Deep Sky v malých dalekohledech
Deep Sky v malých dalekohledech
Pro emisní mlhoviny jsou vhodné jaké dalekohledy?
Deep Sky v malých dalekohledech
Omlouvam se za ty nazvy Cadwellova katalogu, ja je casto pouzivam, ale podle me se daji spatrit i v takovemto dalekohledu-jsou celkem jasne a jestli ne, tak se omlouvam. Ale ty ostatni za tmave noci urcite zkus.!!!!!
Meade Lightbridge 1524/305, Bresser 700/70, Bresser 8X56,Nikon d3200+18-55mm, folie AstroSolar
okulary: PL26mm řada 5000, ts-planetary-hr-5mm, celestron-93424-xcel-lx-12mm
Filtr UHC Astronomik PROFI
Sedy filtr na Slunce a Mesic
okulary: PL26mm řada 5000, ts-planetary-hr-5mm, celestron-93424-xcel-lx-12mm
Filtr UHC Astronomik PROFI
Sedy filtr na Slunce a Mesic
-
Karell
- Příspěvky: 5632
- Registrován: 24. 04. 2009, 09:58
- Bydliště: Brána do Krkokonoš
- Kontaktovat uživatele:
Deep Sky v malých dalekohledech
Matyáši čti a zamysli se, proč takové vlákno vzniklo a jestli náhodou není určené i tobě. Nemůžeš přece radit, pokud si nejsi jistý, jak se věci mají. A pro jistotu opakuji: nepleť si AF s chatem.
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1322589795
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1322589795
Deep Sky v malých dalekohledech
Matyáši, to jsi viděl v tabulce, ale ne v dalekohledu co? Co je na IC405 tak jasného? Mag. 10 na ploše měsíčního úplňku a z toho velká část v čáře H-alfa, kterou oči v nočním režimu nevnímají... tam když namířím malý dalekohled, tak uvidím leda kulový.
Tak zas trošku konstruktivně :
1) Když je měsíc, nedejbože úplněk, na obloze, tak obvykle nemá valný smysl se DSO věnovat. Hledat šedé fleky na šedém pozadí totiž moc dobře nejde. Výjimkou budiž otevřené hvězdokupy a obecně hodně jasné či kontrastní objekty. Za takových nocí je lepší civět na ten měsíc, planety, nebo se třeba bavit dvojhvězdami.
2) Když už tedy v tomhle období vytáhneme menší stroj večer ven :
M45 asi bez diskuze. Co nejmenší zvětšení. M35 je velmi bohatá otevřenka v blížencích, také moc pěkná. M42, ač mlhovina, je tak jasná, že alespoň něco je z ní vidět vždy, přinejhorším střední část s trapezem a i ten stojí za podívání sám o sobě. M41 je otevřenka, díky poloze jižně od síria velmi snadno k nalezení. I za úplňku je v ní vidět několik desítek hvězd, je ale už třeba mít trochu výhled na jih. M1 by také neměla být problém, malá mlhovina snadno k nalezení kousek od zeta tauri. Je malá a díky slušnému kontrastu je vidět i na blbé obloze. M32 večer téměř v zenitu vidět bezpochyby bude, ale na přesvícené obloze je to jen jádro jakožto oválný flek. Hvězdokupy v rakovi M44 a M67 taky nejsou špatné, jen zrovna dneska tam strašil měsíc. No a dvojitá hvězdokupa v perseovi nám naštěstí ani nezapadá.
3) Thomasi, v dosahu tvého dalekohledu je toho podstatně víc, ale chce to tmu a nabrat nějakou zkušenost, obojí udělá hodně. S tím skoroúplňkem na nebi, případně velkoměstem za zády je vždy k dispozici jen zlomek plného potenciálu. Jinak za temné noci se nemusíš bát zkusit cokoliv z messierova katalogu.
4) K těm emisním mlhovinám - Ty jsou bezvadné hlavně na fotkách, ale jinak mají obvykle malý povrchový jas a na osvícené obloze se prostě ztratí. Není to otázka dalekohledu, ale kontrastu oproti pozadí. Některé, jako kalifornie nebo rosseta jsou tak velké, že se do zorného pole dalekohledu ani nevejdou. Měly být vidět dokonce i pouhým okem, má to ale háček. Musí být tma jak v pytli a jakékoliv město v blízkém okolí je spolehlivě zničí.
Tak zas trošku konstruktivně :
1) Když je měsíc, nedejbože úplněk, na obloze, tak obvykle nemá valný smysl se DSO věnovat. Hledat šedé fleky na šedém pozadí totiž moc dobře nejde. Výjimkou budiž otevřené hvězdokupy a obecně hodně jasné či kontrastní objekty. Za takových nocí je lepší civět na ten měsíc, planety, nebo se třeba bavit dvojhvězdami.
