Ještě doplním: Neboli se SILNĚ liší křivka z MHV od křivky, udávané výrobcem, a ještě víc se liší pološířka, uváděná výrobcem od pološířky, která je zřetelně viditelná na křivce z MHV. Proč? A které údaje jsou správné?
EDIT: a tohle by jsem se bál svádět na rozptyl parametrů filtrů. Někdo se buď při měřeních spletl, nebo... Kdo??
UHC filtr - který?
UHC filtr - který?
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
UHC filtr - který?
Koukám, že brainstorming vesele pokračuje. Ještě jsem o té diskuzi chvíli přemýšlel, když jsem si byl zaplavat na Medlově a tam jsem si to celé zformuloval ještě trochu jinak. Mně se ta myšlenka zdá skutečně normální, i když bych ji vyjádřil jinak - pomocí poměru signál-šum. Není třeba ani nic "přenásobovat" a připadá mi to celé naprosto přírodní.
Za signál příkladně považujme úzkopásmové (čárové) záření nějaké mlhoviny, za šum pak veškeré ostatní světlo, které je oko schopné zaznamenat.
Veškeré ostatní světlo, respektive jeho výkon, který je oko schopné zaznamenat, zjistíme v našem případě jednoduše integrací charakteristiky citlivosti skotopického vidění. Oko je totiž vlastně také filtr, který z oblasti bílého světla filtruje a ve spojení s mozkem přijímá jen oblast viditelného světla; filtr, jehož amplitudová charakteristika propustnosti odpovídá při nočním pozorování právě té charakteristice citlivosti skotopického vidění.
Pokud použijeme při pozorování nějaký přídavný filtr, třeba UHC, v rámci jehož pásma propustnosti bude ležet ta spektrální čára sledovaného objektu, vytvoříme - ať chceme, nebo nechceme - tedy vlastně kaskádu DVOU filtů (pro bílé světlo): Jeden filtr tvoří oko, s křivkou propustnosti odpovídající křivce citlivosti skotopického vidění, a druhý filtr, úzkopásmový, tvoří třeba ten UHC.
Zřejmě se můžeme oprávněně - i jen na základě selského rozumu - domnívat, že poměr mezi výkonem užitečného úzkopásmového čárového světelného signálu sledované mlhoviny a výkonem ostatních rušivých signálů (světelné pozadí) bude bez přídavného filtru horší tolikrát, kolik činí poměr ploch (integrálů), z nichž jedna je ohraničena charakteristikou citlivosti oka pro skotopické vidění a druhá je ohraničena charakteristikou daného kontrast zvyšujícího filtru. (Obě charakteristiky samozřejmě musí být normovány.)
Tato a jim podobné úvahy platí jen tehdy, pokud světleným znečišťovatelem je zdroj bílého světla, ale každopádně, tohle mi přijde docela pochopitelné.
Za signál příkladně považujme úzkopásmové (čárové) záření nějaké mlhoviny, za šum pak veškeré ostatní světlo, které je oko schopné zaznamenat.
Veškeré ostatní světlo, respektive jeho výkon, který je oko schopné zaznamenat, zjistíme v našem případě jednoduše integrací charakteristiky citlivosti skotopického vidění. Oko je totiž vlastně také filtr, který z oblasti bílého světla filtruje a ve spojení s mozkem přijímá jen oblast viditelného světla; filtr, jehož amplitudová charakteristika propustnosti odpovídá při nočním pozorování právě té charakteristice citlivosti skotopického vidění.
Pokud použijeme při pozorování nějaký přídavný filtr, třeba UHC, v rámci jehož pásma propustnosti bude ležet ta spektrální čára sledovaného objektu, vytvoříme - ať chceme, nebo nechceme - tedy vlastně kaskádu DVOU filtů (pro bílé světlo): Jeden filtr tvoří oko, s křivkou propustnosti odpovídající křivce citlivosti skotopického vidění, a druhý filtr, úzkopásmový, tvoří třeba ten UHC.
