Stavěl jsem hvězdárnu, domeček

[Habl]

Jen mám dotaz, jelikož nejsem stavař ani architekt. Jsem odkázán na mírně svažitý terén, takže otázka zní: jak co nejvíce eliminovat sesuv a pohyb základů? Materiál, provedení, odvodnění???  
V mírně svažitém terénu i u jílové vrstvy cca do 15° k sesuvům nedochází ani při nízké hladině spodní vody... Jde jen o případné sednutí oddilatovaného základu pod dalekohled...  Mírného sednutí  se nemusíš obávat... Posouzení stavu je vždy individuální... Nezámrzná hloubka pro základy v rostlém neb písčitém terénu se pohybuje kolem 140 cm...
Pro zděnné objekty se do základů používá beton... pro dřevostavbu se může zakládat na patkách...
Viz již dost bylo napsáno u konkrétních postavených pozorovatelen...
Habl  

[Cztwerec]

Já vím, jenže v tomhle vlákně je docela těžké hledat, když spousta odkazů je již nefunkční.

Jde o to že vedlejší altán se mírně sesouvá a jeho betonová podezdívka má praskliny. O přesnou geometrii mi úplně nejde, vzhledem ke konstukci ovšem o zachování přibližné roviny ano.

Na sloup jsem vykopal jámu vylitou betonem s armaturou na kterou půjde samotný sloupek, který budu opět vylévat. Jak se bude chovat i tato část to nevím, potřebuji doladit i eleveci jednotlivých dílů, abych měl i přesně ustaveno.

P.S.: děkuji za radu, něco málo jsem o těch patkách našel.

[Habl]

A při tom výkopu zeminy základu jsi narazil na jaké složení a do jaké hloubky jsi kopal... Máš ponětí jaké je podloží pod altánem a jak je založen... jak hluboko je hladina spodní vody... Zkus se zeptat sousedů, kteří zde též stavěli... Nezámrzná hloubka je u nás v podstatě danná...
Co je podle tebe mírně svažitý terén... Bude to dřevostavba?

Habl

[Cztwerec]

Ona ta spodni voda je hluboko,naproti nam pestuji bylinky,na coz je pro farmu k zavlazovani pouzito dost vody,ale zato my to mame s vodou spatne,ta hladina je tedy kvuli odcerpavani pomerne hluboko.

Pri kopani jsme narazili na pomerne konzistentni hlinu, zadne pisky spise kameni,ale i tak, pokusim se zacit od bodu 0 a odpovedet si na vsechny tyto otazky,pak se ozvu.

Zkusim se poptat mistnich a zkouknout i mapy.

Ta svazitost je rekl bych v toleranci tech 15 procent, ale musel bych merit.

Ano bude to drevostavba.

[Homer]

- Srovnat terén v dostatečném půdorysu tak, aby bylo možno okolí
stavby upravit (vysvahovat ) pro odtok přebytečné vody a zajistit
úklid sněhu
- není od věci okolo uložit drenáž a odvést ji po svahu pod stavbu
( drenážní hadici uložit do štěrku či praného kačírku a obalit geotextilií)
- stavbu uložit na bet. pásy nebo patky dle lokality min. 80 cm hluboko.
Na základovou spáru cca 10 cm ( lze i víc ) štěrkopísku

Sice nevím, proč vedlejší altán vykazuje poruchy, ale asi bych se v tom případě klonil pro použití základových pasů jako kompaktního založení - když tam bude uložena i nějaká vodorovná výztuž obdobně jako ve ztužujícím věnci, bude to ještě lepší...

[stana]

Nejde mi nevzpomenout na slova profesora, že zeminy a horniny nejsou jak ocel či beton...
/Myšleno tak, že modul pružnosti, pevnost v tlaku/tahu apod./ Holt "hlína" se chová tři-sta způsoby, od pohody v základech po průůser a tekoucí svah i s domkama... :-[

[Axamith]

Dovolím si oponovat Homerovi ve způsobu provedení drenáže. Drenážní hadici ano, kačírek ano, nopová fólie ano, ale obalit drenážní hadici geotextilií NE. Sice to někteří výrobci doporučují ( nebo kokosovou rohož ), ale na radu projektanta jsem to na domě neudělal a jsem rád. Velmi rádo se to zanáší. Naopak jsem na každém rohu vyvedl revizní čachtu z HT trubek, na které jsem nasadil odvětrávací komínek ( viz. foto ). Než jsem nasadil komínky, měl jsem je zaslepené víčkem, divil jsem se, co vlhkosti se pár dnů vysráželo. Výhoda těchto šachet je v tom, že pokud dojde k zanesení drenáže, lze je proudem vody vypláchnout. A díky rozdílu atm. tlaku je v drenáži neustále průvan, který vlhkost odvádí. Konce drenáže jsem svedl do trativodu a po velkých deštích nebo jarním tání je v něm několik desítek litrů vody. Dříve vlhké sklepy jsou teď jak poušť.

