Přesná CCD fotometrie
Přesná CCD fotometrie
Díval jsem se na Tvůj snímek - viz obrázek - a zjistil jsem, že jsme si asi trochu nerozumněli.
Poměr S/N beru jako jakousi pomyslnou "výšku" peaku nad hodnotou pozadí v ADU. Hodnotu proměnky máš 20000ADU a hodnotu pozadí 5000ADU, takže poměr S/N není 230, ale 4 ! To odpovídá dobře rozptylu měření.
Rovněž jsem zjistil, že rozsah snímku je 1 - 32767 ADU. Čili antiblooming Ti ořezává signál na 32767 ADU a je velká otázka, jak velký máš rozsah linearity - to by se muselo proměřit. Je možné, že linearita je jen do 10000ADU nebo je do 20000ADU, nebo až do těch 30000ADU a pak je to jen uříznuté... nevím. Bez proměření se to nezjistí.
Takže suma sumárum - zpracovávej Muniwinem (to děláme všichni), ale ještě než se do dalšího měření pustíš zjisti si, kam sahá linearita Tvé kamery.
Návod jak to udělat je třeba zde:
http://ostrava.astronomy.cz/tech.htm
Bc. Luboš Brát
Přesná CCD fotometrie
brat napsal: Pokud Ti jde jen o to vědět v čem všichni ostatní pozorovatelé zpracovávají fotometrii, tak odpověď je jednoduchá - všichni používáme MuniWin. Ale to jsem už jednou psal.
Nie, chcel som vediet preco rozne softy davaju rozne vysledky s rovnakymi datami a ktore su spravne. Pozeral som teraz ten obrazok, IRIS ho naozaj orezal, v skutocnosti je plna kapacita 65520, maximalna saturacia hviezdy tych 21677... Ale ak dobre chapem, kazdy z tych softov berie cely signal hviezdy (ci uz modelovanim PSF, alebo pomocou aperturnej fotometrie), nie len peak, to je logicky nezmysel a nezodpoveda to ani definicii pomeru S/N (vid napr. wiki).
Uz to ale nechajme tak, odpoved zrejme nie je jednoducha. Kazdopadne dakujem, budem patrat dalej, pretoze nechcem bezducho pouzivat nieco, co neviem, ako funguje...
Nie, chcel som vediet preco rozne softy davaju rozne vysledky s rovnakymi datami a ktore su spravne. Pozeral som teraz ten obrazok, IRIS ho naozaj orezal, v skutocnosti je plna kapacita 65520, maximalna saturacia hviezdy tych 21677... Ale ak dobre chapem, kazdy z tych softov berie cely signal hviezdy (ci uz modelovanim PSF, alebo pomocou aperturnej fotometrie), nie len peak, to je logicky nezmysel a nezodpoveda to ani definicii pomeru S/N (vid napr. wiki).
Uz to ale nechajme tak, odpoved zrejme nie je jednoducha. Kazdopadne dakujem, budem patrat dalej, pretoze nechcem bezducho pouzivat nieco, co neviem, ako funguje...
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk
Přesná CCD fotometrie
Ještě k muniwinu - nevím jakou verzi používáš na netu je asi od 16.3.08 nová verze, kterou ing. Motl upravil pro snímky konvertované na .fts pomocí IRIS.S touto verzí mi muniwin krásně chodí i čas je v pořádku!
Jestli jsem ing.Motla dobře pochopil,tak IRIS pracuje se škálou - 32 kADU +32 kADU.
Jsem laik, ale věřil bych spíše specializovanému a propracovanému softu jako je C-Munipack.Myslím si, že IRIS a jemu podobné softy na vše - úpravy foto apod. maj fotometrii jen pro "zpestření" ;D.
Kdo ví co se snímkama prováděj!
Jestli jsem ing.Motla dobře pochopil,tak IRIS pracuje se škálou - 32 kADU +32 kADU.
Jsem laik, ale věřil bych spíše specializovanému a propracovanému softu jako je C-Munipack.Myslím si, že IRIS a jemu podobné softy na vše - úpravy foto apod. maj fotometrii jen pro "zpestření" ;D.
Kdo ví co se snímkama prováděj!
Přesná CCD fotometrie
robert napsal: Ještě k muniwinu - nevím jakou verzi používáš na netu je asi od 16.3.08 nová verze, kterou ing. Motl upravil pro snímky konvertované na .fts pomocí IRIS.S touto verzí mi muniwin krásně chodí i čas je v pořádku!
Jestli jsem ing.Motla dobře pochopil,tak IRIS pracuje se škálou - 32 kADU +32 kADU.
Jsem laik, ale věřil bych spíše specializovanému a propracovanému softu jako je C-Munipack.Myslím si, že IRIS a jemu podobné softy na vše - úpravy foto apod. maj fotometrii jen pro "zpestření" ;D.
Kdo ví co se snímkama prováděj!
Mam stiahnutu verziu 1.1.23, pri otvarani obrazkov, v ktorych je standardny datum a cas podla NOAO specifikacie fits header
DATE-OBS= '27/02/2008'
UT-START= '20:22:01'
nacita MuniWin
Date: 2008-02-28
Time: 04:42:01
co je presne o 500 minut viac, ako je skutocnost...
Dalsi bug MuniWin-u je, ze pri redukcii hviezdneho pola s vyse 20000 hviezdami (snimka len 1024×1024 pixelov) nedokaze (na rozdiel od IRIS-u a AstroArt-u) spracovat celu seriu 175 zaberov - vyradi z nich zhruba tretinu. Celu sadu dokazal zredukovat az po tom, co som obrazky orezal na 250×150 pixelov a hviezd bolo menej, ako 1000. Potom vsak, vsetka cest, slo vsetko hladko a bolo to "user friendly". Az na tie vystupy, lisiace sa od IRIS-u (pozri prispevky vyssie)...