Zřejmě se můžeme oprávněně - i jen na základě selského rozumu - domnívat, že poměr mezi výkonem užitečného úzkopásmového čárového světelného signálu sledované mlhoviny a výkonem ostatních rušivých signálů (světelné pozadí) bude bez přídavného filtru horší tolikrát, kolik činí poměr ploch (integrálů), z nichž jedna je ohraničena charakteristikou citlivosti oka pro skotopické vidění a druhá je ohraničena charakteristikou daného kontrast zvyšujícího filtru. (Obě charakteristiky samozřejmě musí být normovány.)
Tato a jim podobné úvahy platí jen tehdy, pokud světleným znečišťovatelem je zdroj bílého světla, ale každopádně, tohle mi přijde docela pochopitelné.
UHC filtr - který?
Ještě doplnění té úvahy: pojem poměr signál-šum by měl s pojmem kontrast zobrazení v tomto případě úzce souviset. Omlouvám se, pokud jsem se někde vyjádřil radiometricky místo fotometricky, snad to je i tak pochopitelné.
UHC filtr - který?
OK. Vezměme širokospektální bílý šum (nebo jiný signál) a pusťme jej přes krabičku (čtyřpól o nulové výstupní impedanci)- filtr jménom oko- dostaneme první integrál, první velikost plochy.
Vezměme filtr oko a na jeho výstup s nulovou impedancí zapojme filtr jménem UHC. Na výstupu se nám objeví signál s frekvenční charakteristikou, odpovídající součinu propustnosti filtru UHC a oka. A druhá plocha.
Jaký je poměr mezi přenosem prvního filtru a druhé kombinace? Přece je to poměr těchto ploch. Potom násobit musíme, ale opravdu musíme. A obzvlášť, je- li každý filtr naladěn na jiný kmitočet a každý má vysoký činitel jakosti.
Elektronická analogie se mě líbí, o problému se mě pak líp přemýšlí, díky za ni a za další důkaz, že musíme přenásobovat. Tvou myšlenku jsem pochopil, ale mám drobnou výhradu. Tady přece není řeč o poměru signál- šum, který se liší podle jasnosti pozorované mlhoviny. Řeč je o poměru propustnosti dvou filtrů pro šum a propustnosti pro užitečný signál.
Vezměme filtr oko a na jeho výstup s nulovou impedancí zapojme filtr jménem UHC. Na výstupu se nám objeví signál s frekvenční charakteristikou, odpovídající součinu propustnosti filtru UHC a oka. A druhá plocha.
Jaký je poměr mezi přenosem prvního filtru a druhé kombinace? Přece je to poměr těchto ploch. Potom násobit musíme, ale opravdu musíme. A obzvlášť, je- li každý filtr naladěn na jiný kmitočet a každý má vysoký činitel jakosti.
Elektronická analogie se mě líbí, o problému se mě pak líp přemýšlí, díky za ni a za další důkaz, že musíme přenásobovat. Tvou myšlenku jsem pochopil, ale mám drobnou výhradu. Tady přece není řeč o poměru signál- šum, který se liší podle jasnosti pozorované mlhoviny. Řeč je o poměru propustnosti dvou filtrů pro šum a propustnosti pro užitečný signál.
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
UHC filtr - který?
Násobit musíme (vyskytuje se tam slovo přece "tolikrát"), ale nemusíme "přenásobovat charakteristiky".
Princip je stejný, jako píšeš Ty - jen mně je tento způsob uvažování bližší.
Apropos, nebuďme takoví puntičkáři. Fotometrie, radiometrie - pořád jde jen a pouze o elektromagnetické spektrum, nebo ne? Přece to nebudeme hnidopišsky parcelovat podle vlnových délek...
Jdu si znovu zaplavat, než bude nutné prosekávat led. ;)
Princip je stejný, jako píšeš Ty - jen mně je tento způsob uvažování bližší.
Apropos, nebuďme takoví puntičkáři. Fotometrie, radiometrie - pořád jde jen a pouze o elektromagnetické spektrum, nebo ne? Přece to nebudeme hnidopišsky parcelovat podle vlnových délek...
