Abych RNT nezapleveloval Intelliscope tema, pokracuji tady.
Opravdu netusim, co je uvnitr, ale docela by me to zajimalo, takze jestli mate nekdo nejaky link, sem s nim "Jedna pani povidala" je z CN: link
a take z manualu SkyScout: The magnet icon to the left indicates that the SkyScout is sensing some
form of magnetic interference which will affect its accuracy. When you have
moved far enough away from the source of the interference, the magnet icon
will disappear. Possible sources of interference are electrical wires, motors, or
large pieces of metal (like a car chassis)
a take ze stranek firmy, ktera Skyscout vyvinula: By combining data from 3-axis sensors measuring the magnetic and gravitational fields of the Earth, along with GPS and a substantial celestial database, SkyScout Technology enables a hand held device to accurately identify and/or locate nearly every object in the sky visible to the naked eye.
Predpokladam, ze kdyz jeden z uzivatelu zjistil ze i naramkove hodinky ovlivnuji presnost toho zarizeni, patrne tam nejaky problem bude...
SkyScout
SkyScout
UL 16" F/4 a spousta drobotiny.
Světelné znečištění
Západočeská pobočka ČAS
Manětínská oblast tmavé oblohy
Světelné znečištění
Západočeská pobočka ČAS
Manětínská oblast tmavé oblohy
SkyScout
Michale, texty na stránkách výrobců bývají často účelově (marketingově) zatemněné, aby se potenciální zákazník nalákal na jakoby nové technologie (např. ono měření magnetického a gravitačního pole Země). Ten text ve své podstatě nelže, protože pro měření polohy ve volném prostoru potřebuješ v našem případě nutně gravitaci a k určení světových stran také magnetické pole Země i když tuto informaci dostaneš zprostředkovaně přes přijímač GPS.
Když si to "přeložíš", tak je to opravdu asi klasické použití akcelerometrů (šlo by použít např. ADIS16250) pro přesné měření v osách X,Y,Z a využití přijímače GPS pro stanovení pozice a základní orientace onoho zařízení.
Vše ostatní je pouze aplikace matematiky a výpočetní techniky na daný problém.
To že jsou problémy s rušením apod. může znamenat buď použití starších modulů GPS z důvodu nižší ceny nebo pravděpodobněji náhradu oněch zmíněných profi akcelerometrů opět levnějším řešením na bázi elektrodynamických nebo elektromagnetických čidel, popřípadě použití piezo článků. I když u posledně jmenovaného řešení by měla být odolnost vůči vnějším vlivům dost velká.
Až se tomu zařízení někdo podívá na střeva, dozvíme se víc.
Předpokládám taky, že až se nasytí trh v USA, tak se k tomu dostane někdo z našich astro-obchodníků a zprostředkují nám informace z první ruky.
Důležité ale je, že někdo učinil onen první krok, který pokud bude komerčně úspěšný, povede k dalšímu zdokonalení výrobku a snad se tedy v brzké době dočkáme nového plně inteligentního hledáčku se všemi databázemi objektů
Když si to "přeložíš", tak je to opravdu asi klasické použití akcelerometrů (šlo by použít např. ADIS16250) pro přesné měření v osách X,Y,Z a využití přijímače GPS pro stanovení pozice a základní orientace onoho zařízení.
Vše ostatní je pouze aplikace matematiky a výpočetní techniky na daný problém.
To že jsou problémy s rušením apod. může znamenat buď použití starších modulů GPS z důvodu nižší ceny nebo pravděpodobněji náhradu oněch zmíněných profi akcelerometrů opět levnějším řešením na bázi elektrodynamických nebo elektromagnetických čidel, popřípadě použití piezo článků. I když u posledně jmenovaného řešení by měla být odolnost vůči vnějším vlivům dost velká.
Až se tomu zařízení někdo podívá na střeva, dozvíme se víc.
Předpokládám taky, že až se nasytí trh v USA, tak se k tomu dostane někdo z našich astro-obchodníků a zprostředkují nám informace z první ruky.
Důležité ale je, že někdo učinil onen první krok, který pokud bude komerčně úspěšný, povede k dalšímu zdokonalení výrobku a snad se tedy v brzké době dočkáme nového plně inteligentního hledáčku se všemi databázemi objektů
SkyScout
V tomhle se fakt moc neorientuju, tak sorry jestli se ptam hloupe, ale jak se da z GPS signalu urcit orientace (pokud s tim stojim na miste)?
Kdyz to odnekud vykouzli zakladni orientaci, tak pak uz je mi princip celkem jasnej, ale nejak nechapu, jak ziskat azimut bez primeho mereni magnetickeho pole (bez manualniho ustaveni).
