Kolegové, kdysi dávno jsem končil Pomaturitní studium astronomie ve Valmezu prací, která se zabývala výskytem sl. skvrn.
Výsledkem byl jakýsi náznak tzv. "aktivních délek" - tedy skutečnost, že v referenčním období cca dvou sl. cyklů se skvrny vyskytovaly více v některých heliografických délkách, než v jiných....Po konzultacis Dr. Křivským , tehdejším prac. sl. oddělení Ondřejova mi tento potvrdil, že toto popsal v literatuře dříve nějaký astronom.
Protože podkladem byly katalogy pulkovské hvězdárny, která a už s tím pro nedostatek prostředků dávno skončila, nevím, zda se tím např. někdo z amatérů setkal, někde něco četl, nebo tom něco ví.
Budu rád za Vaše info k danému problému.
Homer
Aktivní délky výskytu slunečních skvrn
Aktivní délky výskytu slunečních skvrn
V časopise československých ústavů astronomických v ročnících 1953 a 1954 jsou statě o metodách a počtu vzniklých a zaniklých skupin slunečních skvrn a jejich životní době především od M. Kopeckého. Je tam i odkaz
na Pulkovské statistiky o životní době slunečních skvrn, včetně tzv. motýlkových diagramů. Tyto čísla již bohužel nemám. Mám pouze stručné výtahy z jednotlivých článků.
Na Ondřejovské observatoři budou jistě v archivu knihovny.
Habl
na Pulkovské statistiky o životní době slunečních skvrn, včetně tzv. motýlkových diagramů. Tyto čísla již bohužel nemám. Mám pouze stručné výtahy z jednotlivých článků.
Na Ondřejovské observatoři budou jistě v archivu knihovny.
Habl
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
Aktivní délky výskytu slunečních skvrn
To Habl :
Jo, jo, ty pulkovské katalogy dobře znám. Má je i Úpice, tehdy jsem si je od nich půjčoval. Ale děkuji za tip.
Při zpracování určitého období výskytu se mi kromě známého "stěhování" skvrn z vyšších heliografických šířek na začátku cyklu postupně k rovníku ( tedy vzniku oněch motýlkových diagramů ) jevil i zajímavý náznak, že skvrny se vyskytovaly v některých hel. délkách ( chcete-li polednících ) častěji. To motýlkový diagram nezobrazuje, neboť na ose X je čas a na Y je heliografická šířka.
Tento jev ( možná jen náhoda, nevím... ) jsem pracovně nazval "aktivní délky".
Tak mne jen zajímalo, zda o tom někdo z kolegů amatérů neslyšel a taky jsem Vás o tom chtěl informovat jako o zajímavosti.
Časem se pokusím v tom zjistit něco dalšího. Homer
Jo, jo, ty pulkovské katalogy dobře znám. Má je i Úpice, tehdy jsem si je od nich půjčoval. Ale děkuji za tip.
Při zpracování určitého období výskytu se mi kromě známého "stěhování" skvrn z vyšších heliografických šířek na začátku cyklu postupně k rovníku ( tedy vzniku oněch motýlkových diagramů ) jevil i zajímavý náznak, že skvrny se vyskytovaly v některých hel. délkách ( chcete-li polednících ) častěji. To motýlkový diagram nezobrazuje, neboť na ose X je čas a na Y je heliografická šířka.
Tento jev ( možná jen náhoda, nevím... ) jsem pracovně nazval "aktivní délky".
Tak mne jen zajímalo, zda o tom někdo z kolegů amatérů neslyšel a taky jsem Vás o tom chtěl informovat jako o zajímavosti.
Časem se pokusím v tom zjistit něco dalšího. Homer
Aktivní délky výskytu slunečních skvrn
Homer napsal: To Habl :
Jo, jo, ty pulkovské katalogy dobře znám. Má je i Úpice, tehdy jsem si je od nich půjčoval. Ale děkuji za tip.
Při zpracování určitého období výskytu se mi kromě známého "stěhování" skvrn z vyšších heliografických šířek na začátku cyklu postupně k rovníku ( tedy vzniku oněch motýlkových diagramů ) jevil i zajímavý náznak, že skvrny se vyskytovaly v některých hel. délkách ( chcete-li polednících ) častěji. To motýlkový diagram nezobrazuje, neboť na ose X je čas a na Y je heliografická šířka.
