Astronomické fórum

Je to k doma stavěnému 150/1200 primárně na planety. Toho zdvihu jsem si všiml, resp. jsem si uvědomil jeho velikost, až po postnutí příspěvku. Koukal jsem po helical ostřících výtazích kvůli jejich nižší výšce. Snahou bylo maximalizovat velikost osvícené plochy při udržení malé velikosti sekundárního zrcátka a tedy i zastínění primárního zrcadla. Zůstanu tedy u svého původního výběru Kineoptics HC-1A. Minimální velikost 19mm + 8 mm základna (jde i bez základny). Zdvih pak 25,4 mm.
Celkově mi to vychází moc pěkně. Určitě sem dám nějaký report ze stavby.

A nebude ti naopak vadit, že se to s kamerou otáčí ?Není lepší tam dát klasický, nízký OV? Velikost centrálního stínění při světelnosti 1:8 nijak podstatně nevzroste a z centrálního stínění se někdy dělá zbytečně velký strašák.

Tak super, report ze stavby by byl určitě zajímavý. Ten zdih 10mm je ale opravdu málo, to by jako jediný ostřící prvek asi opravdu nefungovalo...

MilAN píše:A nebude ti naopak vadit, že se to s kamerou otáčí ?Není lepší tam dát klasický, nízký OV? Velikost centrálního stínění při světelnosti 1:8 nijak podstatně nevzroste a z centrálního stínění se někdy dělá zbytečně velký strašák.

To otáčení si uvědomuji, ale jelikož neplánuji fotit, tak mě to nijak neomezuje. Pokud zadám parametry do Newt, tak u nízkozdvihového OV (min. velikost 47mm vs 19+8mm) budu na stejných číslech při zvětšení zastínění o zhruba 2%. Máte pravdu, že to je minimální rozdíl, i když přes 20% už jsem jít nechtěl. U klasického výtahu kolem 55mm už je rozdíl znatelnější a je to totéž, jako bez práce koupit klasiku od GSO či Sky-Watcher. Ale to jsem právě nechtěl.
Když už se tu ptám, můžete mě navést, proč různé okuláry ostří různě daleko - různě vysunutý OV? V návrhu se nastavuje hodnota Spare Focuser In Travel, kterou chápu jako část zdvihu o níž je výtah po zaostření vysunut. Jakým způsobem do tohoto vstupuje okulár? A vstupuje do toho i nějak vzdálenost výstupní pupily? Nějak se mi zatím nepodařilo nalézt nějaký ucelený popis pro tuto část návrhu.

Vzdálenost výstupní pupily do toho nevstupuje- to je údaj z druhé strany okuláru vzhledem k oku. Dají se ovšem vybrat okuláry, které jsou vzájemně parfokální = není potřeba je posunovat okulárovým výtahem vzhledem k ohniskové rovině dalekohledu. To "není potřeba posouvat" je nutno chápat, že je to v nějaké toleranci - řekněme +/- 1 mm . Ale obecně, vzdálenost do ohniska u okulárů, vzhledem k dorazu barelu okuláru v okulárovém výtahu, je v dosti velkém rozmezí a jen u některých výrobců lze tuto vzdálenost zjistit. I to, že výrobce deklaruje danou skupinu okulárů, že je parfokální nic neříká , jaká je ta hodnota, jen to, že při záměně okulárů nebude potřeba přeostřovat. A ještě by asi bylo potřeba zmínit, že se přeostřuje i vzhledem k dioptrické korekci oka a ta velikost přeostření závisí na ohniskové vzdálenosti okuláru. Takže i u parfokálních okulárů, pokud oko nemá přesnou nulovou dioptrickou korekci ( a že většina populace nějaké ty brýle používá) , je potřeba přeostřovat.

Dobrý den chtěl bych se zeptat na to proč vidím přes okulár rozmazaně i když zaostřím
Mám dalekohled sky watcher 102/500 a použil jsem okulár sky watcher s ohniskovou vzdáleností 2.5mm

Jednoduše proto, že to není v silách téhle optiky, snést takové zvětšení. Tahle optika ( = světelný achromát) umožní jít rozumně na zvětšení 80-100x, bez výrazné újmy na kvalitu zobrazení.Cokoliv nad tuto mez znamená, že bude obraz ovlivněn všemi vadami této jednoduché světelné optiky a ve výsledku bude obraz jednak neostrý a jednak ovlivněn barevnou vadou.

