Astronomické fórum

Vůbec nic proti založenému tématu, ale prezentované foto z inzerátu "pro kutily" je spíše do astrohumoru .

Urvaný USB konektor a pár rezistorov na ZWO EFW. Našťastie to išlo opraviť.

Chtěl jsem si vyrobit elektronické ostření pro APO refráček, rozebral jsem část OV s točítky a zbytek nechal v tubusu. Při prvním pokusu o nasazení nosné konstrukce krokového motoru jsem tubus zvedl a celý OV nekontrolovatelně zmizel uvnitř tubusu, třískl zevnitř do čočky a zanechal po sobě pár šrámů. Naštěstí jen na okraji čočky a na flatech pro 4/3 snímače není nic vidět, ale refrák jako takový už je neprodejný.

Před cca 3 lety:
V noci při pozorování sundávám a zase nandávám brýle, abych něco na obloze při rozhlížení viděl a při koukání do okuláru měl lepší obraz. No a brýle jsem odkládal různě - na dalekohled, do kapes apod. A jednou takhle mi v bezměsíčné noci spadly na zem a při jejich hledání jsem na ně šlápl. Slyšitelné RUP a u velmi drahých multifokálů jsem si zničil jednu ze dvou vrtaných bočnic/nožiček...

I když byly staré cca 5 let, tak francouzský výrobce obrub už náhradní neměl (že mne to vůbec překvapuje, frantíci že?) a prodělal jsem s optikem martyrium hledání vhodné náhrady, která by tvarově zaručila, že čočky budou sedět proti očím přesně tak, jak byly napočítané.

Poučení:
1. Až budu měnit brýle, už nikdy si nevyberu vrtané „neobroučky“ - je to choulostivé, pořádně to nedrží, je to zkrátka celé na ho...
2. Pořídil jsem si na brýle tu „dědkovskou“ šňůrku, abych je nemusel nikam odkládat...

Už tu existuje staré vlákno "Ako som (takmer) rozbil ďalekohľad" s prakticky shodným (a poučným ) obsahem.
Možná by bylo dobré to spojit.

Přestože mám dalekohled teprve necelý rok (nepočítám-li Astro Cabinet 90 kdysi dávno), už se mi taky povedly dva větší průšvihy, tedy ne s dalekohledem samotným, ale s montáží.

První nastal hned na začátku. Protože obrázek i slovní popis v manuálu zjevně patřil ke starší verzi montáže, kde byla závitová tyč, která se šroubuje zespodu proti hlavě, trochu jinak uspořádaná, bral je spíš jako nápovědu a snažil se přijít sám na to, jak to přesně patří dohromady. Takže jsem přehlédl poznámku, že se na tyč musí nasadit vymezovací kroužek, jinak hrozí poškození závitu v základně hlavy. Kupodivu jsem to takhle vydržel několik měsíců, během kterých závitová tyč postupně ohoblovávala ten závit, dokud se nezačala opírat o tu část, kterou se nastavuje elevace. V tu chvíli jsem konečně pochopil, že je něco špatně, protože při dotažení nešlo s elevací hýbat, ale závit už byl vyhoblovaný tak hluboko, že správě to už používat nešlo. Naštěstí pro podobné případy existuje řešení: závitová vložka. Našel jsem i dílnu, kde mi to udělali a vyšlo to i levněji než kdybych si pořídil příslušné náčiní a zkoušel to opravit sám. Tentokrát jsem měl štěstí, protože jsem svou hloupostí montáž vlastně vylepšil, ocelová závitová vložka je totiž pevnější než původní duralový závit (nebo jak přesně se ten materiál jmenuje).

Druhý malér se stal, kdy jsem zkoušel dotáhnout vůli v RA ose a pro zjednodušení jsem to dělal v krajní poloze elevace (teď z hlavy nevím, jestli odpovídala pólu nebo rovníku). Konkrétně když jsem ručním točítkem projížděl celou otočku, abych zkontroloval, že to někde nedrhne. V jednu chvíli se mi zdálo, že to jde trochu víc ztuha, ale opravdu jen trochu, tak jsem opatrně pokračoval a až o dost později jsem si všiml, že celou tu dobu je osvětlení polárního hledáčku zaseknuté o spodní část montáže a jak otáčím RA osou, násilím se otáčí i s polárním hledáčkem kolem jeho osy. Tady už bohužel byly škody trvalé, hledáček samotný byl jen otočený a hnutý z osy, což se snadno napravilo, ale bohužel to odnesl závit, kterými je přišroubované to nasvícení, takže to tam teď nedrží. (Pořád ještě nevím, jestli je zničený závit na hledáčku, na nasvícení nebo oba). Navíc se ukázalo, že návrh montáže moc nepočítal s tím, že by ji někdo používal v této poloze, takže se jako bonus ohnul delší z těch dvou šroubů, kterými se nastavuje elevace. Naštěstí jsem sehnal šroub od Lacerty, který má stejný průměr, jen je asi o půl centimetru delší a má trochu jiné zakončení.

