Seeing

Artaban · #31

Asi už přidělávám práci moderátorům :-/ No ale k tomu seeingu ještě. Zjistit kvalitu seeingu dřív než se vytáhne velký kukr určitě jde menším průměrem. když tam špatný, tak ve velkým tuplem. Pak ta vlhkost, vítr atd. Člověk to už nějak odhadne co se bude dít. Jenže stejně se mě kolikrát stalo, že jsem teda hlavní dalekohled nevytáh a potom byla čistá a klidná obloha, dalekohled nevyntemperovanej, hodin už moc a na planetě zrovna něco zajímavého. Já to teda řeším tak, že jestli to vypadá na jasnou oblohu, a objekt je dost vysoko jako třeba zrovna Jupiter, tak nachystám velký dal. a průběžně to kontroluju. Často se pak stane, že seeing se trochu zlepší a něco vidět je. Je jasný, že né každy to tak může taky dělat. Vlastní zahrádka je velká výhoda.

Regulus · #32

Když není seeing na planety, tak okukuju DSO 8-)

Cztwerec · #33

vlhkostJak moc ovlivňuje vlhkost seeing? Jaké máš zkušenosti?

U mě to je takhle, bezvětří ok, ale někdy to pro dobrý seeing neznamená nic. Nejlepší jsem zažil několikrát, když byla dlouho nad našim územím oblast vysokého tlaku vzduchu, nebo po krátkých ale intenzivních deštích kdy se vyjasnilo a bylo bezvětří. Nejhorší bývá na hraně studené fronty. Takže takhle? Je to díky vlhkosti?

Artaban · #34

Cztwerec: Často je větší vlhkost lepší na seeing, než krásná průzračná zimní obloha. Pokaždý to ale neplatí. Třeba právě jako před pár dny. Asi záleží jak velká je oblast a jak vysoko je v mlze nebo oparu. Díku tomu asi vzniknou dvě hladiny o různé teplotě. Podobně jako v létě nad silnicí. Dole teplo a nahoře kosa. Čím větší bude rozdíl, tím víc se bude obraz klepat.
To jak píšeš,,po deštích a td. to určitě souhlasim.
Jinak záleží jestli pozorujem na horách, v nižině a kdo ví na čem ještě.

Cztwerec · #35

Zimní obloha, no ono to jde i naopak, zjistil jsem, když je déle opravdu pořádná kosa, tak se ty teploty asi "vyrovnají" no jen jako že dole nebude -X st. jako nahoře. Viz. můj Mars v zimě - vynikající podmínky, ale to je vlastně zase ta situace, oblast vysokého tlaku vzduchu - jasno delší dobu, několik dní za sebou... Odmysleme si profláknutý fakt špatně tepelně zaizolovaných domů které propouštějí do chladné noci teplý vzduch.

Při vysoké vlhkosti jsem zatím nezažil ani jednou dobrý seeing, natož při tolik vychvalovaném jemném oparu, Praha je asi zakletá, nebo jsem divnej já.

Po těch deštích - jednou jsem zažil situaci, kdy vždy pršelo jak z konve asi desetkrát za sebou v několika po sobě jdoucích asi dvacetiminutových intervalech, potom byl poměrně čerstvý vítr a nakonec vymeteno s bezvětřím. Tehdy jsem pozoroval pouze Megrezem a tak tmavou a "hlubokou" oblohu jsem dodnes na Prahu nezažil - zkrátka vzduch propraný tak dokonale, že jsem valil oči. Nejvíce to bylo patrné u M13 a večerní Venuše - obraz se ani nehnul a na DSO krásné detaily - po hodině bylo vše při starém, začala se nasouvat tlaková níže z východu a bylo po divadle.

Padl tu někde i názor o prvním výběžku horního masivu (jedná - li se o kopec, pahorek) vrstevnice té ze které pozorujeme, vznikají instability na jejím počátku v dolních vrstvách turbulentního "teplého" ovzduší a ten rozdíl je znát - pokud to jsou hory, nebo to alespoň není nížina. Na mé chatě, v podstatě pahorek za jehož výběžkem jsem právě já, pozoruji nad úrovní měst a teplého vzduchu vycházejícího z Řevnice a Dobřichovic. Těžko říct jak je to závislé i na poloze v daném terénu a dlouhodobé povaze vanoucích větrů, nebo vdušných proudů.

Nejvíce jsou ty části rozmazaného obrazu patrné na Měsíci - jedná část mázlá druhá ne. U snímání se dá potlačit, ale někdy je to až nad únosnou mez, v tomto je planetární snímání jednodušší. "Granule" neklidného obrazu je patrná v rámci kotoučku, někdy i průměrný seeing neznamená velké ztráty při snímání - prostě vidim, že nezaostřím, tak nefotím...

Na testování seeingu používám filtr B, pokud se neuklidní obraz v něm, nefotím.

Artaban · #36

Tak jsem vyndal refrák a juknu na Měsíc. Fouká trochu vítr, je po dešti a očekávám průměrný seeing asi 4/10 Měsíc je celkem nízko v triedru10x50 se ani nehne. Podle triedru bych hádal ale 6/10

Artaban · #37

Skoro jsem to trefil. Seeing byl na Měsíci ještě horší o stupeň a to 3/10 Byl ale hodně nízko. Použitelné zvětšení bylo asi 100x. Ale i Vega přímo nad hlavou pěkně blikala. Kolem 23hod. SELČ jsem kouk na Jupiter a seeing byl max. 4/10 Víc jak 165x nemělo cenu. Seeing tentokrát neměl žádné ani kraťoučké momenty zlepšení. Pozoroval jsem 20Km severně od Prahy.
Taky si dopředu odhadněte jaký bude seeing. Možná to pomůže ostaním seeing dopředu odhadovat, když tady bude víc zkušnností a z různých lokalit. Možná by to pak chtělo vlastní přehledné vlákno. Např. Jaký dnes bude seeing? Nebo tak nějak.

