Problém Meade SCT

[petrch]

Když jsen na jaře poprvé vytáhl svůj nový 10"Meade
LX200 tak po prvním sledování žádné zvláštní nadšení nenastalo,ale vše šlo zaostřit,na Jupiteru sice nebyly vidět žádné detaily .než matně dva tmavší pásy.Ale říkal jsem si vydrž je to začátek.Teď zhuba po půl roce se mi poslední dny stává,že na Jupiteru nevidím vůbec nic,nelze ho zaostřit a navíc je po okraji lemován červ.a modrými okraji.Dle návodu jsem zkoušel kontrolovat kolimaci rozostřením hvězdy v nadhlavníku prostřednictvím okuláru 9 mm(zoom) a zdá se mi to koncentrické.Na korekční desce se mi začínají tvořit
takový metalický skvrnky,nevím není-li to zevnitř.Prosím o nějakou radu nebo mi z toho už hrábne.Jinak třeba M13 pěkná jednotlivé hvězdy ostré Petrch

[Medved]

Problém s Jupiterem, tetelení a nemožnost spatřit/zaostřit podrobnosti, je dán jeho nízkou výškou nad obzorem. O moc lepší to ještě pár let nebude - než dojde tak do Kozoroha. Červené a modré lemování okrajů (nahoře a dole), odpovídá velmi nízké výšce nad obzorem a objevuje se u všech jasnějších objektů. Byl bych klidný, chyba není ve Vašem přijímači.
Metalické skvrnky budou od vysrážené a opět vypařené vody, hádám zvenčí a pozorování nijak zásadně ovlivňovat nebudou, ale to už je jen moje spekulace, protože s korekční deskou zkušenosti nemám (vycházím ze stejné situace u čoček) a určitě se najde někdo kompetentnější kdo to potvrdí nebo vyvrátí.

[Habl]

Dobré je použít na dalekohled rosnici, buď originální od Meade a nebo si podobnou vyrobit. Při pozorování se může stát, že rosa se vysráží na korekční desce a rozlišovací schopnost se rapidně sníží. Stává se to při delším pozorování převážně při větší relativní vlhkosti. Tak lze i částečně vysvětlit modrý a červený okraj u poměrně jasného a plošného objektu jako je Jupiter.
Rovněž malá výška objektu nad obzorem a seeing může zhoršit pozorovací podmínky.

Pokud by jsi se zůčastnil s přístrojem nějaké pozorovací akce tak se nechá lépe zjistit od zkušených pozorovatelů příčina problému.
Mám za to, že podobný dalekohled vlastní
voko. Obrať se na něj a více rozepiš problém.
Habl

[michal.b]

Medved i Habl maji pravdu, jenom bych doplnil, ze je dobre dat tomu dalekohledu nejaky cas na vyrovnani teplot (zvlaste na jare a na podzim, kdy i behem noci teplota vzduchu rychle klesa). Ke kolimaci SCT existuje pekna stranka T. Legaulta http://legault.club.fr/collim.html.

Druha vec - prevence - vrele doporucuji pouzivat rosnici (cim delsi tim lepsi, stocena karimatka plne vyhovuje a je o dost lacinejsi nez original) pripadne zvazit vyhrivani. Takova zarosena deska uprostred vynikajici noci dokaze poradne nastvat a navic je voda zrejme zodpovedna za ten nerad na korektoru. Co se tyce metalickych skvrnek, take by me zajimalo, jestli cistit nebo necistit.

[MMys]

michal.b napsal: Co se tyce metalickych skvrnek, take by me zajimalo, jestli cistit nebo necistit.
Spis necistit. Pockal bych, az toho tam bude dost, ono to obraz prakticky neovlivnuje, je to videt hlavne pri pohledu odrazem, pri pohledu skrz vubec.

Jednou za cas bych to nechal vycistit profikum. Preci jen je to poradny kus skla, a cistit to na dalekohledu pujde spatne, destilovana voda by mohla zasaknout do zavitu objimky a korektoru, a provzlinat dovnitr, a pak by se to mohlo rosit zevnitr, a to by bylo daleko horsi nez skvrnky.

Takze jednou za nekolik let radeji demontovat a vycistit (nebo nechat vycistit) jen samotnou desku.

[MilAN]

to : petrch : můžeš napsat, kdy se na toho Jupitera  vlastně díváš? Vždyť je v současné době takřka nepozorovatelný, kromě tedy denního pozorování , nebo na obzoru. Řešit teď technické problémy není asi vůbeec na místě. Pozoruj něco jiného , v normálnější výšce nad obzorem a  pokud bude i tam výsledek špatný, pak by ten důvod nastal-.
Jinak modrý a červený okraj je dán refrakcí světla při malé výšce nad obzorem a vůbec nesouvisí s optikou.

[petrch]

MilAN napsal: to : petrch : můžeš napsat, kdy se na toho Jupitera  vlastně díváš? Vždyť je v současné době takřka nepozorovatelný, kromě tedy denního pozorování , nebo na obzoru. Řešit teď technické problémy není asi vůbeec na místě. Pozoruj něco jiného , v normálnější výšce nad obzorem a  pokud bude i tam výsledek špatný, pak by ten důvod nastal-.
Jinak modrý a červený okraj je dán refrakcí světla při malé výšce nad obzorem a vůbec nesouvisí s optikou.No zkoušel jsem to asi poslední dva tři dny,někdy v tom létě tam něco šlo rozeznat,tak to vypadá že budeš mít asi pravdu,včera už jsem nebyl dalek toho shodit to z terasy. Díky

[MMys]

Teda člověče, to se vůbec nedivím, že jsi tam nic neviděl, když pozoruješ planetu ve výšce nejvýše 6 stupňů nad obzorem

Ani v létě to díky jeho stávající nízké deklinaci nebylo nic moc. Počkej si raději na Saturn, až bude vysoko, a nech pořádně vytemperovat optiku. Bude to výrazně lepší.

