V Bílém trpaslíku v číslech 126 a 127 vyšel článek Pavla Karase Digitální fotografie: pravda a fikce.
Podle mě je tento článek napsaný dobře (až na poněkud slaboduchá motta na začátku každé podkapitoly). Z údajů v tomto článku jsem vycházel, když jsem přispěl do tématu Pozorování/Sluneční soustava/Saturn (později bylo přesunuto) o zvětšení. V článku se nepíše o ekvivalentním zvětšení, to je jiná věc. Z článku jsem ale převzal např. tvrzení, že digitální fotoaparát má menší dynamický rozsah, než film.
Toto tvrzení bylo kritizováno - především Martinem Myslivcem - jako informační balast sebraný někde na internetu.
Je možné, že jsem ten článek špatně četl, ale domnívám se, že nemůže být napsaný příliš špatně. Už proto, že redakce Bílého trpaslíka (která má 16 členů, včetně autora článku) si nemůže dovolit otisknout něco, co neodpovídá skutečnosti.
Je samozřejmě možné, že existují lidé, kteří by ten článek dokázali napsat fundovaněji - např. právě Martin Myslivec - nebo třeba Marek Pecka, ale napsal ho ten, kdo ho napsal.
Rád bych proto znal názory především znalců této problematiky na informace z tohoto článku.
V. K.
Názory na článek v BT
Názory na článek v BT
VK napsal: ...Z článku jsem ale převzal např. tvrzení, že digitální fotoaparát má menší dynamický rozsah, než film...V časopise DIGI bývajú v recenziách na fotoaparáty uvádzané aj dynamické rozsahy. Moderné fotoaparáty (a nemusia to byť len zrkadlovky) dosahujú dynamický rozsah priemerne od -3 do +2 EV. Pri niektorých modeloch sa to posúva viac k záporným hodnotám, pri niektorých viac ku kladným. Napríklad EOS 20D má dynamický rozsah 7EV.
V časopise PhotoLife bol uvádzaný test negatívnych filmov, pričom dynamický rozsah bol myslím 9EV u špičkového filmu. Odporúčam pozrieť testy stránok ako napr. dpreview, kde podľa spracovania celého testu vidno, že ide o veľmi profesionálne hodnotenie. Tam by som asi hľadal referencie na takéto otázky.
V časopise PhotoLife bol uvádzaný test negatívnych filmov, pričom dynamický rozsah bol myslím 9EV u špičkového filmu. Odporúčam pozrieť testy stránok ako napr. dpreview, kde podľa spracovania celého testu vidno, že ide o veľmi profesionálne hodnotenie. Tam by som asi hľadal referencie na takéto otázky.
mail to:fun2mas(at)gmail.com
-
MMys
- Příspěvky: 18339
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Názory na článek v BT
Článek v BT je pěkný, psaný populární formou s přirovnáními, aby to bylo jednoduché a čtivé a srozumitelné i pro laiky, kteří nerozumí elektronice. Z toho plynou drobná zjednodušení, která jsou samozřejmě akceptovatelná. Je tam ovšem pár hrubých chyb - prostě nesmyslů, které bych rád uvedl na pravou míru:
1)
Naproti tomu digitální zrcadlovky obsahují standardně čip velikosti kolem 4 krát 3 palce,
tj. 22,5 krát 18 mm. Hiendové
modely s velmi vysokým rozlišením (např. Canon
EOS1Ds)
mají již „plnohodnotný“ čip velikosti políčka 35 mm filmu...
Tohle je snad jenom překlep nebo momentální úlet autora (asi neví, kolik má jeden palec milimetrů). Není mi jasné, pokud to někdo z redakce před vypuštěním četl, jakto, že to neviděl...
Nehledě na to, že většina zrcadlovek s APS senzorem má ten poměr stran trochu jiný:
* Canon EOS 20D: 22,0 x 16,5 mm
* Canon EOS 350D: 22,2 x 14,8 mm
* Nikon D70/D70s : 23,7 x 15,6 mm
* Nikon D200: 23,6 x 15,8 mm
* Pentax *ist DL: 23,5 x 15,7 mm
uvedený poměr (22,5 krát 18 mm) by byl ještě více čtvercový než 4/3, přitom je fakt, že naprostá většina senzorů v DSLR je blízko poměru 3/2.
2)
CMOS patří do skupiny tzv. APS (active pixel sensors). Od CCD se liší ve způsobu
převodu analogového signálu na digitální. Zatímco u CCD je tento řešen sekvenčně jedinou
jednotkou, oddělenou od vlastního čipu, u technologie CMOS se převod řeší v rámci
každého pixelu zvlášť. Výhodou je rychlost, nižší cena a kompaktnost (CMOS čipy jsou tak
navíc energeticky účinnější). Jsou však kladeny vyšší požadavky na kvalitu výroby, protože
každý pixel musí vykazovat v ideálním případě stejné vlastnosti, a to včetně svého malého
AD převaděče. Podrobnější informace viz [10].
