Slnecna korona

[ceres]

Kedze je minimum slnecnej aktivity, korona bude pretiahnuta. Ak budes orientovat policko v smere V-Z na dlhsej strane, sklon slnecneho rovnika 26° Ti zaruci, ze sa korona rozprestrie zhruba po diagonale, co je v pohode. Takto vyzerala korona vlani 8. aprila (prof. Druckmuller):



a takto v roku 1995, ked bola priblizne rovnaka faza slnecnej aktivity, ako bude teraz (Dr. Rusin):

[ceres]

Paaja napsal: Formát fotky je 2:3, rád bych ho plně využil (D70 + ED80).
Este jedna poznamka:
Takato zostava je asi idealna, "vyuzitie policka" ale bude samozrejme zavisiet od dlzky expozicie. Pri 100 ASA a expozicii napr. 4 sekundy Ti korona urcite "vylezie" zo zaberu, pri expozicii 1/1000 s ale budes mat vela "luftu".

[Paaja]

EDčko jsem si koupil právě na fotografování zatmění .
Je tu ale jiný problém, Nikon má problémy s bloomingem ("roztékání" světla ze silných zdrojů), doporučuje se čas 1/500 a delší, tím se blooming omezí (nejnižší ISO je 200). Tento čas bude asi na Bailyho perly příliš dlouhý, ne? Zvažuji pro tuto fázi použití Cokin filtru ND4, který už delší dobu mám.

[Libor]

Paaja napsal: EDčko jsem si koupil právě na fotografování zatmění .
Je tu ale jiný problém, Nikon má problémy s bloomingem ("roztékání" světla ze silných zdrojů), doporučuje se čas 1/500 a delší, tím se blooming omezí (nejnižší ISO je 200). Tento čas bude asi na Bailyho perly příliš dlouhý, ne? Zvažuji pro tuto fázi použití Cokin filtru ND4, který už delší dobu mám.
1/500 bude pri ISO 200 a svetelnosti 7.5 asi opravdu prilis dlouhy cas na Bailyho perly, takze filtr muzes zkusit. Ten filtr se dava pred objektiv, takze ho lze jednoduse a rychle sundat? Na uplnou fazi bych ho totiz zase sundal. Mozna by slo take vyrobit clonu a objektiv na foceni perel zaclonit, ale nepujde to o moc (zkusil bych tak na 5 - 6 cm), aby se zase znatelne nezmensila rozlisovaci schopnost.

[ceres]

Paaja napsal: Nikon má problémy s bloomingem ("roztékání" světla ze silných zdrojů), doporučuje se čas 1/500 a delší, tím se blooming omezí (nejnižší ISO je 200). Tento čas bude asi na Bailyho perly příliš dlouhý, ne? Zvažuji pro tuto fázi použití Cokin filtru ND4, který už delší dobu mám.
To sa mi nezda, ze by bol blooming pri expoziciach kratsich ako 1/500 s (teda 1/1000 s, 1/2000 s) vacsi ako pri tej 500-tine ??? Blooming na vsetkych chipoch, ktore nie su proti pretekaniu nastavene (teda ich vnutorny zosilovac) vznika tak, ze jednoducho z plnej "studne" sa elektrony vyleju a pretecu do okolitych stlpcov. Podmienkou pretecenia je ale to, ze tych elektronov je viac, ako treba na naplnenie "studne" kazdeho pixelu, teda jednoducho povedane, pixel je preexponovany. Logicky mi ale vyplyva, ze pri expozicii 1/1000 s a 100 ASA zachyti pixel menej elektronov (fotonov) ako pri 1/500 s a 200 ASA, teda sanca na pretecenie "studne" je mensia. Tak si to vyskusaj vecer na nejakej vzdialenej poulicnej lampe - chod s expoziciou od 1/4000 s do 1/125 pri 100 ASA aj pri 200 ASA a uvidis, ktora kombinacia bude mat pretecene riadky...

Rozhodne by som pouzival filter len do casu T2-30 s, potom by som sekal tu tisicinu (pripadne 1/2000 s) pri 100 ASA az do T2+10 s atd. uz bez hociakeho filtra.

