Komunikace na INTERNETU
Absolutní většina uživatelů Internetu výrazně přeceňuje svoji schopnost komunikovat e-mailem a vyjádřit své poselství tak, aby ho příjemci pochopili stejně, jak to odesílatelé myslí.
Pravě to je zřejmě jedna z příčin častých nedorozumění při elektronické komunikaci i mnoha hádek až agresivit na diskusních fórech.
Tvrdí to američtí psychologové Nicholas Epley a Justin Kruger ve studii zveřejněné v časopise Journal of Personality and Social Psychology.
Výsledky psychologické studie
budou jistě zajímat i návštěvníky Astro-fora a nepochybuji o tom, že svými poznatky a zkušenostmi přispějí do diskuze.
Stojí to za přečtení a (eventuálně ) i za společné zamyšlení..
Souhrn hlavních výsledků studie obsahuje dokument ke stažení ve formátu *.PDF na URL
http://www.grecner.cz/astro/komunikace_ ... net_cz.pdf
(jsou to pouze 2 plné stránky textu - 51 kB).
Za kvalitnější Internet se přimlouvá a
Zdraví
Jan
P.S.1.
Jaká škoda, že se mi studie nedostala do rukou dřív,
mohl jsem snadno předejít několika nedorozuměním…
P.S.2.
Pro úplnost uvádím adresu SKYPE < jan.grecner >
na které se vyskytuji fone i video.
Po přečtení dokumentu čtenář zjistí, proč dávám přednost verbální a video komunikaci před vyťukáváním mailů..
Ale i E-maily jsou někdy zapotřebí,
neb slovy klasika "co jest psáno - to je dáno .. "
J.G.
Komunikace na INTERNETU - studie
Komunikace na INTERNETU - studie
Tak to mohu jen potvrdit. Již několik nedorozumění a trapasů (i velmi nepříjemných) jsem díky e-mailu zažil. Ve všech případech se jednalo o banální dotaz, nebo nevinné upozornění, či dobrou radu. Pravděpodobně nemožnost ústního vyjádření (někdy i pohybového či citového) vedla k naprostému nepochopení mé zprávy, což mělo za následek zase pro mě nepochopitelnou odpověď. Taková situace se potom e-mailem řeší dost obtížně. Pokud to jde raději v tomto případu vezmu telefon a volám.
Risben
Risben
New 170/1020 i s paralaktickou montáží, vše vlastní výroba&&Rf WO Megrez 90/621 FD APO, CG-5, HEQ-5 SynScan&&Okuláry Tele Vue, Vixen&&Triedr Celestron SkyMaster 12x60&&Canon 300D
-
Horal
Komunikace na INTERNETU - studie
Ahoj,
něco podobného je profesionálně školeno na lektorských kurzech. Lektor má i přesto, že je fyzicky v kontaktu s příjemcem sdělení, cca. 25% šanci, že jeho sdělení bude správně pochopeno. Proto se zavádí různé praktiky, které mají za cíl toto procento zvýšit, jako je třeba rekapitulace, aktivní přístup, mimoverbální komunikace, mnemotechnické pomůcky apod. Strohé a holé sdělení má pramalou šanci na správné pochopení na straně jeho příjemce.
Důvodem je právě onen zmiňovaný egocentrismus, který v poskytovateli informace vzbuzuje falešný dojem, že veškeré podklady k pochopení sdělované informace má i příjemce tohoto sdělení. To však není pravda. A to je třeba si vždy při sdělování čehokoliv uvědomovat.
Horal
něco podobného je profesionálně školeno na lektorských kurzech. Lektor má i přesto, že je fyzicky v kontaktu s příjemcem sdělení, cca. 25% šanci, že jeho sdělení bude správně pochopeno. Proto se zavádí různé praktiky, které mají za cíl toto procento zvýšit, jako je třeba rekapitulace, aktivní přístup, mimoverbální komunikace, mnemotechnické pomůcky apod. Strohé a holé sdělení má pramalou šanci na správné pochopení na straně jeho příjemce.
Důvodem je právě onen zmiňovaný egocentrismus, který v poskytovateli informace vzbuzuje falešný dojem, že veškeré podklady k pochopení sdělované informace má i příjemce tohoto sdělení. To však není pravda. A to je třeba si vždy při sdělování čehokoliv uvědomovat.