Toto je samozřejmě nesmysl, u CMOS senzoru je A/D převodník také jeden, stejně jako u CCD, a signál z jednotlivých pixelů se na něj sekvenčně přivádí a digitalizuje. U pixelů jsou pouze zasilovače, převádějící akumulovaný náboj na napětí. A/D převodník může být integrovaný na senzoru, ale NENÍ u každého pixelu, jak je psáno. V citovaném odkazu je to samozřejmě dobře, a naprosto jasně napsané. Takže toto je názorná ukázka toho, jak vznikají a šíří se po internetu a v populárních časopisech různé polopravdy až nesmysly. Pro porovnání - originál:
Both types of imagers convert light into electric charge and process it into electronic signals. In a CCD sensor, every pixel's charge is transferred through a very limited number of output nodes (often just one) to be converted to voltage, buffered, and sent off-chip as an analog signal. All of the pixel can be devoted to light capture, and the output's uniformity (a key factor in image quality) is high. In a CMOS sensor, each pixel has its own charge-to-voltage conversion, and the sensor often also includes amplifiers, noise-correction, and digitization circuits, so that the chip outputs digital bits. These other functions increase the design complexity and reduce the area available for light capture. With each pixel doing its own conversion, uniformity is lower. But the chip can be built to require less off-chip circuitry for basic operation.
Opravdu pěkný popis, jaký je rozdíl mezi CCD a CMOS je pak zde:
http://www.dalsa.com/shared/content/Pho ... willer.pdf
1)
Naproti tomu digitální zrcadlovky obsahují standardně čip velikosti kolem 4 krát 3 palce,
tj. 22,5 krát 18 mm. Hiendové
modely s velmi vysokým rozlišením (např. Canon
EOS1Ds)
mají již „plnohodnotný“ čip velikosti políčka 35 mm filmu...
Tohle je snad jenom překlep nebo momentální úlet autora (asi neví, kolik má jeden palec milimetrů). Není mi jasné, pokud to někdo z redakce před vypuštěním četl, jakto, že to neviděl...
Nehledě na to, že většina zrcadlovek s APS senzorem má ten poměr stran trochu jiný:
* Canon EOS 20D: 22,0 x 16,5 mm
* Canon EOS 350D: 22,2 x 14,8 mm
* Nikon D70/D70s : 23,7 x 15,6 mm
* Nikon D200: 23,6 x 15,8 mm
* Pentax *ist DL: 23,5 x 15,7 mm
uvedený poměr (22,5 krát 18 mm) by byl ještě více čtvercový než 4/3, přitom je fakt, že naprostá většina senzorů v DSLR je blízko poměru 3/2.
2)
CMOS patří do skupiny tzv. APS (active pixel sensors). Od CCD se liší ve způsobu
převodu analogového signálu na digitální. Zatímco u CCD je tento řešen sekvenčně jedinou
jednotkou, oddělenou od vlastního čipu, u technologie CMOS se převod řeší v rámci
každého pixelu zvlášť. Výhodou je rychlost, nižší cena a kompaktnost (CMOS čipy jsou tak
navíc energeticky účinnější). Jsou však kladeny vyšší požadavky na kvalitu výroby, protože
každý pixel musí vykazovat v ideálním případě stejné vlastnosti, a to včetně svého malého
AD převaděče. Podrobnější informace viz [10].
Toto je samozřejmě nesmysl, u CMOS senzoru je A/D převodník také jeden, stejně jako u CCD, a signál z jednotlivých pixelů se na něj sekvenčně přivádí a digitalizuje. U pixelů jsou pouze zasilovače, převádějící akumulovaný náboj na napětí. A/D převodník může být integrovaný na senzoru, ale NENÍ u každého pixelu, jak je psáno. V citovaném odkazu je to samozřejmě dobře, a naprosto jasně napsané. Takže toto je názorná ukázka toho, jak vznikají a šíří se po internetu a v populárních časopisech různé polopravdy až nesmysly. Pro porovnání - originál:
Both types of imagers convert light into electric charge and process it into electronic signals. In a CCD sensor, every pixel's charge is transferred through a very limited number of output nodes (often just one) to be converted to voltage, buffered, and sent off-chip as an analog signal. All of the pixel can be devoted to light capture, and the output's uniformity (a key factor in image quality) is high. In a CMOS sensor, each pixel has its own charge-to-voltage conversion, and the sensor often also includes amplifiers, noise-correction, and digitization circuits, so that the chip outputs digital bits. These other functions increase the design complexity and reduce the area available for light capture. With each pixel doing its own conversion, uniformity is lower. But the chip can be built to require less off-chip circuitry for basic operation.