Toto su len konstatovania vysledku testov. Nechcem nic hanit ani preferovat, jednoducho porovnavam...
Domnienka, ze IRIS a napriklad AstroArt maju astrometriu a fotometriu ako spestrenie, je mylna a svedci o neznalosti problematiky. IRIS je vyvijany naslovovzatymi odbornikmi a je to public verzia kniznic profesionalneho balika, vyuzivaneho napriklad astronomami na Pic du Midi. AstroArt je zasa vysledkom prace clenov CARA, co je azda najrenomovanejsia skupina, venujuca sa vyskumu komet. AstroArt je pre nich referencnym nastrojom na fotometriu a astrometriu komet... Navyse, oba tieto softy maju podrobne zdokumentovane vyuzivane metody a postupy - priamo v manuali sa mozno docitat, ako sa co pocita. Prave preto som sa pustil do tohto porovnavania - tak, ako sa testuju napriklad teleskopy, tak mozno testovat aj software. Tu som hladal vysvetlenie a obratil som sa aj priamo na Ing. Motla s dotazom, no odpoved som dodnes nedostal. Preto to riesim dalej tu - ved to je ucelom fora... Preto ma prekvapil ton reakcii, ktore maju tendenciu nastoleny problem obchadzat a bagatelizovat. Nuz co, budem na to musiet prist sam...
Jestli jsem ing.Motla dobře pochopil,tak IRIS pracuje se škálou - 32 kADU +32 kADU.
Jsem laik, ale věřil bych spíše specializovanému a propracovanému softu jako je C-Munipack.Myslím si, že IRIS a jemu podobné softy na vše - úpravy foto apod. maj fotometrii jen pro "zpestření" ;D.
Kdo ví co se snímkama prováděj!
Mam stiahnutu verziu 1.1.23, pri otvarani obrazkov, v ktorych je standardny datum a cas podla NOAO specifikacie fits header
DATE-OBS= '27/02/2008'
UT-START= '20:22:01'
nacita MuniWin
Date: 2008-02-28
Time: 04:42:01
co je presne o 500 minut viac, ako je skutocnost...
Dalsi bug MuniWin-u je, ze pri redukcii hviezdneho pola s vyse 20000 hviezdami (snimka len 1024×1024 pixelov) nedokaze (na rozdiel od IRIS-u a AstroArt-u) spracovat celu seriu 175 zaberov - vyradi z nich zhruba tretinu. Celu sadu dokazal zredukovat az po tom, co som obrazky orezal na 250×150 pixelov a hviezd bolo menej, ako 1000. Potom vsak, vsetka cest, slo vsetko hladko a bolo to "user friendly". Az na tie vystupy, lisiace sa od IRIS-u (pozri prispevky vyssie)...
Toto su len konstatovania vysledku testov. Nechcem nic hanit ani preferovat, jednoducho porovnavam...
Domnienka, ze IRIS a napriklad AstroArt maju astrometriu a fotometriu ako spestrenie, je mylna a svedci o neznalosti problematiky. IRIS je vyvijany naslovovzatymi odbornikmi a je to public verzia kniznic profesionalneho balika, vyuzivaneho napriklad astronomami na Pic du Midi. AstroArt je zasa vysledkom prace clenov CARA, co je azda najrenomovanejsia skupina, venujuca sa vyskumu komet. AstroArt je pre nich referencnym nastrojom na fotometriu a astrometriu komet... Navyse, oba tieto softy maju podrobne zdokumentovane vyuzivane metody a postupy - priamo v manuali sa mozno docitat, ako sa co pocita. Prave preto som sa pustil do tohto porovnavania - tak, ako sa testuju napriklad teleskopy, tak mozno testovat aj software. Tu som hladal vysvetlenie a obratil som sa aj priamo na Ing. Motla s dotazom, no odpoved som dodnes nedostal. Preto to riesim dalej tu - ved to je ucelom fora... Preto ma prekvapil ton reakcii, ktore maju tendenciu nastoleny problem obchadzat a bagatelizovat. Nuz co, budem na to musiet prist sam...
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk
Přesná CCD fotometrie
Este poznamka:
Na to, aby som niecomu len tak veril, ked si to mozem vyskusat, uz toho mam za sebou naozaj vela. Preto si radsej vsetko dopredu vyskusam a otestujem. Ta trocha namahy mi za to stoji...
Na to, aby som niecomu len tak veril, ked si to mozem vyskusat, uz toho mam za sebou naozaj vela. Preto si radsej vsetko dopredu vyskusam a otestujem. Ta trocha namahy mi za to stoji...
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk
Přesná CCD fotometrie
ceres napsal:
Preto ma prekvapil ton reakcii, ktore maju tendenciu nastoleny problem obchadzat a bagatelizovat. Nuz co, budem na to musiet prist sam...
Celkem nechápu na co narážíš. Pokud máš ale pocit, že Tvé dotazy zůstaly nezodpovězené, tak je tu spíš problém v komunikaci.
Otázka proč dávají různé metody zpracování mírně odlišný výsledek je zodpovězena již v otázce samotné. Uvědom si, že jsi limitován kvalitou dat. Při zpracování zašuměných dat (a to jsou principielně všechna měření) různými metodami prostě dostáváš různé výsledky - které podle mne jsou ovšem v tomto případě shodné v rámci chyby. Sem tam hrubá chyba při aperturní fotometrii, když Ti tam skočil nějaký horký pixel. To je fyzikálně čistý výsledek, kterým nemám problém přijmout. Na to, jaké duchy jsi na snímku zpracovával je to ještě slušná křivka.
Problémy s matchovanim snimku v muniwinu lze do značné míry vyřešit vhodnou volbou parametrů - počtu referenčních hvězd a vhodnou volbou referenčního snímku. Chce to trochu si s tím pohrát.