Jdu si znovu zaplavat, než bude nutné prosekávat led. ;)
UHC filtr - který?
Tak si tu vodu užij. Já by jsem si zase zaplaval v plzeňským pivě, ale nemám ani kapku. Tak snad jen v myšlenkách ;D
Souhlasím, nebuďme puntičkáři.
Až budeš plavat, přemýšlej nad tím, proč na MHV naměřili data, lišící se výrazně od dat výrobce Lumiconu. Viz moje předchozí příspěvky. A taky nad spektrální charakteristikou šumu, ať už to tam konečně můžeme zamontovat.
Já se pomalinku budu chystat na další pozorování. Ani jsem si nedávno neuvědomoval, že mám od ATC půjčený nejen dost zajímavý, ale taky docela kontrastní UHC filtr- a po kontrastu bažím.
Pokud se podaří počasí :-/
Souhlasím, nebuďme puntičkáři.
Až budeš plavat, přemýšlej nad tím, proč na MHV naměřili data, lišící se výrazně od dat výrobce Lumiconu. Viz moje předchozí příspěvky. A taky nad spektrální charakteristikou šumu, ať už to tam konečně můžeme zamontovat.
Já se pomalinku budu chystat na další pozorování. Ani jsem si nedávno neuvědomoval, že mám od ATC půjčený nejen dost zajímavý, ale taky docela kontrastní UHC filtr- a po kontrastu bažím.
Pokud se podaří počasí :-/
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
UHC filtr - který?
Pozorovat bych chtěl jít taky, ale nevím, co svatý Petr dovolí, či nedovolí.
S těmi rozdíly v datech Ti asi nepomůžu. Nevím, o jak velkou chybu se jedná, nevím, jak velká je chyba měření a nevím, jaké jsou povolené tolerance od výrobce.
Tuším ale tak nějak, nebo spíš hádám, že tolerance například +/-10% z FWHM může být mnohdy v těchto komerčních výrobcích akceptovatelná.
S těmi rozdíly v datech Ti asi nepomůžu. Nevím, o jak velkou chybu se jedná, nevím, jak velká je chyba měření a nevím, jaké jsou povolené tolerance od výrobce.
Tuším ale tak nějak, nebo spíš hádám, že tolerance například +/-10% z FWHM může být mnohdy v těchto komerčních výrobcích akceptovatelná.
UHC filtr - který?
grajda napsal: mám drobnou výhradu. Tady přece není řeč o poměru signál- šum, který se liší podle jasnosti pozorované mlhoviny. Řeč je o poměru propustnosti dvou filtrů pro šum a propustnosti pro užitečný signál.
Ne ne, to jsme se asi jen špatně pochopili. Řeč byla o vylepšení poměru signál šum při použití kontrast zvyšujícího filtru. Já si do podobných úvah signál "strkám" vždycky, protože mi naopak - je-li známý - určuje míru výkonové hustoty šumu (která se samotná měří o něco obtížněji).
Ne ne, to jsme se asi jen špatně pochopili. Řeč byla o vylepšení poměru signál šum při použití kontrast zvyšujícího filtru. Já si do podobných úvah signál "strkám" vždycky, protože mi naopak - je-li známý - určuje míru výkonové hustoty šumu (která se samotná měří o něco obtížněji).
UHC filtr - který?
KDan napsal: Násobit musíme (vyskytuje se tam slovo přece "tolikrát"), ale nemusíme "přenásobovat charakteristiky".
Princip je stejný, jako píšeš Ty - jen mně je tento způsob uvažování bližší.
Apropos, nebuďme takoví puntičkáři. Fotometrie, radiometrie - pořád jde jen a pouze o elektromagnetické spektrum, nebo ne? Přece to nebudeme hnidopišsky parcelovat podle vlnových délek...