Opravdu pěkný popis, jaký je rozdíl mezi CCD a CMOS je pak zde:
http://www.dalsa.com/shared/content/Pho ... willer.pdf
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Názory na článek v BT
Já jsem úplně všechno z toho článku nepochopil, a tedy si také nezapamatoval. Jak je vidět, udělal jsem dobře :)
Toto jsou závažná tvrzení. Redakce by si měla takovéhle věci pohlídat. Jak to na mě zatím dělá dojem, nesprávná tvrzení vznikla ledabylým překladem z angličtiny, popř. nepochopením anglického textu - možná tedy nedbalou přípravou článku.
Když se podívám na stránky APO - lidé okolo - vidím ty popisy práce jednotlivých lidí a akademické tituly, kterými se to hemží před jmény i za jmény, mám pocit, že se jedná o odborně velmi zdatnou skupinu lidí. Toto ale moji představu kazí.
V. K.
P. S.: hlavně bych nechtěl, aby to vypadalo jako útok na Pavla Karase. Toho člověka neznám, nic mi nikdy neudělal. Můj první dojem z článku byl spíše dobrý.
Toto jsou závažná tvrzení. Redakce by si měla takovéhle věci pohlídat. Jak to na mě zatím dělá dojem, nesprávná tvrzení vznikla ledabylým překladem z angličtiny, popř. nepochopením anglického textu - možná tedy nedbalou přípravou článku.
Když se podívám na stránky APO - lidé okolo - vidím ty popisy práce jednotlivých lidí a akademické tituly, kterými se to hemží před jmény i za jmény, mám pocit, že se jedná o odborně velmi zdatnou skupinu lidí. Toto ale moji představu kazí.
V. K.
P. S.: hlavně bych nechtěl, aby to vypadalo jako útok na Pavla Karase. Toho člověka neznám, nic mi nikdy neudělal. Můj první dojem z článku byl spíše dobrý.
Názory na článek v BT
Já si myslím, že Martin probral ty nejpodstatnější úlety. Já jsem nepochopil ale jedno. Před tímto článkem jsem od P.Karase četl článek, jak právě začal fotit digitálem.- tedy kompaktem. A po roce tento článekTakže mě ani moc nepřekvapily tyhle úlety, protože pokud nemám něco dobře zažité, nejsem schopen kriticky přebírat jiné informace a je dosti nefér je tedy šířit dál. (ani akademický titul neřeší vše)
Určitě se vyplatí hledat informace o focení na fotografických fórech. Pokud vím, z APO zrovna moc lidí nefotí.
Určitě se vyplatí hledat informace o focení na fotografických fórech. Pokud vím, z APO zrovna moc lidí nefotí.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Názory na článek v BT
Dobrý večer. Děkuji VK za přeposlání odkazu, jsem rád za vaše kritické připomínky k textu, tím spíše, že si je můžu přečíst a reagovat na ně.
Ad. velikost čipu:
To byl samozřejmě překlep. Vím, kolik má palec milimetrů, ale při převodu jsem se podivně spletl. Nicméně účelem článku nebylo vypsat přesné rozměry -- jak Martin Myslivec napsal, každý čip je má trochu jiné -- ale spíše poskytnout přibližnou představu o tom, jak jsou čipy velké a poukázat na některé důsledky z toho plynoucí.
Ad. CMOS:
Moje formulace byla uznávám velmi nepřesná, protože z ní vyplývá, že CMOS řeší na úrovni pixelu již převod A/D, nikoli pouze převod náboje na napětí. Rozdíl v A/D převodníku tedy spočívá v něčem jiném, zatímco výstup ze CCD je analogový, CMOS většinou obsahuje integrovaný A/D převodník a z výstupu "tečou" digitální data. Doufám, že tato interpretace je přesnější a v některém z příštích BT se pokusím uvést věc na pravou míru.
Ad. dynamický rozsah čip versus film:
Není mi jasné, proč je toto tvrzení označeno za "informační balast sebraný někde na internetu". Pro upřesnění -- totéž jsem se dozvěděl na přednáškách prof. Druckmüllera, kterého v tomto oboru považuji za autoritu.
Ad. MilAN:
Je pravda, že v APO se nikdo nezabývá focením do větší hloubky, z toho také plyne, že se nenašel nikdo, kdo by před vydáním provedl korektury faktických chyb. Nicméně podle mě se jedná o zajímavou atraktivní oblast a svým článkem jsem chtěl zaplnit mezeru, která v tomto oboru v BT dosud byla.