Já jsem si s novou EQ6 kladl otázku, zda-li může dalekohled zavadit o nohu stativu. Pro jistotu jsem si nastudoval, že na ručce je klávesa ESC která zastaví veškerý pohyb. Fotím se zrcadlovkou a při přetáčení jsem zjistil, že foťák opravdu může o nohu zavadit. Klávesa ESC naštěstí zafungovala, zbýval asi 1cm do kontaktu.

Taky se mi stal jeden velký úraz.
Za totáče žádná větší optika nebyla k mání, tak nezbývalo než si ji vyrobit. Od p. Erharta jsem získal ohnutý menisk(240mm), ale potřeboval jsem k němu zrcadlo. Tak jsem si jej podle jeho vzoru vylisoval a vybrousil ( prům. 350mm) . Tehdy se fotilo jen na film. Při manipulaci s kazetou ( krkolomná poloha) jsem potřeboval vyměnit ruce. V jedné jsem držel kazetu a při výměně jsem ji pustil, aniž bych ji již držel druhou rukou. Výsledek zrcadlo na 3 kusy. Skoro jsem se rozbrečel, protože výroba toho zrcadla mne stála ohromné úsilí.

Moje historka s brýlemi. Cestou na letošní jarní MHV jsem si vyzvedl nové multifokální brýle s "nezničitelným" titanovým rámečkem (předvádí se pomačkáním do kuličky). Po návratu z MHV jsem musel restartovat servřík doma pod stolem. Brýle jsem odložil na židli, servřík restartoval a spokojeně si sedl na ty brýle . Praskla očka ve kterých je šroubek (na obou stranách), který drží sklíčko v rámečku - místo aby praskl jen ten šroubek .
Stejný rámeček už nebyl k mání. Naštěstí se optikovi podařilo nechat opravit u specializované firmy - HAPPY END .
Dědkovskou šňůrku používám jen při astru

Všichni jste tu řešili rozšlápnuté nebo rozsednuté brýle, ale já je na Kumburku kdysi přejel autem. Dodnes je mám jako záložní v autě, jedna čočka praskla a kus chybí, ale jinak dobrý Díky tomu jsem si pak po letech nechal udělat speciální s korekcí na nekonečno, takže jsou dobré tak od 50-70 cm do nekonečna, ale blbě se v nich čte displej mobilu, když je mám moc blízko (musím sundat nebo natáhnout ruku )

Já mám dramatický zážitek ze 70-tých let minulého století.

V té době jsem byl studentem gymnasia a začal jsem se zabývat pozorováním proměnných hvězd. Problémem ale bylo, že vůbec nebylo čím pozorovat. Jednoho dne přišel můj táta z práce a přinesl mi objektiv AR 65 / 350. No já jsem nelenil a postavil jsem si z něj dalekohled. No ale nejen že v té sobě nebyla optika, ale nebylo ANI z čeho stavět. Proto jsem na tubus použil konzervu z tenkých lahůdkových párků (oblíbená konzerva z dárkových košů - narozeniny a tak). Objektiv byl v kovové objímce a ta s malou vůlí přesně pasovala do té konzervy. Zbytek vůle jsem vyřešil tak, že jsem konzervu trochu zploštil (vyrobil jsem z ní oválek) a pak tam objektiv držel dobře. No to jsem si akorát myslel. Jednoho večera jsem se dal do pozorování RZ Cas. Po pozorování jsem vzal kukr do ruky a šel jsem zahradními schůdkami domů. Jenže dalekohled jsem vzal do ruky tak nešťastně, že jsem malým přitisknutím na tubus udělal z oválku opět kruh. Nic zvláštního jsem nepozoroval až se ozvalo cvak, cvak, ....., cvak. Objektiv vypadl z tubusu a spořádaně se skutálel z betonových chodů. Podíval jsem se s baterkou na výsledek a ten byl strašný. V objektivu bylo po obvodu mnoho lasturových odštípnutí. Zcela otřesen událostí jsem nechal objektiv v šuplíku a to minimálně půl roku. Když přešel šok, tak jsem objektiv rozebral a zjistil jsem, že byl lepený a při pádu došlo k porušení kanadského balzámu, kterým byl slepen. Pak stačilo zbytky balzámu umýt (už nevím zda alkoholem nebo benzínem) a objektiv opět smontovat.
Sloužil pak ještě cca 10 let na pozorování hvězd typu triedr.

Prostě konec dobrý, všechno dobré.
Olda