Tento jev ( možná jen náhoda, nevím... ) jsem pracovně nazval "aktivní délky".
Tak mne jen zajímalo, zda o tom někdo z kolegů amatérů neslyšel a taky jsem Vás o tom chtěl informovat jako o zajímavosti.
Časem se pokusím v tom zjistit něco dalšího. Homer
Životní doba slunečních skvrn je odvislá od více faktorů a právě pan M. Kopecký z ondřejovské observatoře zkoumal při zjednodušených předpokladech z curšských pozorování s výsledky metody navržené F. Linkem z téhož pozorovacího materiálu. V diskuzi však ukazuje, že určení počtu vzniklých skupin je ovlivněno, že Slunce bylo pozorováno jednou za 24 hodin, což ovlivňuje průměrné výpočty životnosti slunečních skvrn.
Časopis ČSÚA 1/1954.
Habl
Jo, jo, ty pulkovské katalogy dobře znám. Má je i Úpice, tehdy jsem si je od nich půjčoval. Ale děkuji za tip.
Při zpracování určitého období výskytu se mi kromě známého "stěhování" skvrn z vyšších heliografických šířek na začátku cyklu postupně k rovníku ( tedy vzniku oněch motýlkových diagramů ) jevil i zajímavý náznak, že skvrny se vyskytovaly v některých hel. délkách ( chcete-li polednících ) častěji. To motýlkový diagram nezobrazuje, neboť na ose X je čas a na Y je heliografická šířka.
Tento jev ( možná jen náhoda, nevím... ) jsem pracovně nazval "aktivní délky".
Tak mne jen zajímalo, zda o tom někdo z kolegů amatérů neslyšel a taky jsem Vás o tom chtěl informovat jako o zajímavosti.
Časem se pokusím v tom zjistit něco dalšího. Homer
Životní doba slunečních skvrn je odvislá od více faktorů a právě pan M. Kopecký z ondřejovské observatoře zkoumal při zjednodušených předpokladech z curšských pozorování s výsledky metody navržené F. Linkem z téhož pozorovacího materiálu. V diskuzi však ukazuje, že určení počtu vzniklých skupin je ovlivněno, že Slunce bylo pozorováno jednou za 24 hodin, což ovlivňuje průměrné výpočty životnosti slunečních skvrn.
Časopis ČSÚA 1/1954.
Habl
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
Aktivní délky výskytu slunečních skvrn
Souhlasím. Ale já popisuji trochu něco jiného. Mám zato, že z dlouhodobějšího hlediska pravidelných pozorování nemůže tento problém životnost skvrn či jejich skupin statisticky ovlivnit jeich výskyt v určitých polohách fotosféry. Zpracování řekněme 20-ti let nemůže být ovlivněno skvrnami o životnosti dnů, protože lze předpokládat, že je to fakrto, který bude v dlohoudobé řadě pravděpodobně homogenní. Ale jak jsem napsal, díky za info Homer
Aktivní délky výskytu slunečních skvrn
Homer napsal: Kolegové, kdysi dávno jsem končil Pomaturitní studium astronomie ve Valmezu prací, která se zabývala výskytem sl. skvrn.
Výsledkem byl jakýsi náznak tzv. "aktivních délek" - tedy skutečnost, že v referenčním období cca dvou sl. cyklů se skvrny vyskytovaly více v některých heliografických délkách, než v jiných....
Homer
Takže nemyslíš výskyt skvrn v různých heliografických šířkách? To by své opodstatnění ještě mělo, ale o to, že by se ve dvaadvacetiletým cyklu vyskytovaly skvrny více v některých délkách než jiných, o tom jsem opravdu nikde nikdy nic nenašel. Tím nechci tedy nic zpochybňovat!
Pravděpodobně půjde o to, že magnetický silotrubice, což jsou takový tunely vedoucí z konvektivní vrstvy do fotosféry (to nevysvětluju tobě, Homére, ale některým jiným čtenářům), mohou mít poměrně dlouhou dobu existence v určité oblasti. Z jedné takové trubice tryskají siločáry do trubice druhé a v této aktivní oblasti tak vznikají skvrny. Podle mě ale nemusí jít ale o celou heliograf. délku výskytu skvrn, jak se zde zmiňujete. To by byla podle mě náhodička, ale kdo ví.
