Paralaktika, Dobson, nebo jiná montáž

astropintr · #31

MilAN napsal:
Ale ono to není zrovna moc o přesnosti. Nastavím Polárku na značku a je to.Takže, pokud ji vidím v polárním hledáčku, nebudeme se přeci bavit o pečlivosti- přesné i nepřesné nastavení v tom okamžiku trvá stejně dlouho-je to otázka maximálně jedné minuty.
A déle již není co počítat . To je potřeba u Alt/Az montáže bez enkodérů

Zeptám se tedy jinak, jak najdeš planetu ve dne, pokud nebudeš mít Go To a kruhy nebudeš mít libovolně justovatelné, ale pevně dané? Tam se Ti vyplatí použít rozdíl souřadnic, aby jsi daný objekt našel. Takový dalekohled jsme měli v planetáriu v Mostě.... tahle metoda se tam dobře uplatnila. Tam se Ti musí projevit přesnost nastavení. Jinak ji nenajdeš..... nebo jen velmi obtížně a za dlouhou dobu....

zdenek · #32

astropintr napsal:

Zeptám se tedy jinak, ... Hmm, takze:
Drtiva vetsina paral. montazi ma kruhy justovatelne. Male montaze prakticky vsechny (alespon pokud to ma k nicemu byt - znam jen 2 vyjimky). Velke pevne montaze maji stupnice rovnez otocne (byt jsou zpravidla fixovane podstatne dukladneji a obcas bys potreboval i sroubovak). Nicmene prave u velkych montazi jsou stupnice podstatne solidnejsi (alespon u tech slusnych). Zpravidla je staci nastavit pri ustaveni montaze a pak je jejich presnost (i s ohledem na jejich vetsi prumery) dostatecna. Jediny pripad, ktery mne ted napada, kdy budes potrebovat rozdily souradnic je, pokud nema montaz klasicke delene kruhy, ale jen jednoduche stupnice s indexem (jinak receno nenastavis opravu na aktualni datum a cas).

Nezpochybnuji, ze rozdilem souradnic dospejes do kyzeneho mista na obloze. Urcite by si tato metoda nasla ve SPECIFICKYCH pripadech sve misto. Nezlob se na mne, ale ve vetsine pripadu (a u amateru s lehkymi prenosnymi montazemi zcela urcite) je to tak trochu (aspon mne to pripada) jako drbani levou rukou na pravem uchu.

astropintr · #33

zdenek napsal:

Nezpochybnuji, ze rozdilem souradnic dospejes do kyzeneho mista na obloze. Urcite by si tato metoda nasla ve SPECIFICKYCH pripadech sve misto. Nezlob se na mne, ale ve vetsine pripadu (a u amateru s lehkymi prenosnymi montazemi zcela urcite) je to tak trochu (aspon mne to pripada) jako drbani levou rukou na pravem uchu.

Proč bych se zlobil? Každý má svůj vlastní postup, jak objekt nalézt.
Důležité je, že pomocí montáže a souřadnic k tomu dospěješ... proč jsem se tu zmínil o této metodě je to, že tu kolega MP tvrdil, že pomocí dělení na kruzích to je problém, což já v tom problém nevidím.
Záleží na každém, komu co vyhovuje.... mně vyhovuje tato metoda. Začínal jsem na ní a tak v ní budu pokračovat.... navíc jak jsem tu psal, si vytvářím databázi pozorovaných objektů, takže tím zabiju rovnou dvě mouchy jednou ránou!

cocky · #34

No a jistou míru motorizace lze zajistit poncetovou plošinou. Pak je možné pozorovaný objekt udržet v zorném poli dostatečně dlouho. A za menší výdaje.
Má s tím prosím někdo z diskutujících praktickou zkušenost? To jest používá někdo poncetovou plošinou zvláště pro fotografování?

MP · #35

astropintr napsal: proč jsem se tu zmínil o této metodě je to, že tu kolega MP tvrdil, že pomocí dělení na kruzích to je problém, což já v tom problém nevidím.Ja v tom take nevidim problem a nikdy jsem to netvrdil. Pisu jen, ze na techto montazich, navic ustavenych "v terenu", je to, ve srovnani s jinymi montazemi nebo jinymi postupy, pomale, nepohodlne a nepresne. Neni to tim, ze bych to nezkousel - naopak, je to tim, ze uz to par let zkousim s nejruznejsimi montazemi nejruznejsimi zpusoby.

astropintr · #36

cocky napsal:

Má s tím prosím někdo z diskutujících praktickou zkušenost? To jest používá někdo poncetovou plošinou zvláště pro fotografování?
Doporučím Ti Horala! Ten si dokonce staví Poncetovu plošinu, takže by Ti dokázal poradit....

cocky · #37

Nejde mi ani tak o radu jak poncetovou plošinou postavit - na internetu je řada dost podrobných návodů - ale o zkušenosti s jejím používáním.

