Astronomické fórum

Patrik Sýkora píše: Pozoroval som raz vonku a 3x som to skusal doma z okna tak stou temperaciou tam problem nebude si myslim....

Tím se ale vše vysvětluje - z okna to určitě nepůjde - z bytu proudící teplý vzduch způsobuje obrovské turbulence v prostoru před dalekohledem, kterým se potom díváš. Dalekohled musí jít ven,a musí se nechat venku vytemperovat.Podle toho, v jaké teplotě byl před tím uskaldněn se ta doba m§že pohybovat od 1 do několika hodin. Nic ostatního zatím neřeš- pozorováním z okna nelze vůbec nic posoudit.

Z okna myslim cez zatvorene... ale vonku to malo rovnaky efekt aj ked so ho mal vytemperovany vyse hodiny zrkadlo super... nezarosene...

I přes zavřené okno, se dá použít tak max. malé zvětšení. Zkus si zapozorovat s někým dalším. Jistě v okolí někdo je a taky nějaké větší astro-akce hodně pomůžou. Porovnání a vlastí zkušenost, je nejlepší.

V počasí jaké bylo poslední týden hodina vůbec nemusí stačit na temperaci. Plus stačilo jednou neopatrně vydechnout a za celou dobu venku jsi se nezbavil kondenzace na okuláru-a to dokáže udělat úžasné věci i u zcela perfektně vytemperovaného dalekohledu s perfektním obrazem (místo na měsíc se koukáš do misky mléka). Někdy se tam kondenzát objeví i z toho, že ho vyčesáváš řasami a obočím-poslední týden byl na takové podmínky úplně skvělý.
A zkoušet pozorovat přes okno je naprostý nesmysl, do optické cesty vnášíš čtyři plochy , které jsou z hlediska astropozorování opticky naprosto otřesné. Neexistuje dalekohled, kterým by přes okno bylo něco rozumně vidět. A neexistuje okno, přes které by bylo něco rozumně vidět jakýmkoliv dalekohledem.

FrantaB :

Vidíte za tím refraktorem to dnes již naprosto běžné plastové okno ?
... a vidíte ten Ronchigram hvězdy Sírius zhotovený tímto dalekohledem přes ono plastové okno.. ?
Výsledná kvalita je samozřejmě horší, nicméně srovnatelná s degradací např. Baader fólie, a tedy použitelná. A to ještě určitý podíl na tom zvlnění proužků má seeing venku i uvnitř, protože pod tím oknem je radiátor.
Tímto nikoho nenabádám k tomu, že pozorovat přes okno je zcela běžné a že všechna okna mají takto kvalitní skla.

Autor snímků a majitel nového ED APO refraktoru 125/795 - Václav Čejka

Dakujem za vsetky odpovede a ano cez zatvorene okno a aj vonku s nezarosenym okukarom aj zrkadlom proste sa nedalozostrit nebolo to zamlzene... skusal som to asi dokopy 3 hodiny ale ano uz som kontaktoval jedneho pana z okolia ci by som sa snim nevedle stretnut zatial nepoznam nikoho v okoli kto pozoruje ale to pride casom...

Kazdopadne dakujem za odpovede chce to sa este pohrat s dalekohladom za roznych podmienok