Výskyt skvrn v různých hel. šířkách podle mé domněnky (nicméně si myslím, že s realistickým podkladem - zatim hledám ověření) souvisí s dvaadvacetiletým cyklem změny magnetického pole Slunce..
Po jedenácti letech vždy dojde, jak všichni víme, k přepólování Slunce. Magnetický pól poblíž rovníku jakoby "náhle" sklouzne ke druhýmu - geometrickýmu pólu. Toto přepólování podle mě (nechci aby to vyznělo, že si jen tak tlachám, ale ověření můžete dohledat!) náhle způsobí takovou magnetickou změnu, že se skvrny z nulových šířek zanedlouho po začátku cyklu objeví v šířkách kolem 30°. Nevím proč, ale pravděpodobně je to tak náhlá změna v dynamice Slunce, která se musí nějak projevit! V dalších letech se situace po přepólování postupně uklidňuje - hel. šířka skvrn klesá k rovníku až do konce cyklu, kdy na jeho koci opět dojde k přepólování. Skvrny se pak opět vyhoupnou do vyšších šířek.
http://www.hvezdarna-fp.cz/aktivita-slu ... otylek.htm
Tím jsem ale asi zabrousil zdaleka jinam než k aktivním délkám a proto bych rád, jesli máte někdo něco víc, nějaký opravy mých výroků a tak, pište. Jinak jsem tím chtěl nějak přiblížit, co a jak.
Výsledkem byl jakýsi náznak tzv. "aktivních délek" - tedy skutečnost, že v referenčním období cca dvou sl. cyklů se skvrny vyskytovaly více v některých heliografických délkách, než v jiných....
Homer
Takže nemyslíš výskyt skvrn v různých heliografických šířkách? To by své opodstatnění ještě mělo, ale o to, že by se ve dvaadvacetiletým cyklu vyskytovaly skvrny více v některých délkách než jiných, o tom jsem opravdu nikde nikdy nic nenašel. Tím nechci tedy nic zpochybňovat!
Pravděpodobně půjde o to, že magnetický silotrubice, což jsou takový tunely vedoucí z konvektivní vrstvy do fotosféry (to nevysvětluju tobě, Homére, ale některým jiným čtenářům), mohou mít poměrně dlouhou dobu existence v určité oblasti. Z jedné takové trubice tryskají siločáry do trubice druhé a v této aktivní oblasti tak vznikají skvrny. Podle mě ale nemusí jít ale o celou heliograf. délku výskytu skvrn, jak se zde zmiňujete. To by byla podle mě náhodička, ale kdo ví.
Výskyt skvrn v různých hel. šířkách podle mé domněnky (nicméně si myslím, že s realistickým podkladem - zatim hledám ověření) souvisí s dvaadvacetiletým cyklem změny magnetického pole Slunce..
Po jedenácti letech vždy dojde, jak všichni víme, k přepólování Slunce. Magnetický pól poblíž rovníku jakoby "náhle" sklouzne ke druhýmu - geometrickýmu pólu. Toto přepólování podle mě (nechci aby to vyznělo, že si jen tak tlachám, ale ověření můžete dohledat!) náhle způsobí takovou magnetickou změnu, že se skvrny z nulových šířek zanedlouho po začátku cyklu objeví v šířkách kolem 30°. Nevím proč, ale pravděpodobně je to tak náhlá změna v dynamice Slunce, která se musí nějak projevit! V dalších letech se situace po přepólování postupně uklidňuje - hel. šířka skvrn klesá k rovníku až do konce cyklu, kdy na jeho koci opět dojde k přepólování. Skvrny se pak opět vyhoupnou do vyšších šířek.
http://www.hvezdarna-fp.cz/aktivita-slu ... otylek.htm
Tím jsem ale asi zabrousil zdaleka jinam než k aktivním délkám a proto bych rád, jesli máte někdo něco víc, nějaký opravy mých výroků a tak, pište. Jinak jsem tím chtěl nějak přiblížit, co a jak.
