Astronomické fórum

Klot: Jó tenhle trochu přeplácaný, ale jinak pěkný refrák tady už někde máme. Tuším ve vlákně,, Velký achromát vs. APO vs zrcadlo.
Já bych ho bral

Jojo, moc preplacany, moc kratky a hlavne moc apochromaticky:-))))
A taky moc elektroniky! Idealem pro skutecneho, praveho refraktoriana je pouze technika, ktera existovala uz tenkrat:-), co si budeme povidat. Nicmene montaz je impresivni, jakoz i okularovy konec, to se musi nechat. Je to stejnej princip, jako vselijakej ten tuning starejch aut: snizeni podvozku, nizkoprofily na elektronech, nadupanej motor buhvi z ceho, desetkrat vypalovanej lak, vsechno nachromovany....ale je to jinak Chevrolet 1934:-)
Nicmene uznavam, srdce se stejne zachviva.
U takovyho dalekohledu ale musi byt mechanicky pohon: jen ticho noci, hudba sfer a tikani mechanismu...zadny svetylka, navadeni a jiny picicandy.

p.s. dokonce bych rekl, ze staci pekne ustavena montaz a krasne ovladatelny jemny pohyb..

I u nás máme muzea zaměřené pro staromilce, ale i pro mladé a to v národním technickém museu v Praze www.ntm.cz/expozice/astronomie
neb na Astronomické observatoři v Ondřejově www.astro.cz/clanek/3030
ale i stoleté dalekohledy na hvězdárnách v Praze na Petříně, Praze Ďáblicích v provozuschopném stavu...

Habl

Pěkné, koukám, že se dostalo už do muzea i Meade.

Též jsem nepřehlédl, současná historie může býti i mladá  :) upravil jsem ty staromilce...

Habl

Měl jsem vzácnou možnost navštívit Lickovu observatoř. Šestkrát během léta je veřejnosti umožněno podívat se přes oba historické dalekohledy: 36" Lick refraktor (1888) a 40" Crossley reflektor (1879). Po jejich prohlídce byla v kopuli refraktoru přednáška věnovaná historii hvězdárny. Vstupenky na 10. srpen bylo nutné koupit 29. května, parkoviště pro asi 60 aut bylo zaplněné a tak na samotné pozorování (M57 refraktorem a M17 reflektorem) byla na každého ani ne minuta. Škoda, že Saturn byl již příliš nízko. Za sebe ale musím říci, že návštěva by pro mne byla zcela vyjímečným svátkem i kdyby bylo zataženo.

Nasel jsem tenhle nadherny clanek popisujici historii Tempelovych objevu. Soustredi hlavne na jeho osobni dalekohled, 10.8cm refraktor Steinheil, kterym ucinil sve prvni objevy (komet i DSO). Zatim jsem se jeste poradne nezacetl, ale vypada to na hezky a podrobne zpracovany clanek:

http://adsabs.harvard.edu/abs/2010JAHH...13...43B

Jsou tam i ukazky Tempelova litografickeho umeni (litografie byla jeho puvodnim povolanim). Krasa.

I ta jeho alt-az montaz je docela netradicni. Nepripomina vam trochu dobsona?

Dekuju, ten clanek o Wilhelmu Tempelovi a jeho nadhernem dalekohledu je velice zajimavy! Je mi velmi blizka i Tempelova obliba sirokeho pole a maleho zvetseni. Sam pouzivam zdaleka nejvice zvetseni 28 a 48x, coz pri o neco malo vetsim prumeru vychazi bajvocko nastejno...

Jo, taky me nadchnul. Mam doma neco podobneho , prakticky stejny prumer, stejne ohnisko a stejny design - Steinheil, i kdyz  vyrobeny Zeissem.

Me zas prisla zajimava ta pasaz, kde cituji Tempela, kdyz porovnaval svuj dalekohled s obdobne velkym Fraunhoferem a dalekohledem vyrobenym Plosslem. Pise, ze byl mezi nima velky rozdil v dosahu a na slabe komety pouzival ten svuj. Stejne je tak je pekny detail, kdyz popisuje, jak byl spokojeny s tim, kdyz rozlisil 1.5" dvojhvezdy a pote, co vycistil dalekohled, i beta Orionis. Dnesni dalekohledy dokazou neco podobneho v prumeru kolem 80mm.

Pokud tu sledujete úpické konference,píší tam i o těchto přístrojích : http://www.google.cz/search?sourceid=na ... l0&aqi=s24

J.S.

Me zas prisla zajimava ta pasaz, kde cituji Tempela, kdyz porovnaval svuj dalekohled s obdobne velkym Fraunhoferem a dalekohledem vyrobenym Plosslem. Pise, ze byl mezi nima velky rozdil v dosahu a na slabe komety pouzival ten svuj. Stejne je tak je pekny detail, kdyz popisuje, jak byl spokojeny s tim, kdyz rozlisil 1.5" dvojhvezdy a pote, co vycistil dalekohled, i beta Orionis. Dnesni dalekohledy dokazou neco podobneho v prumeru kolem 80mm.
Tady bych se Tempela, resp. jeho dalekohledu a vubec dalekohledu te doby zastal. Opticky byly spickove, ostatne mnohe z nich perfektne slouzi dodnes /viz. Clark na Ondrejove aj/. O beta orionis pise Flammarion /1882/, ze je vyjimecne mozne ji rozlisit v 50mm dalekohledu, lepe vsak v 75mm. Chce to ale jasnou oblohu a hlavni potizi neni vzdalenost slozek /tu uvadi Flammarion jako 9,5''/, ale rozdil jasnosti. A tady urcite tehdejsi dalekohledy narazely na chybejici antireflexni vrstvy. Flammarion napriklad doporucuje pro takova pozorovani mesicne noci ci dobu soumraku.
Vzhledem k dalsim pozorovanim, ktere Tempel vykonal, bychom spis mohli videt, ze naopak dovedl ze sveho dalekohledu vytezit maximum. A to jiste nemel dnesni okulary, tam bych rekl, ze bude rozdil podstatne vetsi nez u toho objektivu. A jeste jeden detail: pise se tam, ze si nechal objektiv u Steinheila vycistit, ale pritom mu Steinheil opravil mensi nepresnosti tvaru. Spis tedy slo o prelesteni, nejakou retus, nez pouhe vycisteni.

Merz refraktor z r. 1862: http://www.brera.unimi.it/eng/museo/cupola.html.

A ještě jeden kuriozní kousek:
http://astronomer.proboards.com/index.c ... hread=2318

Jeden zaujimavy historicky dalekohlad ktory sa myslim hodi do tohto vlakna: AT-1 http://www.astrodrome.ru/equip/at-1.htm, stranka je v azbuke ale google to prelozi.
Je to ruska vyroba s poctivou optikou. Vyrabal sa niekedy v 50-tych rokoch a sluzil na systematicke pozorovania prvych umelych druzic.

Inak mam k nemu vztah, tak som si ho zvolil aj ako ikonku. Mame ho doma, je to pozostalost po otcovi (na fotke vpravo, pravouhle zrkadlo je odmontovane):