Kosmogonie Sluneční soustavy

[Homer]

Už jen krátce, protože si myslím, že nejsme nijak ve sporu. Opravdu nic proti modelům, nic proti hledání, nic proti postupnému precizování. Na tom je postaveno poznání.
Je třeba si jen uvědomit složitost situace, kde neznáme zdaleka vše, neznáme všechny souvislosti, ba dokonce někdy doufáme, že to, co pokládáme za danost, skutečně daností je. Vzpomeňte na diskuzi největčích fyziků o modelu našeho vesmíru.
Závěrem : každý model, každou hypotézu, ať jakkoliv propracované, je třeba brát jako MODEL a HYPOTÉZU a nedělat na základě jeho výsledků hned další závěry. To se totiž potom člověk může začít podobat našim žurnalistům. To prosím myslím obecně, nehodlám se zde dotýkat ničí integrity. Homer

[css94381672]

pozn.

spotix napsal: protoplanetární disky jsou zcela jistě dynamické systémy obrovské složitosti, nelineární a tudíž také z principu chaotické, pokud nestabilní. Obecně nejsou nelineární systémy predikovatelné.je rozdíl, jestli chceš pomocí dobré znalosti počátečních podmínek a pomocí simulace zjistit, zda se vytvoří planeta v té a té vzdálenosti o té a té hmotnosti, s oceány tekuté H2O atd., a nebo chceš "jen" zjistit, jestli se vytvoří stabilní systém s určitým rozložením hmoty.

aneb že nelineární systémy jsou nepredikovatelné znamená, že jsou nepredikovatelné deterministicky...né že nejsou vůbec predikovatelné... (aneb motýl, který mávne křídly v Americe sice může za dva roky na to vyvolat hurikán v Asii, ale nemůže mít za následek vybuchnutí Země )

[VK]

astropintr napsal: TO KaoS

Napíšu Ti něco k Mohorovičičově formuli. Pracoval jsem na tom dost dlouho. Snažil jsem se zakomponovat do vzorce hmotnost centrálního tělesa, abych dostal nějakou fyzikální interpretaci. Povedlo se. Ano tento zákon platí jak pro měsíce Jupitera, Saturna, tak i pro hvězdný systém v souhvězdí Andromedy a mnoho dalších.
U těch měsíců Jupitera a Saturna se dokonce ukazuje, že pás planetek zapadá i do oblastí prstenců velkých planet. Taková zajímavá analogie.
Pokud budeš mít zájem, publikoval jsem v Olomouckých univerzitních aktech článek, který se tím zabývá. Můžu Ti ho poslat emailem ve formě PDF. Můžeš pak na to mrknout.

Je to velmi obdivuhodné. Myslím si, že takové věci stojí aspoň za úvahu. Můj článek obsahuje více než tu teď můžu napsat. Na tomto článku jsem spolupracoval s několika profesory z UP Olomouc.

Díky za Vaše komentáře.
Pavel  ;)
Chtěl bych se zeptat: kteří to byli profesoři z UP Olomouc? Studoval jsem tam. Znám tam dr. Malíška, který ve svých přednáškách spektroskopie a úvod do studia fyziky často hovořil o astronomických souvislostech. Od něj také vím o Mohorovičićovi.

Pokud máš ten článek v PDF, tak ten bych si velice rád přečetl.

Vláďa

[astropintr]

VK napsal:

Chtěl bych se zeptat: kteří to byli profesoři z UP Olomouc? Studoval jsem tam. Znám tam dr. Malíška, který ve svých přednáškách spektroskopie a úvod do studia fyziky často hovořil o astronomických souvislostech. Od něj také vím o Mohorovičićovi.

Pokud máš ten článek v PDF, tak ten bych si velice rád přečetl.

Vláďa
Ahojky,
kdo první mě upozornil na ne úplně vysvětlené otázky vzniku a vývoje Sluneční soustavy, byl právě Dr. Malíšek. Studoval jsem optiku na UP Olomouc.
Jinak jsem vydal zatím 3 články. První článek je právě o Mohorovičičovi a tam jsem upravil jeho vztah do fyzikálnějších souvislostí (implementoval jsem hmotnost centrálního tělesa). Druhý článek se zabýval kvantovými jevy ve Sluneční soustavě. No a třetí článek je Membránová teorie vzniku Sluneční soustavy. Poslední dva články najdeš v mezinárodním časopise Chaos, Solitons, Fractals, název článků Allowed planetary orbits in the solar system, Distribution of distances in the solar system.

Spolupracuji s prof. Peřinovou, Dr. Lušem. Zejména prof. Peřinová je mojí oporou.
V současné době připravujeme článek s dalšími autory, Dr. Kalendou z geofyzikálního ústavu AVČR a Dr. Mikulou z NASA.