2) Když už tedy v tomhle období vytáhneme menší stroj večer ven :
M45 asi bez diskuze. Co nejmenší zvětšení. M35 je velmi bohatá otevřenka v blížencích, také moc pěkná. M42, ač mlhovina, je tak jasná, že alespoň něco je z ní vidět vždy, přinejhorším střední část s trapezem a i ten stojí za podívání sám o sobě. M41 je otevřenka, díky poloze jižně od síria velmi snadno k nalezení. I za úplňku je v ní vidět několik desítek hvězd, je ale už třeba mít trochu výhled na jih. M1 by také neměla být problém, malá mlhovina snadno k nalezení kousek od zeta tauri. Je malá a díky slušnému kontrastu je vidět i na blbé obloze. M32 večer téměř v zenitu vidět bezpochyby bude, ale na přesvícené obloze je to jen jádro jakožto oválný flek. Hvězdokupy v rakovi M44 a M67 taky nejsou špatné, jen zrovna dneska tam strašil měsíc. No a dvojitá hvězdokupa v perseovi nám naštěstí ani nezapadá.
3) Thomasi, v dosahu tvého dalekohledu je toho podstatně víc, ale chce to tmu a nabrat nějakou zkušenost, obojí udělá hodně. S tím skoroúplňkem na nebi, případně velkoměstem za zády je vždy k dispozici jen zlomek plného potenciálu. Jinak za temné noci se nemusíš bát zkusit cokoliv z messierova katalogu.
4) K těm emisním mlhovinám - Ty jsou bezvadné hlavně na fotkách, ale jinak mají obvykle malý povrchový jas a na osvícené obloze se prostě ztratí. Není to otázka dalekohledu, ale kontrastu oproti pozadí. Některé, jako kalifornie nebo rosseta jsou tak velké, že se do zorného pole dalekohledu ani nevejdou. Měly být vidět dokonce i pouhým okem, má to ale háček. Musí být tma jak v pytli a jakékoliv město v blízkém okolí je spolehlivě zničí.
Deep Sky v malých dalekohledech
Tak jsem si včera poprvé od října konečně pořádně zapozoroval DSO. Nemohl jsem jinak, než vytáhnout ven nově nabytý Telementor. Byl jsem zvědavý, jak se s touhle legendou pozoruje a jestli se to rozumně dá i s 63mm dalekohledem z města (obligátně z Říčan). Obloha byla docela dobrá, jen s mírným zákalem a slabým mlžným oparem.
Orion už zapadal a tak to bylo jen takové rychlé okouknutí M42. Při 21x byla docela pěkně vidět i s M43 a NGC1977. Pak jsem se pokochal dvojici M35 a NGC2158. NGC2158 byla při 21x už tušitelná, při 53x už byla zřetelná. Připomínala klasickou kulovou hvězdokupu. Nesnažil jsem se ji rozlišit při větších zvětšeních. Samotná M35 byla pěkná, jasnější hvězdy vykazovaly jemná zbarvení i v tomhle malém dalekohledu (některé dočervena jiné domodra).
Pak už jsem přesel na galaxie. Zkusil jsem najít v Drakovi velmi velkou, ale plošně slabou galaxii NGC4236. Ještě nikdy jsem ji nehledal. Byl to velmi těžký objekt, myslím si, že jsem občas při 53x zahlédl její podlouhlé jádro. Podle zákresu poloha sedí, v okolí nejsou navíc nějaké jasnější hvězdy, které by mě mohly mást. Asi to byla ona, ale u dalekohledu jsem si nebyl vůbec jistý.
Pak jsem zkoušel vykoukat nějaké detaily na M82. Opravu tam byly při větších zvětšeních (až 165x) dvě zjasnění. To na východním okraji bylo hodně zřetelné. Samozřejmě na pohled ve větším dalekohledu to nemá (pohled v 45cm zrcadlu byl nezapomenutelný), ale i tak si myslím, že je pěkné, že tam něco vidět v pididalekohledu je.
Následovala trojice M65+M66+NGC3628. Hlavně mě zajímalo, jestli uvidím NGC3628. Používám ji totiž v 10cm dalekohledu jako test oblohy. Při 53x tam jasně byla, krása.
Skouknul jsem ještě další známou galaxii z boku NGC4565 (při 54x pěkná velká dlouhá čárka) a nějaké jasnější galaxie v okolí (NGC4448, NGC4494, NGC4274 a NGC4278).
Pak jsem přešel na dvojici NGC4490+4485. Hlavně mě zajímalo, jestli uvidím ten přívěšek, NGC4485. Možná tam při 79x byl, ale nejsem si tím vůbec jistý.
Potom jsem zkusil kulovku M3. Je to velmi vhodný objekt pro malé dalekohledy. Krásně žmolkovatí, má jasné jádro a kolem velmi slabé a rozsáhlé halo. Při větších zvětšeních šlo v halu vidět několik hvězd (tak kolem desítky). Bylo tam i pár tmavších zákoutí. Např. ze západní strany jádra to vypadalo jako tmavší pás.