Jdu si znovu zaplavat, než bude nutné prosekávat led. ;)
Tvou myšlenku jsem, aaspoň doufám, pochopil. Jde o to, že pokud máme jeden filtr, určitým způsobem potlačí mlhovinu a určitým šum a z toho pak vycházíme. Druhý, UHC filtr, potlačí ještě víc šum a propustí mlhovinu. Kolikrát víc potlačí druhý filtr šum, než oko, by měl být rozhodující faktor, ale on není (a k tomu propustnost pro mlhovinu- ale ta je skoro 100%). Proč?
Problém je, že integrujeme, a co je jádro pudla- integrujeme až po přenásobení. Tím se dopouštíme nelinearity, která je sice v tomto případě nízká, ale kvůli násobení něčím jiným, než konstantou, tam je. Kdyby bylo oko "konstantní", pak můžeme počítat jenom s potlačením šumu- tedy poměrem ploch filtr/oko. Jenomže pokud integrujeme součin filtr*oko a dělíme propustností (integrálem) oka pro šum, pak můžeme psát, že je změna poměru rovna filtr*oko/oko= filtr jen tehdy, pokud integrál(filtr*oko)=oko*integrál(filtr), neboli oko (jeho integrální propustnost) by musela být konstantní. Doufám, že jsem se nevyjádřil příliš stručně, ale jak jasem napsal- integrování po přenásobení zanáší nezanedbatelnou nelinearitu, se kterou musíme počítat.
Naprosto jiný případ by nastal v případě, kdybychom měřili propustnost pro jediný sinusový signál (a případ UHC se tomu tak trochu blíží). Tady by změnu poměru síly signálu opravdu dávala čistě jen propustnost UHC bez ohledu na propustnost oka. (No, vlastně by jsme integrovali nekonečně tenké, a přitom konstantní funkce, ale tomu nerozumím.) Ale nebavíme se o tomto případu- opravdu integrujeme...
Taky mě nejdřív napadlo počítat jen s propustností UHC filtru, ale pak jsem si nakonec uvědomil, jak moc jeho propustnost závisí právě na propustnosti oka a uvědomil si, že musíme před integrováním přenásobit, protože namá oko konstantní propustnost- kdyby jsem to neudělal, zanesl by jsem do výsledku výpočtu nepřesnost, a to kdovíjakou- čím širší UHC, tím horší.
Princip je stejný, jako píšeš Ty - jen mně je tento způsob uvažování bližší.
Apropos, nebuďme takoví puntičkáři. Fotometrie, radiometrie - pořád jde jen a pouze o elektromagnetické spektrum, nebo ne? Přece to nebudeme hnidopišsky parcelovat podle vlnových délek...
Jdu si znovu zaplavat, než bude nutné prosekávat led. ;)
Tvou myšlenku jsem, aaspoň doufám, pochopil. Jde o to, že pokud máme jeden filtr, určitým způsobem potlačí mlhovinu a určitým šum a z toho pak vycházíme. Druhý, UHC filtr, potlačí ještě víc šum a propustí mlhovinu. Kolikrát víc potlačí druhý filtr šum, než oko, by měl být rozhodující faktor, ale on není (a k tomu propustnost pro mlhovinu- ale ta je skoro 100%). Proč?
Problém je, že integrujeme, a co je jádro pudla- integrujeme až po přenásobení. Tím se dopouštíme nelinearity, která je sice v tomto případě nízká, ale kvůli násobení něčím jiným, než konstantou, tam je. Kdyby bylo oko "konstantní", pak můžeme počítat jenom s potlačením šumu- tedy poměrem ploch filtr/oko. Jenomže pokud integrujeme součin filtr*oko a dělíme propustností (integrálem) oka pro šum, pak můžeme psát, že je změna poměru rovna filtr*oko/oko= filtr jen tehdy, pokud integrál(filtr*oko)=oko*integrál(filtr), neboli oko (jeho integrální propustnost) by musela být konstantní. Doufám, že jsem se nevyjádřil příliš stručně, ale jak jasem napsal- integrování po přenásobení zanáší nezanedbatelnou nelinearitu, se kterou musíme počítat.