Článek byl, jak MMys správně podotknul, psán se snahou přiblížit velmi zjednodušenou formou problematiku lidem, kteří do toho nevidí vůbec, a je mi jasné, že při hlubším pohledu se najdou nepřesnosti. Pokud máte pocit, že jako začátečník nemám do věci co kafrat, mám pro vás návrh -- napište článek do BT sami! Budeme jenom rádi.
Ještě jednou díky za připomínky a doufám, že v diskuzi budeme pokračovat.
Ad. velikost čipu:
To byl samozřejmě překlep. Vím, kolik má palec milimetrů, ale při převodu jsem se podivně spletl. Nicméně účelem článku nebylo vypsat přesné rozměry -- jak Martin Myslivec napsal, každý čip je má trochu jiné -- ale spíše poskytnout přibližnou představu o tom, jak jsou čipy velké a poukázat na některé důsledky z toho plynoucí.
Ad. CMOS:
Moje formulace byla uznávám velmi nepřesná, protože z ní vyplývá, že CMOS řeší na úrovni pixelu již převod A/D, nikoli pouze převod náboje na napětí. Rozdíl v A/D převodníku tedy spočívá v něčem jiném, zatímco výstup ze CCD je analogový, CMOS většinou obsahuje integrovaný A/D převodník a z výstupu "tečou" digitální data. Doufám, že tato interpretace je přesnější a v některém z příštích BT se pokusím uvést věc na pravou míru.
Ad. dynamický rozsah čip versus film:
Není mi jasné, proč je toto tvrzení označeno za "informační balast sebraný někde na internetu". Pro upřesnění -- totéž jsem se dozvěděl na přednáškách prof. Druckmüllera, kterého v tomto oboru považuji za autoritu.
Ad. MilAN:
Je pravda, že v APO se nikdo nezabývá focením do větší hloubky, z toho také plyne, že se nenašel nikdo, kdo by před vydáním provedl korektury faktických chyb. Nicméně podle mě se jedná o zajímavou atraktivní oblast a svým článkem jsem chtěl zaplnit mezeru, která v tomto oboru v BT dosud byla.
Článek byl, jak MMys správně podotknul, psán se snahou přiblížit velmi zjednodušenou formou problematiku lidem, kteří do toho nevidí vůbec, a je mi jasné, že při hlubším pohledu se najdou nepřesnosti. Pokud máte pocit, že jako začátečník nemám do věci co kafrat, mám pro vás návrh -- napište článek do BT sami! Budeme jenom rádi.
Ještě jednou díky za připomínky a doufám, že v diskuzi budeme pokračovat.
Názory na článek v BT
Ach jo ...
paulie napsal:
Ad. velikost čipu:
To byl samozřejmě překlep. Vím, kolik má palec milimetrů, ale při převodu jsem se podivně spletl. Nicméně účelem článku nebylo vypsat přesné rozměry -- jak Martin Myslivec napsal, každý čip je má trochu jiné -- ale spíše poskytnout přibližnou představu o tom, jak jsou čipy velké a poukázat na některé důsledky z toho plynoucí.
Takze to sice neni pravda, ale vzhledem k ucelu clanku to nevadi. Resp. nekdy to pravda byt muze, ale nikde se nepise, kdy.
paulie napsal:
Ad. CMOS:
Moje formulace byla uznávám velmi nepřesná, protože z ní vyplývá, že CMOS řeší na úrovni pixelu již převod A/D, nikoli pouze převod náboje na napětí. Rozdíl v A/D převodníku tedy spočívá v něčem jiném, zatímco výstup ze CCD je analogový, CMOS většinou obsahuje integrovaný A/D převodník a z výstupu "tečou" digitální data. Doufám, že tato interpretace je přesnější a v některém z příštích BT se pokusím uvést věc na pravou míru.Radeji ne. Ta prava mira neni v tom, ze z CMOS tecou digitalni data. Mohou a nemusi - neni to zalezitost CMOS senzoru, ale integrace prevodniku do stejneho pouzdra. A uplne stejne je to u CCD. Tezko by se pak vysvetlovalo, proc napr. prevodniky od Philipse pro webkamery a male fotaky podporuji vstup z CCD i CMOS senzoru, kdyz ten CMOS by prevodnik podle te "prave miry" nepotreboval ...
paulie napsal:
Ad. dynamický rozsah čip versus film:
Není mi jasné, proč je toto tvrzení označeno za "informační balast sebraný někde na internetu". Pro upřesnění -- totéž jsem se dozvěděl na přednáškách prof. Druckmüllera, kterého v tomto oboru považuji za autoritu.Protoze to muze byt pravda, ale nemusi. Zalezi na senzoru, na filmu i na zpusobu zpracovani. Podrobneji zde.
paulie napsal:
Článek byl, jak MMys správně podotknul, psán se snahou přiblížit velmi zjednodušenou formou problematiku lidem, kteří do toho nevidí vůbec, a je mi jasné, že při hlubším pohledu se najdou nepřesnosti. Pokud máte pocit, že jako začátečník nemám do věci co kafrat, mám pro vás návrh -- napište článek do BT sami! Budeme jenom rádi.
