MaG napsal: Co se vášní týče, ano jsou tu kolem toho, rád bych např. bránil ty TNO, kteří mají např. stejné složení, jako Xena a jsou třeba na podobné dráze, ale mají tu smůlu, že sou trochu šišatí. Ona bude planetou a oni ne, ačkoli jinak jsou to stejná tělesa. O Ceres a spol ani nemluvě! No to potěš..
Tam jde o to, že některá tělesa jsou přetvořena vlastní gravitací do kulatého nebo kouli blízkého tvaru. Tzn. drží je pohromadě převážně gravitační interakce. Ty gravitačně nepřetvořené drží pohromadě převážně elektromagnetická interakce (pevnost materiálu).
U velmi vzdálených objektů se o tom ale rozhoduje hůře, protože poznat jejich tvar na velkou vzdálenost je obtížné - i když dnes máme k disposici interferometrii.
Takže on by tady nějaký argument pro to byl.
V. K.
12 planét slnečnej sústavy
-
MaG
- Příspěvky: 11957
- Registrován: 06. 04. 2002, 21:22
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- Kontaktovat uživatele:
12 planét slnečnej sústavy
Počkej.. těleso velké 650 km nebude planetou a 850 km bude, protože to větší je kulaté a jeho tvar utváří gravitace. Ale neříkej mi, že těleso 650 km drží pohromadě elmag. interakce! O tom jsem přece psal, že to pravidlo dělá několik těles nějak výjmečnými (budou nazvána planeta) zatímco ostatní ne, ačkoli fyzikálně(!) jde povětšinou o tatáž tělesa.
Martin Gembec, Astronomické události
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Omegon RC8 203/1624, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Omegon RC8 203/1624, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod
12 planét slnečnej sústavy
Zapomínáte ještě na další aspekt tohoto rozhodnutí, podle definice, co je kulaté by se planetami staly další tělesa sluneční soustavy a to velké měsíce stávajících planet. Třeba i náš měsíc by se stal planetou?
Stránka společnosti pro Meziplanetární hmotu, info o kometách, meteorech i planetkách - http://www.kommet.cz
12 planét slnečnej sústavy
KaoS napsal: Zapomínáte ještě na další aspekt tohoto rozhodnutí, podle definice, co je kulaté by se planetami staly další tělesa sluneční soustavy a to velké měsíce stávajících planet. Třeba i náš měsíc by se stal planetou?Pokud vím, tak podle "nové definice" nesmí být těleso satelitem.
Aleš Knobloch -- Astronomické informace -- AstroVIEW (web ve vývoji)
12 planét slnečnej sústavy
Pak je to ještě horší, kdejaký šutr o velikosti 800 km bude planetou a mnohem větší tělesa planetami nebudou 
Stránka společnosti pro Meziplanetární hmotu, info o kometách, meteorech i planetkách - http://www.kommet.cz
-
Algol77 (Jakub Koukal)
- Příspěvky: 1503
- Registrován: 26. 01. 2004, 21:47
- Bydliště: Kroměříž
- Věk: 49
- Kontaktovat uživatele:
12 planét slnečnej sústavy
Nevím nevím, ale spousta profesionálních astronomů ve mě budí dojem lidí naprosto odtržených od reality a pokud se ještě snaží dělat politiku, je z toho katastrofa (anebo SS o 38 planetách)... ::)
Vybavení: Newton 240/1200+refraktor 110/1600 na paralaktice z dob krále klacka, Dobson 200/1200, 1 x Watec 902H2 Ultimate, 1 x VE 6047, 7 x KPF 131 HR...a spacáky s terénní plechovkou Peugeot 405
12 planét slnečnej sústavy
KaoS napsal: Pak je to ještě horší, kdejaký šutr o velikosti 800 km bude planetou a mnohem větší tělesa planetami nebudou ;)IMHO to není horší. Pokud už je něco tak těžké = velké, že se to zformuje vlastní gravitací, tak to bude planeta [za dodržení ostatních navrhovaných podmínek]. Nebude tam tedy kdejaký kámen např. z pásu mezi Marsem a Jupiterem.