Horal
Komunikace na INTERNETU - studie
To co je v tom dokumente pisane je pravda, ale cakal som ze to bude viac kunstruktivne s prikladmi co ako preformulovat a podobne. Najviac nedorozumeni podla mna vznika, ked sa niekto snazi prilis jednoducho a s malym poctom slov vysvetlit to co chce. 8)
Komunikace na INTERNETU - studie
Souhlasím s PPosem. Stalo se mi to nejméně dvakrát při komunikaci pomocí SMS-ek. A to jsem člověk, který SMS-ky používá velmi málo. Ještě bych zdůraznil, že nejhorší je, když sdělení odesílatele nemá ani základní větnou strukturu (odesílatel se nevyjadřuje celými větami). To je potom horší, než kdyby to byl cizinec a neuměl správně česky.
- - -
Mnohokrát jsem ale zažil i ostatní formy nedorozumění. Obvykle ale lidé, se kterými jsem měl závažné nedorozumění po e-mailu, jsem si potom (nebo i nezávisle na tom, před tím apod.) hůře rozuměl i jinak - dokonce i tváří v tvář.
Jako jeden druh obrany proti nedorozumění může posloužit toto: když si nejste jisti, že jste porozuměli textu na 100%, začněte svoji odpověď tím, že napíšete: "váš dopis jsem pochopil(a) takto:" a teď svými slovy stručně popište, jak jste to pochopili. Sice se e-mail prodlouží, ale může se tak odhalit vznikající nedorozumění. Popřípadě rozdělte převyprávění přijatého e-mailu na 3 části: na to, co jste pochopili zcela, na to, co jste pochopili zčásti a na to, co jste nepochopili vůbec. Tohle je osvědčená metoda při komunikaci v cizím jazyce s cizincem. Situace "nerozumím" je v takovém případě velmi častá, a to i když ten jazyk už znáte dobře. Gruber (2000, 2002) v knize "Jak se efektivně učit cizí jazyk aneb terapie pro chronické začátečníky" uvádí, že našinec v cizí zemi by měl být (ve vlastním zájmu) vybaven celým arzenálem jazykových prostředků ke zvládání situace typu "nerozumím", aby přiměl cizince k zopakování či jinému vysvětlení už jednou vysloveného, a nenaštval je přitom - ale spíše je získal na svou stranu, naklonil si je. Protože to v cizím a neznámém prostředí zkrátka potřebuje.
Domnívám se, že při jiném druhu neúplného porozumění to funguje také.
V. K.
- - -
Mnohokrát jsem ale zažil i ostatní formy nedorozumění. Obvykle ale lidé, se kterými jsem měl závažné nedorozumění po e-mailu, jsem si potom (nebo i nezávisle na tom, před tím apod.) hůře rozuměl i jinak - dokonce i tváří v tvář.
Jako jeden druh obrany proti nedorozumění může posloužit toto: když si nejste jisti, že jste porozuměli textu na 100%, začněte svoji odpověď tím, že napíšete: "váš dopis jsem pochopil(a) takto:" a teď svými slovy stručně popište, jak jste to pochopili. Sice se e-mail prodlouží, ale může se tak odhalit vznikající nedorozumění. Popřípadě rozdělte převyprávění přijatého e-mailu na 3 části: na to, co jste pochopili zcela, na to, co jste pochopili zčásti a na to, co jste nepochopili vůbec. Tohle je osvědčená metoda při komunikaci v cizím jazyce s cizincem. Situace "nerozumím" je v takovém případě velmi častá, a to i když ten jazyk už znáte dobře. Gruber (2000, 2002) v knize "Jak se efektivně učit cizí jazyk aneb terapie pro chronické začátečníky" uvádí, že našinec v cizí zemi by měl být (ve vlastním zájmu) vybaven celým arzenálem jazykových prostředků ke zvládání situace typu "nerozumím", aby přiměl cizince k zopakování či jinému vysvětlení už jednou vysloveného, a nenaštval je přitom - ale spíše je získal na svou stranu, naklonil si je. Protože to v cizím a neznámém prostředí zkrátka potřebuje.