[VK]

Profesorku Peřinovou znám! Ty dvě zkoušky u ní, to byla teda síla! Přečetl jsem kvůli tomu celého Vladimirova v originále - byl prakticky srozumitelnější, než zápisy z přednášek. Dost jsem se tím ale naučil a pochopil. Dr. Lukše znám taky; velmi chytrý člověk.

Po těch článcích se podívám.

Škoda, že jsme se v tom Olomouci nikdy nepotkali.

V. K.

[Alien_MasterMynd]

astropintr napsal:

Spolupracuji s prof. Peřinovou, Dr. Lušem. Zejména prof. Peřinová je mojí oporou.
V současné době připravujeme článek s dalšími autory, Dr. Kalendou z geofyzikálního ústavu AVČR a Dr. Mikulou z NASA.
Cau Astropintre, v GFU jsem pracoval na polovicni uvazek posledni tri semestry skoly, ale byl jsem u Dr. Plomerove

[astropintr]

Alien_MasterMynd napsal:

Cau Astropintre, v GFU jsem pracoval na polovicni uvazek posledni tri semestry skoly, ale byl jsem u Dr. Plomerove
Fakt? Teda, těch "akademiků" je tu fakt více! Jak se Ti tam líbilo?  ;)

[astropintr]

VK napsal:

Chtěl bych se zeptat: kteří to byli profesoři z UP Olomouc? Studoval jsem tam. Znám tam dr. Malíška, který ve svých přednáškách spektroskopie a úvod do studia fyziky často hovořil o astronomických souvislostech. Od něj také vím o Mohorovičićovi.

Pokud máš ten článek v PDF, tak ten bych si velice rád přečetl.

Vláďa
Nezoufej, pokud budeš na MHV v Zubří, tak se tam potkáme! A můžeme si o tom popovídat......
Pokud budeš chtít, ten článek na Mohorovičiće Ti můžu poslat.

[Alien_MasterMynd]

astropintr napsal:

Fakt? Teda, těch "akademiků" je tu fakt více! Jak se Ti tam líbilo?

Libilo se mi tam hodne, delal jsem zajimave veci (zpracovani dat ze stanic snimajicich vzdalenou seismickou aktivitu) a dovedel se zajimave veci, ktere nepatrily do meho oboru, ale na rovinu priznam, ze duvodem odchodu po skonceni skoly byly penize (a o to vic obdivuju osazenstvo ustavu).
Taky jsem se koukal, jak jsou treba delane snimace a hned jsem si vybavil prednasky ze skoly - akcelerometry, modely kmitani, zpracovani signalu z nich a tak Mne se vubec dost libi, kdyz vidim neco praktickeho a dokazu pochopit jak to principialne funguje jen na zaklade toho, co jsem se naucil. Clovek si hned uvedomi, ze ty pitomy diferencialni rovnice a podobny veci k necemu jsou Sice jsme meli ve skole matematiku 1-6, uvod do algebry a mat. logiku, ale ackoliv jsem se to naucil, tak me to moc nebavilo, protoze jsem nevidel prakticke uplatneni. To prislo az casem, kdyz se clovek zacal necim zabyvat a hned si pak uvedomi, aaa, to je prece takhle .

[VK]

astropintr napsal:

Nezoufej, pokud budeš na MHV v Zubří, tak se tam potkáme! A můžeme si o tom popovídat......
Pokud budeš chtít, ten článek na Mohorovičiće Ti můžu poslat.

Toto Mohorovičiće mi, prosím, pošli. Díky.

Na MHV v Zubří se pravděpodobně neuvidíme.

V. K.

[slnko]

Ahojte teoretici kozmologovia,

Rád by som pokračoval v začatej téme ktorú ovoril "astropintr": Ahoj všem, nenašel jsem téma, které se zabývá teorií vzniku Sluneční soustavy.
Dovolte mi, abych tu položil některé zajímavé a podle mě nezodpovězené otázky, které ještě dnešní astronomie nevyřešila.

Je jasné že tu myslí "súčasne akceptovanú akrečnu teóriu" podľa ktorej sa planety zlepili na obežnej dráhe.
Problémov je viac, ale bolo by vhodné riešiť ich postupne.

Za najdôležitejšie považujem prvé 4: (Ale začnime najskôr "1" )
1. Problém rotácii.
Ak sa planéty tvorili chaotickým spájaním (nárazmi) z rôznych smerov, potom by sa telesá mali otáčať pomaly a s rôznymi náhodnými smermi. Ale rotácia telies je pomerne vysoká a najpozoruhodnejšie je, že rotujú jedným smerom a smer rotácie je dokonca zhodný so smerom obehu. Takéto usporiadané rotácie nemohli vzniknúť z chaotických nárazov-kolízii. Nepoznáme rozumné vysvetlenie ako vznikli rotácie planét, a prečo majú (skoro všetky telesá slnečnej sústavy) usporiadané rotácie.  

