Stavěl jsem hvězdárnu, domeček

[ms]

http://astroms.rajce.idnes.cz/POZOROVATELNA#
Stručný pokec je pri fotkách

[Karell]

Z mého naprosto laického pohledu moc pěkné, jen by mě zajímalo, jestli se, především v letních měsících, neprojeví krytina střechy svým vlivem na seeing. Plánuji v dohledné době také nějaké změny v tomto směru a po poradě nechám střechu plechem pokrytou.

[Homer]

To je takový Hamr vysunutý z pod střechy do prostoru . Seeing bude ovlivněn jak střešním plášťem, tak i hmotou domu, zvlášť pokud není dům zateplený ( krom řady dalších vlivů ). Na druhou stranu je asi lepší být výš než níž, kde sálá i okolní terén. Ideální bude asi kombinace kopule a terasy s výhledem - pokud to ovšem jde.

[ms]

Mal som trochu obavy z tej strechy ale není problém. je to keramická krytina a odvetraná strecha- pod krytinou není nič. Mám tam teplomer s exteriérovým čidlom strčeným medzi tašky. Aj v lete po západe slnka strecha vychladne rýchlo a kým je tma tak má teplotu okolia. Fotil som aj nad strechou a kontroloval FWHM ale není rozdiel - nad obzorom môže byť napr. 4", a od výšky 30° 2,5" v každom smere aj nad strechou.
Určite by sa to chovalo inak keby pod strechou bola vrstva tepelnej izolácie.

[Homer]

Izolované střešní pláště mají rovněž odvětrávací vrstvu, nicméně čím víc kg materiálu na m2 střechy, tím víc pojmutého a vyzářeného tepla, plech bude proto lepší, ale pokud ani tašky nevadí, pak není co řešit.

[ms]

Používal som 35cm dobsona najprv vo výške asi 8m v kupole, potom na teréne, potom na tejto streche 4m vysoko. Jeho výkon bol jednoznačne daný seeingom atmosféry. Už ho tam nemám, lebo ma prestal baviť ten večný seeingový stres, okrem iného.
Pozitívna skúsenosť z tejto pozorovateľne: jednoducho prikrytý a dobre odvetraný priestor robí veľmi dobrú službu. Videl som aj prípad utesnenej a zaizolovanej pozorovateľne s malou výmenou vzduchu, a jej problémy s akumuláciou a prehriatym interiérom. Som rád že som sa vydal práve touto cestou.

[Homer]

S tím se dá jen souhlasit. Větrat a větrat,nikoliv utěsňovat... A to i kvůli přebytečné vlhkosti a tedy hrozbě plísní. Odvětrávat kopuli není problém, ale musí se na to myslet.

[Cztwerec]

Chtěl bych se zde zeptat fundovaných diskutujících. Přemýšlím o stavbě vyrovnané plošiny - základu o "nadzemní" výšce cca. 50 - 80 cm a rozměrech 150 x 250 cm pro novou pozorovatelnu.

Pozemek je mírně svažitý a předpokládám že i po srovnání bude potřeba odvodnění a drenáž.

Jakým způsobem se dá taková plošina vytvořit? Ztraceným bedněním? Je pro takový základ nutná folie i se zmíněnou drenáží? Jak zabezpečit vše proti sesuvu? A jaký beton použít pro výplň?

Za jakoukoliv odpověď budu opravdu rád.