Pokud chceš mít úplnou kontrolu nad zpracováním, nezbývá Ti než vydat se nelehkou cestou napsání vlastního softu. Vzhledem k dostupným - téměř dokonalým - programům mi to přijde ovšem jako dosti neefektivní. Přeji Ti při tom hodně štěstí a hlavně výdrž.
Preto ma prekvapil ton reakcii, ktore maju tendenciu nastoleny problem obchadzat a bagatelizovat. Nuz co, budem na to musiet prist sam...
Celkem nechápu na co narážíš. Pokud máš ale pocit, že Tvé dotazy zůstaly nezodpovězené, tak je tu spíš problém v komunikaci.
Otázka proč dávají různé metody zpracování mírně odlišný výsledek je zodpovězena již v otázce samotné. Uvědom si, že jsi limitován kvalitou dat. Při zpracování zašuměných dat (a to jsou principielně všechna měření) různými metodami prostě dostáváš různé výsledky - které podle mne jsou ovšem v tomto případě shodné v rámci chyby. Sem tam hrubá chyba při aperturní fotometrii, když Ti tam skočil nějaký horký pixel. To je fyzikálně čistý výsledek, kterým nemám problém přijmout. Na to, jaké duchy jsi na snímku zpracovával je to ještě slušná křivka.
Problémy s matchovanim snimku v muniwinu lze do značné míry vyřešit vhodnou volbou parametrů - počtu referenčních hvězd a vhodnou volbou referenčního snímku. Chce to trochu si s tím pohrát.
Pokud chceš mít úplnou kontrolu nad zpracováním, nezbývá Ti než vydat se nelehkou cestou napsání vlastního softu. Vzhledem k dostupným - téměř dokonalým - programům mi to přijde ovšem jako dosti neefektivní. Přeji Ti při tom hodně štěstí a hlavně výdrž.
Bc. Luboš Brát
Přesná CCD fotometrie
brat napsal:
Otázka proč dávají různé metody zpracování mírně odlišný výsledek je zodpovězena již v otázce samotné. Uvědom si, že jsi limitován kvalitou dat....Podľa mňa až toto je odpoveď. Ceres sa pýtal, prečo dávajú rôzne programy rôzne výsledky pri rovnakých dátach. Odpoveď je jasná - pretože používajú rôzne metódy spracovania. On však predpokladal, že spracovanie prebieha nejakým štandardizovaným spôsobom, t.j. rovnako. To však očividne nie je pravda.
Kvalita dát má len malý vplyv na rozdielnosť spracovania rôznymi programami. Nekvalitné dáta by mali dať rovnako nekvalitné výsledky v oboch prípadoch a naopak.
Otázka proč dávají různé metody zpracování mírně odlišný výsledek je zodpovězena již v otázce samotné. Uvědom si, že jsi limitován kvalitou dat....Podľa mňa až toto je odpoveď. Ceres sa pýtal, prečo dávajú rôzne programy rôzne výsledky pri rovnakých dátach. Odpoveď je jasná - pretože používajú rôzne metódy spracovania. On však predpokladal, že spracovanie prebieha nejakým štandardizovaným spôsobom, t.j. rovnako. To však očividne nie je pravda.
Kvalita dát má len malý vplyv na rozdielnosť spracovania rôznymi programami. Nekvalitné dáta by mali dať rovnako nekvalitné výsledky v oboch prípadoch a naopak.
mail to:fun2mas(at)gmail.com
Přesná CCD fotometrie
brat napsal:
Celkem nechápu na co narážíš. Pokud máš ale pocit, že Tvé dotazy zůstaly nezodpovězené, tak je tu spíš problém v komunikaci.
Otázka proč dávají různé metody zpracování mírně odlišný výsledek je zodpovězena již v otázce samotné. Uvědom si, že jsi limitován kvalitou dat. Při zpracování zašuměných dat (a to jsou principielně všechna měření) různými metodami prostě dostáváš různé výsledky - které podle mne jsou ovšem v tomto případě shodné v rámci chyby. Sem tam hrubá chyba při aperturní fotometrii, když Ti tam skočil nějaký horký pixel. To je fyzikálně čistý výsledek, kterým nemám problém přijmout. Na to, jaké duchy jsi na snímku zpracovával je to ještě slušná křivka.
Problémy s matchovanim snimku v muniwinu lze do značné míry vyřešit vhodnou volbou parametrů - počtu referenčních hvězd a vhodnou volbou referenčního snímku. Chce to trochu si s tím pohrát.
Pokud chceš mít úplnou kontrolu nad zpracováním, nezbývá Ti než vydat se nelehkou cestou napsání vlastního softu. Vzhledem k dostupným - téměř dokonalým - programům mi to přijde ovšem jako dosti neefektivní. Přeji Ti při tom hodně štěstí a hlavně výdrž.
Chyba v komunikacii? Mozno... Ked si ale citam toto vlakno, u mna to nebude. (Napriklad komunikacia s autorom MuniWin-u sa zatial nepodarila, s autorom AstroArt-u si pisem a on na dotazy odpoveda.) Snazim sa vyjadrovat jasne a na otazku chcem jasnu odpoved. Prva cast teda je, ze vysledky su rozne preto, ze rozne su metody. Druha cast otazky bola ktora je spravna? Na to odpoved nepoznam a neviem si ju ani sam zistit, lebo v pripade MuniWin nepoznam matematiku. Odpoved na otazku, ktora metoda je spravna a jedina, nepoznaju ani profesionalni premenari. Nieco je aj v tretom prispevku tohto vlakna a zrejme vsetko zavisi od toho, co meriame a ake mame data. To je sice pekne, ake nestandardizovatelne...