Naprosto jiný případ by nastal v případě, kdybychom měřili propustnost pro jediný sinusový signál (a případ UHC se tomu tak trochu blíží). Tady by změnu poměru síly signálu opravdu dávala čistě jen propustnost UHC bez ohledu na propustnost oka. (No, vlastně by jsme integrovali nekonečně tenké, a přitom konstantní funkce, ale tomu nerozumím.) Ale nebavíme se o tomto případu- opravdu integrujeme...
Taky mě nejdřív napadlo počítat jen s propustností UHC filtru, ale pak jsem si nakonec uvědomil, jak moc jeho propustnost závisí právě na propustnosti oka a uvědomil si, že musíme před integrováním přenásobit, protože namá oko konstantní propustnost- kdyby jsem to neudělal, zanesl by jsem do výsledku výpočtu nepřesnost, a to kdovíjakou- čím širší UHC, tím horší.
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
UHC filtr - který?
KDan napsal: Pozorovat bych chtěl jít taky, ale nevím, co svatý Petr dovolí, či nedovolí.
S těmi rozdíly v datech Ti asi nepomůžu. Nevím, o jak velkou chybu se jedná, nevím, jak velká je chyba měření a nevím, jaké jsou povolené tolerance od výrobce.
Tuším ale tak nějak, nebo spíš hádám, že tolerance například +/-10% z FWHM může být mnohdy v těchto komerčních výrobcích akceptovatelná.No, to je právě to. Mrkni na ty křivky, a uvidíš, že se podle nich liší pološířka od té MilANové asi o 50%!!! Kéž by deset procent. Křivky jsou z měření reálných filtrů a rovněž se značně liší od nejen čísel, ale i křivky od výrobce. Podle této křivky z MHV vyšel lumicon dokonce nejhorší ze všech tří filtrů.
PS: Nevím, zdali sis to stihnul už přečíst, nebo ne, ale FX2 rozhodně, na stopro není fotografický filtr.
S těmi rozdíly v datech Ti asi nepomůžu. Nevím, o jak velkou chybu se jedná, nevím, jak velká je chyba měření a nevím, jaké jsou povolené tolerance od výrobce.
Tuším ale tak nějak, nebo spíš hádám, že tolerance například +/-10% z FWHM může být mnohdy v těchto komerčních výrobcích akceptovatelná.No, to je právě to. Mrkni na ty křivky, a uvidíš, že se podle nich liší pološířka od té MilANové asi o 50%!!! Kéž by deset procent. Křivky jsou z měření reálných filtrů a rovněž se značně liší od nejen čísel, ale i křivky od výrobce. Podle této křivky z MHV vyšel lumicon dokonce nejhorší ze všech tří filtrů.
PS: Nevím, zdali sis to stihnul už přečíst, nebo ne, ale FX2 rozhodně, na stopro není fotografický filtr.
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
UHC filtr - který?
To grajda, #113: Tady jsme se asi vzájemně nepochopili...
Nechci, aby můj následující příspěvek vyzněl nějak arogantně - ale já jsem si jistý, že to funguje tak, jak jsem popsal. Samozřejmě, jde pouze o úvahy nad úzkopásmovými signály versus širokásmový šum (=bílé světlo) s konstantní hustotou výkonu. Jinak se úvahy musí rozštěpit do spousty různých variací.
Došlo mi, že vlastně už léta řeším stejnou problematiku. Ta analogie je velmi těsná. Vím, že optikové počítají v jiných jednotkách a že elektromagnetické vlnění v jejich oboru má částečně jiné vlastnosti, ale princip zůstává stejný jako v oboru rádiových vln.
Širokopásmové obvody rádia (lidské oko) řetězím s kanálovými filtry (UHC filtry) a tak zlepšuju poměry signál-šum (v podstatě kontrast) v jednotlivých kanálech. Soustava je pochopitelně lineární ve velkém dynamickém rozsahu. Ostatní prvky (analogově digitální převodníky, hradlová programovatelná pole) vůbec nemusím uvažovat.