P.S.: Mas Nikon D70, ktory ma trochu problemy s elektroluminiscenciou tmavych snimkov, ale istotne Ti nehrozi, ze by snimac zatmenie nezvladol. Kazdopadne treba nasekat vela darkov a flatov a tie ti pripadne nehomogenity na snimkach odstrania.

[peta]

ceres napsal: To sa mi nezda, ze by bol blooming pri expoziciach kratsich ako 1/500 s (teda 1/1000 s, 1/2000 s) vacsi ako pri tej 500-tine???problém je v tom, že D70 má do 1/500 mechanickou závěrku, kratši časy se exponují závěrkou elektronickou.. u D100(200) je závěrka až do 1/4000(1/8000) mechanická, takže by tam blooming při správné expozici hrozit neměl.. já se s ním zatím nesetkal..

[MilAN]

Ten filtr bych určitě dával až před foťák. Tyhle filtry nejsou zrovna naprosto rovinné, takže dokáží pořádně zkazit obraz,. jsou -li u objektivu. Vzdadu zase bude problém s jeho dementáží,to se asi nestihne. Takže bych doporučil nejjednodušší metodu - použít přímo dodávanou clonu. RS bude akorát odpovídat velikosti pixelů a expopzice 1/500 bude odpovídat 1/1500. Chtělo by to sice ještě více, vzhledem k nejmenšímu ISO 200, ale to by se již mělo zvládnout při konverzi z RAWu

[Paaja]

Filtr je ve formě destičky o hraně 83mm (Cokin P), vyrobím si nějaký přípravek pro snadnou záměnu s AstroSolar. Clonit radši nebudu, při clonění krytkou na cca 50mm se mi zhoršila kresba (nebo to bylo rozhýbáním při delších časech? nevím). Maximální fázi bez filtrů.
PS. Slunce má průměr asi 700pix na snímku 2000x3000.

[MilAN]

Paaja napsal: . Clonit radši nebudu, při clonění krytkou na cca 50mm se mi zhoršila kresba.Vizuálně nebo fotograficky ?

[Paaja]

Fotograficky, když srovnávám první fotky Měsíce s pozdějšími tak je to velký rozdíl. Ale nemůžu to samozřejmě svést jen na clonu, sbíral jsem tehdy zkušenosti ::) (nevytemperovaný dalekohled, špatné ostření apod.). Ale když jsem začal fotit necloněným dalekohledem tak jsem skoro nevěřil vlastním očím jak se fotky zlepšily . Až bude příležitost tak to vyzkouším, s a bez clony.

[marcel_belik]

Dobry den,

Zdravim vsechny v koronalnim tematu. Protoze se rekneme "profesionalne" na Hvezdarne v Upici pozorovanim a zpracovavanim zatmeni Slunce zabyvam, rad bych na nektere veci zde v diskuzi uvedene reagoval. Doufam ze nikoho svymi reakcemi nenastvu, nebot budou nekdy trochu odlisne ale myslim, ze po 12 letech prace v oboru vam budu trochu prospesny.
Predne - studium korony behem zatmeni proziva v soucasne dobe ve vedeckem svete jistou konjunkturu, nebot se zjistilo, ze nektere veci se skutecne ani z druzic proste pozorovat nedaji. Krome vetsiho (vetsinou) pouzitelneho rozliseni a moznosti pozorovat v bilem svetle (druzice jedou pres filtry a tzv. bilou koronu je mozno (mizerne a do malych vzdalenosti) pozorovat pouze na Mauna Loa mame monost operativne menit experimenty, filmy, ...
Veda ma o amaterska pozorovan velky zajem - duvody jsem uz v diskuzi cetl (omezeny pocet lidi, ktere je mozno vyslat na pozorovani - souvisi zejmena s penezi, skutecne mnohdy srovnatelne, ne-li lepsi vybaveni "amateru"). Problem je pouze v tom, ze se musi vhodne zpracovat, a to nyni zacina jiz od scanovani, ktere neni v tomto pripade vubec trivialni a neni toho schopen kazdy scanner (a tady nejde o cenu, ale o moznosti jeho nastaveni, ci spise totalniho vypnuti nastaveni). Zpracovani pak pokracuje dal a take to neni prilis trivialni (jen vyroba masky pro odfiltrovani gradientu jasu trva nekolik hodin, nemluve o presnem (opravdu presnem) sesazeni. A pak nastupuje interpretace ...Ale opakuji - "veda" ma zajem o vsechny kvalitni snimky (my pred nekolika lety horko tezko shaneli nekoho kdo fotil na pasu totality mezi nasimi stanovistemi pro potvrzeni pohybu v korone).
Co se tyka filmu: dia-film opravdu neni jiz vhodny, stejne jako pozadavek co nejnizsi citlivosti. Klasicky film je pruznejsi a lepe se digitalizuje. Vyssi citlivost snizuje expozicni doby a kompenzuje tak pohyb Slunce i nebezpeci roztreseni pri expozici. Vyssi zrnitost (ale ona uz neni skoro zadna na dnesnich filmech) se kompenzuje skladanim snimku.
Pro vsechny bych rad upozornil na Druckmullerovy stranky, kde je predne trochu popsano a z prilozenych snimku videt, na co se fotilo a cim (http://www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/Eclipse/).