Nechapen tu narazku na "duchy", z ktorych som to spracovaval. Signal hviezdy v peaku ma na snimkach hodnotu cca 20000, maximum je 65520, pozadie okolo 4700. (Prosim nepouzivat argument o tom ze S/N je len 4, to nie je pravda, pretoze tento parameter sa definuje celkom inak, vid vyssie. Navyse, fotometria berie cely "kotucik", samozrejme, podla velkosti clonky.) Expozicie su volene tak, aby sme este boli v linearnej casti cipu. Duch je podla mna to, co taham zo sumu pozadia. Vysledok jednej 60-sekundovej expozicie vyzera ale takto (zvacsene na 300 %):
Co sa tyka toho "hrania", ja si prave nechcem hrat. "Pohral" som sa teraz, ked som urobil prislusne testy, aby som mohol spracovanie podobnych pozorovani robit automaticky a davkovo. Chcem preto vyuzit soft, ktory uz niekto napisal a pouzivat ten najlepsi. Preto patram po pozadi. To je vsetko. Je mi jasne, ze parametrizovanim sa da ovplyvnit vysledok, ked vsak soft napriklad vykazuje systematicku chybu v case, to ovplyvnit nedokazem. Ked mate pocit, ze do toho moc rypem, napiste rovno - neryp, to je nasa vec, my to robime takto a ked to nechces robit ako my, chod inam. Jednoduche, jasne a strucne
Celkem nechápu na co narážíš. Pokud máš ale pocit, že Tvé dotazy zůstaly nezodpovězené, tak je tu spíš problém v komunikaci.
Otázka proč dávají různé metody zpracování mírně odlišný výsledek je zodpovězena již v otázce samotné. Uvědom si, že jsi limitován kvalitou dat. Při zpracování zašuměných dat (a to jsou principielně všechna měření) různými metodami prostě dostáváš různé výsledky - které podle mne jsou ovšem v tomto případě shodné v rámci chyby. Sem tam hrubá chyba při aperturní fotometrii, když Ti tam skočil nějaký horký pixel. To je fyzikálně čistý výsledek, kterým nemám problém přijmout. Na to, jaké duchy jsi na snímku zpracovával je to ještě slušná křivka.
Problémy s matchovanim snimku v muniwinu lze do značné míry vyřešit vhodnou volbou parametrů - počtu referenčních hvězd a vhodnou volbou referenčního snímku. Chce to trochu si s tím pohrát.
Pokud chceš mít úplnou kontrolu nad zpracováním, nezbývá Ti než vydat se nelehkou cestou napsání vlastního softu. Vzhledem k dostupným - téměř dokonalým - programům mi to přijde ovšem jako dosti neefektivní. Přeji Ti při tom hodně štěstí a hlavně výdrž.
Chyba v komunikacii? Mozno... Ked si ale citam toto vlakno, u mna to nebude. (Napriklad komunikacia s autorom MuniWin-u sa zatial nepodarila, s autorom AstroArt-u si pisem a on na dotazy odpoveda.) Snazim sa vyjadrovat jasne a na otazku chcem jasnu odpoved. Prva cast teda je, ze vysledky su rozne preto, ze rozne su metody. Druha cast otazky bola ktora je spravna? Na to odpoved nepoznam a neviem si ju ani sam zistit, lebo v pripade MuniWin nepoznam matematiku. Odpoved na otazku, ktora metoda je spravna a jedina, nepoznaju ani profesionalni premenari. Nieco je aj v tretom prispevku tohto vlakna a zrejme vsetko zavisi od toho, co meriame a ake mame data. To je sice pekne, ake nestandardizovatelne...
Nechapen tu narazku na "duchy", z ktorych som to spracovaval. Signal hviezdy v peaku ma na snimkach hodnotu cca 20000, maximum je 65520, pozadie okolo 4700. (Prosim nepouzivat argument o tom ze S/N je len 4, to nie je pravda, pretoze tento parameter sa definuje celkom inak, vid vyssie. Navyse, fotometria berie cely "kotucik", samozrejme, podla velkosti clonky.) Expozicie su volene tak, aby sme este boli v linearnej casti cipu. Duch je podla mna to, co taham zo sumu pozadia. Vysledok jednej 60-sekundovej expozicie vyzera ale takto (zvacsene na 300 %):
Co sa tyka toho "hrania", ja si prave nechcem hrat. "Pohral" som sa teraz, ked som urobil prislusne testy, aby som mohol spracovanie podobnych pozorovani robit automaticky a davkovo. Chcem preto vyuzit soft, ktory uz niekto napisal a pouzivat ten najlepsi. Preto patram po pozadi. To je vsetko. Je mi jasne, ze parametrizovanim sa da ovplyvnit vysledok, ked vsak soft napriklad vykazuje systematicku chybu v case, to ovplyvnit nedokazem. Ked mate pocit, ze do toho moc rypem, napiste rovno - neryp, to je nasa vec, my to robime takto a ked to nechces robit ako my, chod inam. Jednoduche, jasne a strucne
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk
Přesná CCD fotometrie
Správné jsou obě metody - aperturní fotometrie i PSF fotometrie. Je to jen jiný přístup k problematice. PSF fotometrie se používá především v případech, kdy není možné provádět aperturní fotometrii - např. když obraz měřené hvězdy je deformován blízkou hvězdou - složkou dvojhvězdy nebo prostě do těsné blízkosti se promítající hvězdou v pozadí. Na tomto si aperturní fotometrie takříkajíc "vyláme" zuby a zde se fotometrie PSF velmi dobře uplatní.
V odborné práci se PSF profil někdy odečítá od měřeného objektu a hledají se rezidua - odchylky od přísně sférického tvaru objektu. Ta rezidua mohou mít podstatu spojenou přímo se studovaným objektem. K tomu je PSF dobrá - nenahraditelná.
Pro bodový zdroj by aperturní fotometrie měla dávat stejné výsledky jako PSF fotometrie. A to se myslím potvrdilo i Tobě - viz Tvá křivka. V rámci rozptylu jsou ty křivky shodné.