Nakonec jsem se pustil do kupy galaxií Abel1656. To už ale vylézal Měsíc, chvílemi jsem měl pocit, že galaxie NGC4889 a NGC4874 vidím. Ale než jsem se v tom utvrdil, tak se podmínky už zhoršily tak, že nebyla šance. Někdy přístě.
Jinak s Telementorem se pozoruje docela dobře. Montáž jsem nijak přesně neustavoval, ale podle deklinace se dalo dobře trefit do zorného pole. Takže ani moc hledáček nechyběl, i když to nebylo tak efektivní, jako kdyby tam hledáček byl (ten prostě ve městě chybí). Samotná montáž je příjemná, jen mám asi krátké ruce, na pohyb v deklinaci jsem se musel hodně natahovat.
Orion už zapadal a tak to bylo jen takové rychlé okouknutí M42. Při 21x byla docela pěkně vidět i s M43 a NGC1977. Pak jsem se pokochal dvojici M35 a NGC2158. NGC2158 byla při 21x už tušitelná, při 53x už byla zřetelná. Připomínala klasickou kulovou hvězdokupu. Nesnažil jsem se ji rozlišit při větších zvětšeních. Samotná M35 byla pěkná, jasnější hvězdy vykazovaly jemná zbarvení i v tomhle malém dalekohledu (některé dočervena jiné domodra).
Pak už jsem přesel na galaxie. Zkusil jsem najít v Drakovi velmi velkou, ale plošně slabou galaxii NGC4236. Ještě nikdy jsem ji nehledal. Byl to velmi těžký objekt, myslím si, že jsem občas při 53x zahlédl její podlouhlé jádro. Podle zákresu poloha sedí, v okolí nejsou navíc nějaké jasnější hvězdy, které by mě mohly mást. Asi to byla ona, ale u dalekohledu jsem si nebyl vůbec jistý.
Pak jsem zkoušel vykoukat nějaké detaily na M82. Opravu tam byly při větších zvětšeních (až 165x) dvě zjasnění. To na východním okraji bylo hodně zřetelné. Samozřejmě na pohled ve větším dalekohledu to nemá (pohled v 45cm zrcadlu byl nezapomenutelný), ale i tak si myslím, že je pěkné, že tam něco vidět v pididalekohledu je.
Následovala trojice M65+M66+NGC3628. Hlavně mě zajímalo, jestli uvidím NGC3628. Používám ji totiž v 10cm dalekohledu jako test oblohy. Při 53x tam jasně byla, krása.
Skouknul jsem ještě další známou galaxii z boku NGC4565 (při 54x pěkná velká dlouhá čárka) a nějaké jasnější galaxie v okolí (NGC4448, NGC4494, NGC4274 a NGC4278).
Pak jsem přešel na dvojici NGC4490+4485. Hlavně mě zajímalo, jestli uvidím ten přívěšek, NGC4485. Možná tam při 79x byl, ale nejsem si tím vůbec jistý.
Potom jsem zkusil kulovku M3. Je to velmi vhodný objekt pro malé dalekohledy. Krásně žmolkovatí, má jasné jádro a kolem velmi slabé a rozsáhlé halo. Při větších zvětšeních šlo v halu vidět několik hvězd (tak kolem desítky). Bylo tam i pár tmavších zákoutí. Např. ze západní strany jádra to vypadalo jako tmavší pás.
Nakonec jsem se pustil do kupy galaxií Abel1656. To už ale vylézal Měsíc, chvílemi jsem měl pocit, že galaxie NGC4889 a NGC4874 vidím. Ale než jsem se v tom utvrdil, tak se podmínky už zhoršily tak, že nebyla šance. Někdy přístě.
Jinak s Telementorem se pozoruje docela dobře. Montáž jsem nijak přesně neustavoval, ale podle deklinace se dalo dobře trefit do zorného pole. Takže ani moc hledáček nechyběl, i když to nebylo tak efektivní, jako kdyby tam hledáček byl (ten prostě ve městě chybí). Samotná montáž je příjemná, jen mám asi krátké ruce, na pohyb v deklinaci jsem se musel hodně natahovat.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Deep Sky v malých dalekohledech
Vcera jsem opet na chvili vytahnul Telementor. Tentokrat jsem se zameril na otevrene hvezdokupy, hlavne na ty, ktere jsem jeste nikdy nepozoroval. Vybral jsem si jen relativne uzky pas v rektasenci (kolem 6-7 hodin), vse v souhvezdi Vozky, Blizencu a Jednorozce.
Obloha byla trochu horsi nez pred par dny, opar byl trochu silnejsi. Proto jsem misto galaxii volil ty otevrenky.