Horal · #38

cocky napsal:

Má s tím prosím někdo z diskutujících praktickou zkušenost? To jest používá někdo poncetovou plošinou zvláště pro fotografování?
Jak už psal astropintr, tak si poncetku stavím. Pokud ale uvažuješ, že by si s její pomocí fotil, tak na to zapomeň. Poncetka je podle toho, jak dobře se povede, vhodná na zachování objektu v zorném poli okuláru. Nejde s ní jednoduše pointovat, jako s paralaktikou a zaručeně nedosáhneš s rozumnými náklady na takovou přesnost výroby jednotlivých dílů, aby ti objekt neuhnul ani o pixel (fotografové prominou, jestli jsem jim začal fušovat do řemesla). Pro visuální pozorování se ale dá dosáhnout dostatečná přesnost aby objekt zůstal někde v zorném poli po dobu třeba hodiny. Přesto znám případy, kdy s poncetkou někteří pozorovatelé fotí. Obrázky ale rozhodně nejsou tak pěkné, jako např. od Martina Myslivce.

MilAN · #39

astropintr napsal:

Zeptám se tedy jinak, jak najdeš planetu ve dne, pokud nebudeš mít Go To a kruhy nebudeš mít libovolně justovatelné, ale pevně dané? Asi trochu nechápu Tvoji otázku. Protože pokud mohu použít rozdíl souřadnic, mohu použít i přímé nastavení R.A,
Pokud bude kruh pevný, t.j. bude sloužit k nastavení hodinového úhlu, při přípravě pozorování si tedy připravím hodinové úhly. Je to ale jediný případ, kdy Tvoje metoda má větší smysl. Vytvářet si vlastní databázi diferenciálníh poloh objektů vůči hvězdám ? Proč ne , pokud v tom vidíš nějaký smysl. Ale databáze objektů podle R.A . a Dec existují, a jak už psal Zdenek.....
A planetu ve dne najdu naprosto bez problémů , zrovna jako jasné hvězdy ve dne , nebo ostatní objekty v noci - na to tam ty dělené kruhy jsou.

astropintr · #40

MilAN napsal:
Asi trochu nechápu Tvoji otázku. Protože pokud mohu použít rozdíl souřadnic, mohu použít i přímé nastavení R.A,
Tak to si myslím, že jsi nepochopil mojí otázku. Ve dne nemůžeš použít polární ustavení, protože není vidět Polárka, můžeš se o to pokusit pomocí kompasu, ale stejně tam máš nepřesnost v ustavení. To znamená, že pokud nemáš kruhy libovolně justovatelné, tak Ti budou ukazovat jinou RA, než má planeta mít. (zjistíš čas z hvězdářské ročenky a dopočítáš korekce pro příslušnou hodinu).
A protože nemáš kruhy libovolně justovatelné, pak Ti nastane problém.
Pokud ale použiješ výpočet rozdílu souřadnic, pak Tě nezajímá jakou RA má Slunce nebo planeta, ale jen otočíš montáž o rozdíl a máš objekt nalezen.
Samozřejmě, musíš mít paralaktickou montáž hrubě nasměrovanou na sever a a výšku pólu nastavenou cca kolem 50 stupňů.

#41

Tak tomu už nerozumím vůbec ???

Pokud přeci nebudeš mít ve dne montáž přesně ustavenou, nebude fungovat ani ta metoda s rozdílem, ne ? Respektive bude fungovat stejně chybně, jako kalibrace na aktuální RA a DE Slunce a následné přímé nastavení RA a DE planety. Vždyť je to to samé...

MilAN · #42

astropintr napsal:
To znamená, že pokud nemáš kruhy libovolně justovatelné, tak Ti budou ukazovat jinou RA, než má planeta mít. (zjistíš čas z hvězdářské ročenky a dopočítáš korekce pro příslušnou hodinu).
A protože nemáš kruhy libovolně justovatelné, pak Ti nastane problém.
Pokud ale použiješ výpočet rozdílu souřadnic, pak Tě nezajímá jakou RA má Slunce nebo planeta, ale jen otočíš montáž o rozdíl Zkusme to zjednodušit. Kruhy jsou buď otočné , nebo pevné.Většina je má otočné, protože potom mají smysl. Pevné - měřící hodinový úhel - se používají pouze někde u pevnýcjh montážích.
Pokud nevidím Polárku a ustavuji montáž tak - nějak, máme oba dva naprosto stejný problém. Není pravda, že tě nezajímají souřadnice Slunce a planety - to bys nespočítal onu diferenci. Ty si zjistíš souřadnice Slunce a planety a spočítáš rozdí ( např 2 hodiny) a ten nastavíš. Já nastavím R.A .Slunce ( např. 12 hodin), zajistím kruh a otočím dalekohledem na R.A. planety(např. 14 hodin.) Nic nepočítám a mám také diferenci 2 hodiny.A naprosto stejnou přesnost, protože jsem dalekohledem otočil jako Ty o 2 hodiny.
Čili, co je jednodušší a co přesnější.
Pokud máš pevný kruh, nemůžeš nastavovat rozdíl, ale musíš ho připočítávat k hodinovému úhlu 1.objektuNebo si na hodinovém úhlu odečtu hodinový úhel Slunce, přičtu k RA.Slunce a mám hvězdný čas, od kterého odečtu RA planety a na tuto hjodnotu nastavuji index.Výsledkem jsou naprosto stejné matematické operace i přesnost.
Mimochodem, jaké kruhy měly v planetáriu v Mostě a jaké máš Ty ? Pevné nebo otočné ?

