Astronomické fórum

Co se aktuálního počasí týká, jeden zážitek z noci na dnešek: někdy kolem půl páté jsem se probudil, když manželka vstávala, tak jsem v ložnici otevřel okno, abych trochu vyvětral, než si dojdu na záchod. Automaticky kouknu ven, na západě sice mraky, ale přímo přede mnou Velký vůz, pod ním Drak, Herkules, napravo Severní koruna a Pastýř. Honem začnu pátrat v paměti, kde přesně by to teď měla být ta kometa, a jdu si dolů do pracovny pro triedr. Přijdu s triedrem nahoru, koukám z okna... a nikde ani hvězdička. Asi si budu muset nechávat triedr v ložnici...

Tak pobrečel jsem si ale nakonec se mi povedlo vychytat aspoň hodinu focení dneska večer Chtěl jsem zkusit Canona 6D čerstvě modifikovaného MMysem, tak paráda aspoň to. Jsem zase spokojenej na chvíli

MilAN píše: ↑16. 01. 2023, 15:16 O výšce a vzniku inverzní hladiny slouží informace z aerologických výstupů ( k dispozici Praha a Prostějov)
https://www.chmi.cz/aktualni-situace/ak ... raha-libus

Mohl bys popsal, jak ta data cist?

Tady na stránce je obrázek, kde uvidíš, že jak se od sebe oddělí zelená (rosný bod) a červená čára (teplota), tak končí inverzní oblačnost a je jasno. Zároveň prudce roste teplota.

https://www.bourky.com/zajimavosti-z-po ... i-inverzi/

Běžný stav je, že s rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota vzduchu(červená čára na grafu). V inverzní vrstvě dochází ke shodě mezi teplotou vzduchu a rosným bodem ( modrá čára grafu), a nad ní prakticky skokově roste teplota vzduchu. Y osa grafu v tomto bodě vyjadřuje výšku inverzní hadiny. Čím je teplotní rozdíl zde větší, tím je větší pravděpodobnost delšího trvání inverze

To je trochu nepřesné. Inverze znamená, že teplota roste s výškou. Pokud se shoduje teplota vzduchu s teplotou rosného bodu, tak jinými slovy je relativní vlhkost vzduchu 100 %, což téměř jistě znamená oblačnost, mlhu, nebo kouřmo. Inverze často souvisí s oblačností, ale zdaleka tomu tak není vždy.

Na té sondáži z bouřky.com jsou vidět 2 rozdílné vzduchové hmoty, ve kterých teplota klesá s výškou: přízemní vrstva, kde je vzduch vlhký (teplota rosného bodu je přibližně stejná jako teplota vzduchu, tj. relativní vlhkost se blíží 100 %) a volná atmosféra, kde je vzduch suchý (teplota rosného bodu je výrazně nižší než teplota vzduchu, tj. relativní vlhkost vzduchu je malá). Tyto dvě vrstvy vzduchu jsou odděleny výraznou inverzí, a kvůli tomu se v podstatě nemíchají. To může změnit např. přechod výrazné studené fronty po které dojde k advekci studeného vzduchu ve volné atmosféře, a tím pádem ke zrušení nebo zeslabení inverze.

mnauprsk píše: ↑19. 01. 2023, 15:13 Inverze často souvisí s oblačností, ale zdaleka tomu tak není vždy.

To ano, ale tohle nás v podstatě nezajímá - tedy v tomhle vláknu, (resp.v téhle části vlákna) - kde se řeší , jak se dostat nad oblačnou vrstvu inverze , kde je( v jaké hladině) a kde si k tomu najít současná data.
Můj příspěvek byl jednoduchou odpovědí na dotaz, jak interpretovat graf z aerologického výstupu ze stránek ČHMU
A samozřejmě, detailní popis celého jevu není na jednoduchou odpověď ani na krátký článek, který by probral problematiku komplexně

Neradujte se prosím z dlouhodobé předpovědi, ať se to nezakřikne jako posledně

Však já se neraduju, to je takový starý trik, dát tam týden dopředu úplně fantastickou předpověď a pak ji buď postupně zhoršovat nebo posouvat, aby to pořád bylo "za týden". Na druhou stranu, když mi teď Aladin ukazuje jasnou noc ze soboty na neděli, tak tomu docela věřím, protože je zrovna úplněk a planety už jsou na ústupu.

Ondra_z_hor píše: ↑02. 02. 2023, 14:27 Neradujte se prosím z dlouhodobé předpovědi, ať se to nezakřikne jako posledně

Kdysi v televizi jeden známý meteorolog řekl: "předpověď počasí na více jak tři dny má stejnou váhu, jako hádání z křišťálové koule".
Takže mě udivuje, že se bavíte o tom, jak bude za týden...

Kdysi neznamená dnes, ty předpovědi na týden dopředu celkem slušně vychází, někdy nastane posun sem nebo tam, ale víceméně to sedí pěkně. Teploty a vítr víc než srážky. Ten výhled vypadá znamenitě, tak snad dopadne

"na jeden den dopředu je úspěšnost předpovědi ČHMÚ udávána kolem 95%, na druhý den kolem 90%, třetí a čtvrtý den kolem 80%. Na týden pak něco kolem 70%"

Já používám hádání z křišťálové koule na zadání úkolů od klientů

Nicholas píše: ↑03. 02. 2023, 15:20 "na jeden den dopředu je úspěšnost předpovědi ČHMÚ udávána kolem 95%, na druhý den kolem 90%, třetí a čtvrtý den kolem 80%. Na týden pak něco kolem 70%"

To je zbožné přání, s kterým jsem se už dlouho nesetkal
A hlavně už vůbec ne, pokud jde o oblačnost, což je většinou pro astro ten nejdůležitější a rozhodující údaj.

Ten den až dva ještě většinou celkem jdou, problémy jsou hlavně s tím, když jsou oblasti oblačnosti nebo jasné oblohy malé, pak stačí, aby se to trochu pohnulo do strany, a pro dané místo je z jasné oblohy najednou úplně zataženo. Ale poslední dva týdny je Aladin úplně mimo, běžně se stává, že předpověď ukazuje jasno přes široké daleké okolí a ve skutečnosti není jasno vůbec nikde; a co hůř, už jsem to takhle viděl i u předpovědi z 19:00 pro čas 19:00, což se opravdu stávat nemělo... Někdy tak od začátku prosince je stejně nejspolehlivější předpovědní model "bude zataženo", možná s výjimkou období kolem úplňku.

MilAN píše: ↑03. 02. 2023, 15:26 A hlavně už vůbec ne, pokud jde o oblačnost, což je většinou pro astro ten nejdůležitější a rozhodující údaj.

Lokální oblačnost a srážky jsou určitě víc problematické a předpověditelné s menší pravděpodobností než teplota, směr a intenzita větru.
Ty procenta bych bral spíš jako předpověď typu "bude hezky", "bude zima", "bude teplo", "bude hodně pršet", "bude větrno" a do toho se trefují už hezky. Takováhle obecnější charakteristika s určitým rozsahem parametrů stačí na plánování činnosti venku atp. Na astronomii je potřeba úplně jiná přesnost
Minulý týden říkali, že tenhle týden bude zataženo, deštivo a větrno s teplotou přes den nad nulou a předpověď vyšla na 100%
Příští týden je skoro jasno, mráz v noci, kolem nuly přes den, řekl bych ideální. Na lyžování např.

Zhodnotil bych ten příspěvek o dlouhodobe předpovědi jako tonouci se stébla chyta