Zacal jsem Vozkou, kde byla obloha nejtmavsi. Tam jsem mel resty hlavne v severovychodni casti souhvezi. Do tech koncin jsem jesti nikdy nezabrousil. Zacal jsem NGC2126. Uz pri 21x sla vytusit bocnim pohledem jako mrnavy slaby mlhavy privesek u jasne hvezdy. I pri nejvetsim zvetseni (84x) to byla stale drobounka (asi 3') skvrnka na pokraji viditelnosti, bocnim pohledem tam slo tusit asi 5 hvezd, z toho jedna byla relativne zretelna. Tenhle typ objektu, ktere se takhle schovavaji mam docela rad. Jinak podle dat (jak jsem zjistil az doma) ma tahle otevrena hvezdokupa visualni jasnost 10.2. V malem dalekohledu to z mesta neni moc jednoduchy objekt. To druha hvezdokupa ve Vozkovi, NGC2281 byla vypalovacka (nejvetsi tu noc). Je v ni 6 jasnych hvezd, ktere tvori tvar souhvezdi Delfina s dlouhym ocasem. Bocni pohled pri 21x odhalil dalsi slaby retizek hvezd, takze to trochu pripominalo recke pismeno lambda. Plus tam byl jeste dalsi slaby shluk na NW strane. Pri 34x vypadala hvezdokupa asi nejzajimaveji, ted budila dojem stira. Velikost jsem odhadl asi na 15'.
Nasledoval skok do Blizencu. NGC2304 byla nad sily 63mm refraku. Hlavne ten jih uz nebyl tak tmavy jako nadhlavnik. Mela by byt pribllizne stejne narocna jako NGC2126, ale vubec jsem se nechytal. To NGC2395 byla pri 21x zretelny velky kruhovy jemny opar (asi 15'), ve kterem byly 3 jasnejsi hvezdy. NGC2355 byla pri 21x docela pekna drobna skvrnka, na jejimz vychodnim okraji byla jasnejsi hvezda. Pri vetsich zvetsenich slo videt, jak bylo centrum skvrnky zretelne mimo onu jasnejsi hvezdu.
Pak jsem presel do Jednorozce, ale to uz bylo poznat, ze obloha je vyrazne svetlejsi. NGC2286 moc otevrenou hvezdokupu nepripominala, jenom pri 34x se mi zdalo, ze tam obcas neco mlhaveho probliklo. Blizka NGC2260 nestala za moc, byly tam jen 4 jasne hvezdy a jinak nic (i podle fotek to vypada podobne). Na NGC2311 jsem se opet vubec nechytal (mag 9.6, 9'). NGC2324 byla jenom nezretelne tusitelna pri 21x, pri vetsich zvetsenich tam ale nic, co by pripominalo kulovou hvezdokupu nebylo.
Pak jsem se jeste pokochal NGC2392. Pri 210x byl Eskymak jasne zretelne kolecko, ve kterem obcas bocnim pohledem problikla centralni hvezda. Kolem hvezdy bylo jasnejsi kruhove jadro a kolem pak rozsahle slabsi halo. Zkusil jsem i pozorovani pri 420x, abych otestoval, jak se bude montaz chovat pri tehle zvetsenich. Zaostrit se mi jeste podarilo, ale obraz tak rychle v 4mm orthu (v kombinaci s 2x barlow) utikal, ze se nedalo neco rozumneho vypozorovat. Chce to holt pohon...
Plny report z pozorovani, je kdyz tak zde. Z predchoziho pozorovani pak zde.
Obloha byla trochu horsi nez pred par dny, opar byl trochu silnejsi. Proto jsem misto galaxii volil ty otevrenky.
Zacal jsem Vozkou, kde byla obloha nejtmavsi. Tam jsem mel resty hlavne v severovychodni casti souhvezi. Do tech koncin jsem jesti nikdy nezabrousil. Zacal jsem NGC2126. Uz pri 21x sla vytusit bocnim pohledem jako mrnavy slaby mlhavy privesek u jasne hvezdy. I pri nejvetsim zvetseni (84x) to byla stale drobounka (asi 3') skvrnka na pokraji viditelnosti, bocnim pohledem tam slo tusit asi 5 hvezd, z toho jedna byla relativne zretelna. Tenhle typ objektu, ktere se takhle schovavaji mam docela rad. Jinak podle dat (jak jsem zjistil az doma) ma tahle otevrena hvezdokupa visualni jasnost 10.2. V malem dalekohledu to z mesta neni moc jednoduchy objekt. To druha hvezdokupa ve Vozkovi, NGC2281 byla vypalovacka (nejvetsi tu noc). Je v ni 6 jasnych hvezd, ktere tvori tvar souhvezdi Delfina s dlouhym ocasem. Bocni pohled pri 21x odhalil dalsi slaby retizek hvezd, takze to trochu pripominalo recke pismeno lambda. Plus tam byl jeste dalsi slaby shluk na NW strane. Pri 34x vypadala hvezdokupa asi nejzajimaveji, ted budila dojem stira. Velikost jsem odhadl asi na 15'.
