Astronomické fórum

peta62: Jenže MilAN nic o laboratoři nepíše. Tady se jedná o ta první amatéská bastlení, což bylo v těch dobách téměř nutné, aby měl člověk vůbec čím pozorovat. Prostě vytvořil nějaký kukr, kterým se hned podíval na komím, nebo tak a ono to fungovalo. Jenže astroobjekty a hlavně planety jsou na kvalitu optiky dost náročné a tam už to moc pochopitelně dobře neukazovalo.
Tohle zná téměř ze starších na AF. Je to i moje vlastní zkušenost.

Není nakonec ze všeho nejdůležitější fakt, že ti, co si MT postavili, s ním jsou spokojeni a že dělá to, co dělat má? Nemá přece smysl za každou cenu dokazovat, že něco nemůže fungovat, když to funguje. Udělejte si v Konojedech srovnávačku a bude jasno bez zbytečných osobních útoků. V celém vláknu jsou tak silně cítit osobní averze, že se faktický obsah úplně ztrácí.

honza22 píše: ↑19. 02. 2022, 10:36 Není nakonec ze všeho nejdůležitější fakt, že ti, co si MT postavili, s ním jsou spokojeni a že dělá to, co dělat má? Nemá přece smysl za každou cenu dokazovat, že něco nemůže fungovat, když to funguje. Udělejte si v Konojedech srovnávačku a bude jasno bez zbytečných osobních útoků...

To srovnávací pozorování by byl jistě přínos. Ovšem klasický Newton by měl mít srovnatelný zástin, jinak to nebude vypovídající. Jen doplním co tu možná ještě nezaznělo. Největší plus MT systému je použití sféricky korigovaných mikroskopických objektivů/u. Pokud se zvolí typ apochromatický, je velmi kvalitní projekce primárního obrazu zaručená ! Když se připočte minimální zástin, je v takovém případě výsledný obraz MT Newtona závislý pouze na kvalitě ploch primáru a sekundáru, což se dá u několika výrobců optiky zajistit.

Mám k tomu MT systému tento dotaz:
Pokud se s ním pozoruje okem, jak se vlastně spočítá celkové zvětšení?

Mikroskopický objektiv j je použit jako projekční - v tomto případě jako zvětšující. T.j. vzdálenost objektiv - nové ohnisko dělená vzdáleností původní ohnisko - objektiv je zvětšení projekčního systému . Tou se násobí původní ohnisková vzdálenost a zvětšení je potom klasicky výsledné f / f okuláru.
Pokud by se v sestavě použil mikroskop s klasickou konstrukcí a velikostí, pak lze použít k výpočtu zvětšení mikroskopu = zvětšení jeho okuláru * zvětšení objektivu . Potom 250/ zvětšení mikroskopu = ohnisková vzdálenost této soustavy a tou lze vydělit původní ohnisko a máš zvětšení. Předpokládám, že tato konstrukce takhle nebude dodržena ( alespoň podle návrhu MT), takže připadá v úvahu ten první výpočet.
Pozn.: Vzhledem k tomu, že mikroskopický objektiv má složitější konstrukci a těžko se bude určovat jeho střed. je jednodušší pro účely zvětšení změřit si v původním a novém ohnisku rozměr nějakého objektu a poměr je jejich velikostí bude zvětšení původní ohniskové vzdálenosti. A samozřejmě existuje i výpočet v případě takového objektivu. Ten sem kdysi dával KpS. viewtopic.php?p=322782#p322782

Artaban píše: ↑19. 02. 2022, 09:33 peta62: Jenže MilAN nic o laboratoři nepíše. Tady se jedná o ta první amatéská bastlení, což bylo v těch dobách téměř nutné, aby měl člověk vůbec čím pozorovat. Prostě vytvořil nějaký kukr, kterým se hned podíval na komím, nebo tak a ono to fungovalo. Jenže astroobjekty a hlavně planety jsou na kvalitu optiky dost náročné a tam už to moc pochopitelně dobře neukazovalo.
Tohle zná téměř ze starších na AF. Je to i moje vlastní zkušenost.

Ano, ale to se prece netyka tohoto tematu. Dnes uz se i za dne testuje jinak a nevim proc shazovat jak Josef II testuje, obzvlaste kdyz u toho pisatel nebyl.

peta62 píše: ↑21. 02. 2022, 22:33 Ano, ale to se prece netyka tohoto tematu

Tak snad je jasný o čem je tohle vlákno a tom tu je řeč. Můžeš tedy popast tu laboratoř kde se za dne MT Newton testoval?

