Deep-sky v 150-ke
Deep-sky v 150-ke
Aparat napsal: Tak mi to tu chlapi vysvetlite. Ja chapem vec takto (mozno sa mylim): Jasnost objektu teda mnozstvo svetla ktore odraza objektiv je dane jeho priemerom. Velkost objektu teda jeho uhlove rozmery v dalekohlade udava zvecsenie. Aky bude rozdiel pri pohlade do dvoch dalekohladov s roznou svetelnostou, rovnakym priemerom a rovnakym zvecsenim (pouzite odpovedajuce okulare)?
Rozdíl nebude žádný. Kdyby sis přečetl Souvislost fyziologické optiky s amatérskou astronomií, dověděl by ses to tam. Ostatně to byl jeden z účelů, za kterým byla tato práce napsána.
V. K.
Rozdíl nebude žádný. Kdyby sis přečetl Souvislost fyziologické optiky s amatérskou astronomií, dověděl by ses to tam. Ostatně to byl jeden z účelů, za kterým byla tato práce napsána.
V. K.
Deep-sky v 150-ke
MMys napsal: Protože tady prostě koluje takový mýtus, a pořád se to omílá dokola a nejde to vykořenit 
Úplně vpohodě to jde i s 200mm SCT s ohniskem 2 metry a světelností f/10.
něco úplně jiného je ASTROFOTOGRAFIE, kde na světelnosti opravdu ZÁLEŽÍ, jenomže spousta lidí to prostě neustále míchá...
Mýtus nejde vykořenit, protože lidi nečtou. (knihy)
V. K.
Úplně vpohodě to jde i s 200mm SCT s ohniskem 2 metry a světelností f/10.
něco úplně jiného je ASTROFOTOGRAFIE, kde na světelnosti opravdu ZÁLEŽÍ, jenomže spousta lidí to prostě neustále míchá...
Mýtus nejde vykořenit, protože lidi nečtou. (knihy)
V. K.
Deep-sky v 150-ke
Dobre, tak ja to teda zhrniem:
na vyzualne pozorovanie DSO je dalekohlad s mensou svetelnostou pouzitelny rovkako dobre ako s vecsou. Ak zanedbame male rozdiely (velkost sek. zrkadla...), jedinym obmedzenim moze byt ze pri velkych plosnych objektoch nemusi existovat okular ktory by poskytol dostatocne male zvecsenie pri dostatocne velkom zornom poli.
Inak ako to bude s velkostou vystupnej pupily?
na vyzualne pozorovanie DSO je dalekohlad s mensou svetelnostou pouzitelny rovkako dobre ako s vecsou. Ak zanedbame male rozdiely (velkost sek. zrkadla...), jedinym obmedzenim moze byt ze pri velkych plosnych objektoch nemusi existovat okular ktory by poskytol dostatocne male zvecsenie pri dostatocne velkom zornom poli.
Inak ako to bude s velkostou vystupnej pupily?
Deep-sky v 150-ke
Nedělej radši žádné shrnutí, protože pokud nevíš, jak je to s výstupní pupilou, tak vůbec nevíš, oč jde. Najdeš to zde na foru alespopň 10x a je to základní vzorec pro zvětšení dalekohledu. Bez toho je veškerá diskuse k ničemu, a podle toho zde také vypadá.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Deep-sky v 150-ke
Pokud bych mohl zde diskutující o něco požádat, zapomeňte a vynechte ze svého slovníku "světelnost dalekohledu " i "relativní poměr", pokud budete hovořit o vizuálním pozorování.
Samotný poměr D/F neříká vůbec nic o velikosti objektu , ani o dosahu přístroje.
O tom, jak jasný objet bude v dalekohledu vidět rozhoduje průměr přístroje , tedy D ( a to bez ohledu na F !) a o tom , jak bude veliký rozhoduje pouze F, ( bez ohledu na D).
Protože při stejném D/F se vám v jednom případě vejde do stejně širokoúhlého okuláru 1/2 Měsíce ,v jiném případě celá Severní Amerika i s Pelikánem. Rovněž při stejném D/F uvidíte jednou hvězdu max.10 mag-v jiném přístroji se stejným poměrem třeba 17 mag. .
Samotný poměr D/F neříká vůbec nic o velikosti objektu , ani o dosahu přístroje.
O tom, jak jasný objet bude v dalekohledu vidět rozhoduje průměr přístroje , tedy D ( a to bez ohledu na F !) a o tom , jak bude veliký rozhoduje pouze F, ( bez ohledu na D).
Protože při stejném D/F se vám v jednom případě vejde do stejně širokoúhlého okuláru 1/2 Měsíce ,v jiném případě celá Severní Amerika i s Pelikánem. Rovněž při stejném D/F uvidíte jednou hvězdu max.10 mag-v jiném přístroji se stejným poměrem třeba 17 mag. .
