To Algol77:
Na začátku jsem napsal, že neuvažuji řešení ve zvodněné vrstvě - to je pak něco jiného. Tak ať Brat kopne do země a pak se ozve. Odpadne dětinské trumfování, kdo je větší machr zde na AF
Standardní situace vylučuje pohyb patky a pokud opravdu chcete řešit založení pilíře pro jeden dalekohlídek za pomoci úvah tohoto typu, pak doporučuji to vzít zgruntu a začít od mechaniky zemin zadáním průzkumu základových podmínek specializované firmě. Dále mohu doporučit hydrogeologický průzkum a průzlimný jádrový vrt. Z betonu použitého pro patku bude nutno odebtat vzorky a podrobit je krychelné zkoušce pevnosti, a dalších mechanicko-fyzikálních vlastností. Taky bude dobré nechat do vhodného stupně zkorodovat armaturu, aby byla zajištěna součinnost betonu s ocelí. To potom opět ověři nejlépe autorizovanou laboratoří. Jistě bude potřeba provádět zkoušky kvality hutnění a vzorků kameniva. Pokud budete chtít, nyvrhnu Vám další detaily, na které je třeba myslet. Závěrem doporučuji nechat to vše rozpočtáři zkalkulovat a potom KONEČNĚ vystřézlivět ;D
Nevím kdo popsal vynesení základu třením o stěny, ale já jsem to nebyl. Popisuji dokola jednoduchou náhradu betonu za levnější kamenivo a to definovaným způsobem.
No a až budete jednou někdo stavět kozí chlívek, nezapomeňte začít u studie, potom nechte zhotovit dokumentaci, spočítejte statiku, nezapomeňte na architekta a urbanistu...Potom nakupte hoblované řezivo nejlépe z tropického dřeva ( kvůki životnosti ), pokryjte to mědí a závěrem dejte zákazníkovi fakturu. ;D ;D ;D Všechny stavitele zdraví Homer
Já jsem teda zatím stavěl jen ten " kozí chlívek " a vše kolem "stavařů " beru z rezervou a selským rozumem. ( největší koncentrace stavařských chyb se vyskytuje na budově stavební fakulty ČVUT )
Původně jsem se této diskuze ani nechtěl účastnit.
Ale teorie o posuvu zemských desek Pohyb bloku je nesmysl - je obsypaný dokola rostlou zaminou, je integrální součástí terénu, proč by měl cestovat? Ledažeby se v místě vyskytovala samostatná deska a pohybovala se kontinentálním driftem ( to by se starý Wegener divil ) .je trochu humorná. Autor sice mohl postavit celý babylon, ale tady je vidět, že stavěl pouze na rovinách a ne na svahu nebo v horách, kde může celý povrh pozvolna klouzat dolů . Ne sesuv po dešti, jen pomalu pravidelně o pár milimetrů, ale trvale se sunout dolů. Velmi názorně je to vidět například v Oparenském údolí na východním svahu pod zříceninou Oparno, kde jsou všechny stromy na celém svahu nakloněny o cca 10° směrem z kopce,
na turistické stezce na to upozorňuje velký bilbord a fundovaně to vysvětluje i po geologické stránce ( na to nemám paměť ). Ale viděl jsem to na vlastní oči ( a kdo se dojde podívat uvidí to též ) a proto rady, že se podloží nehne, ve mně nevzbuzují důvěru.
A stačí se podívat na bratovi www stránky a onen altán ve svahu je. Nemám žádné stavařské vzdělání ale jako selsky uvažující člověk bych se snažil dostat se základem co nejhlouběji pokud možno až na skálu . Horní polovinu základu bych kopal širší a vlastní základ vyšaloval. Po odstranění bednění tuto spáru mezi zeminou a horní polovinou základu vysypal štěrkem.
Tím a) zamezím přenosu vybrací z okolí základu na samotný základ a
za b) pokud popojede svah trochu dolů bude základ v tom štěrku plavat, jinak řečeno šťerk ho obteče a sestupující masa zeminy se do něj neopře plnou silou.