Ja jsem nepsal, ze se testoval v laboratori. Reagoval jsem na vyrok, ne Vas, ktery tvrdil ze denni testovani je/bylo pro noc nepouzitelne ( volna formulace jak jsem to pochopil ). Pravda je ze se to tykalo bastleni, ale bylo to v zde v teto diskusi.

MilAN píše: ↑21. 02. 2022, 22:23 Mikroskopický objektiv j je použit jako projekční - v tomto případě jako zvětšující. T.j. vzdálenost objektiv - nové ohnisko dělená vzdáleností původní ohnisko - objektiv je zvětšení projekčního systému . Tou se násobí původní ohnisková vzdálenost a zvětšení je potom klasicky výsledné f / f okuláru.

Milane díky, nemám problém přiznat, že se lehce neorientuji, co je které to ohnisko atd.
Nemohl bys prosím nakreslit nějaký obrázek, kde by to bylo popsáno?

Díky moc!

Tak jen z ruky : A jen ukázka, jak se to dělalo před 60 lety. A protože moje generace vyrůstala asi tak na 2 publikacích o astrofotografii, tak jsem si dovolil napsat, že to v té době bylo všeobecně známé řešení.

Já to od počátku chápu tak, že se jedná o dva samostatné optické systémy. Jeden je Newton a druhý mikroskop. Newton promítne obraz na virtuální matnici v ohnisku F1 a mikroskop ten obraz zvětší v poměru ohnisek okuláru a objektivu. Možná to chápu blbě, ale takhle mi to dává smysl.

Pro lepší představu: mikroskopický nástavec s délkou 160mm (na kterou je mikr.objektiv korigovaný) s mikr.objektivem a okulárem. Lze samozřejmě našroubovat i jiné objektivy. Mám i kratší nástavec pro použití ADC.
Je to jen prostředek k dosažení minimálního zástinu a pozorování obrazu uvnitř tubusu.

Edit: Nástavec se zasouvá do standardního (dvourychlostního) výtahu.

to honza22: a jaká je ohnisková vzdálenost systému při focení a jaké je zvětšení dalekohledu pro vizuál podle tvého výkladu ?
Já jsem ve svém příspěvku uvedl vše, podle tvé definice nevypočítáš nic. Navíc, zvětšení mikroskopu se nepočítá tak, jak uvádíš, to je nesmysl.

Je dobrý to uvést na konkrétním příkladu.
Newton 200/1000
Mikroskopický objektiv 4x se stanoveným optický intervalem což je v tomto případě vzdálenost od dosedací plochy mikroskopického objektivu k ohniskové vzdálenosti okuláru ,zde v tomto případě 160 mm .prodlouží tento mikroskopický objektiv výslednou ohniskovou vzdálenost 4x na vzdálenost na 4000 mm,která je pevně daná.
Takže pokud např.použiji okulár s f 10 mm,bude výsledné zvětšení 400x.
Jinak ten obrázek co sem dal Milan absolutně nic neříká co tam na tom obrázku je,bylo by dobrý aby uvedl i znění tohoto článku ,jinak si budu myslet,že je to zase nějaká kulišárna,už proto,že ani v současné době nevykreslí běžně používané mikroskopické objektivy takovou plochu fotopřístroje na uvedeném snímku .
Milan v tom optickém popisu kreslí velké sek.zrcátko ,což je zcela v rozporu se zněním tohoto vlákna,kde hlavním přínosem je naopak minimální zástin.Je jasný ,že malé sek zrcátko vykreslí malou plochu ,ale pokud je skutečně na tom obrázku nějaké prodlužovadlo,tak z logiky věci vyplývá,že výsledná světelnost bude tak malá ,že si nedovedu představit expoziční doby.
Jinak Honza22 má samozřejmě pravdu v tom jeho uvažování.

honza22 píše: ↑22. 02. 2022, 11:03 Já to od počátku chápu tak, že se jedná o dva samostatné optické systémy. Jeden je Newton a druhý mikroskop. Newton promítne obraz na virtuální matnici v ohnisku F1 a mikroskop ten obraz zvětší v poměru ohnisek okuláru a objektivu. Možná to chápu blbě, ale takhle mi to dává smysl.

Chapu princip stejne, mam pocit ze mi to tak bylo vysvetlovano, i kdyz by se to dalo formulovat presnejsimi nazvy. Hlavne proto aby ty nepresnosti ve formulaci nebyly napadany, ale princip to zrejme vyjadruje.

Edit : Uz to mame presne primo od autora.