Ad S/N ... Pokud chceš slovíčkařit, tak Ti doporučuji jiné vlákno. Já pro názornost mluvím o S/N jako o výšce peaku nad pozadím - prostě Tebou měřená hvězda má na snímku hodnotu 4 až 4,5 sigma, kde sigma je hodnota pozadí. To vypovídá o kvalitě měření nejlépe. Neříkám, že se takto nedá měřit - já často měřím slabé objekty s hodnotou 1,5 sigma a jde to. Jen roste chyba měření.
Docela by mne zajímalo z čeho usuzuješ, že jsi měřil v lineární fázi signálu. Zjišťoval jsi tu linearitu pro Tvou kameru nějak? Nebo je někde nějaký od výrobce udaný graf, který by říkal - do 20 kADU je to lineární, výš už nikoliv? Pokud si zakládáš na tom, že si vše ověřuješ, začni s tímto. To je totiž základní věc.
Kamery s antibloomingem pro fotometrii nejsou vhodné. Jistě, lze je použít, ale neposkytují Ti tu nejlepší vlastnost - čím vyšší signál, tím lepší přesnost. Z mého hlediska proměnáře je to zločin, dělat kamery s ABG
. Ale chápu že pro astrofotografy je to přínos.
Za Davida Motla já psát nic nemohu - třeba nekomunikuje protože je na dovolené
Čau Luboš
V odborné práci se PSF profil někdy odečítá od měřeného objektu a hledají se rezidua - odchylky od přísně sférického tvaru objektu. Ta rezidua mohou mít podstatu spojenou přímo se studovaným objektem. K tomu je PSF dobrá - nenahraditelná.
Pro bodový zdroj by aperturní fotometrie měla dávat stejné výsledky jako PSF fotometrie. A to se myslím potvrdilo i Tobě - viz Tvá křivka. V rámci rozptylu jsou ty křivky shodné.
Ad S/N ... Pokud chceš slovíčkařit, tak Ti doporučuji jiné vlákno. Já pro názornost mluvím o S/N jako o výšce peaku nad pozadím - prostě Tebou měřená hvězda má na snímku hodnotu 4 až 4,5 sigma, kde sigma je hodnota pozadí. To vypovídá o kvalitě měření nejlépe. Neříkám, že se takto nedá měřit - já často měřím slabé objekty s hodnotou 1,5 sigma a jde to. Jen roste chyba měření.
Docela by mne zajímalo z čeho usuzuješ, že jsi měřil v lineární fázi signálu. Zjišťoval jsi tu linearitu pro Tvou kameru nějak? Nebo je někde nějaký od výrobce udaný graf, který by říkal - do 20 kADU je to lineární, výš už nikoliv? Pokud si zakládáš na tom, že si vše ověřuješ, začni s tímto. To je totiž základní věc.
Kamery s antibloomingem pro fotometrii nejsou vhodné. Jistě, lze je použít, ale neposkytují Ti tu nejlepší vlastnost - čím vyšší signál, tím lepší přesnost. Z mého hlediska proměnáře je to zločin, dělat kamery s ABG
. Ale chápu že pro astrofotografy je to přínos.Za Davida Motla já psát nic nemohu - třeba nekomunikuje protože je na dovolené
Čau Luboš
Bc. Luboš Brát
Přesná CCD fotometrie
Formát FITS je "definovaný" na stránkách http://fits.gsfc.nasa.gov/. Definice v uvozovkách proto, že se jedná v podstatě jenom o doporučení a specifikaci jenom několika málo základních klíčových slov. Pokud si dobře pamatuju, tak zrovna keywords pro datum a čas mezi ně nepatří.
Dále, fotometrické jádro Muniwinu je v podstatě identické s DAOPHOTem od P. Stetsona, což je standard astronomů-profesionálů pro fotometrii už skoro třicet let. Tím neříkám, že musí vždy nezbytně poskytovat nejlepší výsledky, ale už několik generací astronomů ho testovalo, opravovalo chyby atd. Navíc "standardní" nastavení může být pro danou situaci nevhodné.
Pro PSF fotometrii je zase standard rutina ALLSTAR taktéž od Stetsona, kterou si lze snadno vyzkoušet v profesionálním astronomickém programu na zpracování CCD snímků všech druhů IRAF (http://iraf.noao.edu/). Ten taky poskytuje největší možnosti přizpůsobení, automatizace atd. Mimochodem, aperturní fotometrie je zde jako první krok PSF fotometrie. Z hlediska profesionální vědy jsou programy jako IRIS atd v podstatě irelevantní.
Dále, fotometrické jádro Muniwinu je v podstatě identické s DAOPHOTem od P. Stetsona, což je standard astronomů-profesionálů pro fotometrii už skoro třicet let. Tím neříkám, že musí vždy nezbytně poskytovat nejlepší výsledky, ale už několik generací astronomů ho testovalo, opravovalo chyby atd. Navíc "standardní" nastavení může být pro danou situaci nevhodné.
Pro PSF fotometrii je zase standard rutina ALLSTAR taktéž od Stetsona, kterou si lze snadno vyzkoušet v profesionálním astronomickém programu na zpracování CCD snímků všech druhů IRAF (http://iraf.noao.edu/). Ten taky poskytuje největší možnosti přizpůsobení, automatizace atd. Mimochodem, aperturní fotometrie je zde jako první krok PSF fotometrie. Z hlediska profesionální vědy jsou programy jako IRIS atd v podstatě irelevantní.
Přesná CCD fotometrie
PŘÍSPĚVKY S OSOBNÍMI NARÁŽKAMI BEZ SMYSLUPLNÉHO PŘÍNOSU K DISKUSI BYLY VYMAZÁNY.
Bc. Luboš Brát
Přesná CCD fotometrie
Ten čas 500 minut navíc je asi dán vstupním formátem.
Mně muniwin nebyl schopen načíst snímky z canona s příponou .CR2 ani po konverzi v IRIS - vyhodilo to úplně nesmyslný čas!V nové verzi z února to ing.Motl upravil, pak najednou mi muniwin nechtěl vzít flat.
