Astronomické fórum

Koukam, ze my, selenofilove, se sdruzujeme okolo podobnych dalekohledu:-)

Měsíc byl jediný objekt, na kterém bylo něco vidět i mým prvním dalekohledem - brejlákem.
Ale ten první pohled na krátery bylo něco, na co se nezapomíná.
Já jsem také refraktorista , i když racionálních důvodů moc nemám.

Já jsem taky "refraktorista" .... s tím už nic nenadělám ;D první pohled na Měsíc tenkrát 60mm dalekohledem byl tak fascinující, že jsem chtěl vzbudit rodiče a sestru ve 4:00 ať se na to taky běží podívat ... to jsem měl 60tku pár dní a první objekt byl právě Měsíc.

Tak i genese je stejna!:-) Taky jsem videl Mesic kamaradovym AD-800 a byl jsem z toho tak spatnej, ze jsem jeste ten vecer z nejakych cocek a papirovych trubek slatal dalekohled a na ten Mesic se vydrzel divat snad hodinu, mozna vic. A k tomu refraktorianstvi taky nemam racionalni duvod - s tim se clovek asi narodi:-)

V noci na dnešek jsem mezi mraky pozoroval Mars a když se díra utvořila jinde, obrátil jsem dalekohled i na Měsíc, který obvykle v úplňku nepozoruji.
Na dně kráteru Plato jsem pozoroval několik malých kráterů. Pan Antonín Rükl ve svém Atlase Měsíce udává, že jsou vhodné jako test pro větší přístroje.
Já pozoroval refraktorem TS 152/1200 s Chromacorem N a Zeissovými orthoskopickými okuláry O 6 (zvětšení 200x) v binokulárním nástavci.
Máte někdo s pozorováním těchto kráterků zkušenosti? Jak závisí počet pozorovaných kráterků na velikosti a kvalitě přístroje, jaká je nejvhodnější fáze Měsíce pro jejich pozorování atd.

Pro Kavka:
     Gratuluji. Vidět krátery na dně Plato, to je terno.
Myslím, že záleží hlavně na seeingu a ten byl podle předpovědi  v noci velmi dobrý.
     Sám jsem ty malé krátery viděl jen 2x, asi je to tím, že očima skoro Měsíc nepozoruji .
      Naexponovaných jich mám max. 8 najednou.
Ty největší mají asi 1,7 - 2,2 km.    

Děkuji za odpověď. Seeing se během noci zlepšoval, bohužel ale zároveň narůstala oblačnost, tak jsem pozorování musel ukončit dvě hodiny před kulminací. Kráter téměř uprostřed dna byl vidět naprosto zřetelně celou dobu pozorování, dva další jen chvilkami při uklidnění vzduchu. Překvapil mne hlavně fakt, že byly vidět pár hodin po úplňku. Možná je ale právě takové nasvícení výhodné.

Kratery v Plato jsem vizualne jeste nevidel. Mam stejny "problem" jako Aquarius - Mesic vic fotim nez pozoruji . Pres maka 150/1800 jsem zatim v Plato nasnimal max. 3 kratery.
Trochu off topic... Kde berete jasnou oblohu? ??? Ja uz nevidel hvezdu zase snad 3 tydny

Jasnou oblohu jsem také dlouho neviděl. V noci na dnešek ale byly zvečera dost velké díry mezi mraky. Měsíc ale ještě nevrcholil a hlavně Mars byl bohužel dost nízko, takže i když obecně byl seeing asi dost dobrý, v té malé výšce (u Marsu) dost škodil a pak se zatáhlo téměř úplně. Na Mars je ještě dva měsíce času, tak to snad někdy vyjde lépe. Hlavně aby bylo jasno 24. 12. ráno, až bude zákryt. To by byl hezký dárek.

Na kráterky uvnitř Plato to chce opravdu dobrý přístroj a seeing
http://www.cloudynights.com/ubbthreads/ ... ll/fpart/1
obrázek dole, popisy rozměrů...

to Kavka: tak to je opravdu vynikající!!! Gratuluji.
Já jsem několikrát zkoušel hledat ty miniaturní tečky na dně Plato, ale nikdy se mi to nepodařilo. R102, zvětšení od 166x - 250x. Teď netuším, jestli je to možné s 10cm objektivem rozlišit, já si nepamatuji výpočty, kdysi jsem četl a počítal, možná že by to mělo jít, ale to chce asi souhru náhod a vynikajících podmínek. Podklady nemám u sebe, takže si to nepamatuji. Marně tápám v paměti, jaký nejmenší kráter (útvar) bych mohl na Měsíci spatřit. Nevíte někdo ?? ?
A ještě dotaz: máte link na předpovědi seeingu? To bych docela i využil, kvůli těm malým kotoučkům na kterých je stěží co vidět ... ;D (planety)

SKLP napsal: Marně tápám v paměti, jaký nejmenší kráter (útvar) bych mohl na Měsíci spatřit. Nevíte někdo ?? ?

Snad se "g" nebude zlobit když mu udělám trochu reklamu

http://www.obloha.webzdarma.cz/a_dal.php

Je tam i nějaký teoretický výpočet jak velký detail se dá na měsíci vidět.

Díky!!! Takže teoreticky by to mělo jít.

----
Jinak predpovedi seeingu jsem nasel ve vseobecne diskuzi "seeing"

Pro vizuální pozorování kráterů uvnitř valové roviny Plato je dalekohled o průměru objektivu 100 mm pod hranicí rozlišitelnosti při pozorování i když zde hrají roli vnější vlivy (seeing, úhel nasvětlení kráteru - plný stín v kráteru, ale i vzdálenost Měsíce od Země). Rovněž záleží na zkušenosti pozorovatele, optických kvalitách přístroje, případně i různých indispozicích pozorovatele.

Teoretická rozlišovací mez je pro objektiv 114 mm je přesně 1", pro 200 mm 0,57" s ondřejovským 2 m činí hodnota 0,057" Tyto hodnoty platí pro rozlišení hvězd. Aby bylo možné rozlišit dva velmi blízké body, protože hvězda se zobrazí jako ohybový disk obklopený střídavě tmavými a světlými kroužky. Rozlišení nastane tehdá pokud střed jednoho disku padne do prvního tmavého kroužku druhého disku a toto je rozlišovací úhel.

Při pozorování plošných objektů je nutné počítat se zvětšením. V praxi se užívá zvláště při pozorování jasných objektů větších zvětšení. Ta rozlišovací schopnost nemá takovýto jednoduchý vztah jako u bodových zdrojů.

Habl

A právě mě zajímá možnost, kdyby byly malé kráterky vhodně nasvětleny, vznikaly by stíny a jak je známo, lze zajít ještě dále pod mez rozlišovací schopnosti v jistých připadech, kdy černý bod (linie) je na bílém podkladu a naopak .... viz Cassiniho dělení u saturnova prstence.