Jistý jsem si proto, že jsem navrhnul už asi deset docela komplikovaných rádiových zařízení, která jsou celosvětově standardizována. Jejich měření jsou naprosto objektivní a komplexní (konkurence by byla ráda, kdyby to nefungovalo) a dost komplikovaná, ale vždy dost přesně sedí s těmito typy výpočtů a úvah - jejichž princip jsem velmi, skutečně velmi zjednodušeně v předcházejících příspěvcích popsal.
Soustava je lineární z principu. Pokud neuvažujeme stavy blízké saturaci dílčích bloků, pak filtry, zvlášť ty pasivní, v pracovním rozsahu nelineární nejsou. V systému není žádný nelineární převodní člen - kromě oka, jehož fyziologie vnímání vjemů samozřejmě velmi nelineární je (viz fyziologie vnímání vjemů). Ale oko je až za uvažovaným UHC filtrem, proto tento druh nelinearity tolik nevadí. Každopádně ale subjektivní vjem není přesně kvantifikovatelný tím, co naměří spektrální analyzátor. To je okolnost, kterou jsi do svých úvah nezanesl - a která je taky velmi důležitá.
Já se nechci moc pouštět do další diskuze, i když je zajímavá. Chci si pořídit UHC filtr a proto mě zajímalo, jak to celé myslíš. Pro sebe jsem si vytvořil popsaný model a i když to zní neskromně, určitě to podle něj funguje, což mi stačí.
Já raději podobné problémy zjednodušuju do té míry, kdy dojdu až k fyzikálním základům, třeba těm o zachování energie.
Pokud najdeš nějaké filtry, na nichž budeš moct demonstrovat to "přenásobování" charakteristik, bude určitě fungovat. Ale pokud jde o vyráběné UHC filtry, stačí mně vážně pohled na jejich charakteristiky.
Dál už o tom ale nemůžu polemizovat, protože se musím soustředit momentálně na něco jiného. Nechce se mně tímto způsobem hodnotit filtry; právě kvůli zmíněným nelinearitám oka se jimi raději na nějakém setkání podívám, subjektivní porovnání je pro účely pozorování daleko důležitější.
Nechci, aby můj následující příspěvek vyzněl nějak arogantně - ale já jsem si jistý, že to funguje tak, jak jsem popsal. Samozřejmě, jde pouze o úvahy nad úzkopásmovými signály versus širokásmový šum (=bílé světlo) s konstantní hustotou výkonu. Jinak se úvahy musí rozštěpit do spousty různých variací.
Došlo mi, že vlastně už léta řeším stejnou problematiku. Ta analogie je velmi těsná. Vím, že optikové počítají v jiných jednotkách a že elektromagnetické vlnění v jejich oboru má částečně jiné vlastnosti, ale princip zůstává stejný jako v oboru rádiových vln.
Širokopásmové obvody rádia (lidské oko) řetězím s kanálovými filtry (UHC filtry) a tak zlepšuju poměry signál-šum (v podstatě kontrast) v jednotlivých kanálech. Soustava je pochopitelně lineární ve velkém dynamickém rozsahu. Ostatní prvky (analogově digitální převodníky, hradlová programovatelná pole) vůbec nemusím uvažovat.
Jistý jsem si proto, že jsem navrhnul už asi deset docela komplikovaných rádiových zařízení, která jsou celosvětově standardizována. Jejich měření jsou naprosto objektivní a komplexní (konkurence by byla ráda, kdyby to nefungovalo) a dost komplikovaná, ale vždy dost přesně sedí s těmito typy výpočtů a úvah - jejichž princip jsem velmi, skutečně velmi zjednodušeně v předcházejících příspěvcích popsal.
Soustava je lineární z principu. Pokud neuvažujeme stavy blízké saturaci dílčích bloků, pak filtry, zvlášť ty pasivní, v pracovním rozsahu nelineární nejsou. V systému není žádný nelineární převodní člen - kromě oka, jehož fyziologie vnímání vjemů samozřejmě velmi nelineární je (viz fyziologie vnímání vjemů). Ale oko je až za uvažovaným UHC filtrem, proto tento druh nelinearity tolik nevadí. Každopádně ale subjektivní vjem není přesně kvantifikovatelný tím, co naměří spektrální analyzátor. To je okolnost, kterou jsi do svých úvah nezanesl - a která je taky velmi důležitá.