Pak by ale melo byt uvedeno, ze se jedna o clanek od zacatecnika pro zacatecniky a ze neni jiste, zda jsou v nem pravdive informace.
Jinak totiz zacatecnik, cerpajici informace z clanku, aniz by mel dostatek vlastnich poznatku, prijme psane udaje jako fakt s univerzalni platnosti a siri je dale ...
A my se pak ty bludy ( nebo "polobludy" ) marne snazime napr. na tomto foru vyvracet :-/
Takze doporuceni pro zacatecniky : kdyz o necem chci napsat, nejdrive si toho o dane problematice aspon 10x vice prectu a pak si to v praxi vyzkousim. A kdyz dospeji k zaveru, ze jsem neziskal vice informaci, nez je v te literature, ze ktere jsem vychazel, tak sepisu jen odkazy na tu literaturu a nesnazim se informace prekroutit vlastnim neodbornym textem. Aspon ja se to tak snazim delat, proto take nebudu psat clanek o fotografovani ani kucharskou knihu, prestoze neco uvarit umim take ...
paulie napsal:
Ad. velikost čipu:
To byl samozřejmě překlep. Vím, kolik má palec milimetrů, ale při převodu jsem se podivně spletl. Nicméně účelem článku nebylo vypsat přesné rozměry -- jak Martin Myslivec napsal, každý čip je má trochu jiné -- ale spíše poskytnout přibližnou představu o tom, jak jsou čipy velké a poukázat na některé důsledky z toho plynoucí.
Takze to sice neni pravda, ale vzhledem k ucelu clanku to nevadi. Resp. nekdy to pravda byt muze, ale nikde se nepise, kdy.
paulie napsal:
Ad. CMOS:
Moje formulace byla uznávám velmi nepřesná, protože z ní vyplývá, že CMOS řeší na úrovni pixelu již převod A/D, nikoli pouze převod náboje na napětí. Rozdíl v A/D převodníku tedy spočívá v něčem jiném, zatímco výstup ze CCD je analogový, CMOS většinou obsahuje integrovaný A/D převodník a z výstupu "tečou" digitální data. Doufám, že tato interpretace je přesnější a v některém z příštích BT se pokusím uvést věc na pravou míru.Radeji ne. Ta prava mira neni v tom, ze z CMOS tecou digitalni data. Mohou a nemusi - neni to zalezitost CMOS senzoru, ale integrace prevodniku do stejneho pouzdra. A uplne stejne je to u CCD. Tezko by se pak vysvetlovalo, proc napr. prevodniky od Philipse pro webkamery a male fotaky podporuji vstup z CCD i CMOS senzoru, kdyz ten CMOS by prevodnik podle te "prave miry" nepotreboval ...
paulie napsal:
Ad. dynamický rozsah čip versus film:
Není mi jasné, proč je toto tvrzení označeno za "informační balast sebraný někde na internetu". Pro upřesnění -- totéž jsem se dozvěděl na přednáškách prof. Druckmüllera, kterého v tomto oboru považuji za autoritu.Protoze to muze byt pravda, ale nemusi. Zalezi na senzoru, na filmu i na zpusobu zpracovani. Podrobneji zde.
paulie napsal:
Článek byl, jak MMys správně podotknul, psán se snahou přiblížit velmi zjednodušenou formou problematiku lidem, kteří do toho nevidí vůbec, a je mi jasné, že při hlubším pohledu se najdou nepřesnosti. Pokud máte pocit, že jako začátečník nemám do věci co kafrat, mám pro vás návrh -- napište článek do BT sami! Budeme jenom rádi.
Pak by ale melo byt uvedeno, ze se jedna o clanek od zacatecnika pro zacatecniky a ze neni jiste, zda jsou v nem pravdive informace.
Jinak totiz zacatecnik, cerpajici informace z clanku, aniz by mel dostatek vlastnich poznatku, prijme psane udaje jako fakt s univerzalni platnosti a siri je dale ...