No a občas ten seznam zaktualizujeme, no...
No a občas ten seznam zaktualizujeme, no...
-
PetrKubala
12 planét slnečnej sústavy
KaoS napsal: Zapomínáte ještě na další aspekt tohoto rozhodnutí, podle definice, co je kulaté by se planetami staly další tělesa sluneční soustavy a to velké měsíce stávajících planet. Třeba i náš měsíc by se stal planetou?
Ne, protože těžiště soustavy musí ležet mimo tělesa soustavy. V soustavě Země-Měsíc, leží těžiště uvnitř Země. Měsíc má mnohem menší hmotnost než Země. Podobně je to u dalších současných planet, kromě Pluta. Těžiště Pluto - Charon leží "ve vesmíru" a to je jedna z podmínek definice.
Ne, protože těžiště soustavy musí ležet mimo tělesa soustavy. V soustavě Země-Měsíc, leží těžiště uvnitř Země. Měsíc má mnohem menší hmotnost než Země. Podobně je to u dalších současných planet, kromě Pluta. Těžiště Pluto - Charon leží "ve vesmíru" a to je jedna z podmínek definice.
-
css94381672
- Příspěvky: 260
- Registrován: 08. 11. 2005, 19:03
12 planét slnečnej sústavy
ceres napsal: Nieco si, myslim, vynechal... á-ha...tak to se omluvám za mystifikaci -- já sice četl od začátku, ale ty věci jsou až pod čarou.
No...tak jak teda mám chápat, to, že pokud je těleso "in hydrostatic equilibrium", tak bude uznáno planetou... ??? ??? (jaktože Vesta s průměrem 500km a vahou 2.7×1020kg je v rovnováze a Varuna s průměrem 900km a vahou 5.9×1020kg není (nebo je?)---proč nebude teda planeta ta Varuna, Orcus, EL61, Quaoar, UX25, Sedna a ještě některé další, kteří splňují těch 800km průměr a 5·10^20kg hmotnost?
..aneb jak jsem po pořádnějším přečtení (můj předchozí příspěvěk byl poněkud zbrklý...a věci nejsou tak strašné, jak jsem myslel - já myslel, že už to schválili ::)) jsem zjistil, že planet teda (kdyby návrh prošel) nebude 36, ale jen 12...
"If the proposed Resolution is passed, the 12 planets in our Solar System will be Mercury, Venus, Earth, Mars, Ceres, Jupiter, Saturn, Uranus, Neptune, Pluto, Charon and 2003 UB313"
minimálně Sedna, Quaoar a EL61 jsou větší a těžší než Ceres...
No...tak jak teda mám chápat, to, že pokud je těleso "in hydrostatic equilibrium", tak bude uznáno planetou... ??? ??? (jaktože Vesta s průměrem 500km a vahou 2.7×1020kg je v rovnováze a Varuna s průměrem 900km a vahou 5.9×1020kg není (nebo je?)---proč nebude teda planeta ta Varuna, Orcus, EL61, Quaoar, UX25, Sedna a ještě některé další, kteří splňují těch 800km průměr a 5·10^20kg hmotnost?
..aneb jak jsem po pořádnějším přečtení (můj předchozí příspěvěk byl poněkud zbrklý...a věci nejsou tak strašné, jak jsem myslel - já myslel, že už to schválili ::)) jsem zjistil, že planet teda (kdyby návrh prošel) nebude 36, ale jen 12...
"If the proposed Resolution is passed, the 12 planets in our Solar System will be Mercury, Venus, Earth, Mars, Ceres, Jupiter, Saturn, Uranus, Neptune, Pluto, Charon and 2003 UB313"
minimálně Sedna, Quaoar a EL61 jsou větší a těžší než Ceres...