P.S. BEZ OHLEDU NA TO JAK BY BYL DĚLANÝ ZÁKLADDOPLNĚNO6.1.2007
vlastní sloup pod montáž bych osobně vyzdil z cihel, protože zase to utlumí část vybrací a připadá mi to snažší! To včetně dopravy a přípravy malty oproti množství namíchaneho betonu v ruce.
A taky mám radši zděné domy než šalované betonová bunkry.
To 3J ?
Hmmm. Kauzalita nás učí něco o příčině a následku. Než eliminovat následek sáhodlouhými rozbory a návraty ke zdění z cihel s tím, že příčina trvá, bych snad zkusil odstranit tu příčinu. Ta spočívá v tom, že stačí svah hrozící sesuve, poněkud odkopat a vhodněji vysvahovat. Opravdu mne nenapadlo, že ta teoretická debata je kvůli této banalitě. K tomu není potřeba zkušenosti ze stavby Babylonu a drbání se usilovně levou rukou za pravým uchem ;D Když se budeme držet každý svého kopyta, možná se i domluvíme ;D Homer
To Homer: pán je vidím dnes nějaký dotýkavý ;D Cílové místo je na svahu, vycházím z předpokladu, že majitel právě za cenu ušetření peněz se nepustí do svahování a terénních úprav (nevím nic o přísupu aspoň UNC, aby to nemuseli kopat 4U - víme co to je, ne? ;D) Tudíž je tu, jak píše 3J, předpoklad vyplavení podloží. Poznámka o odporu stěn monolitu k zemině je poznámka k Medvědovi, který tvrdí, že bez spodního podepření se ten blok udrží jenom třením o zeminu...tvůj princip založení jsem zcela správně pochopil a nepolemizuji s tím, kromě snad mocnosti té vrstvy...no a koncové invektivy a pokusy o snad nějaké zesměšnění, pokud je míněno na mě, nějak nepobírám...ale holt každý svého štěstí strůjcem a někdo staví kozí chlívky z IPÉ dřeva (víme? ;D) a někdo z cihel:-)) A abych nebyl zase kamenovám, že si tu dokazuji, jaký jsem king, končím tuto diskuzi jednou provždy a je mi celkem jedno, jestli to brat vyzdí z vepřáků na prasečí hnůj... ;D ;D ;D Moje články o založení jsou motivovány pouze osobní zkušeností ze své (svěřené) hvězdárny, kde tento problém nebyl podchycen a následky jsou obecně viditelné, takže tímto se všem omlouvám za nepřínosný příspěvek... ;D
Vybavení: Newton 240/1200+refraktor 110/1600 na paralaktice z dob krále klacka, Dobson 200/1200, 1 x Watec 902H2 Ultimate, 1 x VE 6047, 7 x KPF 131 HR...a spacáky s terénní plechovkou Peugeot 405
zkusím to říci polopatičtěji, aby to pochopili i ti co to potřebují vysvětlit polopaticky
NEMĚL JSEM NA MYSLI SESUV PŮDY V DŮSLEDKU TŘEBA DEŠŤĚ NA 3 M2
MÁM NA MYSLI POMALÝ POHYB ZEMINY V CÉLE OPAKUJI V CELÉ
ŠÍŘCE A DÉLCE SVAHU V KONSTANTNÍ RYCHLOSTI NĚKOLIK mm AŽ cm ZA ROK.
tedy několik stovek metrů čtverečních. To by CHKO Brata pěkně hnalo kdyby to odkopal .
Ale tím nechci říct ,že mu ten kopec bude taky ujíždět. Jen říkám, že to občas zkutečně ujíždí a nejedná se o drift zemských desek todle chápal i starý Wegener.
Jakékoliv, posouvání svahu byt o cm ročne, můžeme přeci zanedbat !, hlavní je aby se pílíř nepohyboval vzhledem k jeho kolmému směru (nenahláněl). A i kdyby se naklonil, tak pokud budu mít hlavu montáže upevněnou např na 3 šroubech, tak naklonění vždy eliminuju.
A druhou věcí je aby pilíř byl dost těžký a měl velkou tuhost, aby se nepřenášelo kmitání ze zeme a nepusobily na nej momenty pracujici montáže. Podle me krychle 0,75 - 1m3 betonu s armarutou v zemi a k tomu přištoubovana trubka prum okolo 10cm delce 1m (vyplnená betonem) v urovni zeme MUSÍ splnit všechny požadavky.