A my se pak ty bludy ( nebo "polobludy" ) marne snazime napr. na tomto foru vyvracet :-/
Takze doporuceni pro zacatecniky : kdyz o necem chci napsat, nejdrive si toho o dane problematice aspon 10x vice prectu a pak si to v praxi vyzkousim. A kdyz dospeji k zaveru, ze jsem neziskal vice informaci, nez je v te literature, ze ktere jsem vychazel, tak sepisu jen odkazy na tu literaturu a nesnazim se informace prekroutit vlastnim neodbornym textem. Aspon ja se to tak snazim delat, proto take nebudu psat clanek o fotografovani ani kucharskou knihu, prestoze neco uvarit umim take ...
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
Názory na článek v BT
MP: Jako v předchozích připomínkách mě opět chytáš za slovo. Rozdíl mezi CCD a CMOS jsem se pokusil popsat v první větě, v odstavci dále jsem se snažil pouze zdůvodnit vlastní dezinterpretaci textu, tedy jak to s tím A/D převodem ve skutečnosti je.
Pokud jde o dynamický rozsah, měl jsem na mysli negativ (barevný, popřípadě vícevrstevný černobílý, např. Ilford HP5+), s ním také běžný uživatel přijde nejčastěji do styku. Příště už si dám pozor a tvrzení upřesním.
Mým cílem nebyl článek s polopravdami, ale text čtivý a srozumitelný. Pokud mě budete chytat za fusekli, samozřejmě nepřesnosti tam jsou. Ale imho není možné psát populární článek stylem, že za každou větu navrstvím další odstavce textu, že ono je to ve skutečnosti trochu složitější.
Samozřejmě některé chyby se dají vychytat pouhým pozornějším zbroušením původního textu. Že jsem tak v některých případech neučinil, nebylo vždy jen proto, že jsem diletant a problematice nerozumím, ale proto, že jsem bohužel nenašel korektnější způsob, jak problém popsat zjednodušeně. Vynasnažím se příště lépe.
A je hezké, že mé bludy vyvracíte kdesi na fórech, ale mně osobně nepřišel až do dneška jediný mail s připomínkami k textu, ač jej zjevně četli i odborníci, například vy. Ale tak už to chodí. Kritizovat umí každý, ale sednout si a napsat nehonorovaný článek, to už se nikomu nechce. Přitom někdy ani není třeba nutit se k psaní. Někdy stačí směrovat svou kritiku správným směrem -- například k autorovi. Aby dostal šanci se opravit.
Pokud jde o dynamický rozsah, měl jsem na mysli negativ (barevný, popřípadě vícevrstevný černobílý, např. Ilford HP5+), s ním také běžný uživatel přijde nejčastěji do styku. Příště už si dám pozor a tvrzení upřesním.
Mým cílem nebyl článek s polopravdami, ale text čtivý a srozumitelný. Pokud mě budete chytat za fusekli, samozřejmě nepřesnosti tam jsou. Ale imho není možné psát populární článek stylem, že za každou větu navrstvím další odstavce textu, že ono je to ve skutečnosti trochu složitější.
Samozřejmě některé chyby se dají vychytat pouhým pozornějším zbroušením původního textu. Že jsem tak v některých případech neučinil, nebylo vždy jen proto, že jsem diletant a problematice nerozumím, ale proto, že jsem bohužel nenašel korektnější způsob, jak problém popsat zjednodušeně. Vynasnažím se příště lépe.
A je hezké, že mé bludy vyvracíte kdesi na fórech, ale mně osobně nepřišel až do dneška jediný mail s připomínkami k textu, ač jej zjevně četli i odborníci, například vy. Ale tak už to chodí. Kritizovat umí každý, ale sednout si a napsat nehonorovaný článek, to už se nikomu nechce. Přitom někdy ani není třeba nutit se k psaní. Někdy stačí směrovat svou kritiku správným směrem -- například k autorovi. Aby dostal šanci se opravit.
Názory na článek v BT
to Pauli : Možná někdy dost dobře nechápu potřebu některých lidí - psát a publikovat . Takže také nechápu, proč se objevujín stejné články např. v APO, BT, EAI , IAN ...A ze všech redakcí stejné stesky a stejná reakce na jakýkoliv náznak kritiky. Proč mám tvořit se svými poloznalostmi článek, pokud mohu uvést odkaz na fundované pojednání. Zrovna fotografických najdu i na internetu dost. . Předpokládám, že lidem, kteří používají internet nečiní zvláštní problém najít si relevantní informace.
Nic ve zlém, ale mnohé články , které převypravují vlastními slovy, co bylo napsáno jinde, mě připomínají neumělé převyprávění vtipů -jenže on už to potom není vtip...
Nic ve zlém, ale mnohé články , které převypravují vlastními slovy, co bylo napsáno jinde, mě připomínají neumělé převyprávění vtipů -jenže on už to potom není vtip...