Timto bych rad vsechny kdo maji zajem o vyuziti svych snimku i o moznou publikaci aby treba mne kontaktovali a muzeme se domluvit. (belik_zavinac_obsupice.cz).

Zdravim a preji pevnou ruku (stavit) a jasnou oblohu

Marcel Belik z Hvezdarny v Upici

[ivanmsk]

marcel_belik napsal: Dobry den,

Zdravim vsechny v koronalnim tematu. Protoze se rekneme "profesionalne" na Hvezdarne v Upici pozorovanim a zpracovavanim zatmeni Slunce zabyvam, rad bych na nektere veci zde v diskuzi uvedene reagoval. Doufam ze nikoho svymi reakcemi nenastvu, nebot budou nekdy trochu odlisne ale myslim, ze po 12 letech prace v oboru vam budu trochu prospesny.
Predne - studium korony behem zatmeni proziva v soucasne dobe ve vedeckem svete jistou konjunkturu, nebot se zjistilo, ze nektere veci se skutecne ani z druzic proste pozorovat nedaji. Krome vetsiho (vetsinou) pouzitelneho rozliseni a moznosti pozorovat v bilem svetle (druzice jedou pres filtry a tzv. bilou koronu je mozno (mizerne a do malych vzdalenosti) pozorovat pouze na Mauna Loa mame monost operativne menit experimenty, filmy, ...
Veda ma o amaterska pozorovan velky zajem - duvody jsem uz v diskuzi cetl (omezeny pocet lidi, ktere je mozno vyslat na pozorovani - souvisi zejmena s penezi, skutecne mnohdy srovnatelne, ne-li lepsi vybaveni "amateru"). Problem je pouze v tom, ze se musi vhodne zpracovat, a to nyni zacina jiz od scanovani, ktere neni v tomto pripade vubec trivialni a neni toho schopen kazdy scanner (a tady nejde o cenu, ale o moznosti jeho nastaveni, ci spise totalniho vypnuti nastaveni). Zpracovani pak pokracuje dal a take to neni prilis trivialni (jen vyroba masky pro odfiltrovani gradientu jasu trva nekolik hodin, nemluve o presnem (opravdu presnem) sesazeni. A pak nastupuje interpretace ...Ale opakuji - "veda" ma zajem o vsechny kvalitni snimky (my pred nekolika lety horko tezko shaneli nekoho kdo fotil na pasu totality mezi nasimi stanovistemi pro potvrzeni pohybu v korone).
Co se tyka filmu: dia-film opravdu neni jiz vhodny, stejne jako pozadavek co nejnizsi citlivosti. Klasicky film je pruznejsi a lepe se digitalizuje. Vyssi citlivost snizuje expozicni doby a kompenzuje tak pohyb Slunce i nebezpeci roztreseni pri expozici. Vyssi zrnitost (ale ona uz neni skoro zadna na dnesnich filmech) se kompenzuje skladanim snimku.
Pro vsechny bych rad upozornil na Druckmullerovy stranky, kde je predne trochu popsano a z prilozenych snimku videt, na co se fotilo a cim (http://www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/Eclipse/).

