Laserová dioda, provozovaná mimo laserovou oblast, tedy kdy svítí velice málo a lze se na ní dívat. Rozměry rezonanční struktury polovodičové Laserové diody jsou v desítkách mikrometrů, kolega se na to díval mikroskopem při vysokém zvětšení, tvar zářící oblasti je sice malý obdélníček, ale vzhledem ke vzdálenosti, ze které na to budeš koukat, je to asi bude pod rozlišovačkou jakéhokoli z Vašich dalekohledů a dá se považovat za bod.
Světlo je červené, což ale nemusí vadit
Diodu stačí napájet přes odpor v jednotkách až desítkách kiloohmů, zpětnovazební fotodiodu nemusíte zapojovat.
Použít jde dokonce zničená laserová dioda, která už nefunguje v laser-modu a jenom normálně málo svítí, tvar a velikost oblasti zůstává.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Jako zdroj umele hvezdy je laserova dioda opravdu dobra. Takovou nejjednoduzsi staci vyrobit z laser. ukazovatka (staci i to z trziste), ze ktereho se odsroubuje kolimacni cocka (je skryta pod snimatelnoukrytkou s hologramem a upevnena krouzkem se zavitem). Jas lze v rozumnych mezich pripadne korigovat seriove zapojenym potenciometrem.
Pokud potrebujete bile svetlo, osvedcili se mi vysocesvitive bile LED, pred ktere umistim clonku (plynova tryska do sporaku 0.125mm) a obraz otvoru clonky zmenu i kratkoohniskovou soustavou (starym okularem). Cely tubusek ma cca 1m a odpovidajici velikost hvezdy je pri f' okularu cca 10mm 1.25um, coz myslim staci vice nez dost.
Apropo, kdo byl na DsD 2005, tak ji urcite zna. Serizovaly se tam s ni SC.