Nasledoval skok do Blizencu. NGC2304 byla nad sily 63mm refraku. Hlavne ten jih uz nebyl tak tmavy jako nadhlavnik. Mela by byt pribllizne stejne narocna jako NGC2126, ale vubec jsem se nechytal. To NGC2395 byla pri 21x zretelny velky kruhovy jemny opar (asi 15'), ve kterem byly 3 jasnejsi hvezdy. NGC2355 byla pri 21x docela pekna drobna skvrnka, na jejimz vychodnim okraji byla jasnejsi hvezda. Pri vetsich zvetsenich slo videt, jak bylo centrum skvrnky zretelne mimo onu jasnejsi hvezdu.
Pak jsem presel do Jednorozce, ale to uz bylo poznat, ze obloha je vyrazne svetlejsi. NGC2286 moc otevrenou hvezdokupu nepripominala, jenom pri 34x se mi zdalo, ze tam obcas neco mlhaveho probliklo. Blizka NGC2260 nestala za moc, byly tam jen 4 jasne hvezdy a jinak nic (i podle fotek to vypada podobne). Na NGC2311 jsem se opet vubec nechytal (mag 9.6, 9'). NGC2324 byla jenom nezretelne tusitelna pri 21x, pri vetsich zvetsenich tam ale nic, co by pripominalo kulovou hvezdokupu nebylo.
Pak jsem se jeste pokochal NGC2392. Pri 210x byl Eskymak jasne zretelne kolecko, ve kterem obcas bocnim pohledem problikla centralni hvezda. Kolem hvezdy bylo jasnejsi kruhove jadro a kolem pak rozsahle slabsi halo. Zkusil jsem i pozorovani pri 420x, abych otestoval, jak se bude montaz chovat pri tehle zvetsenich. Zaostrit se mi jeste podarilo, ale obraz tak rychle v 4mm orthu (v kombinaci s 2x barlow) utikal, ze se nedalo neco rozumneho vypozorovat. Chce to holt pohon...
Plny report z pozorovani, je kdyz tak zde. Z predchoziho pozorovani pak zde.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Deep Sky v malých dalekohledech
Tak jsem vcera na necele tri hodiny vytahnul ven opet Telementor, abych se s nim blize seznamil.
Zacal jsem zlehka nekolika dvojhvezdami z pozorovaciho programu Sissy Haas, ktery zverejnila v S&T nekdy minuly rok. 17 Dra byla jednoduchou koristi, mimochodem spolu s blizkou 16 Dra to byla velmi hezka trojhvezda. Zuby jsem si ale vylamal na 38 Lyn a pozdeji i na 49 Leo. Z dvojhvezd jeste zminim xi UMa. Tahle pro 63mm dalekohled tesna dvojhvezd (1.7'') byla pri 165x naprosto uchvatna. Byla prakticky v nadhlavniku, seeing byl excelentni a byt je vzdalenost slozek pod Dawsovym limitem, tak o dvojakosti nebyl zadny pochyb. Par vypadal jako dve jasne dotykajici kulicky. Obrazec jak z programu Aberator.
Kdyz uz jsem byl v Rysovi, tak jsem zkouknul jeste galaxii NGC2859. U dalekohledu me matlo, ze se mi chvilemi zdala protazena severo-jiznim smerem, pritom v Uranometrii 2000.0 ma pozicni uhel 90 stupnu. Az ted pred chvili jsem koukal na jeji snimek a vse se vysvetlilo. Severo-jiznim smerem se tahne jasna pricka. Kolem jasneho jadra je pak ale jeste slaby prstenec a ten je protazeny prave ve vychodo-zapadnim smeru. Galaxie je kousek od alfa Lyncis, ta me uchvatila svou zretelne oranzovou barvou. Kouknul jsem jeste na dalsi blizkou jasnou galaxii NGC2683. Byla to docela zretelna asi 6' dlouha jehla s naznakem zmolkovateho jadra, ale ani pri 105x jsem tam nic urcitejsiho nevykoukal. V Cambridgskem atlase dvojhvezd byla jeste zakreslena galaxie NGC2770, ale tu jsem nevidel.
Velkou cast noci jsem ztravil pozorovanim skupiny galaxii Abell1656. Hlavne jsem si chtel poradne potvrdit posledni pozorovani pres 63mm dalekohled, kdy jsem mel pocit, ze vidim galaxie NGC4874 a NGC4889. Doma jsem zjistil, ze u obou techto galaxii jsou blizke hvezdy 12.2 a 12.3 magnitudy. Ted jsem si dal na ne vic pozor, a opravdu ty hvezdy sly chvilemi spatrit a ve spravne poloze vuci nim i ony dve galaxie. Byly to silene duchariny, trvalo mi asi 20 minut, nez jsem se ujistil, ze to jsou ony. NGC4889 vypadal na kratke okamziky jako mlhava protazena ploska, NGC4874 byla hodne stelarni. Pak jsem chtel najit jeste dalsi jasnejsi cleny skupiny, ale nedokazal jsem tam vubec pri vetsich zvetsenich dohopsat. Chybely tam jasnejsi hvezdy, od kterych bych se mohl odpichnout.