Já se nechci moc pouštět do další diskuze, i když je zajímavá. Chci si pořídit UHC filtr a proto mě zajímalo, jak to celé myslíš. Pro sebe jsem si vytvořil popsaný model a i když to zní neskromně, určitě to podle něj funguje, což mi stačí.
Já raději podobné problémy zjednodušuju do té míry, kdy dojdu až k fyzikálním základům, třeba těm o zachování energie.
Pokud najdeš nějaké filtry, na nichž budeš moct demonstrovat to "přenásobování" charakteristik, bude určitě fungovat. Ale pokud jde o vyráběné UHC filtry, stačí mně vážně pohled na jejich charakteristiky.
Dál už o tom ale nemůžu polemizovat, protože se musím soustředit momentálně na něco jiného. Nechce se mně tímto způsobem hodnotit filtry; právě kvůli zmíněným nelinearitám oka se jimi raději na nějakém setkání podívám, subjektivní porovnání je pro účely pozorování daleko důležitější.
UHC filtr - který?
Nelinearitou oka jsem myslel nelineární závislost citlivosti na lambda- tady jsme se možná nepochopili- nevím??
Vf obvodům přijímačů příliš nerozumím, ale přesto, myslím si, že souvislost nemusí být až tolik jednoznačná (a taky doufám, že to nebude znít arogantně):
U těch příjimačů je to malinko jiný stav- buď spojujeme více filtrů, laděných na jeden kmitočet pro vyšší selektivitu, nebo za širokopásmovější zesilovač zapojujeme například laděný obvod (mf zesilovač?)- pak nemusí jeho poměrně široká frekvenční charakteristika mít takový vliv a přenásobení není potřeba. Jiná situace nastává u dvou, relativně úzkopásmových filtrů oko-uhc. Obzvlášť, nemá- li oko přibližně konstantní strmost (6,12,96...dB/okt) a hledáme- li celkovou širokopásmovou propustnost. A to je právě rozštěpení do různých variací, o kterém píšeš.
No, a takový filtry jsem opravdu přece našel- jednak je jím fx2, ale podle grafu z MHV by měl být hůře hodnotitelným i ten Lumicon. I když při pohledu na křivku lumiconu z MHV je asi jasno i tak... U fx2 by při pouhém výpočtu plochy pod křivkou jeho spektrální propustnosti už asi vznikla docela velká chyba- troufám si tvrdit tak 5 až 10 procent, která by ho mohla degradovat za nějaký jiný filtr, a třeba i levnější.
Jinak, já jsem si nedávno kvůli jednomu konstrukčnímu problému musel nastudovat něco málo o optické fotometrii a radiometrii. Intenzita dvou světelných zdrojů se porovnává až po přenásobení charakteristikou spektrální citlivosti oka právě proto, že tuto citlivost nemůžeme považovat za konstantní (nebo neklesá s konstantní strmostí x dB na oktávu) a proto by nám integrace znehodnotila výsledky. Ale je pravda, že u tak úzkopásmových filtrů, jako jsou UHC se to zanedbat při troše dobré vůle a lenosti počítat dá. Otázka je, u kterých se to vyplatí a u kterých ne... Minimálně u FX2 spíš ne.
Vf obvodům přijímačů příliš nerozumím, ale přesto, myslím si, že souvislost nemusí být až tolik jednoznačná (a taky doufám, že to nebude znít arogantně):
U těch příjimačů je to malinko jiný stav- buď spojujeme více filtrů, laděných na jeden kmitočet pro vyšší selektivitu, nebo za širokopásmovější zesilovač zapojujeme například laděný obvod (mf zesilovač?)- pak nemusí jeho poměrně široká frekvenční charakteristika mít takový vliv a přenásobení není potřeba. Jiná situace nastává u dvou, relativně úzkopásmových filtrů oko-uhc. Obzvlášť, nemá- li oko přibližně konstantní strmost (6,12,96...dB/okt) a hledáme- li celkovou širokopásmovou propustnost. A to je právě rozštěpení do různých variací, o kterém píšeš.