::) jinak tohle je už na samostatné téma "Jak postavit piliř"
To Algol77: Souhlasím s ukončením diskuze. Debata hluchých nemá smysl. Když už navrhnu jednoduché odkopání části zeminy jako eliminaci případného ujetí svahu, přijde argumentace o ušetření na odkopání zeminy. Odkopat několik kubíků po úsilí vynaloženém na stavbu domečku mi přijde žertovná, když se toto "ušetření" má nahradit vynaložením dalších prostředků na eliminaci toho. co tahle !úspora" způsobí, víme? ;D
Navíc, když tato "úspora" vede k cimrmanovským úvahám, jak toto kvazinebezpečí eliminovat. Když nebylo potřeba 4U dříve, předpokládám, že nebudou potřeba ani na tohle. Ušetřit na jednom s tím, že připlatím na druhém mi připomíná slavné Šimkovo a Grossmannovo " Nechci slevu zadarmo" ;D Homer
Algol77 napsal: to MilAN: sloup se pohne v každém případě, dotvarování základové spáry se děje vždy, jde o to, aby se to nedělo trvale a různě pro jednotlivé rohy pilíře, to by pak znamenalo problém, i kdyby nahoře bylo bůhvíjaké ustanovení... ;D
...To, že se sloup hne, je velmi pravděpodobné .A je jedno, jak se sloup nakloní nebo propadne.Hlavou montáže jde vyrovnat rozdíly odhadem do 15 stupňů, takže předpokládám, že to ustavím vždy bez jakékoliv úpravy.
.................
P.S. Mohl bys trochu šetřit těmi smajlíky, nedá se pochopit jestli si děláš legraci ze sebe nebo z toho druhého
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Ano, též certifikáty a potvrzení o shodě na všechny použité výrobky, hmoty atd., atd....
No, pokusím se shrnout své řešení bratova pilíře.
Vyjmout prostřední dlaždici a vykopat jámu průměru 40-50cm hlubokou 80-100cm.
Jámu vyplnit betonem přiměreně prokládaným místně dostupným kamenivem.
Do betonu vložit tři závitové tyče průměr 25-30mm na ně upevnit desku se sloupem. Z tyčí lze vyrobit polotovar a vložit je tak všechny najednou, aby byla dodržena jejich vzdálenost a usnadněno usazení do betonu. Nechat čučet ven na dvě matky a tlouštku desky + nějaký štelovací prostor. Nahoře, nad terénem do úrovně dlaždic, udělat jednoduché bednění z prken, po jejichž vyjmutí zůstane mezera dostatečná pro oddělení dlaždic případně betonové podlahy od bloku. Hádám, že rota vojáků, kolem pochodovat nebude. Na šrouby připevnit sloup a dalekohled. Nekomplikované, jednoduché, zcela dostačující.
Kopat dalšího půl metru a vyplňovat jej kamenem, jak navrhuje brat v bodu 2, není v tomto případě účelné.
Jestliže bude blok v horní části sevřen zmrzlou zeminou, bude, vzhledem k jeho minimálnímu zatížení - prakticky jen vlastní hmotnost s touto zeminou i putovat, asi tak jako velký balvan.
Ano, jsem též velký balvan.
Doporučuji pokus. Otevřít dveře. Z každé strany jednu ruku a tlačit a tlačit. Možno na tu švandu pozvat i kolegu, či sličnou kolegyni. Co se stane? Dveře vyjedou z pantů. Podobně působí i mráz na blok. Dolů ho nepustí zemina, tak se pošine nahoru. Na jaře se zase usadí. Pohyb to bude minimální ale bude. Pohyb hore dole nás netíží, na montáž vliv nemá.
Též se může stát, že zemina nebude promrzat rovnoměrně. V tomto případě nejspíš bude promrzlá více ze strany té plošiny a tudíž nám blok vykloní horním koncem směrem ke svahu, takto nám to zamrzne a na jaře se to opět usadí. Toto pošinutí jest věcí nemilou, neb nám pohne zeměpisnou šířkou a budeme muset montáž ustavovat (hádám, že svah je obrácený k jihu).
