ED100 vs. AS80/1200
ED100 vs. AS80/1200
Dik za odkaz, na tenhle jsem jeste nenatrefil. Na konci stranky je par dalsich uzitecnych odkazu, nektere z nich jsem cetl a vlastne kvuli nim jsem po roce prekonal lenost a zapojil na tom Newtonu ten ventilator. Efekt byl znatelny.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
- Psion
- Příspěvky: 12797
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 63
- Kontaktovat uživatele:
ED100 vs. AS80/1200
Mrknul jsem ještě na ty testy Rohra a člověk by řekl, že SV80 musí Zeiss totálně rozsekat. No jak vidno, opak je pravdou, to je velmi zajímavý report Sašo. Jak to vypadá většina lidí řeší pouze chromatickou aberaci (hlavně díky focení), ale je řada dalších vlastností, která jsou nakonec rozhodující.
ED100 vs. AS80/1200
Jak to vypadá většina lidí řeší pouze chromatickou aberaci (hlavně díky focení), ale je řada dalších vlastností, která jsou nakonec rozhodující.
Taky si to myslím. Dlouhé ohnisko má pár výhod, které jsou běžně znamé, jako menší chrom aberaci, je často lepší pro okuláry. Není třeba superkrátkých okulárů, nebo barlow a další výhody. Kvalitní dlouhej refrák ukáže max. pro svůj průměr. Méně skla je dobrý pro temperaci a když teplota rychle klesá, tak dobře drží krok.
Trochu záhadnější je záležitost se seeingem. Zdá se, že i tady má dlouhej refrák na seeing pozitivní vliv.
Těch výhod je víc a některé jsou opravdu zajímavé, ale zároveň trochu bych řek neprověřené a tady můj rozum končí. Důležité je to, že to všechno pomáhá k lepšímu obrazu. Pro mě byla třeba zajímavá zkušenost u R.172/9,6
co dokáže seeing ohledně bar. vady a vůbec zlepšení obrazu za hodně dobrého seeingu. Těch pár vzácných okamžíků, kdy seeing téměř nebyl, mě ukázalo, jak vlastně refrák dokáže dobře kreslit. Škoda že némám ještě jeden o F15. Bylo by zajímavé to porovnávat.
Taky si to myslím. Dlouhé ohnisko má pár výhod, které jsou běžně znamé, jako menší chrom aberaci, je často lepší pro okuláry. Není třeba superkrátkých okulárů, nebo barlow a další výhody. Kvalitní dlouhej refrák ukáže max. pro svůj průměr. Méně skla je dobrý pro temperaci a když teplota rychle klesá, tak dobře drží krok.
Trochu záhadnější je záležitost se seeingem. Zdá se, že i tady má dlouhej refrák na seeing pozitivní vliv.
Těch výhod je víc a některé jsou opravdu zajímavé, ale zároveň trochu bych řek neprověřené a tady můj rozum končí. Důležité je to, že to všechno pomáhá k lepšímu obrazu. Pro mě byla třeba zajímavá zkušenost u R.172/9,6
co dokáže seeing ohledně bar. vady a vůbec zlepšení obrazu za hodně dobrého seeingu. Těch pár vzácných okamžíků, kdy seeing téměř nebyl, mě ukázalo, jak vlastně refrák dokáže dobře kreslit. Škoda že némám ještě jeden o F15. Bylo by zajímavé to porovnávat.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar achro 120/1000
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/
- Psion
- Příspěvky: 12797
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 63
- Kontaktovat uživatele:
ED100 vs. AS80/1200
Pro mě byla třeba zajímavá zkušenost u R.172/9,6
Taky bych se rád do něho mrknul
Každopádně co se týká refraktoru, tak mě hodně bere pohled přes binohlavu a na planetách a Měsíci je to parání věc.
Taky bych se rád do něho mrknul
Každopádně co se týká refraktoru, tak mě hodně bere pohled přes binohlavu a na planetách a Měsíci je to parání věc.