To Cztwerec: Já za větší vlhkosti taky nezažil supr seeing, ale dobrej, trochu lepší, to zase jó. Ta Praha může být trochu zakletá, proč né Přece jen to je velká plocha betonu a asfaltu a větší vlhkost tam může mít jiné důsledky pro seeing, než v přírodě. Jak to ale opravdu je??

Sasa3 · #38

Ja jsem pred pulnoci tady koukal na Jupitera v 80mm refracku. Od zvetseni 120x to uz nemelo smysl. Zkusil jsem si ale poprve podle Pickeringa odhadnou seeing a vyslo mi 6/10 - kolem gamma And jsem videl stabilne dobre definovane velke kusy prvniho difrakcniho krouzku. Ted me napadlo, ze tuhle hvezdu jsem nezvolil nejlip - byla mnohem vys nad obzorem nez Jupiter... Priste vyberu neco pobliz Jupitera.

No kazdopadne, kdyz tak nad tou metodou premyslim, tak si rikam ze v mensich pristrojich da vzdycky vyssi hodnotu, ne? U mensiho prumeru jsou difrakcni krouzky prece uhlove dal a jsou i sirsi. Takze je seeing pozmeni min nez u velkych dalekohledu. Jinak receno, samotne cislo charakterizujici seeing nema smysl, musi se k nemu jeste uvest prumer dalekohledu.

Artaban · #39

Ano průměr objektivu je důležitý vědět, protože v 80mm bude seeing lepší než v 250mm dalekohledu. Každý si pak udělá představu jak to asi bude vypadat v jeho dalekohledu. Čím horší seeing, tím míň detailů na planetě nebo Měsíci bude vidět. Taky bude horší kontrast. Kvalita seeingu by měla říkat, jak velké ( jak malé) podrobnosti na objektu jsou ještě vidět. Jestli seeing rozmazává detaily v průměru třeba 1,5'' nebo už 2,5'' a pod. Já někdy kouknu na těsné dvojhvězdy, ale stejně to není ono. Na Jupiteru je hodně odstínů a detailů co maj malej kontrast a nedá se přesně dopředu zjistit jak to bude vidět.
Pokud seeing rozmazává detaily třeba o rozměru 1,2'', tak v 80mm objektivu bude ještě celkem slušný seeing, protože 80mm objektiv se stejně pod 1,5'' nedostane. Můj větší refraktor má rozlišovací schopnost asi O,66''a to už chce dost dobrej seeing. Jenže ten má průměr jen 172mm. Co teprve 250, 300mm a větší dalekohledy? Nehledě na to, že větší průměry jsou háklivější na seeing díky většímu sloupci vzduchu.
To málem vypadá, že velké dalekohledy na pozorování planet ani nemaj cenu. Naštěstí lidské oko dokáže postřehnout i kraťoučká zlepšení seeingu. Jdu si dát mrkvičku

jbakos · #40

By ma zaujímalo či existuje web kde sa píše aké sú podmienky pre pozorovanie a hlavne seeing. Lebo sa teším že pekná obloha a keď pozerám do teleskopu tak všetko skáče a lieta hore dole a tak potom musím čakať na ďalší deň. V z hladom na to akú mam výbavu to je moc nepraktické sa trepať a potom prísť na to že sa nedá pozorovať. :'(

Slouceny dve podobna vlakna

Cassi

Lukina · #41

Tema seeing tu je nekolikrat. Existuji nejake predpovedi, nicmene jejich presnost a pouzitelnost je ponekud na nizke urovni.

Seeing se lisi misto od mista a cas od casu. Napriklad se muze rapidne zmenit v ramci jednoho pozorovani. I behem relativne kratkeho casoveho useku.

jbakos · #42

Budem si hádzať mincou asi najskôr vystrčím tažitko ( 76/300 ) s okna či mi bude skákať obraz ak nie tak pôjdem vonka. Horšie je že keď zájdem o 5 Km tak to nemusí byt to čo pred testom. No nič aspoň sa prejdem aj to je zdravé

#43

Z okna nic nepoznáš, tam to bude příšerné i když to jinde je OK. Unikající teplý vzduch z budovy udělá svoje.

jbakos · #44

Máš pravdu úplné som zabudol že tém horúci vzduch bude skresľovať obraz. Aspoň sa prejdem a nie sám keď už pôjdem.

Artaban · #45

To Sasa3: Pokračuju v tom to vlákně, abych vlákno o Jupiteru nezatěžoval debatou o seeingu.
To máš jistě pravdu, že menší průměr optiky hlásí lepší seeing, než optika většího průměrů. No ale co stím? Jistá možnost je hodnotit seeing podle toho, co je ještě na planetě vidět. Jenže jak to sjednotit, když každej má většinou jinej průměr. Zkušenej pozorovatel zná detaily viditelné např. na Jupiteru v 130mm průměru a i ve třeba 300mm průměru. Jenže to je málo kdo.
Když se podíváš na kresby Jupitera na ČSPP, tak zjistíš, že někdo udává často dobrý seeing ve větším dalekohledu a někdo naopak často horší seeing v menším dalekohledu. Je to přinejmenším divný. Nemyslím nemožný, ale trochu divný to asi je. Myslím, že díky různým průměrům optiky se to nevyřeší nikdy přesně.