Ing.motl mi napsal toto:
chyba je způsobena souhrou několika okolností, proto se zřejmě neprojevila vždy. Když se podíváte do FITS hlavičky zdrojových souborů a Master flatu, je tam uvedeno BITPIX = 16, což znamená 16 bitů na pixel, ale BZERO je 0.0 nebo chybí. Podle dokumentace formátu to znamená šestnáctibitová čísla se znaménkem tedy v rozsahu -32768 až 32767. 99% softu, který jsem viděl používají BITPIX = 16 a BZERO = 32768, což je podle standardu šestnáctibitová přesnost bez znaménka, tedy v rozsahu 0 do 65535. Muniwin předpokládá čísla v rozsahu 0 až 65535 (co taky se znaménkem při dělení flatem).
Problém vznikne, když použitý flat obsahuje pixel s hodnotou 0. Na zaslaném masterflatu je kolem dokola rámeček s takových pixelů. Muniwin nahradí ve výsledku tyto pixely maximální možnou hodnotou, tedy 65535 (nelze dělit nulou). Při ukládání se dodržuje vždy původní formát souboru, tedy 16 bitů se znaménkem. A tady vznikne problém, protože 65535 do výstupu uložit nelze.
Řešení bohužel není tak jednoduché. Iris se mi nepovedlo přesvědčit, aby použit 16bitový výstup bez znaménka a momentálně nelze přesvědčit Muniwin, aby správně provedl flat u znaménkového souboru.
Konec citátu.
Ideální by bylo aby si muniwin zkonvertovat snímky přímo k obrazu svému.
Asi každý zdroj má různý formát.
Jinak snímek z canona má 3474 x 2314 a na snímku mám tak 3000 hvězd - zpracování sice delší ale bez problémů.
Mně muniwin nebyl schopen načíst snímky z canona s příponou .CR2 ani po konverzi v IRIS - vyhodilo to úplně nesmyslný čas!V nové verzi z února to ing.Motl upravil, pak najednou mi muniwin nechtěl vzít flat.
Ing.motl mi napsal toto:
chyba je způsobena souhrou několika okolností, proto se zřejmě neprojevila vždy. Když se podíváte do FITS hlavičky zdrojových souborů a Master flatu, je tam uvedeno BITPIX = 16, což znamená 16 bitů na pixel, ale BZERO je 0.0 nebo chybí. Podle dokumentace formátu to znamená šestnáctibitová čísla se znaménkem tedy v rozsahu -32768 až 32767. 99% softu, který jsem viděl používají BITPIX = 16 a BZERO = 32768, což je podle standardu šestnáctibitová přesnost bez znaménka, tedy v rozsahu 0 do 65535. Muniwin předpokládá čísla v rozsahu 0 až 65535 (co taky se znaménkem při dělení flatem).
Problém vznikne, když použitý flat obsahuje pixel s hodnotou 0. Na zaslaném masterflatu je kolem dokola rámeček s takových pixelů. Muniwin nahradí ve výsledku tyto pixely maximální možnou hodnotou, tedy 65535 (nelze dělit nulou). Při ukládání se dodržuje vždy původní formát souboru, tedy 16 bitů se znaménkem. A tady vznikne problém, protože 65535 do výstupu uložit nelze.
Řešení bohužel není tak jednoduché. Iris se mi nepovedlo přesvědčit, aby použit 16bitový výstup bez znaménka a momentálně nelze přesvědčit Muniwin, aby správně provedl flat u znaménkového souboru.
Konec citátu.
Ideální by bylo aby si muniwin zkonvertovat snímky přímo k obrazu svému.
Asi každý zdroj má různý formát.
Jinak snímek z canona má 3474 x 2314 a na snímku mám tak 3000 hvězd - zpracování sice delší ale bez problémů.
Přesná CCD fotometrie
Dakujem vsetkym za snahu o osvetlenie problematiky. Vychadza mi z toho, ze rozdiely vo vysledkoch (ak pominieme formalne trable vyplyvajuce z nejednoznacnosti zapisu fits hlaviciek) su sposobene predovsetkym rozdielnou parametrizaciou merani. Samotne zakladne algoritmy (ci uz v pripade AF alebo PSF) su totozne v pripade vsetkych troch testovanych programov, kazdy z nich vsak trochu odlisne riesi pristup k vysledkom, davkove spracovanie a podobne.
Z hladiska automatizacie spracovania je najpristupnejsi IRIS, pretoze vyzaduje najmenej zasahov uzivatela. MuniWin ako specializovany program poskytuje najvacsi komfort pre uzivatela a moznost hlbsej analyzy dat. AstroArt vyzaduje pre davkove spracovanie doprogramovanie pluginov pre takyto typ spracovania nasnimanych obrazkov.
Cize, pre automaticke ziskavanie svetelnych kriviek ako doplnkovy program pocas fotografovania inych objektov by som napriek vsetkemu zvolil "neprofesionalny" IRIS. Ono i tak vacsina kriviek ma len statisticky vyznam a v pripade nejakej zaujimavosti mozno data vzdy prespracovat v niecom "respekovanejsom".
Dalej som dospel k zaveru, ze CCD kamerou astropix (4.0 aj 1.4+) a malym refraktorom 66/400 mozno ziskavat krivky hviezd s minimom az do 13,5 mag, co je celkom slusne dno. Podla vyrobcu maju pouzite kamery/cipy zarucenu linearitu s presnostou 1 % az do nasytenia pixelu na 75 % (teda 30000 zo 40000 e). To je velmi dobra hodnota a mozno preto pri vhodnej dlzke expozicie ziskavat relevantne vysledky.
Z hladiska automatizacie spracovania je najpristupnejsi IRIS, pretoze vyzaduje najmenej zasahov uzivatela. MuniWin ako specializovany program poskytuje najvacsi komfort pre uzivatela a moznost hlbsej analyzy dat. AstroArt vyzaduje pre davkove spracovanie doprogramovanie pluginov pre takyto typ spracovania nasnimanych obrazkov.