[Duk]

To Axamith:

Homér ti neradí zabalit drenážní trubku do geotextílie, ale...obsypanou trubku štěrkem zabalit do geotextíie, a v tom je velký a podstatný rozdíl.
Zabrání to tomu, že se ti časem nezanese štěrk a následně i hadice.

Praxe je taková, že se rozvine geotextíie, nanese štěrk, hadice a celé se to geotextílií překryje a třeba ještě sponkovačkou prošije. Takto by měla správně fungovat gravitační drenáž.

[Homer]

Ano, Duk rozvedl to, co jsem měl na mysli - díky.
Revizní šachtičky v drenáži jsou dobrý nápad, nicméně jsou pro řešení následku a primární je odstraňovat především příčiny.
Ergo kladívko použít praný kačírek bez jemných frakcí ( nebo dražší drcený štěrk ) a k hadici nepustit jemné frakce z okolí - tedy celé těleso obalit, jak bylo uvedeno.

Ale především - dobře udělaná drenáž odvede přebytek povrchových vod, tedy prvotní úkol je mít osazeny okapové žlaby, odhrnovat sníh, v případě svahu mít kolem vyspádovaný terén a minimalizovat tak množství vody, která může vsakovat kolem stavby.
Jiná věc je výška hladiny spodní vody, tam může pomoci i nově zřízená blízká vlastní či sousedova studna, ze které se pravidelně čerpe voda.

A díky rozdílu atm. tlaku je v drenáži neustále průvan, který vlhkost odvádí.Tady bych tak optimistický nebyl - bez nuceného větrání, které by ale mělo smysl spíše v případě zvýšeného rizika radonu a v drenážích zhotovených pod celým půdorysem stavby, tam neustálý průvan určitě není.

[Axamith]

Odvodnění staveb je docela věda, raději se nebudu pouštět do diskuzí, ve kterých jako stavař-amatér se skutečným odborníkem neobstojím  :). V každém případě je jasné, že pokud se v blízkosti stavby nachází zdroj vody/vlhkosti, je potřeba to řešit izolací nebo odvodněním. U kvalitní drenáže je podmínkou použít zmiňovaný praný štěrk nebo říční kámen, aby se drobnými nečistotami nezanášela. Já ty revizní komínky nepoužil pouze jako přístupové body pro případné čištění, ale hlavně pro odvětrání vlhkosti. Drenáž mám v délce téměř 50 m a vlhkost musí někudy odvětrat, nespoléhám na odvod většího množství vody do trativodu. S tím průvanem to funguje, to je prostě fyzika. Nebude tam fučák jako na Sněžce, ale jistý ( malý ) pohyb vzduchu tam bude. Proč se např. garáže odvětrávají umístěním dvou větracích otvorů nahoře a dole? Bylo zajímavé sledovat v zimě, jak na výdechu komínků zamrzala odvětraná voda od základů ( foto nemám ), jinak než pohybem vzduchu se tam nedostala, nebo mě alespoň jiný důvod nenapadá. Závěr : při stavbě hvězdárny/domečku izolovat základy a v případě potřeby vybudovat drenáž pro odvod vody,  jak jednoduché a tolik psaní kolem .

[Homer]

Ano, je pravda, že vlhký vzduch je lehčí než vzduch suchý a k jistému pohybu vzduchu v drenáži může docházet, jen se zdráhám to nazvat průvanem .  Do hry vstupují během roku i další faktory.
Nicméně, pokud je hlavním úkolem odvětrání základů, je řešením zajištění dobře dimenzovaného odvětrávaného průřezu ( např. obvodový kopaný kanál ) tak, aby byl transport vlhkosti dostatečně masivní. Nejsem si jit, že to v případě základů zajistí cca 100 mm drenážní hadice. U ní bude hlavní přínos především odvod přebytečné vody od základů.

Edit: Větrání garáží je trochu jiná záležitost...

[Ondra.P]

Dneska jsem slavnostne posadil montaz na sloup, cimz je pozorovatelna definitivne pripavena k pouziti, takze muze zacit konecne prset


Zbyva pridelat okapy, kryci listy z boku strechy a jeste chci kolem domku polozit betonove dlazdice.
Fuky kolem strechy jsou nakonec v rozmezi 1-3mm, takze si myslim, ze neni co resit.
Na jare pak jeste dostane bouda finalni nater a nejakou tu izolaci strechy atp. podle potreby.

Kazdopadne chci podekovat RKalovi a deavimu za cenne rady a fotodokumentaci.

Moje snimky z prubehu stavby jso pripadne zde:
https://picasaweb.google.com/1166684048 ... orovatelny

[hvrož]

Gratuluji a užij si ji.

[hamr]

Připojuju se ke gratulaci, ať slouží .

[Habl]

Též gratuluji k již 11 tému pozorovacímu domečku v tomto vlákně a přeji mnoho jasných nocí u dalekohledu.

Habl