Domnívám se, že při jiném druhu neúplného porozumění to funguje také.
V. K.
Komunikace na INTERNETU - studie
PPos napsal: To co je v tom dokumente pisane je pravda, ale cakal som ze to bude viac kunstruktivne s prikladmi co ako preformulovat a podobne. Najviac nedorozumeni podla mna vznika, ked sa niekto snazi prilis jednoducho a s malym poctom slov vysvetlit to co chce. 8)
Něco málo příkladů, jak přeformulovat dopis, uvádí Carnegie, D.: Jak získávat přátele a působit na lidi, Bradlo, Bratislava 1991. Ta kniha je v dnešní době poněkud zastaralá, ale je jedna z prvních svého druhu.
V. K.
Něco málo příkladů, jak přeformulovat dopis, uvádí Carnegie, D.: Jak získávat přátele a působit na lidi, Bradlo, Bratislava 1991. Ta kniha je v dnešní době poněkud zastaralá, ale je jedna z prvních svého druhu.
V. K.
Komunikace na INTERNETU - studie
Ještě mě napadla jedna věc - jak jsem si teď četl ten článek v PDF od Jana.
V něm se píše: "... nepoužívejte e-mail ke komunikaci s takovým člověkem, se kterým nemáte zrovna nejlepší vztahy."
Při komunikaci s takovým člověkem by podle mě mělo pomáhat toto: psát striktně spisovně, vysoce zdvořile, eventuálně úředním stylem. Úřady spolu písemně komunikují už několik set let, a proto mají lépe propracovaný styl, jak komunikovat bez nedorozumění, než lidé.
Navíc my, Češi a Slováci jsme byli dlouho součástí státu, který proslul (v kladném i záporném smyslu) svou byrokracií. Proto by nám úřední styl nemusel být tak cizí.
Je to na úkor lidské "normálnosti" té komunikace. Na druhou stranu to ale může být užitečné.
V. K.
V něm se píše: "... nepoužívejte e-mail ke komunikaci s takovým člověkem, se kterým nemáte zrovna nejlepší vztahy."
Při komunikaci s takovým člověkem by podle mě mělo pomáhat toto: psát striktně spisovně, vysoce zdvořile, eventuálně úředním stylem. Úřady spolu písemně komunikují už několik set let, a proto mají lépe propracovaný styl, jak komunikovat bez nedorozumění, než lidé.
Navíc my, Češi a Slováci jsme byli dlouho součástí státu, který proslul (v kladném i záporném smyslu) svou byrokracií. Proto by nám úřední styl nemusel být tak cizí.
Je to na úkor lidské "normálnosti" té komunikace. Na druhou stranu to ale může být užitečné.
V. K.
-
css94381672
- Příspěvky: 260
- Registrován: 08. 11. 2005, 19:03
Komunikace na INTERNETU - studie
PPos napsal: Najviac nedorozumeni podla mna vznika, ked sa niekto snazi prilis jednoducho a s malym poctom slov vysvetlit to co chce. 8)jj, i starý Einstein říkával:
"Každá teorie má být vysvětlena tak jednoduše, jak jen to jde, ale ne jednodušeji."
já mám zase největší problém s verbální komunikací - hlavně když se řeší nějaký složitý problém. Nestačím zpracovávat údaje, vyhodnotit je a následně vyvrátit/podpořit a nebo vůbec i jen zaujmout postoj. Něco jiného je, když jsem na diskuzi předem připraven (tato varianta bývá nejúspěšnější a diskuze se málo kdy zvrtne v hádku nebo neplodné opakování nezdůvodněných premis). Krom toho taky mám občas jiný problém... když se člověku nedívám do očí, nemůžu se soustředit a pořádně ho vnímat, ale když se zase na něj dívám, někdy se stane (ale naštěstí to není moc často), že si ho začnu jaksi samovolně prohlížet (a nemusí to být jen hezká spolužačka) a přetrhne se mi niť.
Na druhé straně je pravda, že i když mám na mail libovolně času, občas se stane, že když ho třeba z nějakého důvodu neodešlu a další den se k němu vrátím a čtu jej, tak se zhrozím, jak jsem něco tak pitomého mohl vyprodukovat a celý jej přeformuluju...