Kdyz to odnekud vykouzli zakladni orientaci, tak pak uz je mi princip celkem jasnej, ale nejak nechapu, jak ziskat azimut bez primeho mereni magnetickeho pole (bez manualniho ustaveni).
UL 16" F/4 a spousta drobotiny.
Světelné znečištění
Západočeská pobočka ČAS
Manětínská oblast tmavé oblohy
Světelné znečištění
Západočeská pobočka ČAS
Manětínská oblast tmavé oblohy
-
MMys
- Příspěvky: 18311
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
SkyScout
NIJAK !
A aby nebyl můj příspěvek kratší než ta fotka vlevo, tak ještě snad pár připomínek (či spíš spekulací, když o pricipu se nikde nedá dočíst)
Z GPS-ky se vezme pouze zeměpisné souřadnice a čas (to systém potřebuje pro přepočet mezi azimutálními a ekvatoreálními souřadnicemi objektu)
K určení elevace posluží akcelerometr, měřící složku tíhového zrychlení. Záhadou je určení Azimutu. Podle mne půjde o citlivý elektronický magnetometr (kompas), který ve spojení s GPS-kou (pro korekci o magnetickou deklinaci v závislosti na zeměpsiné poloze) určí azimut.
Druhá varainta, která mě napadá, je provést kalibraci na jedné hvězdě, a pomocí tříosého akcelerometru a numerické integrace úhlových zrychlení dopočítávat polohu. Ovšem u integrace se s časem kumuluje chyba v důsledku necitlivosti elektronického gyroskopu na malá zrychlení (pomalé pohyby rukou v tomto případě)
Přikláním se tedy spíš k elektronickému kompasu, a z toho plyne, že to opravdu bude citlivé na feromagnetické materiály okolo.
A aby nebyl můj příspěvek kratší než ta fotka vlevo, tak ještě snad pár připomínek (či spíš spekulací, když o pricipu se nikde nedá dočíst)
Z GPS-ky se vezme pouze zeměpisné souřadnice a čas (to systém potřebuje pro přepočet mezi azimutálními a ekvatoreálními souřadnicemi objektu)
K určení elevace posluží akcelerometr, měřící složku tíhového zrychlení. Záhadou je určení Azimutu. Podle mne půjde o citlivý elektronický magnetometr (kompas), který ve spojení s GPS-kou (pro korekci o magnetickou deklinaci v závislosti na zeměpsiné poloze) určí azimut.
Druhá varainta, která mě napadá, je provést kalibraci na jedné hvězdě, a pomocí tříosého akcelerometru a numerické integrace úhlových zrychlení dopočítávat polohu. Ovšem u integrace se s časem kumuluje chyba v důsledku necitlivosti elektronického gyroskopu na malá zrychlení (pomalé pohyby rukou v tomto případě)
Přikláním se tedy spíš k elektronickému kompasu, a z toho plyne, že to opravdu bude citlivé na feromagnetické materiály okolo.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
SkyScout
Ptáš se chytře! Orientace se z GPS pokud budeš stát na místě získat nedá ...
Nicméně SS orientaci získává zprostředkovaně pomocí zeměpisných souřadnic (z GPS), aktuálního času (z GPS), aktuální nadmořské výšky (z GPS) a pomocí prvotního nasměrování na uživateli známý objekt na noční obloze. Z toho všeho se následně vypočte aktuální azimut a elevace a od této aktuální polohy to už je záležitost jen a pouze akcelerometrů.
Vím že se na CN píše o použití elektronického kompasu v azimutu, ale to asi nebude pravda protože u takového zařízení je dosahovaná přesnost asi +- 2°.
Ale jak už jsem psal minule, jasno bude až to někdo podrobí řádné prohlídce zevnitř. Do té doby jsou to pouze dohady.
Nicméně SS orientaci získává zprostředkovaně pomocí zeměpisných souřadnic (z GPS), aktuálního času (z GPS), aktuální nadmořské výšky (z GPS) a pomocí prvotního nasměrování na uživateli známý objekt na noční obloze. Z toho všeho se následně vypočte aktuální azimut a elevace a od této aktuální polohy to už je záležitost jen a pouze akcelerometrů.
Vím že se na CN píše o použití elektronického kompasu v azimutu, ale to asi nebude pravda protože u takového zařízení je dosahovaná přesnost asi +- 2°.
Ale jak už jsem psal minule, jasno bude až to někdo podrobí řádné prohlídce zevnitř. Do té doby jsou to pouze dohady.
