DF se skutecne muze vyrazne menit s chlazenim. Obecne lze rici, ze cim nizsi teplota chipu tim tam budes mit mene tech "bilych pixelu".
Dulezitym udajem u chlazeni je, na jaky vykon jede chladic. Obycejne je tato hodnota zobrazena v ovladacim SW kamery. Pro stabilni chod chlazeni je optimalni, kdyz chlazeni jede na 70-80% max. vykonu. Tedy urcite nepostupovat tak, ze kdyz vim, ze mi kamera uchladi o 30st. pod okolni teplotu, tak pri +30st nastavim chlazeni na 0st. V takovem pripade pojede chlazeni porad na 100% a teplota chipu bude hodne kolisat.
Ten flek co zminujes muze byt vlhkost, ktera se tam zkondenzovala. Stava se mi to take, obycejne pomuze dostat teplotu chipu lehce zpatky nad 0st a pote az flek zmizi, zase nastavit minusove hodnoty.
Parazitni svetlo nemuze mit na DF vliv, leda ze by se dostalo na chip (v tom pripade overit mechanickou stranku uchyceni CCD). DF se snima pri zavrene zaverce, tzn, ze muzes delat DF i pri normalnim osvetleni.
Jak jsem uz psal vyse, DF (respektive dark proud) je hlavne zavisly na teplote, ale je treba podotknout, ze je to nahodna velicina, promenna v case. Z toho vyplyva, ze DF bude pokazde jiny, ikdyz budes mit stejny cas i stejnou teplotu. Proto se take pri "seriozni" astrofotografii ci fotometii nedela jenom jeden DF a rovnou cela serie, a pote se z nich udela master-dark (prumer nebo median ze vsech). Tim se vyrazne snizi sum a odstrani nahodne vlivy na jednotlivych DF (hot pixely, kosmicke paprsky ...)
Ano, tohle je samozřejmě pravda. Ale viděl jsi ten dark ?
Takhle vypadá lineárně převedený do 8 bitů, a to celý rozsah, tedy 0-65535
Expozice je 120sec. a ve světlé oblasti uprostřed jsou hodnoty kolem 30kADU. Takže to je na 100% světlo.
Pokud je DF v pořádku, tak se jednotlivé DF liší pouze rozložením šumu (ten je náhodný) Složením více snímků vznikne master dark, a v něm je prakticky pouze jednolitý šum s úrovní stovek ADU a bílé hotpixely, jako ve spodku toho snímku (v plném rozlišení je to vidět lépe, tady hotpixely zmenšením zmizely)
Vlhkost nebo jinovatka vysrážená na skle senzoru nemůže mít přeci vliv na vzhled darkframe, když tam nejde žádné světlo. Ta se přeci provejuje u snímku a flatfieldu.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
A zkoušel jsi Pavle pořídit dark-frame v noci za tmy? Já jsem se například ani nikdy neodvážil dělat DF ve dne Nechci ani domýšlet, co by ta stará ST-8ka předvedla.
Takhle vypadá lineárně převedený do 8 bitů, a to celý rozsah, tedy 0-65535
Expozice je 120sec. a ve světlé oblasti uprostřed jsou hodnoty kolem 30kADU. Takže to je na 100% světlo.
No pokud jsou hodnoty nasyceni opravdu takove jake uvadis, pak se jedna bezesporu o svetlo. Pak je logicke i rozsirovani skvrny behem delsich expozic. Jako zaklad bych videl provereni mechanickeho uchyceni kamery do ok.vytahu, zda neni zde nejaka netesnost. Osobne si myslim, ze ikdyby byla, tak pri DF se svetlo nemuze dostat na chip, pokud neni poskozena elektromech.zaverka. Jeste me napada, zda tam svetlo nevnika pres tu LED diodu, ktera je na kamere. Ted ale nejsem schopen rict, kde presne je uchycena a zda muze zpusobit osvetleni chipu (mysleno zevnitr konstrukce)
MMys napsal:
Vlhkost nebo jinovatka vysrážená na skle senzoru nemůže mít přeci vliv na vzhled darkframe, když tam nejde žádné světlo. Ta se přeci provejuje u snímku a flatfieldu.A to mas uplnou pravdu, nejak jsem to nedomyslel, takze to s tou vlhkosti beru zpet.
Jinak delat DF za svetla bych se nebal, mam to proverene, pokud nejadu nekde takovy snimek v archivu muzu zaslat.
Jeste me napadla jedna myslenka. Cim jsi delal ten DF, mysleno jakym SW?
CCDOPS nebo CCDSoft, nebo neco jineho?