Cize, pre automaticke ziskavanie svetelnych kriviek ako doplnkovy program pocas fotografovania inych objektov by som napriek vsetkemu zvolil "neprofesionalny" IRIS. Ono i tak vacsina kriviek ma len statisticky vyznam a v pripade nejakej zaujimavosti mozno data vzdy prespracovat v niecom "respekovanejsom".
Dalej som dospel k zaveru, ze CCD kamerou astropix (4.0 aj 1.4+) a malym refraktorom 66/400 mozno ziskavat krivky hviezd s minimom az do 13,5 mag, co je celkom slusne dno. Podla vyrobcu maju pouzite kamery/cipy zarucenu linearitu s presnostou 1 % az do nasytenia pixelu na 75 % (teda 30000 zo 40000 e). To je velmi dobra hodnota a mozno preto pri vhodnej dlzke expozicie ziskavat relevantne vysledky.
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk
Přesná CCD fotometrie
Ahoj.
Přišel jsem k vám, mezi proměnáře v naději, že mě dokážete nasměrovat správným směrem k řešení mého problému, který by se snad mohl stát inspirací i pro další nemajetné :'( amatéry. Popravdě jsem se od roku asi 1998 amatérské astronomii věnoval možná až moc vlažně (životní okolnosti) a proto jsem tak trochu zaspal dobu ::). Teť přichází změna, na dobírku mě přišel nový Newton Sky Watcher 200/1000 na EQ5-M (spokojenost), mám objednané lepší okuláry, polární hledáček a JEDNOMOTOROVÝ pohon. Časy se mění a tím se pro mě stalo dostupným i takové vybavení, jakým jsou CCD kamery levnější třídy, do asi 20k Kč. Kameru by jsem chtěl používat nejen k focení hezkých obrázků (asi zpočátku jen černobílých), ale taky k fotometrii se slušnou přesností. Takže to chce něco bez anti bloomingu a čáry od přeexponovaných pixelů opravovat pro hezké obrázky softwarem, nebo něco s ab, ale stoprocentně zaručenou linearitou v určitém rozsahu. Mě se například líbí kamera SBIG ST-402ME+CFW-BVI včetně fotometrických filtrů, ušitých na míru použitému čipu, ale problém je v ceně, takže by jsem rád našel nějaký rozumný levnější kompromis i za cenu větší pracnosti zpracování výsledků pozorování. Zatím jsem stihnul přečíst jen dva články o dané problematice, a sice úvodní článek o CCD technice na stránkách firmy Moravské přístroje a článek (zajímavý) Lenky Šarounové o vlivu extinkce na relativní fotometrii za použití různých fotometrických filtrů. Odkazy:
http://ccd.mii.cz/art?id=303&cat=1&lang=405
http://www.asu.cas.cz/~lenka/prednasky/318ext.htm
Popravdě mám nezpočet otázek a pochybuju, že si na všechny dokážu vzpomenout. Jejich zodpovězení si rád s Vaší pomocí klidně i najdu sám, ale chápu, že nic na světě nejde popsat naprosto exaktně, proto uvítám i nějaké zkušenosti a upozornění na možné problémy a úskalí, pokud možno však i s nějakým zdůvodněním (jinak jsu někdy hádavej)...
1. Neptám se, zda vůbec můžu levnou kameru k fotometrii používat, spíš by jsem rád vyřešil, jak takovou kameru zužitkovat až do poslední kapky možností kompenzace jejích chyb.
2. Jak se vlastně přesně chová anti blooming a proč se tak chová, jak funguje? Je nelinearita takového čipu přesně definovanou funkcí počtu dopadnuvších elektronů, nebo závisí příliš silně na více vlivech? Závisí nějak i na době expozice (při stejném nasycení pixelu)? Je CCD čip ve své lineární části převodní charakteristiky silně závislý na více vlivech, nebo je převodní charakteristika jen funkcí počtu dopadnuvších fotonů?
3. Mají všechny pixely čipu stejný poměr e-/ADU a stejnou Qe, nebo se liší? Jak moc se případně liší u různých typů kamer, konstruovaných pro různé účely? A jaký vliv na to mají ostatní provozní podmínky?
4. Jak ovlivňují mikročočky přesnost fotometrie HVĚZD?
Pokud se to tady diskutovalo, uvítám i odkazy do AF. Popravdě nemám moc času šmátrat a hledat.
Díky.
Přišel jsem k vám, mezi proměnáře v naději, že mě dokážete nasměrovat správným směrem k řešení mého problému, který by se snad mohl stát inspirací i pro další nemajetné :'( amatéry. Popravdě jsem se od roku asi 1998 amatérské astronomii věnoval možná až moc vlažně (životní okolnosti) a proto jsem tak trochu zaspal dobu ::). Teť přichází změna, na dobírku mě přišel nový Newton Sky Watcher 200/1000 na EQ5-M (spokojenost), mám objednané lepší okuláry, polární hledáček a JEDNOMOTOROVÝ pohon. Časy se mění a tím se pro mě stalo dostupným i takové vybavení, jakým jsou CCD kamery levnější třídy, do asi 20k Kč. Kameru by jsem chtěl používat nejen k focení hezkých obrázků (asi zpočátku jen černobílých), ale taky k fotometrii se slušnou přesností. Takže to chce něco bez anti bloomingu a čáry od přeexponovaných pixelů opravovat pro hezké obrázky softwarem, nebo něco s ab, ale stoprocentně zaručenou linearitou v určitém rozsahu. Mě se například líbí kamera SBIG ST-402ME+CFW-BVI včetně fotometrických filtrů, ušitých na míru použitému čipu, ale problém je v ceně, takže by jsem rád našel nějaký rozumný levnější kompromis i za cenu větší pracnosti zpracování výsledků pozorování. Zatím jsem stihnul přečíst jen dva články o dané problematice, a sice úvodní článek o CCD technice na stránkách firmy Moravské přístroje a článek (zajímavý) Lenky Šarounové o vlivu extinkce na relativní fotometrii za použití různých fotometrických filtrů. Odkazy:
http://ccd.mii.cz/art?id=303&cat=1&lang=405
http://www.asu.cas.cz/~lenka/prednasky/318ext.htm
Popravdě mám nezpočet otázek a pochybuju, že si na všechny dokážu vzpomenout. Jejich zodpovězení si rád s Vaší pomocí klidně i najdu sám, ale chápu, že nic na světě nejde popsat naprosto exaktně, proto uvítám i nějaké zkušenosti a upozornění na možné problémy a úskalí, pokud možno však i s nějakým zdůvodněním (jinak jsu někdy hádavej)...