Na tomto nic nezmění 0.5m kamene vyskládaného pod blokem, jak uvádí brat ve svém návrhu. Provést toho dalšího 0,5m z betonu by samozřejmě pomohlo, ale stále ještě nebude část bloku v nezámrzné hloubce tak velká, aby zaručila natolik dokonalé vetknutí (příšerný termín, že, vetknutí buť je, nebo není, v tomto případě tedy spíš není) eliminující vliv mrazu. Zajména u tohoto konkrétního bloku prakticky bez zatížení jež by tento vliv také pomáhalo eliminovat. Takto vzniklý 1,5m blok bych už též vyztužil alespoň minimální výztuží - další komplikace.
Též výkop dalšího 0,5m v prostoru 0,5x0,5m jest poměrně nesnadným.
Je pravděpodobné, že nic z výše uvedeného v reálu nenastane a navrhované řešení bude naprosto vyhovující po mnoho let a veškeré vlivy mrazu atd. budou naprosto zanedbatelné.
Blok se ve vzduchu udrží na základě tzv. "špuntového efektu", integrálního samozřejmě.
Uvádím, že tak nevydrží věky, ale min. do deště, vysušení, zimy, či jiné katastrofy. Se zeminou patrnou na fotografiích nemám žádný problém. Toto samozřejmě nelze vztáhnout na jakkoliv zatížené základy. I když někdy jsou vidět divy...
Pilota je hec, je tam smajlík.
Snažím se o nalezení jednoduchého, v podmínkách odlehlé chalupy realizovatelného řešení. Jak je kdo použije je na každém. Jde mi jen o co nejjednodušší a funkční řešení. Myslím, že jediný spor je zde okolo kamene či štěrku pod blokem. Stojím si za tím, že je to zbytečné. Řešení s ocelovým sloupem šroubovaným na blok je dle mého v daných podmínkách nejlepší. Tyč - trouba zabetonovaná v bloku, přímo či dodatečně v kalichu, nebo přibetonovaný sloup - ano jsou to dobré alternativy, ale dle mého poněkud náročnější na provedení. Zapření tyče bude zavazet při betonování, zvlášť při její výšce cca 0,75m, se bude plést pod nohy a zakop sem či tam a kolmá je fuč. Přibetonování betonového sloupu vyžaduje další bednění a neví nevím, zda by se povedlo s pěkným povrchem betonu. Ztracené bednění z plechové trouby to samozřejmě řeší, stále však zůstává beton - sice v porovnání s blokem málo, navíc, který je nutno na chatu vykýblovat. Měl-li bych si však vybrat mezi ztraceným bedněním z trouby a tyčí, volil bych ztracené bednění.
Nezpochybňuji ničí znalosti, zkušenosti a ani se nechci nikoho dotknou, pakliže se tak stalo, omlouvám se.
Užívejte sobotu a neděli a těm co se dosud pohybují venku na stavbách, díky mírné zimě, ať jim počasí vydrží, zedníci se neflákají, dodavatelé dodávají, beton tuhne a tvrdne, dozor nechť je mírný, investor shovívavý a hlavně, ať to nespadne v záruce!
Já vím, máme upravenou ČSN a sníh letos není... Ladovská zima... už aby byla.
A ještě jednou omluva všem, kterých jsem se jakkoliv svými názory, možná trochou jízlivosti, či ironní, či čímkoliv jiným dotkl. Takový jsem já, možná bez vzdělání, praxe, zkušeností atd., ale s vlastním názorem.
Vážení kolegové,
děkuji mnohokrát za všechny Vaše rady a připomínky. Velmi jste mi pomohli a budu se řídit mnoha doporučeními, co zde zazněla.
Až bude vše hotové, jistě Vás neopomenu seznámit s tím, jak to vše proběhlo a dopadlo. Stavět budu asi na jaře - tak květen bych tipoval.