[Snejks]

Po nějaké době zdravím a hned mám pár dotazů a témat. První dotaz je ohledně řešení nějakého jištění observatoře před úderem blesku, tedy spíš přepětím ze sítě nebo kdyby to prásklo někde poblíž.
Je jasné, že přímý zásah se postará o dílo zkázy, ale co špičky ze sítě? Pořídil jsem jen přepěťovou ochranu (ne zásuvkovou klasiku jako jeden transil např. ;D ) Ideální je automatické odpojení observatoře od sítě v případě blížící se bouřky - ale otázka je jak... Relé to neřeší. Součástí meteostanice je i detektor blesků na >30 km, takže se při určité frekvenci blesků systém odpojí od sítě, tedy resp. může se odpojit a přejít na nap. z akumulátorů. Rozhodl jsem se předběžně nejen z tohoto důvodu napájet observatoř i nezávisle z akumulátorů dobíjené amorf. solárnímy panely- mělo by to vše šlapat autonomně a nároky jsou minimální kromě napájení pohonu střechy a nebo např. chlazení kamery atd... Ale co kdyby došlo k výpadku proudu a střecha by zrovna byla otevřená a v obci by spadl i Internet. Takže se to samo zavře a odstaví a pojede z aku. Myslím si, že je třeba počítat se vším. Takže otázka je jakej je poměr cena / výhody / nevýhody. Automatizace má zanedbatelné nároky ohledně napájení v řádech mA, takže se nebojím, že bych se na ně nedostal přes telnet po obnovení nap. Zkoušel tu už někdo napájet observatoř ze soláru nebo je to zbytečnost? Samozřejmě další věc je zimní provoz, ale to je jiná kapitola už kvůli teplotě aku a kapacitě...a pak ometání sněhu ze střechy apod.. Vzdálená observatoř prostě musí mít zálohy.

Další věc je, že na té své observatoři jsem původně měl pojezdy z "U" profilu a těžkotonážních koleček a po zimě jsem je okamžitě vyměnil za kovová kolečka s V drážkou a "U" profil vyměnil za "V" profil a dal naopak. Kolečka byla tvrdá a valivý odpor malý, ale v drážce byly malé vůle a to boční tření to mírně komplikovalo a v zimě se to nedalo otevřít, jen to slisovalo sníh na led a hotovo, musel jsem se zapřít o stěnu. Další věc je, že v profilu se držel bordel ze stromu (který už je pryč) a voda. Životní chyba, ale napravena . Střechu jsem opatrně zvedl z každé strany 2 hevery a vyměnil to a rozdíl je jasný. Střecha má kolem 350 kg, možná o něco málo více, ale jde s ní pěkně pohnout. Už mám koupený pohon co by to měl bez problému utáhnout. O víkendu jsem dodělal izolaci minerální vlnou s Al folií, kterou jsem položil směrem ven aby odrážela IR záření a zevnitř schoval za parozábranu - ta je tam jen kvůli prachu z min. vlny. Od desky jsem nechal mezeru aby to dýchalo. Zespoda jsem připevnil palubky...

No a další věc je akumulace tepla ve dne stěnami z pórobetonu a zatím se to zdá být dobrá volba, teplota rychle večer klesá, ale budu to příště měřit pro jistotu znovu. Otázka je jak musí být velký rozdíl aby sálání ničilo seeing - má někdo zkušenost nebo tuší? Bet. věnec je ve stínu, takže toho moc nepobere během dne. Praxe ukáže. Pokud tam ale v budoucnu bude kopule, tak se stejně komínovéu efektu nevyhnu. ::)

[Bill]

Já tomu nerozumím. Máš tam přípojku 230V nebo ne? Pokud ano, tak bych asi pořídil klasickou UPS na uzavření střechy v případě výpadku napájení. Nebo to je v místě, kde elektřina vypadává často a nedá se tam třeba v zimě dostat?

Ale i solární panel a kopuli musíš přece omést ...
Navíc - když se bojíš bořky, tak bez těch panelů a složitého napájení to bude určitě odolnější.


Přepěťovka - dělá se vícestupňová ochrana, jedna přepěťovka to moc neřeší. Ale asi lepší něco, než nic. Ono i jeden větší transil + rychlá pojistka může něco zachránit.

Odpojení napájení - nemyslím si, že by relé nebo stykač problém neřešil. Musíš samozřejmě odpojit oba póly, nesmíš odpojit ochranný vodič. Ale napájení by mělo být plovoucí, takže přepětí na prvcích moc nehrozí - jediný problém může být s počítačem. Ale jedno uzemnění moc nevadí, dobré by bylo aby kabeláž neměla zbytečně velkou plochu.