Ale maximální zvětšení je 200x

Kozlik01 píše:Ale maximální zvětšení je 200x

- ne není. Průměr objektivu v milimetrech x 2 platí jen pro APO objektiv o nízké světelnosti. Vysoce světelný achromatický objektiv bych spíš uvažoval průměr objektivu / 2. Tedy 50x. Zvětšení 100x se možná snese s tím, že člověk ví, že už to nebude úplně pěkné. 200x ani náhodou.

A pak taky zvětšení 200x někdy může být moc i v dalekohledech co zvádnou jindy i 500x - jde o atmosféru a její "tetelení" - při vysokém zvětšení se zviditelňuje nehomogenita atmosféry - něco jako pohled nad plamenem, nebo vyhřátou střechou. Ne vždy jsou podmínky na vysoká zvětšení.

A někdy se tu najdou i experti, co se koukají přes okenní tabulky - sklo v oknech je nerovnější o řád až několik řádů proti nerovnostem objektivu.

Milan to napisal trefne a presne. Maximalne teoreticke zvacsenie udava vyrobca/obchod vzdy ako 2D (D=priemer objektivu). Taky kvalitny apochromat zavladne aj 3D sem tam 4D, svetleny achromat ale realne iba 1D max. Paradoxne priclonenim na 80mm (clona samodomo z kartonu alebo original plastova) zvladne dalkohlad vyssie zvacseie. Celkom dost mam s nim napozorovane a napriklad pri dobrom seeingu som s priclonenym krasne videl Cassiniho delenie na Saturne pri zvacseni cca 150-160x .

V obchodě píší že max. Zvětšení je 200x a v letáčku co jsem dostal v balení píší že max. Zvětšení je cca 200x s okulárem 2.5mm. Světelnost mám 4.9f

A půjde při zvětšení 100x vidět nějaká planeta třeba mars

Ten údaj pouze vychází z jednoduché poučky, že maximální užitečné zvětšení číselně odpovídá dvojnásobku průměru objektivu v milimetrech (2 × 100 = 200). Ale jak už tu ale padlo, pro světelný achromát, jako je ten 100/500, je to maximální zvětšení reálně výrazně nižší.
Vzhledem k tomu, že 6 planet z 8 je vidět pouhým okem, tak přirozeně i v dalekohledu i nějaké budou, dokonce již všech osm. Jen nelze s tímto dalekohledem při zvětšení 100 očekávat na Marsu nějaké detaily.

Kozlik01 píše:V obchodě píší že max. Zvětšení je 200x a v letáčku co jsem dostal v balení píší že max. Zvětšení je cca 200x s okulárem 2.5mm. Světelnost mám 4.9f

Ahoj
pokud je to seriozní prodejce tak ti řekne,že pro tento teleskop je maximální zvětšení (použitelné bez rušivých chyb 100-120x a to za velmi dobrého seingu). Z vlastní zkušenosti - vlastním podobný achromát Bresser 102s/600, f5,9 . použiju li okulár 5mm Baader Hyperion (zvět 120x) už to není ono lze se dívat ale za cenu ztráty na kvalitě obrazu , nehledě že se velice začínájí projevovat vady teleskopu. Není to špatný teleskop na přehlídku oblohy, zobrazí široké pole, spolu s vhodným okulárem budeš spokojený .Zvětšení cca 75-80x je tak max při kvalitě obrazu. Na planety a měsíc je to horší není to ideální přístroj(velká zvětšení nelze) Měsíc je nejhezčí při zvětšeních kolem 180-200x
Rozhodně budeš vidět víde při zvětšeních kolem 50x něž za každou cenu používat co největší...ale na to přijdeš sám

Ahoj. Chtěl bych poprosit o radu a zkušenosti jakou montáž pořídit pro Newtona 254/1200. Chci to hlavně na pozorováni, žadne foceni zatim neplanuji ale člověk nikdy nevi Díky za info. Jirka