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Deep-sky v 150-ke
Aparat napsal: Dobre, tak ja to teda zhrniem:
na vyzualne pozorovanie DSO je dalekohlad s mensou svetelnostou pouzitelny rovkako dobre ako s vecsou. Ak zanedbame male rozdiely (velkost sek. zrkadla...), jedinym obmedzenim moze byt ze pri velkych plosnych objektoch nemusi existovat okular ktory by poskytol dostatocne male zvecsenie pri dostatocne velkom zornom poli.
Ano, tak to funguje.
Inak ako to bude s velkostou vystupnej pupily?
Vystupni pupila Vp se spocita jako Vp = D/Z (D - prumer objektivu, Z - zvetseni). Z velikosti vystupni pupily se da stanovit nejvetsi a nejmensi rozumne zvetseni vhodne pro dany dalekohled.
na vyzualne pozorovanie DSO je dalekohlad s mensou svetelnostou pouzitelny rovkako dobre ako s vecsou. Ak zanedbame male rozdiely (velkost sek. zrkadla...), jedinym obmedzenim moze byt ze pri velkych plosnych objektoch nemusi existovat okular ktory by poskytol dostatocne male zvecsenie pri dostatocne velkom zornom poli.
Ano, tak to funguje.
Inak ako to bude s velkostou vystupnej pupily?
Vystupni pupila Vp se spocita jako Vp = D/Z (D - prumer objektivu, Z - zvetseni). Z velikosti vystupni pupily se da stanovit nejvetsi a nejmensi rozumne zvetseni vhodne pro dany dalekohled.
UL 16" F/4 a spousta drobotiny.
Světelné znečištění
Západočeská pobočka ČAS
Manětínská oblast tmavé oblohy
Světelné znečištění
Západočeská pobočka ČAS
Manětínská oblast tmavé oblohy
Deep-sky v 150-ke
Aparat napsal: Dobre, tak ja to teda zhrniem:
na vyzualne pozorovanie DSO je dalekohlad s mensou svetelnostou pouzitelny rovkako dobre ako s vecsou. Ak zanedbame male rozdiely (velkost sek. zrkadla...), jedinym obmedzenim moze byt ze pri velkych plosnych objektoch nemusi existovat okular ktory by poskytol dostatocne male zvecsenie pri dostatocne velkom zornom poli.
Inak ako to bude s velkostou vystupnej pupily?
Přečti si moji Souvislost fyziologické optiky s amatérskou astronomií, a pak dělej závěry. Stačí, když si je uděláš sám pro sebe. Znalost těchto věcí patří k základům astronomie, resp. optiky. (Ono když se bavíme o základech, tak ty jsou pro některé obory společné.)
V. K.
na vyzualne pozorovanie DSO je dalekohlad s mensou svetelnostou pouzitelny rovkako dobre ako s vecsou. Ak zanedbame male rozdiely (velkost sek. zrkadla...), jedinym obmedzenim moze byt ze pri velkych plosnych objektoch nemusi existovat okular ktory by poskytol dostatocne male zvecsenie pri dostatocne velkom zornom poli.
Inak ako to bude s velkostou vystupnej pupily?
Přečti si moji Souvislost fyziologické optiky s amatérskou astronomií, a pak dělej závěry. Stačí, když si je uděláš sám pro sebe. Znalost těchto věcí patří k základům astronomie, resp. optiky. (Ono když se bavíme o základech, tak ty jsou pro některé obory společné.)
V. K.
Deep-sky v 150-ke
Nedělej radši žádné shrnutí, protože pokud nevíš, jak je to s výstupní pupilou, tak vůbec nevíš, oč jde. Najdeš to zde na foru alespopň 10x a je to základní vzorec pro zvětšení dalekohledu. Bez toho je veškerá diskuse k ničemu, a podle toho zde také vypadáPreco tie ostre slova MilAN hlavne ked nepoznas skutocnost.