Dobrý den,
Na vánoce jsem si pořídil Dobson 200/1200, dříve jsem měl jen nějaký primitivní plastový „teleskop“, spíše věc, která mě jako dítě od této věci na několik let odradila. Včera byla pěkná jasná noc, a tak jsem se tedy vydal něco zkusit pozorovat. Začal jsem Měsícem, protože byl krásně vidět a ozařoval celou oblohu. Kousek vedle na jižní obloze bylo souhvězdí Orionu, tak jsem zkusil zaměřit M42 s okulárem 32mm (52stup). Něco, co by se mohlo podobat mlhovině jsem sice viděl, takový vcelku pěkný „šedý mráček“, myslím, že na místě jsem byl dobrém (kousek pod Orionovým pásem, sloupec tří hvězd). Všude jsem četl, že na mlhoviny je potřeba vcelku malé zvětšení a u této šmouhy jsem použil dokonce 10mm a stejně to nebylo extra velké, nehledě na to, že to bylo dost rozmazané. Je možné, že to mlhovina byla a že by díky měsíci byla vidět jen tato „nejjasnější část“, nebo to vůbec M42 být nemohla? Když jsem zkoušel pozorovat nějakou hvězdu, tak jsem ji dokázal zaostřit pouze s 32mm, při větším zvětšení už jsem furt měl okolo hvězdy (spíš z té hvězdy se stalo) taková kružnice, či kruhová struna. Navíc se zdálo, že ikdyž zmenšuji ohnisko okuláru, tak hvězda je stále pouze bod na obloze, na který nemá zvětšení vliv. Chápu, že když je tak daleko, tak to asi nebude kolo před půl okuláru, ale nechápu, jak bych takto mohl rozeznat třeba dvojhvězdu. Byl jsem tam asi 3hodiny, takže teplota by asi měla být vyrovnaná, dokonce mi začala namrzat čočka na hledáčku, o tubusu nemluvě. Laserový kolimátor mám, ale nechci to ještě zhoršit…, ikdyž už jsem četl, jak se to má dělat. Obě tečky jsou asi 1,5cm od středu (zrdcadla, terčíku). Máte nějaké doporučení na pozorování pro začátečníky, nějaké objekty, které budou dobře viditelné v tomto období? Omlouvám se, že se tu tolik vyptávám, ale včera mě to hrozně nadchlo a jsem z toho takovej vedle. Děkuji moc za každou radu, či uvedení mě na reálný pohled.
Okuláry mám 32mm, 10mm.

Mlhoviny opravdu potřebují tmavou oblohu - takže ten Měsíc je největším rušitelem.Mlhoviny budou vždy mlhavé, neostré - proto už ten název.
Pokud jsi viděl kolem hvězd kružnice, tak jsi neměl zaostřeno - každý okulár bude mít ohniskovou rovinu trochu jinde, takže musíš při výměně okuláru přeostřit.
Pokud laserový kolimátor směřuje 1,5 cm od středu zrcadla, je to již dost a bude stát za to s tím v klidu, v teple domova trochu pohnout - v tomhle případě určitě nejprve sekundárním zrcátkem.
Na hvězdy se ti zvětšení nijak neprojeví tím, že by měly být větší jejich kotoučky. I při zv. 1000x by to byly zase jen body.Je to dáno hlavně rozlišením dané optiky - hvězdy jsou hluboko svým úhlovým rozměrem pod rozlišením dalekohledů .To , že při vzrůstajícím zvětšení se ti budou "obrazy " hvězd zvětšovat nesouvisí s tím, že bys je viděl větší, jen jsou více vidět vady , způsobené jak seeingem ( turbulencí vzduchu,) tak i postupně viditelnější vady optiky

Měsíc hodně detailů zlikviduje, za jeho svitu trochu pomůže mlhovinový filtr.
Zaostřit musí jít se všemi okuláry. Používáš pouze redukci 2" -> 1.25"? K některým dalekohledům se dodává i 2" prodlužovací nádstavec, který je pouze pro 2" okuláry, jinak je k ničemu.

SIRIUS_758 píše:
... a vidíte ten Ronchigram hvězdy Sírius zhotovený tímto dalekohledem přes ono plastové okno.. ?
TS-ED125-RONCHI.JPG
Výsledná kvalita je samozřejmě horší, nicméně srovnatelná s degradací např. Baader fólie, a tedy použitelná.

Ten Ronchigram svědčí hlavně o tom, že objektiv je hodně dobrý.
To zvlnění a poměr světlých a tmavých pruhů ale svědčí o tom, že jsme někde na lambda /3. To samozřejmě nemá vliv na některé věci při pozorování malým zvětšením ( 80-100x). A ano, je to hodně podobné Baader folil - ale tu také nepoužíváme pro větší zvětšení, protože nás do něho zase nepustí turbulence. Navíc u toho okna záleží i na tom, pod jakým úhlem se jím díváme a jak je jasný objekt a co s ním udělají ty 4 přechodové plochy, které určitě nejsou opatřeny AR vrstvami. Ale samozřejmě, než jít třeba nastydlý pozorovat ven, tak člověk vezme za vděk se podívat na něco i přes to okno a tím zmírnit svůj pozorovatelský absťák.