SkyScout
No, je pravda, ze jsou to vsechno jenom spekulace, ale proc ne...
to RNT: Myslim si, ze s tim prvotnim ustavenim na znamy objekt nemas pravdu. Nikdo o tom nikde nemluvi, v navodu neni o ustavovani ani slovo a v teto "recenzi" (no, spis PR clanku) pisi, ze to poprve zapnuli ve dne a nez jakehokoliv ustavovani je to spravne navigovalo. Navic, domnenku o pouziti elektronickeho kompasu podporuje i upozorneni, ze ve vysokych zemepisnych sirkach nemusi zarizeni pracovat spravne (coz by bylo logicke).
Tak ktery dobrak si to koupi a provede pitvu ;D ?
to RNT: Myslim si, ze s tim prvotnim ustavenim na znamy objekt nemas pravdu. Nikdo o tom nikde nemluvi, v navodu neni o ustavovani ani slovo a v teto "recenzi" (no, spis PR clanku) pisi, ze to poprve zapnuli ve dne a nez jakehokoliv ustavovani je to spravne navigovalo. Navic, domnenku o pouziti elektronickeho kompasu podporuje i upozorneni, ze ve vysokych zemepisnych sirkach nemusi zarizeni pracovat spravne (coz by bylo logicke).
Tak ktery dobrak si to koupi a provede pitvu ;D ?
UL 16" F/4 a spousta drobotiny.
Světelné znečištění
Západočeská pobočka ČAS
Manětínská oblast tmavé oblohy
Světelné znečištění
Západočeská pobočka ČAS
Manětínská oblast tmavé oblohy
SkyScout
Pročetl jsem zběžně návod a opravdu žiju v sebeklamu. O ustavení na známý objekt zde není jediné slovo. Omlouvám se.
O ustavení na známý objekt se psalo někdy v létě v reklamním materiálu, tuším na obálce časopisu "Astronomy", a od té doby to mám zafixované, že to tak je. Možná jsem se přehlédl nebo jsem zcela nepochopil text, popřípadě to byla tak žhavá novinka, že ani ten kdo to tam dal neměl zcela jasno. Zkusím ten časopis ještě najít....
V tom případě opravdu neznám jiné řešení, než to co popisuje Martin a těším se až to někdo rozkuchá ;D.
O ustavení na známý objekt se psalo někdy v létě v reklamním materiálu, tuším na obálce časopisu "Astronomy", a od té doby to mám zafixované, že to tak je. Možná jsem se přehlédl nebo jsem zcela nepochopil text, popřípadě to byla tak žhavá novinka, že ani ten kdo to tam dal neměl zcela jasno. Zkusím ten časopis ještě najít....
V tom případě opravdu neznám jiné řešení, než to co popisuje Martin a těším se až to někdo rozkuchá ;D.
SkyScout
Zatím můžete být klidní, z našich zdrojů se kuchat nebude, do Německa zatím dorazily jen 2 vzorky a tak pokud to někdo nedoveze ze Států tak u nás SkyScout bude tak možná před Vánocemi
Refraktor Baader 95/580mm CaF2, LZOS 180/1260mm, Celestron C-9.25/C-14 Hyperstar, 10Micron AZ-2000, Dobson LZOS 457/2025mm a spousta železářství.
SkyScout
Pokusim se trochu teoretizovat nad akcelerometry. Pred casem jsem provadel nejake mereni na dvou-osych akcelerometrech od AnalogDevices. Pracuji na principu jazycku, ktery je pritahovan, ci oddalovan od dalsi elektrody v zavislosti na zrychleni (rozhodne nejsou citlive na magneticke pole). Pochopitelne meri i tihove zrychleni Zeme, ktere je priblizne 1g, podle mista na zemekouli. Taktez by se obvod dal vyuzit jako vodovaha. Ve svisle poloze na jazycek pusobi zrychleni 1g (vektor zrcyhleni je svisle), otocenim o 90 stupnu pusobit prestane (vektor zrychleni je vodorovne).
Tento sensor se vyuziva v autoalarmech, kde pracuje jako otresove a naklonove cidlo. Staticky je software nastaven tak, aby zmena 1 stupen vyvolala upozorneni a 2 stupne alarm.
Kdyz budu hovorit konkretne, tak precizni akcelerometr ADXL 103, ktery stoji cca 8 dolaru (coz je docela k smichu) ma rozsah +/- 1,7g, tedy optimalni pro pouziti mereni prirozeneho zemskeho zrychleni. V dokumentaci je dale poznamenano, ze s nim lze merit uhel naklonu s presnosti 0.06 st., tedy cca 3.6 uhlove minuty, coz je dost dobre.
Ja osobne jsem pracoval s dvou-osym ADXL202, ktery ma o neco horsi presnost. Uvazoval jsem o digitalni stupnici k dalekohledu, s nekolika vhodne umistenymi ADXL103 by dle meho nazoru slo sestavit snimani s presnosti nekolika minut (radove jednotek), coz by urcite stacilo pro rychle zamerovani podle katalogu i bez ustaveni montaze, tedy vhodne i pro dobsony. Sensor by byl umisten na tubusu dalekohledu, nebo primo na zrcadle z boku, nikoli na montazi.