ED100 vs. AS80/1200
Každopádně co se týká refraktoru, tak mě hodně bere pohled přes binohlavu a na planetách a Měsíci je to parání věc.Tak to mě bere spíš u reflektoru (páč to chce pořádnou refra-rouru aby na takovém Saturnu, v menší míře Jupiteru nechybělo světlo).
Report je to zajímavý, taky bych čekal že APO zvítězí
Report je to zajímavý, taky bych čekal že APO zvítězí
SW Dobson 254/1200 Flex; Baader ED 66/400; TS-Optics ED 60/360, Luntík LS35T Deluxe; Sony A6400, Canon EOS 700D
Montáž AZ3/Denk II Binoviewer/Baader-8_24mm H-ZOOM;2" ES MaxV-28mm;Panoptic-24mm;PentaXF-12mm;Ortho-6mm/2"ES-OIII
Montáž AZ3/Denk II Binoviewer/Baader-8_24mm H-ZOOM;2" ES MaxV-28mm;Panoptic-24mm;PentaXF-12mm;Ortho-6mm/2"ES-OIII
ED100 vs. AS80/1200
Mrknul jsem ještě na ty testy Rohra a člověk by řekl, že SV80 musí Zeiss totálně rozsekat. No jak vidno, opak je pravdou, to je velmi zajímavý report Sašo. Jak to vypadá většina lidí řeší pouze chromatickou aberaci (hlavně díky focení), ale je řada dalších vlastností, která jsou nakonec rozhodující.
Ja jsem si to taky myslel, protoze jsem se koukal hlavne na ten jeho RC_index (jestli tomu dobre rozumim, je to v podstate cislo, ktere se pouziva pro hodnoceni barevne vady achromatu RC=(DeltaC+DeltaF)/4lambdaF^2, kde DeltaF a DeltaC je posun ohniska v carachX a F). Jenze ted jsem narazil na CloudyNights na prispevek jisteho Vla (Vladimira?), mam podezreni, aspon podle stylu a fundovanosti jeho prispevku, ze se jedna o Vladimira Sacek, ktery ma ten skvely web o optice. Rika v nem, ze se podle toho cisla neda soudit kvalita apochromatu, protoze ty maji toto cislo prirozene nizke. Co rozhoduje o kvalite apochromatu je to, jak kontroluje sferickou vadu pro ruzne vlnove delky (sferochromaticka vada). Ma tam priklad navrhu dvou ED objektivu 120mm f/7.5. Jeden ma maly RC index, druhy RC index na urovni semiapchromatu a presto z hlediska visualniho (polychromaticky Strehl) je na tom ten semiapochromat lepe.
No a kdyz se podivas podrobne na Rohrovi stranky, tak je tam ke kazde vlnove delce uveden Strehl. Triplet 80/480mm ho ma v modre care "pouze" 0.86, kdezto AS80/1200 0.96. Obdobne i na cervenem konci spektra je Zeiss lepsi. Takze mozna i podle Rohrovych stranek je ten Zeiss papirove lepsi. Bohuzel moc nemecky neumim a automaticky anglicky preklad je otresny a tak nevim, jestli je ta moje interpretace spravna. Hlavne nevim, jestli ty interferometricke mereni v ruznych barvach provdel Rohr v zafixovane poloze (napr. pri ostre e-care), to by odpovidalo te me interpretaci, a nebo objektiv preostroval, a pak by interpretace nebyla tak primocara.
Kdyz jsem se koukal do knih, jak se chova sfericka vada, tak je ze vsech klasickych vad nejvic zavisla na svetelnosti a je umerna 1/F^3. Takze ten F/15 Zeiss ma oproti F/6 prirozene potlacenou sferickou vadu faktorem 16x! Nejsem designer optiky, ale rekl bych, ze prave potlaceni sferochromaticke vady je u kratkych apochromatu ten hlavni orisek a ne to, jaky je RC index (ten se mimochodem chova jako 1/F^2, cili lze predpokladat ze u vetsich svetelnosti zacne prevladat sferochromaticka vada).