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Názory na článek v BT
MilAN: pár odkazů na zdroje jsem ve článku uvedl. Ano, proč psát vlastně články, když na internetu se jich válí fůra, a lepších. Svým článkem jsem chtěl nastínit problematiku těm, kteří o ní doposud neměli tušení, a že jich je, neznalých majitelů digitálních fotoaparátů, jistě požehnaně. Pro tebe jsou informace o vlastnostech čipu samozřejmostí, pro ně to může být překvapením a může je navnadit je k tomu, aby si, i za pomoci přiložených odkazů, vyhledali o problematice něco více.
Ke kritice, myslím, že jsem se k vašim připomínkám nepostavil odmítavě, naopak si jich vážím. Čeho si moc nevážím, je jednak kritika článku, která nesměruje k autorovi, jednak slovíčkaření, které vypichuje autorovy nepřesné formulace (nejen z článku, ale i z následných komentářů) a snaží se jej udělat hloupějším, než ve skutečnosti je.
Ke kritice, myslím, že jsem se k vašim připomínkám nepostavil odmítavě, naopak si jich vážím. Čeho si moc nevážím, je jednak kritika článku, která nesměruje k autorovi, jednak slovíčkaření, které vypichuje autorovy nepřesné formulace (nejen z článku, ale i z následných komentářů) a snaží se jej udělat hloupějším, než ve skutečnosti je.
Názory na článek v BT
Par poznamok k pisaniu clankov, myslim, ze po 13 rokoch redaktorovania v casopise Kozmos mam na ne dostatocne opravnenie:
1. Ziadny clanok by nemal obsahovat nepresne udaje, pripadne vymysly. Aj ked je to velmi tazke, ani popularne stvarnenie problematiky by v citatelovi nemalo vyvolat mylny dojem, pripadne ho zavadzat. Ak sa tema neda popisat popularne, tak sa jej treba vyhnut.
2. Autor by mal pri pisani clankov mat nad problematikou dostatocny nadhlad a osobne skusenosti s nou. Inak pristupuje k teme privelmi vazne a vnasa do nej v snahe neurobit chybu zbytocne komplikacie, ktore matu citatela
3. Autor by mal pisat len o tom, comu bud dobre rozumie, alebo co osobne preveril v praxi.
4. Interpretacie osobnych skusenosti treba prekonzultovat s dalsimi ludmi, ktori sa danej problematike venuju. Inak sa moze stat (a casto aj stava), ze autorove vysvetlenia nezodpovedaju (fyzikalnej) realite.
P.S.: Asi je rozdiel medzi textom do oficialneho periodika a textom napriklad do tohto fora. Musim priznat, ze texty do tohto fora pisem intuitivne z pamati a narychlo a moze sa stat, ze niekedy prestrelim, to je ale atribut vacsiny textov na tomto fore. Polepsim sa... :-[ Napriek tomu moje texty do "oficialnych" periodik tieto neduhy nemaju.
Rada a poucenie na zaver: Comu nerozumiem, o tom nepisem
Roman Piffl
1. Ziadny clanok by nemal obsahovat nepresne udaje, pripadne vymysly. Aj ked je to velmi tazke, ani popularne stvarnenie problematiky by v citatelovi nemalo vyvolat mylny dojem, pripadne ho zavadzat. Ak sa tema neda popisat popularne, tak sa jej treba vyhnut.
2. Autor by mal pri pisani clankov mat nad problematikou dostatocny nadhlad a osobne skusenosti s nou. Inak pristupuje k teme privelmi vazne a vnasa do nej v snahe neurobit chybu zbytocne komplikacie, ktore matu citatela
3. Autor by mal pisat len o tom, comu bud dobre rozumie, alebo co osobne preveril v praxi.
4. Interpretacie osobnych skusenosti treba prekonzultovat s dalsimi ludmi, ktori sa danej problematike venuju. Inak sa moze stat (a casto aj stava), ze autorove vysvetlenia nezodpovedaju (fyzikalnej) realite.
P.S.: Asi je rozdiel medzi textom do oficialneho periodika a textom napriklad do tohto fora. Musim priznat, ze texty do tohto fora pisem intuitivne z pamati a narychlo a moze sa stat, ze niekedy prestrelim, to je ale atribut vacsiny textov na tomto fore. Polepsim sa... :-[ Napriek tomu moje texty do "oficialnych" periodik tieto neduhy nemaju.
Rada a poucenie na zaver: Comu nerozumiem, o tom nepisem
Roman Piffl
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk
Názory na článek v BT
MilAN napsal: ... mnohé články , které převypravují vlastními slovy, co bylo napsáno jinde, mě připomínají neumělé převyprávění vtipů -jenže on už to potom není vtip...