Chcel som tym poukazat na fakt ze ani velkost vystupnej pupily nezalezi od svetelnosti a tak ukoncit argumentaciu typu: Pro DS objekty není vhodná světelnost 1:9,2. Optimálně se využívá světelnost 1:5.Dufam ze sa Habl neurazi, ale z tejto temy jasne vyplynulo ze svetelnost nema roshodujuci vplyv na to ci je alebo nieje dany dalekohlad vhodny na pozorovanie DSO
Chcel som tym poukazat na fakt ze ani velkost vystupnej pupily nezalezi od svetelnosti a tak ukoncit argumentaciu typu: Pro DS objekty není vhodná světelnost 1:9,2. Optimálně se využívá světelnost 1:5.Dufam ze sa Habl neurazi, ale z tejto temy jasne vyplynulo ze svetelnost nema roshodujuci vplyv na to ci je alebo nieje dany dalekohlad vhodny na pozorovanie DSO
Deep-sky v 150-ke
[quote author=Aparat ,2link=board=deepsky;num=1157362265;start=30#37 date=09/14/06 - 10:43:18]
Chcel som tym poukazat na fakt ze ani velkost vystupnej pupily nezalezi od svetelnosti a tak ukoncit argumentaciu typu:
Dufam ze sa Habl neurazi, ale z tejto temy jasne vyplynulo ze svetelnost nema roshodujuci vplyv na to ci je alebo nieje dany dalekohlad vhodny na pozorovanie DSONemám se proč urážet, ale kdyby jsi četl pozorně tak světelnost do toho nemíchej! Poukázal jsem pouze na velikost zorného pole pro 1:9,2. Pro DSO
by jsi měl použít okulár s ohniskem větším než 25 mm. Jinak plošné difuzní objekty nemusíš pozorovat celé. To omezení je logické.Samozřejmě, že relativni otvor nemá vliv na MHV. Proto tam byl nový odstavec.
Samozřejmě výhodnější (optimálnější) je větší relativní otvor.DSO můžeš klidně pozorovat.
Habl
Chcel som tym poukazat na fakt ze ani velkost vystupnej pupily nezalezi od svetelnosti a tak ukoncit argumentaciu typu:
Dufam ze sa Habl neurazi, ale z tejto temy jasne vyplynulo ze svetelnost nema roshodujuci vplyv na to ci je alebo nieje dany dalekohlad vhodny na pozorovanie DSONemám se proč urážet, ale kdyby jsi četl pozorně tak světelnost do toho nemíchej! Poukázal jsem pouze na velikost zorného pole pro 1:9,2. Pro DSO
by jsi měl použít okulár s ohniskem větším než 25 mm. Jinak plošné difuzní objekty nemusíš pozorovat celé. To omezení je logické.Samozřejmě, že relativni otvor nemá vliv na MHV. Proto tam byl nový odstavec.
Samozřejmě výhodnější (optimálnější) je větší relativní otvor.DSO můžeš klidně pozorovat.
Habl
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
Deep-sky v 150-ke
Já myslím, že to jasné bude až v okamžiku, kdy se realizuje to, o čem tady pořád píšeme.
Jsou prostě informace, které se dají dobře získat na fóru, jsou informace, které jde nejlépe načíst z knížek a jsou informace, které je nejsnazší získat cestou praktického zkoušení.
Teoretický základ, nezbytný k pochopení, jak to je se světelností, získáš třeba přečtením mé Souvislosti fyziologické optiky s amatérskou astronomií (nemusíš číst kapitolu o vizuální fotometrii, beztak je už pomalu překonaná), nebo jestli máš něco proti mně, můžeš se podívat přímo do zdroje, skripta Klabazňa, J.: Vizuální optické soustavy III. - Dalekohledové optické soustavy, Universita Palackého Olomouc 1991.
A až ten teoretický základ budeš mít, tak rady, přispívající k Tvé praktické dovednosti získáš třeba tady na fóru. Nebo komunikací s lidmi kolem sebe.
Opravdové praktické zkušenosti získáš praktickou činností.
Skutečně nejde přeskočit fázi učení.
V. K.
Jsou prostě informace, které se dají dobře získat na fóru, jsou informace, které jde nejlépe načíst z knížek a jsou informace, které je nejsnazší získat cestou praktického zkoušení.
Teoretický základ, nezbytný k pochopení, jak to je se světelností, získáš třeba přečtením mé Souvislosti fyziologické optiky s amatérskou astronomií (nemusíš číst kapitolu o vizuální fotometrii, beztak je už pomalu překonaná), nebo jestli máš něco proti mně, můžeš se podívat přímo do zdroje, skripta Klabazňa, J.: Vizuální optické soustavy III. - Dalekohledové optické soustavy, Universita Palackého Olomouc 1991.
A až ten teoretický základ budeš mít, tak rady, přispívající k Tvé praktické dovednosti získáš třeba tady na fóru. Nebo komunikací s lidmi kolem sebe.
Opravdové praktické zkušenosti získáš praktickou činností.
Skutečně nejde přeskočit fázi učení.
V. K.
Deep-sky v 150-ke
Aparat napsal:
Preco tie ostre slova MilAN hlavne ked nepoznas skutocnost.