Ja jsem si to taky myslel, protoze jsem se koukal hlavne na ten jeho RC_index (jestli tomu dobre rozumim, je to v podstate cislo, ktere se pouziva pro hodnoceni barevne vady achromatu RC=(DeltaC+DeltaF)/4lambdaF^2, kde DeltaF a DeltaC je posun ohniska v carachX a F). Jenze ted jsem narazil na CloudyNights na prispevek jisteho Vla (Vladimira?), mam podezreni, aspon podle stylu a fundovanosti jeho prispevku, ze se jedna o Vladimira Sacek, ktery ma ten skvely web o optice. Rika v nem, ze se podle toho cisla neda soudit kvalita apochromatu, protoze ty maji toto cislo prirozene nizke. Co rozhoduje o kvalite apochromatu je to, jak kontroluje sferickou vadu pro ruzne vlnove delky (sferochromaticka vada). Ma tam priklad navrhu dvou ED objektivu 120mm f/7.5. Jeden ma maly RC index, druhy RC index na urovni semiapchromatu a presto z hlediska visualniho (polychromaticky Strehl) je na tom ten semiapochromat lepe.
No a kdyz se podivas podrobne na Rohrovi stranky, tak je tam ke kazde vlnove delce uveden Strehl. Triplet 80/480mm ho ma v modre care "pouze" 0.86, kdezto AS80/1200 0.96. Obdobne i na cervenem konci spektra je Zeiss lepsi. Takze mozna i podle Rohrovych stranek je ten Zeiss papirove lepsi. Bohuzel moc nemecky neumim a automaticky anglicky preklad je otresny a tak nevim, jestli je ta moje interpretace spravna. Hlavne nevim, jestli ty interferometricke mereni v ruznych barvach provdel Rohr v zafixovane poloze (napr. pri ostre e-care), to by odpovidalo te me interpretaci, a nebo objektiv preostroval, a pak by interpretace nebyla tak primocara.
Kdyz jsem se koukal do knih, jak se chova sfericka vada, tak je ze vsech klasickych vad nejvic zavisla na svetelnosti a je umerna 1/F^3. Takze ten F/15 Zeiss ma oproti F/6 prirozene potlacenou sferickou vadu faktorem 16x! Nejsem designer optiky, ale rekl bych, ze prave potlaceni sferochromaticke vady je u kratkych apochromatu ten hlavni orisek a ne to, jaky je RC index (ten se mimochodem chova jako 1/F^2, cili lze predpokladat ze u vetsich svetelnosti zacne prevladat sferochromaticka vada).
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
ED100 vs. AS80/1200
Report je to zajímavý, taky bych čekal že APO zvítězí :-?
Ja teda moc ne, protoze jsem uz mnohokrat na Mesic koukal SV80S tak i Zeissem AS. Nikdy jsem je ale nemel vedle sebe, presto jsem mel ale pocit, ze je ten pohled Zeissem zajimavejsi.
Kazdopadne, jak jsem psal, nejsem si jisty, ze jsem videl rozily ve vlastni optice. Spis mam pocit, ze ten triplet nebyl poradne vytemperovany, protoze se obraz casem porad lepsil a to i po hodine. Na druhou stranu se na to ale muzu kouknout z praktikeho hlediska. Dalekohledy stejne taham ven z vytapene mistnosti a takhle maly refrak jenom na kratke pozorovani predevsim, Mesice. Z tohohle hlediska je ten Zeiss jednoznacne lepsi, protoze je viditelne min nachylny na efekty spajte s nevytemperovanym dalekohledem. Muze mi byt jedno, ze za 2 hodiny by ten triplet ukazal to same... To uz budu davno doma.
No nekdy experiment zopakuji az budou lepsi podminky a Mesic bude vys nad obzorem. Necham dalekohledy dyl vytemperovat a treba se v techle idealnejsich podminkach bude ten triplet vic chytat. Docela me to zajima.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
ED100 vs. AS80/1200
U menších průměrů bude rozdíl nepatrný, ale jak se bude průměr optiky zvětšovat, tak APO začne být jednoznačně lepší.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar achro 120/1000
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/
ED100 vs. AS80/1200
Taky bych se rád do něho mrknul
A co ti brání chlape?
