Astronomické fórum

V posledních dnech jsem chtěl vyfotit dorůstání Měsíce každý večer, ale oblačnost to nedovolila.
Foceno přes Dobsna 8" s okulárem SPL 25 mm s měsíčním filtrem GSO ND96-06 a mobilem při stejném nastavení (ISO 100, F 2,0, 1/100s, 4,60 mm). Gassendi je focen na zrcadlo přes dalekohled - moje první taková vlaštovka.

Nejlepší podmínky byly 17. a 20. 5.

A máš nějaký důvod používat tam ten filtr?

Za normálních okolností prvně pozoruju, pak nasadím adaptér na focení a nakonec po jeho sundání ještě chvíli koukám. Takže ho tam mám na tom okuláru teď stabilně, protože koukám jen na Měsíc, a nechce se mi pořád dokola sundavat/nandavat. Bez něj mi slzí oko.

Takže si radši znehodnotíš focení kvůli 4x delší nutné expozici- aby se mohl seeing více vyřádit

U mobilu je to celkem jedno jestli tam je nebo ne, dá se to rychle upravovat. Na zrcadlo jsem fotil zatím jen jednou, tam jsem úplně v začátku. Nějaké další porodní bolesti jistě budou, než si osahám dobré postupy.

Vrátím se k pozorování 17. 6. V podvečer nebyl špatný seeing, ale pořád lehce nadprůměr. Z celkového pozorování bych si zapsal zlatým písmem toto colongitudo (3,1 °), protože je velmi příhodné pro pozorování nerovného dna kráteru Ptolemaeus, kde vyniká i erodovaný val na jeho stínech (viz. dokumentace - fotografie). Pozorování uskutečněno s tripletem TS 155 mm, při zvětšení 300x.
M.

Přesně v ten samý večer jsem tento kráter také pozoroval - moc pěkná hra stínů, která se během celého večera měnila.

Měsíc 19.06.2021 dobson 305/1500 mm okular 17 mm foceno mobilem z ruky

Ahoj pozoroval jsem poslední dvě noci Měsíc , vzduch klidný -Newton 150/1200 zvětšení 171a 200 , krátery Gassendi , byli dobře vidět brázdy uvnitř kráteru , dnes ráno u Měsíce viditelná v popelavým svitu neosvětlená část Mare Crisium , Schroterovo údolí připomínalo skrouceného hada , kráter Bailly jižně od něho velká zakřivená brázda a uvnitř kráteru ještě dvě přímé brázdy . Posléze pozorován vstup a výstup Kappa Geminorim .

Dnes ve 4 rano krasny srpek , popelavy svit a hvezdicka Al'dzhabkhakh ( to je pecka, takovy nazev ) vedle srpku.
Az to chtelo vyfotit. Blizi se nov, ale nebudou podminky udelat si rekord . 5 rijna pred vychodem
Slunce Mesic bude bude cca 30 h pred novem. Muj rekord to cca 23 h.
Presto nabadam , pokud nekomu dovoli pocasi, at si ulovi na fotce tenoucky srpek stareho Mesice - na pamatku .

To: Zbignieww:
Zdravím! I kdyby to nebylo na Váš osobní rekord, ještě je možné zkusit počíhat si za dva dny i na mladý srpek Měsíce. Dostat se pod 60 hodin mezi spatřením starého a nového srpku je docela obtížné. Když dovolí počasí, za pokus to stojí!

Jo, zkusim pocihat na mlady Mesic po novu. Jen cista obloha, zvlast nad obzorem po zapadu Slunce.
Co nejmin zakalena, zacmudena. To se stava zridka , stejne jak sucha noc, bez extremne vlhkeho vzduchu. Zrovna minula noc byla takova , parada na pozorovani a foceni .

Doplnim, ze uloveni mladeho Mesice v rijnu ( oproti staremu ) je velmi obtizne. Ekliptyka nad obzorem neni strma,
ale "placata" . V dusledku po zapadu Slunce, Mesic je uz velmi nizko nad obzorem , samozrejme doleva

Z.

Dnes krasna konjunkce Jupitera s Mesicem. Cvaknul jsem si na pamatku mizernym objektivem Sony 50 - 210 mm
skrz zavrene, ale umyte okno Lom paprsku ve skle okna neni veliky, protoze Mesic je nizko , paprsky padaji temer
kolmo. Fotky v modu A a M. Jenomze zase zapomnel jsem v modu M pokusit se o lepsi zaostreni ...

Z kraje pozorování byla mlha a i když byl dobrý seeing a Jupiter celkem detailní, tak díky špatnému kontrastu jsem nečmáral. Měsíc stoupal výš a obraz se se pomalu lepšil, tak jsem se věnoval Měsíci. V Plato 3 kráterky jako jamky a dva jako světlé body. Tedy lepší průměr.
Já jsem se ale hlavně věnoval místu, kde přistálo Apollo 15. Je to pěkné místo u svahu Apenin u brázdy Rima Hadley. Ta byla vidět dobře, krom její poslední severní části, kde přistálo Apollo 15,
Na jihu je brázda širší a bohatě stačilo zvětšení 180x, aby bylo dobře poznat, že to je brázda. Na prostřední část bylo třeba zvětšení 220x a severní konec jsem neviděl. Možná to bylo špatným osvětlením. Severní část se prudce stáčí k východu a byla tak osvětlená jinak, než jižní část.
Ono to chtělo pozorovat o dva dny dříve, ale holt to nešlo.
Dobře šlo použít zvětšení 250x a 280x. 320x už bylo trochu moc. Asi uprostřed své délky brázda těsně míjí kráter asi 5-6km. Ten šel rozlišit zvětšením 180x bez problému. Refraktor 172mm s binohlavou.
Kroužek označuje místo Apolla 15.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... 5_LS_1.png
https://www.nasa.gov/sites/default/file ... k=hQsAo6S9
https://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a000000/a ... 0p30_2.mp4
A ještě jsem si půjčil pěkný snímek kolegy Nameses. Díky.
download/file.php?id=16967

Na tuhle oblast taky vždycky zamířím, když pozoruji Měsíc. Severní část brázdy, jak jde přes planinu k tomu pohoří, jsem zatím taky nikdy nevykoukal.