P.S. to VK
to s tím připsat do "hlavičky" mailu ono 'pochopil jsem, že...' a pak začít psát odpověď...to je dobrej nápad
"Každá teorie má být vysvětlena tak jednoduše, jak jen to jde, ale ne jednodušeji."
já mám zase největší problém s verbální komunikací - hlavně když se řeší nějaký složitý problém. Nestačím zpracovávat údaje, vyhodnotit je a následně vyvrátit/podpořit a nebo vůbec i jen zaujmout postoj. Něco jiného je, když jsem na diskuzi předem připraven (tato varianta bývá nejúspěšnější a diskuze se málo kdy zvrtne v hádku nebo neplodné opakování nezdůvodněných premis). Krom toho taky mám občas jiný problém... když se člověku nedívám do očí, nemůžu se soustředit a pořádně ho vnímat, ale když se zase na něj dívám, někdy se stane (ale naštěstí to není moc často), že si ho začnu jaksi samovolně prohlížet (a nemusí to být jen hezká spolužačka) a přetrhne se mi niť.
Na druhé straně je pravda, že i když mám na mail libovolně času, občas se stane, že když ho třeba z nějakého důvodu neodešlu a další den se k němu vrátím a čtu jej, tak se zhrozím, jak jsem něco tak pitomého mohl vyprodukovat a celý jej přeformuluju...
P.S. to VK
to s tím připsat do "hlavičky" mailu ono 'pochopil jsem, že...' a pak začít psát odpověď...to je dobrej nápad
Komunikace na INTERNETU - studie
Ještě několik slov k diskuzi:
To : PPos
… čakal som, že to bude viac konštruktívne s príkladmi čo ako preformulovať a podobne …Zrejme nebolo cieľom psychologickej štúdie ilustrovať na príkladoch obecné závery, ku ktorým štúdia dospela. Ale každý z nás vo svojom archíve určite nájde veľké množstvo príkladov dosvedčujúcich oprávnenosť, objektivnosť a užitočnosť publikovaných záverov. Každý z nás môže (ale nemusí) uplatniť obecné principy štúdie vo svojej elektronickej komunikácii. No a pokiaľ si dobre vybavujem, Tvoje príspevky môžu slúžiť ako príklad optimálnej stručnosti podľa kritéria Einsteina.
Citát Einsteina je nanejvýš přiléhavý, ale…
Jak má odesilatel zprávy vědět, kde se právě nachází ona „optimální hranice jednoduchosti“ na straně adresáta? Nebo je to výhradně otázka psychologických, stylistických či lingvistických schopností a zkušeností odesílatele?
Nespočívá psychologický problém stejnou mírou na obou komunikujících stranách?
Vždyť elektronická zpráva se může jevit každému z nich jinak. Může se zdát:
„příliš zjednodušená = nesrozumitelná = velice často i mnohoznačná“,
„optimálně jednoduchá, zcela srozumitelná a jednoznačná“ (a la .. Einstein..), anebo
„příliš detailní, rozvláčná a přeurčená“ ..
Po mnohaletých zkušenostech s elektronickou komunikací se však přikláním k názoru, že z hlediska efektivnosti, úspornosti a celkové dosažené rychlosti komunikace je optimální, když odesílatel zprávu „přeurčí“ a stylizuje ji tak, že jádro zprávy je opakováno nejméně dvakrát jinými slovy, nebo z jiných hledisek.
Zvolíme-li za svůj styl „přeurčení“ riskujeme, že naše elektronické zprávy budou považovány za „ukecané“.
Ale právě tímto způsobem se lze vyhnout nedorozuměním, nebo několika kolům doplňujících dotazů a odpovědí.
Nejednoznačné zprávy mají ještě jeden nepříjemný důsledek - větvení možností. Má-li příliš stručná zpráva dvě typické možnosti pochopení, já si ji vysvětlím nejméně na čtyři způsoby (až to vede k osobním malérům.. ).
Z titulu že jsem toto téma otevřel děkuji diskutujícím za inspirativní příspěvky.