-
css94381672
- Příspěvky: 260
- Registrován: 08. 11. 2005, 19:03
12 planét slnečnej sústavy
(P.S. miluji definice zahrnující nedefinovaná slova 
neb položme si otázku: Co je to hvězda?
kde je ten přechod mezi velmi velkým Jupiterem (někde u jiné hvězdy) a hnědým trpaslíkem. Je hvězda to, v čem probíhají termonukleární reakce (a hnědí trpaslíci jsou tedy planety?) nebo to, co má svůj vlastní zdroj energie (a jupiter je edy hvězda? - zajímavá představa...)
..aneb - daší důvod proč pro tento návrh nehlasovat...
neb položme si otázku: Co je to hvězda?
kde je ten přechod mezi velmi velkým Jupiterem (někde u jiné hvězdy) a hnědým trpaslíkem. Je hvězda to, v čem probíhají termonukleární reakce (a hnědí trpaslíci jsou tedy planety?) nebo to, co má svůj vlastní zdroj energie (a jupiter je edy hvězda? - zajímavá představa...
)..aneb - daší důvod proč pro tento návrh nehlasovat...
12 planét slnečnej sústavy
PetrKubalalink=board=soustava;num=1155715005;start=60#67 date=08/17/06 - 14:33:30 napsal: Ne, protože těžiště soustavy musí ležet mimo tělesa soustavy. V soustavě Země-Měsíc, leží těžiště uvnitř Země. Měsíc má mnohem menší hmotnost než Země. Podobně je to u dalších současných planet, kromě Pluta. Těžiště Pluto - Charon leží "ve vesmíru" a to je jedna z podmínek definice. :PAle i to je zavádějící. Pak třeba dostatečně velké a hmotné těleso, obíhající kolem ještě hmotnějšího objektu, nemá šanci být planetou na rozdíl od stejného, které obíhá kolem menšího (než v prvém případě) primárního tělesa a kdy se díky tomu dostane těžiště nad povrch primárního tělesa.
[quote author=VK]Oblast teleskopických planetek je "prázdná", protože příliš silné gravitační rušení sousední planety - Jupitera - zabránilo utvoření planety. Příliš silné gravitační rušení Jupitera ovlivnilo i Mars - je poměrně malý (kdyby Jupiter nebyl tak velký, Mars by se utvořil větší, možná podobně jako Země). V. K.Jak to tak můžeš s určitostí tvrdit? Nikdo pořádně doposud neví, jak to bylo s tvorbou planet z protoplanetárního disku; podle některých novějších teorií se napoak plynní obři zformovali někde na okraji disku a doputovali do současných pozic, tzn. možná v době, kdy už tyto zmiňované planety mohly být vytvořeny. Samozřejmě je další otázkou vliv obrů na následný vývoj trajektorií planet, ale s největší pravděpodobností už zformovaných.
[quote author=VK]Oblast teleskopických planetek je "prázdná", protože příliš silné gravitační rušení sousední planety - Jupitera - zabránilo utvoření planety. Příliš silné gravitační rušení Jupitera ovlivnilo i Mars - je poměrně malý (kdyby Jupiter nebyl tak velký, Mars by se utvořil větší, možná podobně jako Země). V. K.Jak to tak můžeš s určitostí tvrdit? Nikdo pořádně doposud neví, jak to bylo s tvorbou planet z protoplanetárního disku; podle některých novějších teorií se napoak plynní obři zformovali někde na okraji disku a doputovali do současných pozic, tzn. možná v době, kdy už tyto zmiňované planety mohly být vytvořeny. Samozřejmě je další otázkou vliv obrů na následný vývoj trajektorií planet, ale s největší pravděpodobností už zformovaných.
e-mail: vokope(at)cmail.cz
12 planét slnečnej sústavy
VK napsal:
Tam jde o to, že některá tělesa jsou přetvořena vlastní gravitací do kulatého nebo kouli blízkého tvaru. Tzn. drží je pohromadě převážně gravitační interakce. Ty gravitačně nepřetvořené drží pohromadě převážně elektromagnetická interakce (pevnost materiálu).