astropintr · #43

MilAN napsal:
Zkusme to zjednodušit. Kruhy jsou buď otočné , nebo pevné.Většina je má otočné, protože potom mají smysl. Pevné - měřící hodinový úhel - se používají pouze někde u pevnýcjh montážích.
Pokud nevidím Polárku a ustavuji montáž tak - nějak, máme oba dva naprosto stejný problém. Není pravda, že tě nezajímají souřadnice Slunce a planety - to bys nespočítal onu diferenci. Ty si zjistíš souřadnice Slunce a planety a spočítáš rozdí ( např 2 hodiny) a ten nastavíš. Já nastavím R.A .Slunce ( např. 12 hodin), zajistím kruh a otočím dalekohledem na R.A. planety(např. 14 hodin.) Nic nepočítám a mám také diferenci 2 hodiny.A naprosto stejnou přesnost, protože jsem dalekohledem otočil jako Ty o 2 hodiny.
Čili, co je jednodušší a co přesnější.
Pokud máš pevný kruh, nemůžeš nastavovat rozdíl, ale musíš ho připočítávat k hodinovému úhlu 1.objektuNebo si na hodinovém úhlu odečtu hodinový úhel Slunce, přičtu k RA.Slunce a mám hvězdný čas, od kterého odečtu RA planety a na tuto hjodnotu nastavuji index.Výsledkem jsou naprosto stejné matematické operace i přesnost.
Mimochodem, jaké kruhy měly v planetáriu v Mostě a jaké máš Ty ? Pevné nebo otočné ?
V planetáriu v Mostě jsme měli pevné kruhy na přenostné německé montáži, bohužel ale nevím název montáže. Dalekohled byl přenosný. Takže ve dne jsme ho neměli správně nastavený, pouze přibližně. Protože byly pevné kruhy, nemohl jsem správně otočit kruh na požadavanou RA, od které bych pak našel RA planety, jak se to dělá s volně justovatelnými kruhy. Proto bylo pro nás pohodlnější využít právě rozdílu souřadnic, ten rozdíl jsem buď jak jsi psal přičetl nebo odečetl od hodnoty, kterou jsem měl nastavenou na Slunce. A našel jsem tak planetu. Zkoušeli jsme i druhou metodu, kdy jsem tak dlouho pohyboval stativem, až jsem měl na Slunci správné souřadnice RA, jako kdybych měl volně justovatelné kruhy. No a pak jsme nanesli požadovanou RA planety, ale neobjevila se v zorném poli. Musel jsem trochu kolem toho zorného pole hledat. Zkoušeli jsme to několikrát. Výsledek byl podobný.
Ještě bych se chtěl vrátit k referenční hvězdě. Proč si myslím, že ta metoda je přesnější. Dám příklad, chci najít galaxii M 81. Jako referenční hvězdu třeba použijete Polárku. Otočnými kruhy si nastavíte souřadnice polárky a pak nastavíte jen souřadnice M 81.
Já to udělám tak, že vezmu nejbližší hvězdu v daném souhvězdí k danému objektu, to znamená třeba alfa v UMA. Od ní provedu rozdíl souřadnic a dostanu se na M 81. Co tím chci říci je toto:
Pokud není správně ustavená montáž, tak v RA otáčíte více, než já, protože jsem blíže k danému objektu. To znamená, že zanáším menší chybu při nastavení, než vy.
Já svůj rozdíl souřadnic nastavuje pro každý objekt takto. Jestliže vy si nastavíte jednou správnou RA a DEC a pak se podíváte na druhou stranu oblohy na další objekt, tak více natáčíte RA než já.
Jinak já vlastním EQ - 6 s libovolně otočnými kruhy. Takže můžu provádět obě zmiňované metody.

Habl · #44

astropintr napsal:
V planetáriu v Mostě jsme měli pevné kruhy na přenostné německé montáži, bohužel ale nevím název montáže. Dalekohled byl přenosný.

Ten dalekohled se jmenoval Telementor 63/840 mm a dělné kruhy byli na německé osové montáži. Jedná se o pozorovací dalekohled bez šnekových převodů v obou osách pouze s ustanovkami a neměl polární hledáček. Ty dělné kruhy měli velmi hrubě rozdělenou stupnici.

Pokud použiješ jako tzv. referenční hvězdu Polárku, tak rozhodně nemáš dalekohled na EQ 6 ustaven. Nemáš potíže s pozorováním dalších hvězd v polárním hledáčku?

Habl

kavka · #45

Já používám na stabilní montáži rovněž pevný kruh na hodinové ose a není s tím problém. SkyMap mi ukáže pro zvolený objekt aktuální hodinový úhel a nastavení je stejně rychlé a pohodlné, jako kdybych nastavoval rektascenzi. Navíc odpadá nutost nastavení kruhu podle místního hvězdného času.