Tomáš Havlík &&www.astrodenik.wz.cz
Aktivní délky výskytu slunečních skvrn
To Tomek :
Přesně tak.nejde o výskyt v heliografických šířkách ( to je obecně známo ), ale o výskyt skvrn a skupin skvrn v heliografických DÉLKÁCH. Abych mohl odpovědět, vytáhl jsem tu historickou práci ( ručně zpracovanou, neboť kdo měl v roce 1985 PC ) a koukám do ní.
Tehdy jsem zpracoval 20.cyklus a dokonce listováním objevuji, že jsem tam kromě výskytu skvrn zabudoval i protonové erupce, které byly v pulkovských katalozích, ze kterých jsem vycházel, taky obsaženy.
Z práce vyplynula nesouměrnost výskytu skvrn v délkách vztažených ke Carringtonovu poledníku. Jak koukám po letech na jeden z grafů, v délkách opakujících se po cca 80°. Těch piků tam je vždy několik, ale je to zajímavé. Nečiním z toho nijaké závěry ( může to být záležitost jen jednoho cyklu ) a jistě že by to chtělo debatu s profíky, ale chtěl jsem se zeptat kolegů amatérů, zda o tom někdo něco nečetl, nebo se tím nezabýval
. Do Ondřejova kvůli tomu nepoletím.....Z pilnosti jsem tehdy uvažoval o podobném zpracování dalšího 21. cyklu, ale katalogy došly, neboť Pulkovo začalo mít nedostatek prostředků a katalogy, které sloužily perfektně, holt už nebyly vydávány..... ??? Homer
Přesně tak.nejde o výskyt v heliografických šířkách ( to je obecně známo ), ale o výskyt skvrn a skupin skvrn v heliografických DÉLKÁCH. Abych mohl odpovědět, vytáhl jsem tu historickou práci ( ručně zpracovanou, neboť kdo měl v roce 1985 PC ) a koukám do ní.
Tehdy jsem zpracoval 20.cyklus a dokonce listováním objevuji, že jsem tam kromě výskytu skvrn zabudoval i protonové erupce, které byly v pulkovských katalozích, ze kterých jsem vycházel, taky obsaženy.
Z práce vyplynula nesouměrnost výskytu skvrn v délkách vztažených ke Carringtonovu poledníku. Jak koukám po letech na jeden z grafů, v délkách opakujících se po cca 80°. Těch piků tam je vždy několik, ale je to zajímavé. Nečiním z toho nijaké závěry ( může to být záležitost jen jednoho cyklu ) a jistě že by to chtělo debatu s profíky, ale chtěl jsem se zeptat kolegů amatérů, zda o tom někdo něco nečetl, nebo se tím nezabýval
. Do Ondřejova kvůli tomu nepoletím.....Z pilnosti jsem tehdy uvažoval o podobném zpracování dalšího 21. cyklu, ale katalogy došly, neboť Pulkovo začalo mít nedostatek prostředků a katalogy, které sloužily perfektně, holt už nebyly vydávány..... ??? Homer
Aktivní délky výskytu slunečních skvrn
Hoj Homik
To je velmi zaujimave co si tu nacrtol osobne som sa s takymto niecim nestretol v ziadnej literature v kazdom pripade sa na to pozriem. Skusim sa na to spitat Milana Rybanskeho. A myslim ze by som mohol zohnat katalogy z Hurbanovskej hvezdarne.
To je velmi zaujimave co si tu nacrtol osobne som sa s takymto niecim nestretol v ziadnej literature v kazdom pripade sa na to pozriem. Skusim sa na to spitat Milana Rybanskeho. A myslim ze by som mohol zohnat katalogy z Hurbanovskej hvezdarne.
Aktivní délky výskytu slunečních skvrn
To Escom :
Vďaka za záujem. Bolo by veľmi zaujímavé tento výsledok preveriť, či to bola dajaká náhoda alebo sa to opakuje i v iných cykloch.
Rád si prípadne časom prečítam, čo zistili Tvoji priaťelia.
Maj sa...Homer
P.S. Píšem po slovensky a dúfam že sa to dá čítať. Od doby, keď som chodil na Slovensku do školy utieklo veľmi veľa rokov. Ale nedá mi to tým krásnym jazykom zase niečo napísať.
Vďaka za záujem. Bolo by veľmi zaujímavé tento výsledok preveriť, či to bola dajaká náhoda alebo sa to opakuje i v iných cykloch.