Pak jsem pozoroval kulovou hvezdokupu M53. Nepodarilo se mi zretelne videt nejake jeji hvezdy, ale bylo to tak na hrane. Vsimnul jsem si ale trojuhelnikoveho jadra. Potesilo me, kdyz jsem pak doma nasel, ze podobne vnimal jadro i O'Meara. Kdyz uz jsem tam byl, zkusil jsem i kulovku NGC5053. Neco tam bylo, ale bylo to hodne neurcite. Ale i tak to beru jako uspech, protoze v N250 jsem ji z Rican nikdy nevidel.
Nakonec uz jsem se jenom pokochal M13, zkusil jsem najit i blizkou galaxii NGC6207, ale bez uspechu. Uz chybely sily na nejakou vetsi koncentraci.
Pak jsem jeste neodolal pohledu na Saturn. Pri 105x to byl chvílemi velmi hezký a ostrý pohled. Prstence byly doširoka rozevřené, Cassiniho dělení bylo s trochou úsilí vidět jako docela dlouhý půloblouček. Ještě šel vidět stín planety a na Saturnu pak jeden rovníkový pás. Druhý pás odpovídal přechodu prstence nad planetou. Z měsíců jsem viděl jen Titan. Jinak nic, i když jsem se docela snažil.
Plny report z pozorovani je zde.
Jinak musim rict, ze pozorovani s 63mm prumerem je na mestske obloze pekna drina, ale mozna je to jen nezvyk po tom nucenem zimnim DSO pustu.
Zacal jsem zlehka nekolika dvojhvezdami z pozorovaciho programu Sissy Haas, ktery zverejnila v S&T nekdy minuly rok. 17 Dra byla jednoduchou koristi, mimochodem spolu s blizkou 16 Dra to byla velmi hezka trojhvezda. Zuby jsem si ale vylamal na 38 Lyn a pozdeji i na 49 Leo. Z dvojhvezd jeste zminim xi UMa. Tahle pro 63mm dalekohled tesna dvojhvezd (1.7'') byla pri 165x naprosto uchvatna. Byla prakticky v nadhlavniku, seeing byl excelentni a byt je vzdalenost slozek pod Dawsovym limitem, tak o dvojakosti nebyl zadny pochyb. Par vypadal jako dve jasne dotykajici kulicky. Obrazec jak z programu Aberator.
Kdyz uz jsem byl v Rysovi, tak jsem zkouknul jeste galaxii NGC2859. U dalekohledu me matlo, ze se mi chvilemi zdala protazena severo-jiznim smerem, pritom v Uranometrii 2000.0 ma pozicni uhel 90 stupnu. Az ted pred chvili jsem koukal na jeji snimek a vse se vysvetlilo. Severo-jiznim smerem se tahne jasna pricka. Kolem jasneho jadra je pak ale jeste slaby prstenec a ten je protazeny prave ve vychodo-zapadnim smeru. Galaxie je kousek od alfa Lyncis, ta me uchvatila svou zretelne oranzovou barvou. Kouknul jsem jeste na dalsi blizkou jasnou galaxii NGC2683. Byla to docela zretelna asi 6' dlouha jehla s naznakem zmolkovateho jadra, ale ani pri 105x jsem tam nic urcitejsiho nevykoukal. V Cambridgskem atlase dvojhvezd byla jeste zakreslena galaxie NGC2770, ale tu jsem nevidel.
Velkou cast noci jsem ztravil pozorovanim skupiny galaxii Abell1656. Hlavne jsem si chtel poradne potvrdit posledni pozorovani pres 63mm dalekohled, kdy jsem mel pocit, ze vidim galaxie NGC4874 a NGC4889. Doma jsem zjistil, ze u obou techto galaxii jsou blizke hvezdy 12.2 a 12.3 magnitudy. Ted jsem si dal na ne vic pozor, a opravdu ty hvezdy sly chvilemi spatrit a ve spravne poloze vuci nim i ony dve galaxie. Byly to silene duchariny, trvalo mi asi 20 minut, nez jsem se ujistil, ze to jsou ony. NGC4889 vypadal na kratke okamziky jako mlhava protazena ploska, NGC4874 byla hodne stelarni. Pak jsem chtel najit jeste dalsi jasnejsi cleny skupiny, ale nedokazal jsem tam vubec pri vetsich zvetsenich dohopsat. Chybely tam jasnejsi hvezdy, od kterych bych se mohl odpichnout.