K tomu seeingu. U mého refráku je za průměrného seeingu už celkem klidný obraz. Zlom nastává od seeingu aspoň 8/10, lepší 9/10. Tady už seeing zřejmě nerozmazává barevnou vadu a na obraze to je hodně znát.
A co ti brání chlape?
K tomu seeingu. U mého refráku je za průměrného seeingu už celkem klidný obraz. Zlom nastává od seeingu aspoň 8/10, lepší 9/10. Tady už seeing zřejmě nerozmazává barevnou vadu a na obraze to je hodně znát.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar achro 120/1000
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/
ED100 vs. AS80/1200
Proč myslíš, že bude jednoznačně lepší?
Protože třeba takovej achromát 250/F15 nebo i F18, už bude mít bar. vadu slušně znatelnou. V porovnání s třeba TMB 254 bude mít TMB asi dost navrch. Osobně jsem to samozřejmě neporovnával. Jen můj názor.
Protože třeba takovej achromát 250/F15 nebo i F18, už bude mít bar. vadu slušně znatelnou. V porovnání s třeba TMB 254 bude mít TMB asi dost navrch. Osobně jsem to samozřejmě neporovnával. Jen můj názor.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar achro 120/1000
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/
- Psion
- Příspěvky: 12797
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 63
- Kontaktovat uživatele:
ED100 vs. AS80/1200
Pokud budeme porovnávat třeba TEC 180 triplet ED APO oproti 180/F15 tak si myslím, že co se týká zobrazení, bude to hodně vyrovnané, kdoví zda nevyhraje achromát. Ono totiž ve velkých průměrech jsou ED skla nic extra, proto např. TEC ukončil jejich výrobu a dělá od 160mm pouze fluoritové verze a je to dost znát.
ED100 vs. AS80/1200
Já tomu achromatu moc nevěřím :-/ Pokud by nebyl nějak supr dlouhej, tak na dobře udělané APO moc šanci asi nemá. Velkej achromát musí být dlouhej. Jinou možnost, jak omezit b. vadu nemá. U velkého průměru by musel nad F15 a to asi hodně. Snad jen v situaci, kdy bude rychle klesat teplota, tak chromát má výhodu.
Jestli by ten achro. 180/F15 měl vyhrát nad ED APO 180, tak to by taky mohlo znamenat, že můj achro. 172/F9,6 může tomu APO šlapat na paty. To ale není možný.
Jestli by ten achro. 180/F15 měl vyhrát nad ED APO 180, tak to by taky mohlo znamenat, že můj achro. 172/F9,6 může tomu APO šlapat na paty. To ale není možný.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar achro 120/1000
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/
- Psion
- Příspěvky: 12797
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 63
- Kontaktovat uživatele:
ED100 vs. AS80/1200
Takhle je to jenom teoretizování, každopádně Petřínský 180/F19 mi přišel skvělý. Ono i TEC 160ED není bezbarvý a velké průměry je naprosto něco jiného než ED80 či ED100. Zatímco u ED80 je u zvětšení 2D chr. aberace sotva znatelná, u 160ED bude velmi viditelná. Jak jsem již psal, rozhodně to není jenom o chr. aberaci a praktický test může ukázat překvapení.
http://www.astro-foren.de/showthread.ph ... #post44553
Na druhou stranu není APO jako APO a i zde jsou velké rozdíly.
http://www.astro-foren.de/showthread.ph ... #post44553
Na druhou stranu není APO jako APO a i zde jsou velké rozdíly.
ED100 vs. AS80/1200
Máš pravdu, je to jen teorie. Ale stejně by mě zajímalo, jak ukazuje TMB 356/F12. Řekl bych, že líp jak achromát F15 nebo i trochu delší. http://www.tmboptical.com/itemsRecord.a ... 9&cat_id=4&
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar achro 120/1000
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/