Zdraví
Jan
To : PPos
… čakal som, že to bude viac konštruktívne s príkladmi čo ako preformulovať a podobne …Zrejme nebolo cieľom psychologickej štúdie ilustrovať na príkladoch obecné závery, ku ktorým štúdia dospela. Ale každý z nás vo svojom archíve určite nájde veľké množstvo príkladov dosvedčujúcich oprávnenosť, objektivnosť a užitočnosť publikovaných záverov. Každý z nás môže (ale nemusí) uplatniť obecné principy štúdie vo svojej elektronickej komunikácii. No a pokiaľ si dobre vybavujem, Tvoje príspevky môžu slúžiť ako príklad optimálnej stručnosti podľa kritéria Einsteina.
Citát Einsteina je nanejvýš přiléhavý, ale…
Jak má odesilatel zprávy vědět, kde se právě nachází ona „optimální hranice jednoduchosti“ na straně adresáta? Nebo je to výhradně otázka psychologických, stylistických či lingvistických schopností a zkušeností odesílatele?
Nespočívá psychologický problém stejnou mírou na obou komunikujících stranách?
Vždyť elektronická zpráva se může jevit každému z nich jinak. Může se zdát:
„příliš zjednodušená = nesrozumitelná = velice často i mnohoznačná“,
„optimálně jednoduchá, zcela srozumitelná a jednoznačná“ (a la .. Einstein..), anebo
„příliš detailní, rozvláčná a přeurčená“ ..
Po mnohaletých zkušenostech s elektronickou komunikací se však přikláním k názoru, že z hlediska efektivnosti, úspornosti a celkové dosažené rychlosti komunikace je optimální, když odesílatel zprávu „přeurčí“ a stylizuje ji tak, že jádro zprávy je opakováno nejméně dvakrát jinými slovy, nebo z jiných hledisek.
Zvolíme-li za svůj styl „přeurčení“ riskujeme, že naše elektronické zprávy budou považovány za „ukecané“.
Ale právě tímto způsobem se lze vyhnout nedorozuměním, nebo několika kolům doplňujících dotazů a odpovědí.
Nejednoznačné zprávy mají ještě jeden nepříjemný důsledek - větvení možností. Má-li příliš stručná zpráva dvě typické možnosti pochopení, já si ji vysvětlím nejméně na čtyři způsoby (až to vede k osobním malérům.. ).
Z titulu že jsem toto téma otevřel děkuji diskutujícím za inspirativní příspěvky.
Zdraví
Jan
Komunikace na INTERNETU - studie
Já s dovolením trochu odbočím: zaujala mě ta přeurčenost. V roce 1994 jsem se zúčastnil soutěže SOČ s prací Program na transformaci astronomických souřadnic. Součástí práce byl text uvádějící čtenáře do problematiky. Práce se probojovala do celostátního kola, kde obsadila 4. místo. Už v krajském kole se ale stalo něco, co se mi ještě nikdy dříve, ani později nestalo: byl jsem velmi kategoricky obviněn v podvodu. Prý mi tu práci někdo napsal. Jeden člen krajské komise prostě nemohl uvěřit, že tohle napsal 17letý člověk - myslel si, že to musel napsat středoškolský profesor, a ke všemu asi ještě dost zkušený. Příčinou byl způsob vysvětlování, napodobující jazyk gymnaziálních učebnic matematiky a fyziky a jazyk, kterým hovořili naši profesoři. V mém textu se také vyskytuje přeurčenost, a to v hojné míře.
Ve své době jsem z toho byl dost špatný. Nevěděl jsem tenkrát, co prakticky znamená presumpce neviny a myslel jsem si, že já budu muset dokazovat, že moje práce je původní. Nikdo další z krajské komise se ale k obvinění nevyjadřoval, komise práci schválila jako druhou nejlepší, a já jsem postoupil do krajského kola.
V. K.
Ve své době jsem z toho byl dost špatný. Nevěděl jsem tenkrát, co prakticky znamená presumpce neviny a myslel jsem si, že já budu muset dokazovat, že moje práce je původní. Nikdo další z krajské komise se ale k obvinění nevyjadřoval, komise práci schválila jako druhou nejlepší, a já jsem postoupil do krajského kola.
V. K.