Rád si prípadne časom prečítam, čo zistili Tvoji priaťelia.
Maj sa...Homer
P.S. Píšem po slovensky a dúfam že sa to dá čítať. Od doby, keď som chodil na Slovensku do školy utieklo veľmi veľa rokov. Ale nedá mi to tým krásnym jazykom zase niečo napísať.
Aktivní délky výskytu slunečních skvrn
Homer napsal: To Tomek :
Přesně tak.nejde o výskyt v heliografických šířkách ( to je obecně známo ), ale o výskyt skvrn a skupin skvrn v heliografických DÉLKÁCH. Abych mohl odpovědět, vytáhl jsem tu historickou práci ( ručně zpracovanou, neboť kdo měl v roce 1985 PC ) a koukám do ní.
Tehdy jsem zpracoval 20.cyklus a dokonce listováním objevuji, že jsem tam kromě výskytu skvrn zabudoval i protonové erupce, které byly v pulkovských katalozích, ze kterých jsem vycházel, taky obsaženy.
Z práce vyplynula nesouměrnost výskytu skvrn v délkách vztažených ke Carringtonovu poledníku. Jak koukám po letech na jeden z grafů, v délkách opakujících se po cca 80°. Těch piků tam je vždy několik, ale je to zajímavé. Nečiním z toho nijaké závěry ( může to být záležitost jen jednoho cyklu ) a jistě že by to chtělo debatu s profíky, ale chtěl jsem se zeptat kolegů amatérů, zda o tom někdo něco nečetl, nebo se tím nezabýval. Do Ondřejova kvůli tomu nepoletím.....Z pilnosti jsem tehdy uvažoval o podobném zpracování dalšího 21. cyklu, ale katalogy došly, neboť Pulkovo začalo mít nedostatek prostředků a katalogy, které sloužily perfektně, holt už nebyly vydávány..... ??? Homer zajímavý...myslíš, že by ses mohl o svý výsledky podělit? , mě to taky dost zajímá...dík
Přesně tak.nejde o výskyt v heliografických šířkách ( to je obecně známo ), ale o výskyt skvrn a skupin skvrn v heliografických DÉLKÁCH. Abych mohl odpovědět, vytáhl jsem tu historickou práci ( ručně zpracovanou, neboť kdo měl v roce 1985 PC ) a koukám do ní.
Tehdy jsem zpracoval 20.cyklus a dokonce listováním objevuji, že jsem tam kromě výskytu skvrn zabudoval i protonové erupce, které byly v pulkovských katalozích, ze kterých jsem vycházel, taky obsaženy.
Z práce vyplynula nesouměrnost výskytu skvrn v délkách vztažených ke Carringtonovu poledníku. Jak koukám po letech na jeden z grafů, v délkách opakujících se po cca 80°. Těch piků tam je vždy několik, ale je to zajímavé. Nečiním z toho nijaké závěry ( může to být záležitost jen jednoho cyklu ) a jistě že by to chtělo debatu s profíky, ale chtěl jsem se zeptat kolegů amatérů, zda o tom někdo něco nečetl, nebo se tím nezabýval
. Do Ondřejova kvůli tomu nepoletím.....Z pilnosti jsem tehdy uvažoval o podobném zpracování dalšího 21. cyklu, ale katalogy došly, neboť Pulkovo začalo mít nedostatek prostředků a katalogy, které sloužily perfektně, holt už nebyly vydávány..... ??? Homer zajímavý...myslíš, že by ses mohl o svý výsledky podělit? , mě to taky dost zajímá...díkTomáš Havlík &&www.astrodenik.wz.cz
Aktivní délky výskytu slunečních skvrn
To Tomek :
Zkusím z toho vytáhnout výsledek - graf a umístit zde na něj odkaz. Prosím o trochu času, stavím r.d. a musím pčed zimou mít rychle vyrobenou kopuli, abych zakryl stavbu. Už mám hrozné zpoždění >:( .Homer
Zkusím z toho vytáhnout výsledek - graf a umístit zde na něj odkaz. Prosím o trochu času, stavím r.d. a musím pčed zimou mít rychle vyrobenou kopuli
, abych zakryl stavbu. Už mám hrozné zpoždění >:( .Homer