Pak jsem pozoroval kulovou hvezdokupu M53. Nepodarilo se mi zretelne videt nejake jeji hvezdy, ale bylo to tak na hrane. Vsimnul jsem si ale trojuhelnikoveho jadra. Potesilo me, kdyz jsem pak doma nasel, ze podobne vnimal jadro i O'Meara. Kdyz uz jsem tam byl, zkusil jsem i kulovku NGC5053. Neco tam bylo, ale bylo to hodne neurcite. Ale i tak to beru jako uspech, protoze v N250 jsem ji z Rican nikdy nevidel.
Nakonec uz jsem se jenom pokochal M13, zkusil jsem najit i blizkou galaxii NGC6207, ale bez uspechu. Uz chybely sily na nejakou vetsi koncentraci.
Pak jsem jeste neodolal pohledu na Saturn. Pri 105x to byl chvílemi velmi hezký a ostrý pohled. Prstence byly doširoka rozevřené, Cassiniho dělení bylo s trochou úsilí vidět jako docela dlouhý půloblouček. Ještě šel vidět stín planety a na Saturnu pak jeden rovníkový pás. Druhý pás odpovídal přechodu prstence nad planetou. Z měsíců jsem viděl jen Titan. Jinak nic, i když jsem se docela snažil.
Plny report z pozorovani je zde.
Jinak musim rict, ze pozorovani s 63mm prumerem je na mestske obloze pekna drina, ale mozna je to jen nezvyk po tom nucenem zimnim DSO pustu.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Deep Sky v malých dalekohledech
To je nějaký puškohled ten elementor?
;D
Hňápni sem fotku toho "krámu"
;D
Hňápni sem fotku toho "krámu"
Dobson 300/1500, Ethos 8 mm, Až bude peníz tak beru Ethos 13 mm, Plossl 25 mm, fólie Astrosolar, SW-čočkový dalekohled SK 80/400, triedr 12x50 /japonec/ a staré divadelní kukátko parametrů neznámých ...
Deep Sky v malých dalekohledech
Hňápni sem fotku toho "krámu"
Nechci bonzovat, ale Sasa3 už sem fotku "hňápnul"
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 11087/1425
odpověď #1428
jo pěkná puška
Nechci bonzovat, ale Sasa3 už sem fotku "hňápnul"
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 11087/1425
odpověď #1428
jo pěkná puška
Deep Sky v malých dalekohledech
To je nějaký puškohled ten elementor?
V podstate jo, je to asi stejne velke a stejne dlouhe...
V podstate jo, je to asi stejne velke a stejne dlouhe...
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Deep Sky v malých dalekohledech
V podstate jo, je to asi stejne velke a stejne dlouhe...
V duchu posledních příspěvků si s mým Dobsonem připadám že "jdu s kanonem na vrabce" a kde nic tu nic .. všichni "vrabečkové se mi nějak rozprchnou ..
Sasa3 jest mi povzbuzením, že i na městské obloze se dá ulovit zajímavý úlovek
- pěkný a rozsáhlý report !
...myslím, že já bych tolik objektů za ten čas nedokázal najít ani na mapě ;D
V duchu posledních příspěvků si s mým Dobsonem připadám že "jdu s kanonem na vrabce" a kde nic tu nic .. všichni "vrabečkové se mi nějak rozprchnou ..
Sasa3 jest mi povzbuzením, že i na městské obloze se dá ulovit zajímavý úlovek
- pěkný a rozsáhlý report !
...myslím, že já bych tolik objektů za ten čas nedokázal najít ani na mapě ;D
Deep Sky v malých dalekohledech
Díky..
Ono puškohled...Mi ho včera pes zhodil a v podstatě dokřápal..
:-/
Pádem ze schodů mi z něj udělal kaleidoskop.. :'(
Pardon za off-topik..
To Rekmanik: Nenechávej dobsona bez dohledu, mi to něj málem vlezla kočka..
Dobson 300/1500, Ethos 8 mm, Až bude peníz tak beru Ethos 13 mm, Plossl 25 mm, fólie Astrosolar, SW-čočkový dalekohled SK 80/400, triedr 12x50 /japonec/ a staré divadelní kukátko parametrů neznámých ...
Deep Sky v malých dalekohledech
To Rekmanik: Nenechávej dobsona bez dohledu, mi to něj málem vlezla kočka..
taky se omlouvám -
Ty vogo .. kočku máme .. a je fakt, že vleze vakt všude !
To by mi pak nezbylo nic jiného než sledování DSO malým dalekohledem ... a nebo velkým dalekohledem přes kočku ..
taky se omlouvám -
Ty vogo .. kočku máme .. a je fakt, že vleze vakt všude !
To by mi pak nezbylo nic jiného než sledování DSO malým dalekohledem ... a nebo velkým dalekohledem přes kočku ..
Deep Sky v malých dalekohledech
V duchu posledních příspěvků si s mým Dobsonem připadám že "jdu s kanonem na vrabce" a kde nic tu nic .. všichni "vrabečkové se mi nějak rozprchnou ..