Kedysi davno, na pociatku APO, zacal Leos Ondra a Jiri Dusek s podporou redakcie Kozmos uvadzat na pravu mieru myty a udaje, ktore sa "tradovali" v astronomickej literature (pamatam si, ze v novodobom reprinte originalnej knihy od Lorda Rossa, ktoru sme mali v redakcii a pozicali Leosovi, nasiel niekolko nezrovnalosti, ktore tam zrejme vniesol redaktor pri zostavovani inak vynikajucej knizky). To este bolo v case, ked neexistoval internet (aj take casy boli) a ked zohnat akukolvek literaturu bolo velmi obtiazne. Dnes je na internete informacii niekolkonasobne viac, ako by sme potrebovali, a len velmi obozretny a skuseny "miner" dokaze rozoznat, aky kus "pravdy" sa v jednotlivych prispevkoch skryva. Navyse, internet je ovela nachylnejsi na sirenie skreslenych a nepravdivych informacii, takze pravdepodobnost, ze informacia, ktoru najdeme na internete, je skreslena alebo je dokonca nepravdiva, sa stale (az dramaticky) zvacsuje. Inak povedane, ak nepoznam zdroj, informacii neverim. Je to smutne, ale je to tak... :-/
Kedysi davno, na pociatku APO, zacal Leos Ondra a Jiri Dusek s podporou redakcie Kozmos uvadzat na pravu mieru myty a udaje, ktore sa "tradovali" v astronomickej literature (pamatam si, ze v novodobom reprinte originalnej knihy od Lorda Rossa, ktoru sme mali v redakcii a pozicali Leosovi, nasiel niekolko nezrovnalosti, ktore tam zrejme vniesol redaktor pri zostavovani inak vynikajucej knizky). To este bolo v case, ked neexistoval internet (aj take casy boli
) a ked zohnat akukolvek literaturu bolo velmi obtiazne. Dnes je na internete informacii niekolkonasobne viac, ako by sme potrebovali, a len velmi obozretny a skuseny "miner" dokaze rozoznat, aky kus "pravdy" sa v jednotlivych prispevkoch skryva. Navyse, internet je ovela nachylnejsi na sirenie skreslenych a nepravdivych informacii, takze pravdepodobnost, ze informacia, ktoru najdeme na internete, je skreslena alebo je dokonca nepravdiva, sa stale (az dramaticky) zvacsuje. Inak povedane, ak nepoznam zdroj, informacii neverim. Je to smutne, ale je to tak... :-/Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk
-
vah
Názory na článek v BT
Přikláním se k názoru, že máme psát o tom, čemu rozumíme (nebo se alespoň domníváme, že to mu rozumíme ).
Pravdu má i paulie, že nikdo z kritiků nenapsal byť jeden jediný článek za poslední rok-dva na astronomické servery, zatímco na foru (dle počtu příspěvků) už napsali poměrně slušnou knížku.
Pravdu má i paulie, že nikdo z kritiků nenapsal byť jeden jediný článek za poslední rok-dva na astronomické servery, zatímco na foru (dle počtu příspěvků) už napsali poměrně slušnou knížku.
Názory na článek v BT
Ceres: s tím souhlasím. Ale nemyslím si, že problematice článku nerozumím. Podle vašich připomínek, jedinou chybou, která vznikla mou dezinterpretací zdrojových textů, ze kterých jsem čerpal, byl popis CMOS. A jednou jsem se přepsal s čísly. Na devíti stranách textu to imho není taková katastrofa.
Každý dělá chyby. A každá chyba (alespoň v textu) se dá napravit. Na internetu hned v diskuzi pod článkem, v tištěném periodiku např. vydáním opravného článku. Je škoda, že jsem byl na chyby upozorněn se sedmiměsíčním zpožděním, ale opravný update klidně napíšu.
Každý dělá chyby. A každá chyba (alespoň v textu) se dá napravit. Na internetu hned v diskuzi pod článkem, v tištěném periodiku např. vydáním opravného článku. Je škoda, že jsem byl na chyby upozorněn se sedmiměsíčním zpožděním, ale opravný update klidně napíšu.
Názory na článek v BT
Na tom je vidět, kolik lidí ten článek asi četlo.
Nechci tvrdit, že jsem jediný, kdo to četl, ale rozhodně jediný, kdo to nějak použil. Což se nějak projevilo - asi se to stát mělo.
V. K.
Nechci tvrdit, že jsem jediný, kdo to četl, ale rozhodně jediný, kdo to nějak použil. Což se nějak projevilo - asi se to stát mělo.
V. K.