SIRIUS_758 píše:FrantaB :

Vidíte za tím refraktorem to dnes již naprosto běžné plastové okno ?

TS-ED125.JPG

... a vidíte ten Ronchigram hvězdy Sírius zhotovený tímto dalekohledem přes ono plastové okno.. ?

TS-ED125-RONCHI.JPG

Výsledná kvalita je samozřejmě horší, nicméně srovnatelná s degradací např. Baader fólie, a tedy použitelná. A to ještě určitý podíl na tom zvlnění proužků má seeing venku i uvnitř, protože pod tím oknem je radiátor.
Tímto nikoho nenabádám k tomu, že pozorovat přes okno je zcela běžné a že všechna okna mají takto kvalitní skla.

Autor snímků a majitel nového ED APO refraktoru 125/795 - Václav Čejka

Ale ja to mam ze nezaostrena bodka ako keb si normalne rozostris hladacik... proste neni tam ostra poloha ani vonku ani vnutri len 25ka vyzera ostro

Tomáš Grygarčík píše:Měsíc hodně detailů zlikviduje, za jeho svitu trochu pomůže mlhovinový filtr.
Zaostřit musí jít se všemi okuláry. Používáš pouze redukci 2" -> 1.25"? K některým dalekohledům se dodává i 2" prodlužovací nádstavec, který je pouze pro 2" okuláry, jinak je k ničemu.

Ano, mám tam pouze redukci, bude to asi tím procesem zvětšování vady. Nebylo to přímo, že by to nešlo zaostřit, do jednoho bodu jsem to nacpal. Jen jsem se divil, že to vypadalo čímdál hůře. Mlhovinový filtr zatím nemám, časem určitě koupím. Máte nějakou zkušenost s nějakým za rozumnou cenu takto do začátku? Třeba 1-2.5 tisíce ?

Therp píše:Když jsem zkoušel pozorovat nějakou hvězdu, tak jsem ji dokázal zaostřit pouze s 32mm, při větším zvětšení už jsem furt měl okolo hvězdy (spíš z té hvězdy se stalo) taková kružnice, či kruhová struna.

Toto iste vidim ja

MilAN píše:Mlhoviny opravdu potřebují tmavou oblohu - takže ten Měsíc je největším rušitelem.Mlhoviny budou vždy mlhavé, neostré - proto už ten název.
Pokud jsi viděl kolem hvězd kružnice, tak jsi neměl zaostřeno - každý okulár bude mít ohniskovou rovinu trochu jinde, takže musíš při výměně okuláru přeostřit.
Pokud laserový kolimátor směřuje 1,5 cm od středu zrcadla, je to již dost a bude stát za to s tím v klidu, v teple domova trochu pohnout - v tomhle případě určitě nejprve sekundárním zrcátkem.
Na hvězdy se ti zvětšení nijak neprojeví tím, že by měly být větší jejich kotoučky. I při zv. 1000x by to byly zase jen body.Je to dáno hlavně rozlišením dané optiky - hvězdy jsou hluboko svým úhlovým rozměrem pod rozlišením dalekohledů .To , že při vzrůstajícím zvětšení se ti budou "obrazy " hvězd zvětšovat nesouvisí s tím, že bys je viděl větší, jen jsou více vidět vady , způsobené jak seeingem ( turbulencí vzduchu,) tak i postupně viditelnější vady optiky

Děkuji, tu kolimaci nějak pořádně nastuduji a zkusím to vylepšit. Jen mám obavu, že při další cestě (musím to naložit do auta) se to zase trochu rozhodí a budu to muset upravovat v té zimě na místě. Ale to už asi bude chtít jen zkušenosti.

S převozem v autě to zas tak divoké není. Pokud ti nepřijde obraz vyloženě špatný (duchové na planetách apod.), tak stačí jednou za půl roku překontrolovat.