U velmi vzdálených objektů se o tom ale rozhoduje hůře, protože poznat jejich tvar na velkou vzdálenost je obtížné - i když dnes máme k disposici interferometrii.
Takže on by tady nějaký argument pro to byl.
V. K.
Nevím, jestli jsem v diskuzi něco nepřehlédl ale gravitace rozhodně nevytvoří z 800 km velkého, chladného a pevného tělesa kouli. Ten tvar se přece formuje v určité fázi vývoje tělesa, když je ještě žhavé. Potom se to samozřejmě stane. Takže můžeme mít těleso chladné a pevné, dostatečně velké a hmotné a kouli nebude vůbec muset připomínat. Bude to moci být obrovský a nepravidelný "bramboroid". Takhle podle mne bude vypadat spousta těles Kuiperova pásu.
Tam jde o to, že některá tělesa jsou přetvořena vlastní gravitací do kulatého nebo kouli blízkého tvaru. Tzn. drží je pohromadě převážně gravitační interakce. Ty gravitačně nepřetvořené drží pohromadě převážně elektromagnetická interakce (pevnost materiálu).
U velmi vzdálených objektů se o tom ale rozhoduje hůře, protože poznat jejich tvar na velkou vzdálenost je obtížné - i když dnes máme k disposici interferometrii.
Takže on by tady nějaký argument pro to byl.
V. K.
Nevím, jestli jsem v diskuzi něco nepřehlédl ale gravitace rozhodně nevytvoří z 800 km velkého, chladného a pevného tělesa kouli. Ten tvar se přece formuje v určité fázi vývoje tělesa, když je ještě žhavé. Potom se to samozřejmě stane. Takže můžeme mít těleso chladné a pevné, dostatečně velké a hmotné a kouli nebude vůbec muset připomínat. Bude to moci být obrovský a nepravidelný "bramboroid". Takhle podle mne bude vypadat spousta těles Kuiperova pásu.
Na vesmíru je nejúžasnější to, že jej můžeme pozorovat.
-
css94381672
- Příspěvky: 260
- Registrován: 08. 11. 2005, 19:03
12 planét slnečnej sústavy
(mluví se o Ceresu)
Prakticky až do poloviny 19. století byla ještě považována za planetu a dostala dokonce i grafický symbol (viz vlevo). Ani objev další planetek na tom nic nezměnil. Teprve v 50. letech 19. století, kdy objevů planetek kvapem přibývalo, začala být spolu s ostatními podobnými tělesy považována za pouhou planetku. Na počátku Piazzi velikost nového tělesa značně přecenil; odhadoval, že jeho průměr je srovnatelný s průměrem Země. Naproti tomu anglický astronom William Herschel již v květnu 1802 po objevu druhé planetky (2) Pallas předpokládal, že se jedná o malá tělesa a navrhl je pojmenovat asteroidy, tedy hvězdám podobné.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ceres_(planetka)
The acceptance of the first four asteroids was so matter-of-fact that introductory texts such as First Steps to Astronomy and Geography ( 1828 ) lists the planets as, "Eleven: Mercury, Venus, the Earth, Mars, Vesta, Juno, Ceres, Pallas, Jupiter, Saturn, and Herschel." Herschel was an alternate name for Uranus (after its discoverer) used in Britain until the 1850's.
By the end of 1851 there were 15 asteroids, still listed by distance from the Sun. Fourteen of them each had their own symbol; although, the symbol for Irene had never been drawn, only described (Gould 1852)! Some of these symbols, in Table 2, were quite fanciful and took significant artistic skill to draw. Only the symbols for Ceres, Pallas, and Juno kept the same basic simplicity of the symbols for the larger bodies in the solar system.
