má směrem od země špičku. Po téhle výměně a urovnání teplot vzduchu vně a uvnitř zůstává vliv teplejšího zrcadla a před velký kruhový obraz rozostřené hvězdy přecházejí pozvolna"vlny" a "bubliny". Když tohle skončí, je temperace O.K
Deformace plochy se pozná rovněž na dost rozostřeném obrazu hvězdy. Stačí si pamatovat, jak moje zrcadlo vypadá např. po půlnoci ( a kdy zároveň nenastávají extrémní výkyvy teploty), kdy je předpoklad, že je srovnaná teplota zrcadla. A pokud není ještě zrcadlo vytemperováno, objevuje se na difrakčím obrazci výrazná okrajová zóna
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Po téhle výměně a urovnání teplot vzduchu vně a uvnitř zůstává vliv teplejšího zrcadla a před velký kruhový obraz rozostřené hvězdy přecházejí pozvolna"vlny" a "bubliny".
Ano, takto nějak se snažím kontrolovat temperaci zrcadla, ale nebyl jsem si jistý, protože mi připadalo, že částečně jemné vlnky přecházejí přes rozostřený obraz stále. Ale to je obávám se možné, protože to 12kg 400mm zrcadlo většinou nestíhá změnu teploty okolí. A proto by mě zajímalo jaký teplotní rozdíl (teplota skla zrcadla a teploty vzduchu ve stejné výšce mimo tubus) je už problém ..
Jinak já měl jedno čidlo vně tubusu na úrovni zrcadla tedy ve stejné výšce jako druhé čidlo, které bylo nalepené uvnitř žebrování zrcadla v kontaktu se stěnou skla a odizolované od okolního vzduchu aby měřilo pokud možno teplotu masivu zrcadla.
Samotná problematika měření teploty povrchu a teploty vzduchu jistě není snadná, spíš se jedná o orientační hodnoty - a je zajímavé jak výrazné rozdíly vychází při přesunu dalekohledu ze sklepa ven nebo když je dalekohled na louce za denního pozorování a pak padá noc a teplota jde dolů a zrcadlo to horko těžko dohání ..
Ano, takto nějak se snažím kontrolovat temperaci zrcadla, ale nebyl jsem si jistý, protože mi připadalo, že částečně jemné vlnky přecházejí přes rozostřený obraz stále. Ale to je obávám se možné, protože to 12kg 400mm zrcadlo většinou nestíhá změnu teploty okolí. A proto by mě zajímalo jaký teplotní rozdíl (teplota skla zrcadla a teploty vzduchu ve stejné výšce mimo tubus) je už problém ..
Jinak já měl jedno čidlo vně tubusu na úrovni zrcadla tedy ve stejné výšce jako druhé čidlo, které bylo nalepené uvnitř žebrování zrcadla v kontaktu se stěnou skla a odizolované od okolního vzduchu aby měřilo pokud možno teplotu masivu zrcadla.
Samotná problematika měření teploty povrchu a teploty vzduchu jistě není snadná, spíš se jedná o orientační hodnoty - a je zajímavé jak výrazné rozdíly vychází při přesunu dalekohledu ze sklepa ven nebo když je dalekohled na louce za denního pozorování a pak padá noc a teplota jde dolů a zrcadlo to horko těžko dohání ..
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Kde najdem plosne najjasnejsi zdroj H-alfa vacsi nez nejaka planetarna hmlovina? Severna Amerika NGC 7000? Slnko vynechajme.
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Este jedna otazka, pochopil som spravne, ze prvy majovy vikend koliduju dve astronomicke akcie, Litice a MHV? Ceska komunita musi byt pozehnane pocetna.
Ak je to naozaj tak, ocenim kazdy tip, podla coho si jednu z nich vybrat. Zatial som na ani jednej z nich nebol. (V programe MHV som videl nejake prednasky, co je +1 bod.)