Ahoj Medved
Prečítal som si Tvoje názory a úvahy žialbohu je tam príliž vela chýb. Neviem aký tam chceš dať ďalekohľad ako vysoký má byť stĺp ale tých 40 - 50 cm a hlavne hĺbka 1 m Ti určite stačiť nebude. Je to hlúposť šetriť na troche betónu a potom tam namontovať zariadenie za niekoľko desaťtisíc a pozerať ako to kmitá. Tiež úvahy o ´´cestujúcom pilieri´´ sú chybné. Keď to dáš nad úroveň premrŕzajúcej hĺbky a betón Ti raz podmrzne zdvihne sa z pôvodného osadenia a nikdy sa Ti už neustály.Pri každom podmrznutí sa pod ním zvačší objem vlhkej pôdy a zdvihne ho vyššie. Je úplne jedno akú by mal hmotnosť Expanzná sila zamŕzajúcej vody má nepredstaviteľnú veľkosť .Zdvihne ho vždy.A buď si istý, že dolu už nezíde. Ten experiment s dverami je tiež chybný.je to úvaha ktorá do tejto kategorie naozaj nepatrí.Bez vertikálnej zložky sily ťi dvere z pántov nevyjdú.Spýtaj sa stavebných odborníkov na zakladanie základov stavieb a určite zmeníš názor
Ak nechceš pilier demontovávať redšej ho dobre ošetri na koróziu a zapusti do betónu . Je to určite rozumnejšie a pevnejšie ako montovať na nejaké skrutky.
Ber všetko vyššieuvedené ako fakty s ktorými sa žiaľbohu nedá nič robiť len sa im prispôsobiť.
Okrem hvezdárne som si sám postavil aj dom a mám túto problematiku naozaj dobre prelúskanú.
Pozdravujem a prajem veľa šťastia pri stavbe Vilo
[quote author=Medved
link=board=atm;num=1143137568;start=135#143 date=01/05/07 - 16:45:38]Ano, též certifikáty a potvrzení o shodě na všechny použité výrobky, hmoty atd., atd....
No, pokusím se shrnout své řešení bratova pilíře.
Vyjmout prostřední dlaždici a vykopat jámu průměru 40-50cm hlubokou 80-100cm.
Jámu vyplnit betonem přiměreně prokládaným místně dostupným kamenivem.
Do betonu vložit tři závitové tyče průměr 25-30mm na ně upevnit desku se sloupem. Z tyčí lze vyrobit polotovar a vložit je tak všechny najednou, aby byla dodržena jejich vzdálenost a usnadněno usazení do betonu. Nechat čučet ven na dvě matky a tlouštku desky + nějaký štelovací prostor. Nahoře, nad terénem do úrovně dlaždic, udělat jednoduché bednění z prken, po jejichž vyjmutí zůstane mezera dostatečná pro oddělení dlaždic případně betonové podlahy od bloku. Hádám, že rota vojáků, kolem pochodovat nebude. Na šrouby připevnit sloup a dalekohled. Nekomplikované, jednoduché, zcela dostačující.
Kopat dalšího půl metru a vyplňovat jej kamenem, jak navrhuje brat v bodu 2, není v tomto případě účelné.
Jestliže bude blok v horní části sevřen zmrzlou zeminou, bude, vzhledem k jeho minimálnímu zatížení - prakticky jen vlastní hmotnost s touto zeminou i putovat, asi tak jako velký balvan.
Ano, jsem též velký balvan.
Doporučuji pokus. Otevřít dveře. Z každé strany jednu ruku a tlačit a tlačit. Možno na tu švandu pozvat i kolegu, či sličnou kolegyni. Co se stane? Dveře vyjedou z pantů. Podobně působí i mráz na blok. Dolů ho nepustí zemina, tak se pošine nahoru. Na jaře se zase usadí. Pohyb to bude minimální ale bude. Pohyb hore dole nás netíží, na montáž vliv nemá.
Též se může stát, že zemina nebude promrzat rovnoměrně. V tomto případě nejspíš bude promrzlá více ze strany té plošiny a tudíž nám blok vykloní horním koncem směrem ke svahu, takto nám to zamrzne a na jaře se to opět usadí. Toto pošinutí jest věcí nemilou, neb nám pohne zeměpisnou šířkou a budeme muset montáž ustavovat (hádám, že svah je obrácený k jihu).