http://aa.usno.navy.mil/hilton/Asteroid ... anets.html
...hééhm, něco mi to připomíná ;)
Prakticky až do poloviny 19. století byla ještě považována za planetu a dostala dokonce i grafický symbol (viz vlevo). Ani objev další planetek na tom nic nezměnil. Teprve v 50. letech 19. století, kdy objevů planetek kvapem přibývalo, začala být spolu s ostatními podobnými tělesy považována za pouhou planetku. Na počátku Piazzi velikost nového tělesa značně přecenil; odhadoval, že jeho průměr je srovnatelný s průměrem Země. Naproti tomu anglický astronom William Herschel již v květnu 1802 po objevu druhé planetky (2) Pallas předpokládal, že se jedná o malá tělesa a navrhl je pojmenovat asteroidy, tedy hvězdám podobné.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ceres_(planetka)
The acceptance of the first four asteroids was so matter-of-fact that introductory texts such as First Steps to Astronomy and Geography ( 1828 ) lists the planets as, "Eleven: Mercury, Venus, the Earth, Mars, Vesta, Juno, Ceres, Pallas, Jupiter, Saturn, and Herschel." Herschel was an alternate name for Uranus (after its discoverer) used in Britain until the 1850's.
By the end of 1851 there were 15 asteroids, still listed by distance from the Sun. Fourteen of them each had their own symbol; although, the symbol for Irene had never been drawn, only described (Gould 1852)! Some of these symbols, in Table 2, were quite fanciful and took significant artistic skill to draw. Only the symbols for Ceres, Pallas, and Juno kept the same basic simplicity of the symbols for the larger bodies in the solar system.
http://aa.usno.navy.mil/hilton/Asteroid ... anets.html
...hééhm, něco mi to připomíná ;)
12 planét slnečnej sústavy
To voko:
Oblast teleskopických planetek je "prázdná", protože příliš silné gravitační rušení sousední planety - Jupitera - zabránilo utvoření planety. Příliš silné gravitační rušení Jupitera ovlivnilo i Mars - je poměrně malý (kdyby Jupiter nebyl tak velký, Mars by se utvořil větší, možná podobně jako Země). V. K.
Jak to tak můžeš s určitostí tvrdit? Nikdo pořádně doposud neví, jak to bylo s tvorbou planet z protoplanetárního disku; podle některých novějších teorií se napoak plynní obři zformovali někde na okraji disku a doputovali do současných pozic, tzn. možná v době, kdy už tyto zmiňované planety mohly být vytvořeny. Samozřejmě je další otázkou vliv obrů na následný vývoj trajektorií planet, ale s největší pravděpodobností už zformovaných.
Je to obecně přijímaný názor. Proto to tvrdím. Ono toho je víc, čemu nerozumíme. Jak už jsem psal, nerozumíme tomu, proč platí Titius-Bodeovo pravidlo. Ale platí. Ale hlavní myšlenka toho, co jsem napsal, je jiná (viz výše).
V. K.
Oblast teleskopických planetek je "prázdná", protože příliš silné gravitační rušení sousední planety - Jupitera - zabránilo utvoření planety. Příliš silné gravitační rušení Jupitera ovlivnilo i Mars - je poměrně malý (kdyby Jupiter nebyl tak velký, Mars by se utvořil větší, možná podobně jako Země). V. K.
Jak to tak můžeš s určitostí tvrdit? Nikdo pořádně doposud neví, jak to bylo s tvorbou planet z protoplanetárního disku; podle některých novějších teorií se napoak plynní obři zformovali někde na okraji disku a doputovali do současných pozic, tzn. možná v době, kdy už tyto zmiňované planety mohly být vytvořeny. Samozřejmě je další otázkou vliv obrů na následný vývoj trajektorií planet, ale s největší pravděpodobností už zformovaných.
Je to obecně přijímaný názor. Proto to tvrdím. Ono toho je víc, čemu nerozumíme. Jak už jsem psal, nerozumíme tomu, proč platí Titius-Bodeovo pravidlo. Ale platí. Ale hlavní myšlenka toho, co jsem napsal, je jiná (viz výše).
V. K.
12 planét slnečnej sústavy
Titius-Bodeovo pravidlo ale neplatí pro Neptuna, takže by se dalo považovat už za mrtvé ?
Stránka společnosti pro Meziplanetární hmotu, info o kometách, meteorech i planetkách - http://www.kommet.cz