Na pozemní pozorování bych si já osobně pořídil něco od meopty http://www.meopta.cz/index.php?id=172&lang=cz
Ale nechci radit, mě se prostě líbí.
Možná že MIZ by se už mohl podělit o zkušenosti s Hermesem
Zdravím všechny "profíky - amatéry!"
Přestože se nepovažuju za začátečníka, měl bych přesto několik dotazů, především na vlastníky Newtonů 150tek na paralaktický montáži a Newtonů 200vek - na Dobsonově mont.
Jaký máte celkový dojem z dalekohledu (komfort při pozorování, kvalita obrazu, focení...) a jak hodnotíte obraz planet a deep-sky objektů? Chtěl bych porovnat rozdíly mezi paralaktickým a Dobsonovým typem Newtona. Jde mi o objektivní, ale i o autentický dojmy, množství viděných detailů apod.
Někde jsem se totiž dočet, že stopadesátky se doporučujou začátečníkům (ehm - já sám vlastním 76tku). A to mě trochu podráždilo, protože já sám bych rád od vás slyšel výhody 150tek oproti Dobsonu dvoustovce (kromě jednoznačně jednodušší pointaci při focení).
Díky za vaše odpověďi. Byl bych moc rád, kdybych se od vás dozvěděl co nejvíc, neb váhám mezi těmito dvěma typy.
Tomek, ja vlastnim dobson 250 ktory sa nelisi(co sa tyka dosahu) az tak vyrazne od 200ky. Moj osobny nazor, ak chces dalekohlad vylucne pre vizualne pozorovanie dobson 200 nieje zla volba. Ak chces pozorovat DSO tak 200ka je taky rozumny zaklad, tym netvrdim ze 150ka nieje dobra, ale mal som moznos porovnat DSO v 150ke a v 200ke a rozdiel bol znatelny a aj tak som sa nakoniec rozhodol az pre 250ku a nelutujem Jednoducho vecsi priemer, viac uvidis, to je jasne. Otazka je naco chces dalekohlad pouzivat... Co sa tyka komfotru pri pozorovani je to bez problemov, trochu cviku a jeto (nieje problem udrzat objekt aj pri 200x a viac).Kvalita obrazu, je myslim slusna moj Sky-Watcher je vyrobeny v Cine a je to OK.A co sa tyka fotenie a dobson, tak maximalne pri troche sikovnosti, mesiac, slnko a planety, to je asi jasne...
Ahoj Miso
trieder 10x50, lidlskop 70/700, ED 80/600 black diamond, Newton 254/1200, EQ6 synscan, Canon 450D, 1000Dmod...
Tomek napsal: Chtěl bych porovnat rozdíly mezi paralaktickým a Dobsonovým typem Newtona. Jde mi o objektivní, ale i o autentický dojmy, množství viděných detailů apod.
Někde jsem se totiž dočet, že stopadesátky se doporučujou začátečníkům (ehm - já sám vlastním 76tku). A to mě trochu podráždilo, protože já sám bych rád od vás slyšel výhody 150tek oproti Dobsonu dvoustovce (kromě jednoznačně jednodušší pointaci při focení).
Tomek
Tomku, mám Newton 150/750 na paralaktice a jsem s ním spokojen. Měl jsem dalekohled s sebou i na setkání v Jizerkách, ale jen tu noc kdy se nedalo pozorovat Není problém domluvit pozorování, třeba s Cassim v Hodkovicích, aby sis ho vyzkoušel.
150ka na paralaktice ma jedinou (ale zato vyznamnou) vyhodu - motorovy pohon a z toho plynouci komfort. Zkratka se muzes posadit, zatajit dech a snazit se vyzdimat z dalekohledu maximum aniz by ses rozptyloval hybanim s dalekohledem. Pokud treba kreslis, tak je to velmi znat. Navic, pokud mas u sebe nejakou verejnost, je motoricke sledovani objektu temer nezbytne (a take je dulezite, ze ti dalekohled po neopatrnem stouchanci neodjede pres pul oblohy). Ve vsem ostatnim je vetsi dobson lepsi.
Jeste doplnim, ze je dulezite, aby ta montaz byla dostatecne dimenzovana, jinak se veskere vyhody ztraci.
Tomek napsal:
Jaký máte celkový dojem z dalekohledu (komfort při pozorování, kvalita obrazu, focení...) a jak hodnotíte obraz planet a deep-sky objektů? Chtěl bych porovnat rozdíly mezi paralaktickým a Dobsonovým typem Newtona. Jde mi o objektivní, ale i o autentický dojmy, množství viděných detailů apod.
Tomek
Jednou už jsem psal někde asi tohle : mám dalekohledy obou typů (dělaný Newton 150/890 na dělané paralaktické montáži /bohužel jen ruční pohon/ a Dobson 250/1500 (Drbohlav). Hodnotit klady a zápory obou sestav je trochu dilema. Paralaktika je určitě pohodlnější pro pozorování Měsíce a planet. Také pokud se chce podívat více lidí je to jednodušší. Pokud hledám nějaký objekt jen podle souřadnic, tam je paralaktika také asi ve výhodě. (i když dnes Dobsony umí i tohle) Ovšem při hledání "zametáním" oblohy je manipulace s Dobsonem taková více intuitivní. (něco jako točení volantem u auta) Dobré je také, že u Dobsona je okulár pořád prakticky ve stejné poloze (u paralaktiky je časté různé "omotávání " kolem tubusu) Samozřejmě větší průměr ukáže víc ale rozdíl mezi 150 a 200 si musí asi každý vyzkoušet sám, co je pro někoho diametrální rozdíl obrazu, může být pro jiného trochu zklamáním.