Detekce blesků - já bych v každém případě uzavřel kopuli a vypnul. Bouřky v noci moc nebývají, typicky bývají spíše odpoledne. Navíc pravděpodobně bude brzo zataženo.

[Snejks]

Asi tam dám vícestupňovou a bude pokoj. Koncepce napájení je 12V, ale natáhnout 230V není problém, jen se mi to nechce kopat. Sníh ze střechy z velké plochy sjel většinou sám, je to nové, tak to klouže a amorfní by to mohl dobíjet, ale v těch mrazech...no byl by to pokus omyl, to je fakt ;D U těch relé jsem si nebyl jist jak moc efektivně to vzdálí kontakty aby nepřeskočil výboj, ale v kombinaci s bleskojistkami a dalšími jistícími prvky by to snad přežilo bez úhony. Profesionální observatoře se natvrdo vypínají v období monzunů a bouřek. Takže totální odpojení řešit stykačem a bleskojistkami nebo transily a záložní napájení trakční aku nebo UPS.

[Bill]

Známí mají retranslaci bez napájení ze sítě na místě, na které chodím fotit. Na napájení používají kombinaci solární panely + maličkou větrnou elektrárnu a to nabíjí 2 aku 150Ah. I tak občas dovezou elektrocentrálu a přetaví benzín na elektřinu. Ale je fakt, že tam je konstatní odběr - sice není velký, ale pořád. Ono v zimě těch nocí, kdy se dá fotit moc nebývá, takže pokud je elektřína daleko nebo by se musela platit přípojka - za pokus by to asi stálo.

záložní napájení trakční aku nebo UPS.
                   Pokud by tě někdy napadlo vzít UPS a připojit k ní velkou baterku, tak pozor - některé UPS při malém odběru po nějaké době vypnou i když baterie nejsou ani zdaleka vybité. Nějaké levnější APC to dělaly po cca 30 minutách

[Snejks]

Přípojka není problém, ale problém je v tom, že to není lokálně vzdálená observatoř, ale opravdu vzdálená obs. řízená automaticky a odkudkoliv na světě / autonomní, resp. přes 100km daleko a je tu určitý nárok na bezobslužnost a kdyby se něco pokazilo, tak jet honem přes 100 km nebo otravovat jiný lidi se mi nechce ;D. Základní systém, pokud nepočítám napájení pohonu a vyhřívání optiky a ventilátor..., potřebuje pro svůj běh a autodiagnostiku kolem 100mA až 500mA max. vč. wifi modulů. Pokud začnou spínat relé, tak to naskočí, ale to jsou opravdu minimální nároky. Takový pohotovostní režim. Akumulátor by se držel nabitý přes nabíječku přes síť, teoreticky by šlo panely vynechat. Když se to tak veme, tak se to vlastně finančně nevrátí. Ale jako pokus by to bylo pěkný.

[re]

Po delší době jsem se konečně začal realizovat stavbu nové hvězdárničky, info o plánech a stavbě dám později. Nyní bych měl dotaz, ohledně kotvících šroubů pro montáž. U stávající hvězdárničky jsem to řešil tak, že jsem šrouby (M30) pro ustavení montáže na pilíř instaloval při betonování pilíře. Nyní mě kdosi radí, udělat pilíř a následně šrouby instalovat na chemickou kotvu. Neznám moc parametry chemických kotev, jsem spíše přívržencem instalace do betonu, přesto se ptám, bylo by to hlediska pevnosti možné? Byla by snazší instalace ...

[Matej]

V dnešnej dobe sa na chemické kotvy stavajú tie obrie billboardy. Ja som na dve M16-ky uchytil záchod a udrží aj mňa, 130kg ;D Keď to tam raz dáš, bude sa to dať už len vysekať aj s betónom.