HonzaS
Tento sensor se vyuziva v autoalarmech, kde pracuje jako otresove a naklonove cidlo. Staticky je software nastaven tak, aby zmena 1 stupen vyvolala upozorneni a 2 stupne alarm.
Kdyz budu hovorit konkretne, tak precizni akcelerometr ADXL 103, ktery stoji cca 8 dolaru (coz je docela k smichu) ma rozsah +/- 1,7g, tedy optimalni pro pouziti mereni prirozeneho zemskeho zrychleni. V dokumentaci je dale poznamenano, ze s nim lze merit uhel naklonu s presnosti 0.06 st., tedy cca 3.6 uhlove minuty, coz je dost dobre.
Ja osobne jsem pracoval s dvou-osym ADXL202, ktery ma o neco horsi presnost. Uvazoval jsem o digitalni stupnici k dalekohledu, s nekolika vhodne umistenymi ADXL103 by dle meho nazoru slo sestavit snimani s presnosti nekolika minut (radove jednotek), coz by urcite stacilo pro rychle zamerovani podle katalogu i bez ustaveni montaze, tedy vhodne i pro dobsony. Sensor by byl umisten na tubusu dalekohledu, nebo primo na zrcadle z boku, nikoli na montazi.
HonzaS
ED80, Dobson 16" a další bordel
SkyScout
.... Ten článek s textem o ustavení na jednu hvězdu jsem nenašel, a tak to byl zřejmě výplod mé fantazie aneb "jak by to mělo asi fungovat".
Z té citlivosti na mg pole a feromg látky to vypadá s největší pravděpodobností na použití magnetometru pro azimut a akcelerometru v elevaci. Kumulativní chyba akcelerometru se zřejmě odstraňuje průběžně při náhodném průchodu vodorovnou pozicí. Elektronickou indikaci vodorovné pozice dnes řeší například každá trochu lepší vodováha, ale zatím jsem neměl možnost takovou vodováhu rozebrat a podrobit prozkoumání.
I když je 8 USD malá částka, zřejmě Amíci maximalizují své zisky a osadili to pouze jedním akcelerometrem.
Jestli je tedy pravda co píše HonzaS (a to určitě je), tak se snad někdy v čase budoucím takového zařízení dočkáme .... no a tam se bude pravděpodobně provádět ono ustavení na jednu hvězdu s nastavením dalších potřebných údajů (datum a čas pro pozorování planet, poloha vždy), nebo na dvě hvězdy s nastavením datumu (pouze pro zaměřování planet, jinak to není potřeba).
Každopádně je dobrý počin i vznik SkyScout-u, protože alespoň s tím někdo začal. Otázkou pouze je co vše podléhá onomu patentu (databáze US patentů je na Internetu, a tak by to šlo určitě dohledat), protože to právě může být v některých případech naopak brzda dalšího rozvoje na budoucích 20 let (není možnost bez porušení patentových práv konkurovat a majitelé si mastí kapsu a nemají na dalším vývoji zájem).
Z té citlivosti na mg pole a feromg látky to vypadá s největší pravděpodobností na použití magnetometru pro azimut a akcelerometru v elevaci. Kumulativní chyba akcelerometru se zřejmě odstraňuje průběžně při náhodném průchodu vodorovnou pozicí. Elektronickou indikaci vodorovné pozice dnes řeší například každá trochu lepší vodováha, ale zatím jsem neměl možnost takovou vodováhu rozebrat a podrobit prozkoumání.
I když je 8 USD malá částka, zřejmě Amíci maximalizují své zisky a osadili to pouze jedním akcelerometrem.
Jestli je tedy pravda co píše HonzaS (a to určitě je), tak se snad někdy v čase budoucím takového zařízení dočkáme .... no a tam se bude pravděpodobně provádět ono ustavení na jednu hvězdu s nastavením dalších potřebných údajů (datum a čas pro pozorování planet, poloha vždy), nebo na dvě hvězdy s nastavením datumu (pouze pro zaměřování planet, jinak to není potřeba).
Každopádně je dobrý počin i vznik SkyScout-u, protože alespoň s tím někdo začal. Otázkou pouze je co vše podléhá onomu patentu (databáze US patentů je na Internetu, a tak by to šlo určitě dohledat), protože to právě může být v některých případech naopak brzda dalšího rozvoje na budoucích 20 let (není možnost bez porušení patentových práv konkurovat a majitelé si mastí kapsu a nemají na dalším vývoji zájem).