Sasa3 jest mi povzbuzením, že i na městské obloze se dá ulovit zajímavý úlovek
- pěkný a rozsáhlý report !
Ono neni mesto jako mesto. Ricany maji nejak cistci vzduch, nez Karvina odkud pochazim. Ted tam jeste u rodicu obcas pozoruju a je to viditelne horsi, i kdyz je to podobna obloha s MHV kolem 4.5-5.0. Pamatuji se, jak jsem byl v detsvi rad, za kazdou vykoukanou galaxii - ty byly v 160mm Newtonu prakticky neviditelne. Myslim, ze i v tech Ricanech by to mohlo byt jeste lepsi. Bydlime totiz hned u trati a sviti mi tam ty velke zeleznicni lampy. Jakmile zvednu hlavu od okularu, moje akomodace na tmu je pryc... Hodila by se pozorovatelna, kde bych mohl byt porad "ve stinu"...
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Deep Sky v malých dalekohledech
Sašo, obdivuji tvou odvahu pozorovat objekty, které bych si zatím nezařadil do plánu ani pro dvakrát větší dalekohled. Já včera začal NGC3115 v sextantu, snadno k nalezení a nepřehlédnutelná, ovšem nepřekvapivě bez detailu. Dvojice NGC3166 a NGC3169 je přece jen hezčí, i když je trochu smutné, když člověk pozoruje cosi v souhvězdí, které samotné na obloze nevidí.
Podíval jsem se i na "Ghost of Jupiter", který byl hned po ruce. Nečekal jsem, že je až tak jasný. Chvilku jsem si myslel, že jsem asi slepý, než mi došlo, že je to ta nabobtnalá hvězda, na kterou už chvilku koukám... Při zvětšení 125x už bylo patrné, že se mlhovina skládá z jasnějších, koncentrovaných žmolků po obvodu. Zřejmé byly tři, ale myslím, že je jich spíše pět. Budilo to takový dojem šesti hvězd seskupených do pětiúhelníku se středem.
Ve Vlasech Bereniky je velice zajímavá NGC4565, nevybavuji si, že bych někdy dříve viděl tak výrazně jehlový tvar galaxie (což neberte moc vážně, já jich zas tak moc neviděl). Spatřit plnou délku už ale dá trochu práce, byť jádro je zřetelné dost. Když jsem ji hledal, tak jsem mimoděk narazil na NGC4494, malou, kruhovou, ale výraznou galaxii.
Poblíž gamma Leonis je NGC3227, při povrchovém jasu 13,4 je už pro mě obtížně pozorovatelná. Sice stále není pochyb, že tam je, ale chvílemi splývá s pozadím. Škoda, že jsem dopředu nevěděl, že má blízkého průvodce, věnoval bych jí víc pozornosti a pokusil bych se ho rozlišit.
Z dvojhvězd jsem se mrknul jen na Porrimu, čekal jsem těsnou dvojhvězdu a problémy, ale na to už jdu viditelně s křížkem po funuse. Byla pohodlně rozlišitelná i s mezerou, nejspíš už bude mít odstup dobré dvě vteřiny.
Podíval jsem se i na "Ghost of Jupiter", který byl hned po ruce. Nečekal jsem, že je až tak jasný. Chvilku jsem si myslel, že jsem asi slepý, než mi došlo, že je to ta nabobtnalá hvězda, na kterou už chvilku koukám... Při zvětšení 125x už bylo patrné, že se mlhovina skládá z jasnějších, koncentrovaných žmolků po obvodu. Zřejmé byly tři, ale myslím, že je jich spíše pět. Budilo to takový dojem šesti hvězd seskupených do pětiúhelníku se středem.
Ve Vlasech Bereniky je velice zajímavá NGC4565, nevybavuji si, že bych někdy dříve viděl tak výrazně jehlový tvar galaxie (což neberte moc vážně, já jich zas tak moc neviděl). Spatřit plnou délku už ale dá trochu práce, byť jádro je zřetelné dost. Když jsem ji hledal, tak jsem mimoděk narazil na NGC4494, malou, kruhovou, ale výraznou galaxii.
Poblíž gamma Leonis je NGC3227, při povrchovém jasu 13,4 je už pro mě obtížně pozorovatelná. Sice stále není pochyb, že tam je, ale chvílemi splývá s pozadím. Škoda, že jsem dopředu nevěděl, že má blízkého průvodce, věnoval bych jí víc pozornosti a pokusil bych se ho rozlišit.
Z dvojhvězd jsem se mrknul jen na Porrimu, čekal jsem těsnou dvojhvězdu a problémy, ale na to už jdu viditelně s křížkem po funuse. Byla pohodlně rozlišitelná i s mezerou, nejspíš už bude mít odstup dobré dvě vteřiny.