Furt je co sledovat...

Já myslím, že MLab nedělá proprietární zařízení (aspoň v tom smyslu, jak to slovo chápu), ale naopak veškerý hardware je otevřený, dodávaný se schématy, PCB, dokumentací a licence zakazuje snad jen komerční užití.ok1in píše:AD Bolidozor - a vše okolo. Asi jsem mnohem větší skeptik. Není zbytečné stavět poměrně složitá proprietární zařízení, když stejného, či lepšího výsledku lze dosáhnout s jiným, běžné dostupným zařízením, které ve finále pracuje stejně a za zlomek pořizovacích nákladů? (čas jsou taky peníze) Byl jsem k tomuto projektu od začátku poměrně dost skeptický a čas ukázal, že jsem se, bohužel, moc nemýlil. BTW, něco podobného je RMOB - kolik je dnes aktivních stanic? Ca 60 - není to dost slabý výsledek na celý svět? Kde je problém? Asi v tom, že detekovat jen prostý součet meteorů asi není až tak zajímavé. Je to trochu málo jen tupě počítat kolik toho padne, když nám tyto detekce dávají mnohem více informací - jen je nezpracováváme.
Z tohoto důvodu jsem se vydal vlastní cestou - vím čeho bych chtěl dosáhnout, mám poměrně přesnou představu cíle a nejsem ničím omezován. Otázkou je, jestli se to povede, ale to už je na delší povídání, někde u kávy či jiného lahodného moku. Tedy v případě, že nám to naše vrchnost ještě někdy dovolí...
Tak co, už něco chytáš?MichalHaltuf píše:...a to zatím nevím, nepodařila se mi žádná nová detekce...
Nemůžu si pomoct, ale když jsem to četl, zmocňoval se mě vztek. Ano, jak Freya tak Würzburg byly staré kusy železa a specielně Würzburg už měl zlikvidované převody. Ale Freya byla mechanicky v pořádku a to nejcennější - anténní systém, se dal použít. I v této minizemi je pár radioamatérů, kteří jsou schopni potřebný vysílač (špičkový výkon v pulsu 20kW) postavit v domácí dílně. Ne nadarmo se říká "kdo chce - hledá způsoby, kdo nechce - důvody". No nic, to je jen takový povzdech nad současným stavem "velké" vědy v této zemi...Když byl ondřejovský radar jediný v celé zemi, proč pozorování v Ondřejově skončila?
Tento přístroj, který byl uveden do provozu v roce 1958, byl jak morálně, tak i fyzicky zastaralý. Jeho vysílač pracoval na elektronkách a elektronky už delší dobu nikdo nevyráběl. My jsme sice měli určité zásoby, ale končila jim životnost a nebylo možno je nahradit. Kdybychom chtěli dál provádět tato pozorování, museli bychom jednak udělat nový vysílač a jednak změnit způsob záznamu. Záznam na filmový pás byl dost náročný na zpracování. Dnes ve světě, kde se meteory pozorují radarem, se okamžitě signál zpracovává pomocí digitalizačních technik a údaje jsou k dispozici prakticky okamžitě. Toho využívají například v Novém Zélandě, Kanadě nebo Austrálii. To byly tradiční země, které se těmto druhům pozorování věnovaly. Důvod pro konec radaru v Ondřejově byl i lidský, protože pro obsluhu takového zařízení nemůže stačit jen astronom, ale potřebuje i technika. Ten se v roce 2006 rozhodl, že odejde, a tím pádem to vše skončilo.
Na otázky Petra Sobotky odpovídal RNDr. Petr Pecina, CSc., vědecký pracovník Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
http://www.asu.cas.cz/articles/693/19/r ... ru-radarem