No, a takový filtry jsem opravdu přece našel- jednak je jím fx2, ale podle grafu z MHV by měl být hůře hodnotitelným i ten Lumicon. I když při pohledu na křivku lumiconu z MHV je asi jasno i tak... U fx2 by při pouhém výpočtu plochy pod křivkou jeho spektrální propustnosti už asi vznikla docela velká chyba- troufám si tvrdit tak 5 až 10 procent, která by ho mohla degradovat za nějaký jiný filtr, a třeba i levnější.
Jinak, já jsem si nedávno kvůli jednomu konstrukčnímu problému musel nastudovat něco málo o optické fotometrii a radiometrii. Intenzita dvou světelných zdrojů se porovnává až po přenásobení charakteristikou spektrální citlivosti oka právě proto, že tuto citlivost nemůžeme považovat za konstantní (nebo neklesá s konstantní strmostí x dB na oktávu) a proto by nám integrace znehodnotila výsledky. Ale je pravda, že u tak úzkopásmových filtrů, jako jsou UHC se to zanedbat při troše dobré vůle a lenosti počítat dá. Otázka je, u kterých se to vyplatí a u kterých ne... Minimálně u FX2 spíš ne.
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
UHC filtr - který?
No, neplatí-li to, co jsem napsal, pak neplatí ani zákon o zachování energie. Anebo se mýlím, což je klidně možné.
Každopádně, "natura non facit saltus", bylo by hodně divné, kdyby to neplatilo. U těch rádií jde o superpozici daleko většího množství selektivních obvodů. Ony i ty kanálové filtry jsou tvořeny mnohdy složitými kaskádami.
Nevím, přijde mi to teď celé velmi jednoduché a jasné a žádný problém s tím nemám.
Každopádně, "natura non facit saltus", bylo by hodně divné, kdyby to neplatilo. U těch rádií jde o superpozici daleko většího množství selektivních obvodů. Ony i ty kanálové filtry jsou tvořeny mnohdy složitými kaskádami.
Nevím, přijde mi to teď celé velmi jednoduché a jasné a žádný problém s tím nemám.
UHC filtr - který?
Nepřeháníte to už je tu 117 příspěvků a z toho se asi jen 10 věnuje výběru filtru, ostatní jsou jen teoretické myšlenkové pochody nad daty které nikdo neověřil...
UHC filtr - který?
To Hajs: Podobná diskuze asi toho, komu jde o to vybrat si UHC filtr, moc nenadchne, to máte určitě pravdu. Prakticky je ten výběr z nabízených UHC prajednoduchý, ale když se to pitvá hluboce teoreticky, dá se dojít až ke kvantové fyzice.
Uvedl jsem jen fyzikální analogie, protože mám fyziku rád a rád ji vidím v souvislostech. Navíc, většina těch myšlenkových pochodů je ověřená a fyzikálně jasná, nejen teoreticky, ale i prakticky. Uznávám ale, že to může být pro většinu lidí nezajímavé, i když se čtenářů našlo (aspoň podle čítače) docela dost.
Neměl jsem do toho zřejmě vrtat. Grajdův příspěvek mě zaujal, chtěl jsem si tu myšlenku ověřit z druhé strany.
Uvedl jsem jen fyzikální analogie, protože mám fyziku rád a rád ji vidím v souvislostech. Navíc, většina těch myšlenkových pochodů je ověřená a fyzikálně jasná, nejen teoreticky, ale i prakticky. Uznávám ale, že to může být pro většinu lidí nezajímavé, i když se čtenářů našlo (aspoň podle čítače) docela dost.
Neměl jsem do toho zřejmě vrtat. Grajdův příspěvek mě zaujal, chtěl jsem si tu myšlenku ověřit z druhé strany.