Protože :¨
Aparat napsal: s vecsou. Ak zanedbame male rozdiely (velkost sek. zrkadla...), jedinym obmedzenim moze byt ze pri velkych plosnych objektoch nemusi existovat okular ktory by poskytol dostatocne male zvecsenie pri dostatocne velkom zornom poli.
ani jedno nesouvisí se světelností
Aparat napsal:
z tejto temy jasne vyplynulo ze svetelnost nema roshodujuci vplyv na to ci je alebo nieje dany dalekohlad vhodny na pozorovanie DSOne že nemá rohodující vliv, ale nemá žádný vliv
Preco tie ostre slova MilAN hlavne ked nepoznas skutocnost.
Protože :¨
Aparat napsal: s vecsou. Ak zanedbame male rozdiely (velkost sek. zrkadla...), jedinym obmedzenim moze byt ze pri velkych plosnych objektoch nemusi existovat okular ktory by poskytol dostatocne male zvecsenie pri dostatocne velkom zornom poli.
ani jedno nesouvisí se světelností
Aparat napsal:
z tejto temy jasne vyplynulo ze svetelnost nema roshodujuci vplyv na to ci je alebo nieje dany dalekohlad vhodny na pozorovanie DSOne že nemá rohodující vliv, ale nemá žádný vliv
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Deep-sky v 150-ke
Kdyz uz se tu propira ta svetelnost, jenom tak pro zajimavost jsem mrknul do Velke encyklopedie vesmiru od doc. Kleczka, coz je takovy pekny univerzalni zdroj pro amatera, kde je uvedena tato definice:
Fotometricka velicina, ktera charakterizuje jas obrazu vytvoreneho objektivem. Rozumi se ji a) ctverec relativniho otvoru, tj. (D/F)2; b) samotny relativni otvor (D/F); c) pri vizualnim pozorovani plosnych zdroju podil osvetleni obrazu na sitnici pri pozorovani dalekohledem a pouhym okem.
Takze zacatecniku - vyber si! ;D
Krome toho jsem po velmi zbeznem patrani na netu nasel dalsi 3 odlisne definice svetelnosti (nepochybuji, ze by se jich naslo vice).
Ale to uz jsme zcela mimo puvodni dotaz, drtiva vetsina tohoto vlakna je zrala na presunuti.
Fotometricka velicina, ktera charakterizuje jas obrazu vytvoreneho objektivem. Rozumi se ji a) ctverec relativniho otvoru, tj. (D/F)2; b) samotny relativni otvor (D/F); c) pri vizualnim pozorovani plosnych zdroju podil osvetleni obrazu na sitnici pri pozorovani dalekohledem a pouhym okem.
Takze zacatecniku - vyber si! ;D
Krome toho jsem po velmi zbeznem patrani na netu nasel dalsi 3 odlisne definice svetelnosti (nepochybuji, ze by se jich naslo vice).
Ale to uz jsme zcela mimo puvodni dotaz, drtiva vetsina tohoto vlakna je zrala na presunuti.
UL 16" F/4 a spousta drobotiny.
Světelné znečištění
Západočeská pobočka ČAS
Manětínská oblast tmavé oblohy
Světelné znečištění
Západočeská pobočka ČAS
Manětínská oblast tmavé oblohy
Deep-sky v 150-ke
michal.b napsal:
Fotometricka velicina, ktera charakterizuje jas obrazu vytvoreneho objektivem. Rozumi se ji a) ctverec relativniho otvoru, tj. (D/F)2; b) samotny relativni otvor (D/F); c) pri vizualnim pozorovani plosnych zdroju podil osvetleni obrazu na sitnici pri pozorovani dalekohledem a pouhym okem.
Takze zacatecniku - vyber si! ;D
Ano, jak uz tu kdysi upozornoval VK, spravnejsi by bylo pouzivat termin "relativni otvor". To jen my, fotografove, pouzivame termin "svetelnost" tak, jak je obvykle u fotografickych objektivu - tam se tim mysli prevracena hodnota minimalniho clonoveho cisla objektivu, tedy opet relativni otvor ( plne odcloneneho objektivu ).
Fotometricka velicina, ktera charakterizuje jas obrazu vytvoreneho objektivem. Rozumi se ji a) ctverec relativniho otvoru, tj. (D/F)2; b) samotny relativni otvor (D/F); c) pri vizualnim pozorovani plosnych zdroju podil osvetleni obrazu na sitnici pri pozorovani dalekohledem a pouhym okem.
Takze zacatecniku - vyber si! ;D
Ano, jak uz tu kdysi upozornoval VK, spravnejsi by bylo pouzivat termin "relativni otvor". To jen my, fotografove, pouzivame termin "svetelnost" tak, jak je obvykle u fotografickych objektivu - tam se tim mysli prevracena hodnota minimalniho clonoveho cisla objektivu, tedy opet relativni otvor ( plne odcloneneho objektivu ).
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&