Timto bych rad vsechny kdo maji zajem o vyuziti svych snimku i o moznou publikaci aby treba mne kontaktovali a muzeme se domluvit. (belik@obsupice.cz).

Zdravim a preji pevnou ruku (stavit) a jasnou oblohu

Marcel Belik z Hvezdarny v Upici

Zaujimalo by ma, ake experimenty chysta a akou technikou planuje pozorovat "upicka expedicia" - ak to nie je tajnost
Myslim si, ze cim viac informacii, tym lepsie - stale sa da na planovanom programe vselico zmenit hlavne pod vplyvom dobrach napadov inych pozorovatelov.

Jedna inspirativna myslienka:
V ramci experimentu snimania detailov v korone v okoli rovnikovych oblasti Slnka sme vyrobili specialny klin, ktorym sklonime dva identicke dalekohlady na jednej montazi do roviny slnecneho rovnika. Rovnik Slnka ma pri zatmeni 29.3. sklon 26°.

[marcel_belik]

Zdravím moc,

experimenty úpické hvězdárny nejsou tajné, naopak. Vzhledem k tomu, ze se zabýváme strukturou koróny, děláme "pouze" fotografii v bílém světle (tedy to co jsem minule tak vyzdvihoval).
Vysíláme 2 expedice -Turecko a Egypt, to kvuli dlouhé základně pro zjišťování pohybů v koróně. Třetí místo máme pjištěno v Lybii.
Provádíme snímkování ohnisky od 1800 mm na 6x7 film, přes 1000 mm na kinofilm, 500 mm na kinofilm a 270 mm na Canon 350D, 300 mm na Nikon 50D a dalších asi 400 mm na Canon 20D. Plus ještě nějaké záložní věci, pro případ poruchy.
Expozice v principu provádíme v celém rozsahu expozičních časů od nejkratších na počátku přes maximum až do nekratších na konci. Ale letos to bude asi trochu jiné neboť kvůli skládání do výsledného obrazu Miloš Druckmuller počítá potřebné časy tak, aby mu optimálně klesal šum, protože používá postup kdy zesiluje dynamicky kontrast v obrazu místo od místa (s malou sebechválou odkazuji na zatmění v Angole 2001, s asi zatim nejpovedenějšími snímky (patrně zejména díky naprosto preciznímu zaostření : http://www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/Ecli ... 0-info.htm

Pro IVANMSK: nevím úplně přesně jak to myslíte s tím sklonem, ale já bych to raději nechal v rovině nebeského rovníku, neboť díky sklonu rovníku slunce vám rovníkové přilbice na Slunci půjdou více do úhlopříčky filmu, nebo to sklonit jnaopak ještě o 25 st opačně. Ale bacha. V roce 1991 byla korona ač poblíž minima taky úplně jinak orientovaná - ono to právě s tou dlouhodobou změnou tvaru koróny taky není kupodivu ještě úplně jasné.

zdravím Marcel

[Paaja]

Nejde tvar korony a tím i nejvhodnější kompozice záběru zjistit v předstihu třeba ze SOHO?

[ivanmsk]

marcel_belik napsal:
Pro IVANMSK: nevím úplně přesně jak to myslíte s tím sklonem, ale já bych to raději nechal v rovině nebeského rovníku, neboť díky sklonu rovníku slunce vám rovníkové přilbice na Slunci půjdou více do úhlopříčky filmu, nebo to sklonit jnaopak ještě o 25 st opačně. Ale bacha. V roce 1991 byla korona ač poblíž minima taky úplně jinak orientovaná - ono to právě s tou dlouhodobou změnou tvaru koróny taky není kupodivu ještě úplně jasné.

zdravím Marcel
Ide o to, ze je to detail okraja Slnka t.j. zabery nie su centrovane na stred slnecneho kotuca. Kedze je predpoklad, ze zaujimave struktury by mali byt prave v oblasti slnecneho rovnika sme zvolili taketo riesenie. A kedze nevieme, ktory okraj (zapadny alebo vychodny) bude zaujimavejsi budeme snimat obidva. Inak nase experimenty (o ktorych pisal ceres) sme konzultovali s Vojtom Rusinom.

Na rozdiel od upickych expedicii, vsetky nase experimenty budu digitalne (CCD kamery a digitalne fotoaparaty)