Ak je to naozaj tak, ocenim kazdy tip, podla coho si jednu z nich vybrat. Zatial som na ani jednej z nich nebol. (V programe MHV som videl nejake prednasky, co je +1 bod.)
-
Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3578
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Nejjasnějěí zdroj Halfy bude zřejmě nějjasnější mlhovina, což je M42 v Orionu.
Ano, akce se překrývají. Vzhledem k tomu, že na obou bývá narváno, to není tak absurdní idea. MHV je dražší, s "luxusnějším" ubytováním ve vizuálně dost nudném rekreačním zařízení, je to větší akce a víc "rodinná" a průměrný věk účastníka po odečtení dětí je podle mě větší. Litice jsou na hradě, mají tedy mnohem lepší prostředí, ale zase "horší" ubytování. Jsou levnější, ale je tam pečený prase a pocit malé komunity.
Ano, akce se překrývají. Vzhledem k tomu, že na obou bývá narváno, to není tak absurdní idea. MHV je dražší, s "luxusnějším" ubytováním ve vizuálně dost nudném rekreačním zařízení, je to větší akce a víc "rodinná" a průměrný věk účastníka po odečtení dětí je podle mě větší. Litice jsou na hradě, mají tedy mnohem lepší prostředí, ale zase "horší" ubytování. Jsou levnější, ale je tam pečený prase a pocit malé komunity.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 250D a R50, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, Meopta S2 82HD, TAL MT-3S
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Dotaz:
Je změna polohy primárního zrcadla (jeho posun po tubusu nahoru nebo dolu úměrná posunu ohniska v OV ?
Např. Posunu-li zrcadlo např. o 2cm směrem k sekundáru, posune se mi poloha zaostřeného okuláru v OV také o 2cm ?
Díky.
Je změna polohy primárního zrcadla (jeho posun po tubusu nahoru nebo dolu úměrná posunu ohniska v OV ?
Např. Posunu-li zrcadlo např. o 2cm směrem k sekundáru, posune se mi poloha zaostřeného okuláru v OV také o 2cm ?
Díky.
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Je
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Ked je sekundar rovinny ano, vseobecne nie.
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Měl bych další triviální otázku pro znalé:
Jak by měl vypadat odraz kolimátoru na prim. zrcadle pokud prochází přes paracorr ?
Mě totiž na primárním zrcadle nedělá bod, ale spíše protažený oválek. A zpětně na kolimátoru se tečka už vůbec netvoří spíš plocha. Mám se tím znepokojovat ?
Bez paracorru to není 100% bodový obraz ale má to jakž takž kruhový obvod, cca 4-5mm v prům.
Opět díky za vaše zkušenosti.
Jak by měl vypadat odraz kolimátoru na prim. zrcadle pokud prochází přes paracorr ?
Mě totiž na primárním zrcadle nedělá bod, ale spíše protažený oválek. A zpětně na kolimátoru se tečka už vůbec netvoří spíš plocha. Mám se tím znepokojovat ?
Bez paracorru to není 100% bodový obraz ale má to jakž takž kruhový obvod, cca 4-5mm v prům.
Opět díky za vaše zkušenosti.
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Zatím jsem snad neviděl od laserové diody v kolimátoru hezký bod, vždycky to byl nějaký oválek.A protože Paracorr je mírně rozptylující soustava, výsledkem je , že jinak mírně divergentní paprsek je ještě více rozptýlen a cestou zpět zase prochází rozptylující soustavou Paracorru. Navíc , kde je jistota, že je vše 100% v ose. Takto se nedá kolimovat, jedině bez Paracorru.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Musím se omluvit, právě jsem si to ověřoval jak to tedy je a ten oválný obraz vzniká už v kolimátoru, když jsem kolimátor namířil na vzdálenější zeď, hned se to projevilo - a bylo vidět podobný oválek .. tedy se jen zesílilo to co už jsem do soustavy zrcadel poslal. Ale díky za utvrzení že tam není jiná krpa.