2/ Problém vzniku Slnka i planét z jedného mračna-disku.
Ak sa pôvodný disk zmenšoval a zrýchľoval rotáciu, potom najrýchlejšie rotuje rovník Slnka. Pretože rotuje rýchlosťou iba 2 km/sek, potom žiadna hmota sústavy sa nemohla a nemôže pohybovať rýchlejšie. Ale planéty sa pohybujú rýchlosťou niekoľko desiatok km/sek (Zem 30 km/sek). To je v príkrom rozpore so základnými zákonmi zachovania (energie a hybnosti) a dôkaz že slnko i planéty nemohli vzniknúť z jedného pôvodného útvaru.

3/ Problém fyzikálno-chemického zloženia.  Ak sa planéty tvorili z chaotickej akrécie, mali by mať podobnú stavbu. Pozorovaný stav tomu vôbec nezodpovedá. Zem má železné jadro, ale Mesiac v tesnom susedstve a podobne aj Mars nemajú železné jadro. Rovnako sa nedá preukázať, prečo 98% hmoty z ľahkých plynov sa sústredilo v ťažisku disku (a utvorilo Slnko) a ťažké prvky zostali na obežnej dráhe utvoriac planéty. Látková diferenciácia planét a telies, neumožňuje logicky vysvetliť ich vznik chaotickou akréciou.

4/ Problém akrécie – zlepovania telies.  
V slnečnej sústave pozorujeme bežný a zákonitý jav, že zhluk telies sa po dráhe rozplynie. Typický proces je rozpad komét a vznik meteorických eliptických prstencov, ktoré pozorujeme ako meteorické roje. Ak spustíme fiktívny film zobrazujúci proces rozpadu kométy až po utvorenie eliptického pásu teliesok odzadu, dostaneme to, čo teória tvrdí o vzniku planét akréciou. Rozpad kométy je nevratný dej a s istotou dokazuje, že opačný proces - spájanie telies - je možný, a vedecky preukázaný len vo svete, kde čas plynie dozadu.

5/ Problém vzniku Mesiaca (a Zeme).  
Ani v tomto „blízkom“ procese nepanuje zhoda, a v účasnosti existujú 3 základné hypotézy. Ani jedna nebola potvrdená.

-----------------
PS: ako treba "citovať" ? (ten rámik s odkazom na text niekoho)

[MIZ]

Proč to tu je znovu? Vždyť jsme to tu již zodpovídali! ???

[astropintr]

Ahoj kolegové, zasílám internetové stránky, kde si můžete stáhnout knížku, kde je rozebíraná i otázka, kterou jsem zde už pokládal.
článek naleznete v knize Hadron models a na str. 293 je to, na čem jsem s dalšími lidmi pracoval.

http://www.gallup.unm.edu/~smarandache/NewEnergy.pdf

Na základě dalšího studia extrasolárních systémů je jasné, že musíme současné předpoklady o tvorbě hvězdných soustav úplně pozměnit

[Eryn]

Ospravedlňujem sa, ak sa to tu už niekde preberalo a ja som si to nevšimla, ale chcem sa spýtať, akú úlohu hrá vo vzniku planetárnych sústav zapálenie termojadrových reakcií v hviezde. V jednom dokumentárnom filme hovorili, že v okamihu zapálenia jadrových reakcií sa od hviezdy začne šíriť vlna, ktorá vymetie drobný materiál z protoplanetárneho disku a tvorba planét sa tým skončí. Znie to rozumne. Na druhej strane, poznáme množstvo protoplanetárnych diskov okolo hviezd hlavnej postupnosti napríklad Vegy, v ktorých sa tvoria planéty. Takže hrá alebo nehrá okamih vlastného vzniku hviezdy nejakú významnú úlohu v procese formovania jej planét? Planéty sa sformujú pred alebo po zapálení termojadrových reakcií?

[astropintr]

Ahoj Eryn, na Tvojí otázku je opravdu těžké odpovědět, protože teorie je jedna věc, ale prokázaná teorie je věc druhá. Podle mé analýzy vychází, že tvorba planet začíná v době, kdy v centru protohvězdy nejsou termojaderné fůze. To je ideální čas pro vznik protoplanet. Jakmile hvězda spustí svojí termojadernou fůzi, materiál v blízkosti hvězdy je odvanut do vzdálenějších částí. Tam podlé mého ale proces může i nadále pokračovat.

Podával jsem zde i odkaz na nejnovější teorii, která tvrdí, že hvězdy a planetární systémy vznikají ve hvězdokupách, které se pak rozpadají. Pak na tvorbu planet mají vliv i termojaderné fůze a výbuchy od blízkých hvězd, které zhuští oblasti plynů a prachu, ze kterých pak vznikají méně hmotné hvězdy jako naše Slunce. ¨
Takže pokud je tato teorie správná, pak má vliv na tvorbu méně hmotných hvězd a planetárních soustav nejen termojaderné fůze hmotných hvězd ale dokonce i jejich výbuchy a jety.