1. Neptám se, zda vůbec můžu levnou kameru k fotometrii používat, spíš by jsem rád vyřešil, jak takovou kameru zužitkovat až do poslední kapky možností kompenzace jejích chyb.
2. Jak se vlastně přesně chová anti blooming a proč se tak chová, jak funguje? Je nelinearita takového čipu přesně definovanou funkcí počtu dopadnuvších elektronů, nebo závisí příliš silně na více vlivech? Závisí nějak i na době expozice (při stejném nasycení pixelu)? Je CCD čip ve své lineární části převodní charakteristiky silně závislý na více vlivech, nebo je převodní charakteristika jen funkcí počtu dopadnuvších fotonů?
3. Mají všechny pixely čipu stejný poměr e-/ADU a stejnou Qe, nebo se liší? Jak moc se případně liší u různých typů kamer, konstruovaných pro různé účely? A jaký vliv na to mají ostatní provozní podmínky?
4. Jak ovlivňují mikročočky přesnost fotometrie HVĚZD?
Pokud se to tady diskutovalo, uvítám i odkazy do AF. Popravdě nemám moc času šmátrat a hledat.
Díky.
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
Přesná CCD fotometrie
Dovolím si vložit odkaz na článek popisující fotometrická měření s DSLR fotoaparátem.
http://adsabs.harvard.edu/abs/2007SASS...26...67H
Je tam zajímavě popsán i vliv anti-bloomingu na měření.
Nepředpokládám, že by někdo zkoušel fotometrii s DSLR, ale i to lze, jak se zdá. S velkými potížemi.
Přiznám se, že mě tato problematika také zajímá. A rozhodně nechci zatratit levnější modely astronomických kamer.
Nechci zakládat nějaké další téma.
Diskuse o přesnosti a metodice vyhodnocování je zajímavá, přesto bych se však také přimluvil, zda by nebylo možné začínajícím, či teoretikům(zatím v mém případě) ozřejmit vhodnost dostupných typů kamer pro fotometrická měření, poskytnout linky na další informace.
Třeba například CCD-G1X2000 od MII. Vypadá to, že fotometrické filtry UVBRI se k ní ani nevyrábějí. Mohlo by to znamenat, že není určena pro taková měření? Patrně ano, jak jsem se před chvílí dočetl - určené pro pointaci. Nemá jiné chlazení kromě ventilátoru. Je však použitelná pro náš účel? Tento poslední odstavec spadá spíše do astrofotografické techniky. Byl bych však nerad, kdyby se odhlédlo od primárního účelu - použitelnost pro fotometrii. No, odpovím si sám, nechci to výše uvedené mazat ... měřit lze asi s ledasčím, nicméně výše uvedená bude asi nejvhodnější skutečně pro tu pointaci. Je tak navržená.
Natrefil jsem na zajímavé povídání o testování celé sestavy NWT 200/1000 + EQ-6 + CCD SBIG ST-402ME, jak sám autor v úvodu uvádí, je to dobrá možnost pro fotometrii.
http://posec.astro.cz/rservice.php?akce ... 2006030401
Děkuji za informace viz následující příspěvek. Mělo by to opravdu značná omezení.
http://adsabs.harvard.edu/abs/2007SASS...26...67H
Je tam zajímavě popsán i vliv anti-bloomingu na měření.
Nepředpokládám, že by někdo zkoušel fotometrii s DSLR, ale i to lze, jak se zdá. S velkými potížemi.
Přiznám se, že mě tato problematika také zajímá. A rozhodně nechci zatratit levnější modely astronomických kamer.
Nechci zakládat nějaké další téma.
Diskuse o přesnosti a metodice vyhodnocování je zajímavá, přesto bych se však také přimluvil, zda by nebylo možné začínajícím, či teoretikům(zatím v mém případě) ozřejmit vhodnost dostupných typů kamer pro fotometrická měření, poskytnout linky na další informace.
Třeba například CCD-G1X2000 od MII. Vypadá to, že fotometrické filtry UVBRI se k ní ani nevyrábějí. Mohlo by to znamenat, že není určena pro taková měření? Patrně ano, jak jsem se před chvílí dočetl - určené pro pointaci. Nemá jiné chlazení kromě ventilátoru. Je však použitelná pro náš účel? Tento poslední odstavec spadá spíše do astrofotografické techniky. Byl bych však nerad, kdyby se odhlédlo od primárního účelu - použitelnost pro fotometrii. No, odpovím si sám, nechci to výše uvedené mazat ... měřit lze asi s ledasčím, nicméně výše uvedená bude asi nejvhodnější skutečně pro tu pointaci. Je tak navržená.
Natrefil jsem na zajímavé povídání o testování celé sestavy NWT 200/1000 + EQ-6 + CCD SBIG ST-402ME, jak sám autor v úvodu uvádí, je to dobrá možnost pro fotometrii.
http://posec.astro.cz/rservice.php?akce ... 2006030401
Děkuji za informace viz následující příspěvek. Mělo by to opravdu značná omezení.
T-S 125/975mm DUBLET APO redukce na 780mm; C2-12000A