Ono to s planetami v těchto letech není žádná sláva. Jupiter se nyní několik let bude pohybovat v nejnižší části ekliptiky, a Saturn tam také míří. Takže tyhle dvě nejkrásnější planety budou nyní dost dlouho mimo hru, a o těch nádherných pohledech, které byly v předcházejících letech, si budeme muset nechat nějaký čas jen zdát.

[voko]

Až teď jsem se dostal k tomuto vláknu a vidím, že vše podstatné bylo už řečeno. Rosení je problém u každého dalekohledu a u katadioptrů obzvlášť. Bez rosnice ani ránu - já mám originál z Astrozapu (pružná, tmavá, vpodstatě vyčerněný pás z umělé hmoty spojený suchým zipem), ale stejnou funkci bohatě splní srolovaná karimatka.
Co se týká metalických skvrnek na korekční desce (apropo, jak jsi poznal, že jsou to metalické skvrnky nebo čemu tak říkáš?), mně se časem něco podobného také začalo na korektoru tvořit a já jsem to omyl destilovanou vodou. Vzpomínám si, že to tam lpělo docela dost a po jejich odstranění mi tam zůstaly v jejich původních místech z boku viditelné světlejší skvrnky. Ani nevím, proč se to začalo tvořit, možná je to nectnost UHTC napařovaných vrstev. Ale v pozorování mi to nevadí a ani jsem nepoznal nějaké zhoršení kvality obrazu. To už je kvalita obrazu SCT daleko více náchylná na špatnou kolimaci, ale zas na druhou stranu je kolimování SCT mnohem jednodušší než např. u Newtona a jednou zkolimovaný dalekohled "drží" dlouho (aspoň ten můj). Já jsem ho kolimoval 2x, jednou po přepravě z USA a podruhé po skoro dvou letech před týdnem (a to ho na každé pozorování skládám a zase balím), kdy jsem si všimnul, že je mírně ujetý. A byla to otázka ani ne 5 minut (prstem jedeš po obvodě sekundáru - pozor, aby nesklouzl prst na korektor - a zároveň se díváš do okuláru (chce to "delší" ruku). Až se stín prstu dostane k užšímu místu Airyho disku, podíváš se, kde je ve skutečnosti prst na středovém úchytu sekundáru a jemně povolíš nebo dotáhneš protější šroubek, než co je prst. Ukazuje-li to mezi protější šroubky, pak jemně polaborovat s oběma protějšíma tak dlouho, až je Airyho disk rozostřené hvězdy koncentrický.

[mpe]

voko napsal: A byla to otázka ani ne 5 minut (prstem jedeš po obvodě sekundáru - pozor, aby nesklouzl prst na korektor - a zároveň se díváš do okuláru (chce to "delší" ruku). Až se stín prstu dostane k užšímu místu Airyho disku, podíváš se, kde je ve skutečnosti prst na středovém úchytu sekundáru a jemně povolíš nebo dotáhneš protější šroubek, než co je prst. Ukazuje-li to mezi protější šroubky, pak jemně polaborovat s oběma protějšíma tak dlouho, až je Airyho disk rozostřené hvězdy koncentrický.
U SCT se kolimuje pouze sekundární zrcadlo?

[voko]

mpe napsal: U SCT se kolimuje pouze sekundární zrcadlo?Ano. Tedy myslím u těch, co mají primární zrcadlo posuvné kvůli zaostřování.

[Maser]

Já mám Meade 8" SCT už rok, a taky jsem se potýkal se stejnýmy problémy.
Když jsem se letos v Květnu a Červnu snažil fotit Jupiter, tak jsem se modrych a červených okrajů planety nedokázal zbavit. Bylo mi jasné, že atmosférická refrakce je pěkný neřád.
Co se týká orosení korekční desky, tak jsem se taky navstekal, ztvlášť na podzim. Teprve minulý týden, jsem naměřil, uříznul, sroloval a slepil karimatku, a hned druhý den jsem ji vyzkoušel.
Je asi dlouhá jak tubus a fungovala perfektně. 8)
Celý tubus byl orosený jak sklenice vychlazeného piva a korekční deska byla bez kapičky vody!

Nevím jestli je dobrý nápad demontovat korekční desku kvůli čištění. Jestli, tak v nějaké specializované dílně, kde jsou schopni jí zase dát
dobře zpátky na místo, a provést kolimaci sekundárního zrcadla. A o takových servisech nic nevím. Jsou u nás vůbec nějaké???:o
Možná jsem blázen, ale já korekční desku zatím čistil 3x a jen jemným toaletákem, či pap. ubrouskem s trochou ironu a výsledek byl super, ale pak jsem ještě musel desku ofoukat kvuli smítkům co ten papír pouští (samozřejmě né pusou)

[MMys]

Desku není asi úplně nutné vyndávat, ale pak je třeba se vyvarovat použití vody k čištění, a použít něco, co jí obsahuje jen minimum. To je moje zkušenost s jedním čištěním Rubinaru. Jakmile voda zasákne závitem dovnitř, rosí se to pak i zevnitř. Takže s čištěním opatrně. Sice je většina dnešních antireflexních vrstev již podstatně odolnější, než dříve, ale preferoval bych stejně omytí v destilované vodě než tření papírem (látkou) kam se může dostat zrnko prachu.

Každopádně s čištěním nepřehánět...