Na tomto nic nezmění 0.5m kamene vyskládaného pod blokem, jak uvádí brat ve svém návrhu. Provést toho dalšího 0,5m z betonu by samozřejmě pomohlo, ale stále ještě nebude část bloku v nezámrzné hloubce tak velká, aby zaručila natolik dokonalé vetknutí (příšerný termín, že, vetknutí buť je, nebo není, v tomto případě tedy spíš není) eliminující vliv mrazu. Zajména u tohoto konkrétního bloku prakticky bez zatížení jež by tento vliv také pomáhalo eliminovat. Takto vzniklý 1,5m blok bych už též vyztužil alespoň minimální výztuží - další komplikace.
Též výkop dalšího 0,5m v prostoru 0,5x0,5m jest poměrně nesnadným.
Je pravděpodobné, že nic z výše uvedeného v reálu nenastane a navrhované řešení bude naprosto vyhovující po mnoho let a veškeré vlivy mrazu atd. budou naprosto zanedbatelné.
Blok se ve vzduchu udrží na základě tzv. "špuntového efektu", integrálního samozřejmě.
Uvádím, že tak nevydrží věky, ale min. do deště, vysušení, zimy, či jiné katastrofy. Se zeminou patrnou na fotografiích nemám žádný problém. Toto samozřejmě nelze vztáhnout na jakkoliv zatížené základy. I když někdy jsou vidět divy...
Pilota je hec, je tam smajlík.
Snažím se o nalezení jednoduchého, v podmínkách odlehlé chalupy realizovatelného řešení. Jak je kdo použije je na každém. Jde mi jen o co nejjednodušší a funkční řešení. Myslím, že jediný spor je zde okolo kamene či štěrku pod blokem. Stojím si za tím, že je to zbytečné. Řešení s ocelovým sloupem šroubovaným na blok je dle mého v daných podmínkách nejlepší. Tyč - trouba zabetonovaná v bloku, přímo či dodatečně v kalichu, nebo přibetonovaný sloup - ano jsou to dobré alternativy, ale dle mého poněkud náročnější na provedení. Zapření tyče bude zavazet při betonování, zvlášť při její výšce cca 0,75m, se bude plést pod nohy a zakop sem či tam a kolmá je fuč. Přibetonování betonového sloupu vyžaduje další bednění a neví nevím, zda by se povedlo s pěkným povrchem betonu. Ztracené bednění z plechové trouby to samozřejmě řeší, stále však zůstává beton - sice v porovnání s blokem málo, navíc, který je nutno na chatu vykýblovat. Měl-li bych si však vybrat mezi ztraceným bedněním z trouby a tyčí, volil bych ztracené bednění.
Nezpochybňuji ničí znalosti, zkušenosti a ani se nechci nikoho dotknou, pakliže se tak stalo, omlouvám se.
Užívejte sobotu a neděli a těm co se dosud pohybují venku na stavbách, díky mírné zimě, ať jim počasí vydrží, zedníci se neflákají, dodavatelé dodávají, beton tuhne a tvrdne, dozor nechť je mírný, investor shovívavý a hlavně, ať to nespadne v záruce!
Já vím, máme upravenou ČSN a sníh letos není... Ladovská zima... už aby byla.
A ještě jednou omluva všem, kterých jsem se jakkoliv svými názory, možná trochou jízlivosti, či ironní, či čímkoliv jiným dotkl. Takový jsem já, možná bez vzdělání, praxe, zkušeností atd., ale s vlastním názorem.
Neustále řeším otázku pozorovatelny v odlehlých končinách, kde světelné znečištění je co nejmenší.
Pravda je, že täkové místo už mám, ale i rovněž obavy před nenechavcy a vandaly.
Po jistých zkušenostech ( z osmdesátých let), kdy nám naši hvězdárničku vypáčili a u Schmidtky, když nic jiného, tak alespoň rozflákali korekční desku, mě inspiroval tento nápad ze Sacramenta.
Duk napsal: mě inspiroval tento nápad ze Sacramenta. Nojo, ale nebude se to ve vetru klepat ? A nebudou se kroky obsluhy prenaset na montaz ? Chybi mi tam poctivy betonovy sloup pod montazi ...
No tak, na snímku je známá sluneční observatoř "NSO na Sacramento Peak" a v kopulí je coelostat, takže tam nemá kdo co šlapat a obraz se snímá pod úrovní terénu. Běž se alespoň podívat na Ondřejov
Habl
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
