Ahoj, v únoru si hodlám pořídit DOBSON Sky-Watcher 254/1200 Pyrex a zaujal mě navigační systém Navigator-1.
http://web.telecom.cz/elektro-metal/dsc ... obs_lv.htm
Vím že Dobson neni zrovna ideální dalekohled pro astrofotografii, ale z toho vynálezu usuzuji, že i to je s ním možné. Mám proto pro ty, kteří s tím mají už zkušenost několik otázek:
1) Pokud budu mít na Dobsonu Navigator-1 propojený s PC, bude mi pak dalekohled sám sledovat určený objekt např. Saturn a držet si ho ve středu objektivu?
2) Bude to pracovat s nějakou hvězdnou mapou na počítači a umět to, že si zvolím na PC nějaký objekt a dalekohled se mi na něj pak sám natočí?
3) Každý navigační systém má určitou odchylku, proto mě zajímá jaká je zde. Jaké je např. doporučené maxim.zvětšení či délka expozice, aby nedocházelo na fotografii k defektům?
4) Nejsem moc technický typ abych si koupil součástky a postavil si to sám, proto bych uvítal kompletní sestavení a možná i zapojení. Koukal jsem na ceník a cena Navigatoru-1 včetně dvou senzorů DSC70 za 5550 Kč mi přijde ještě rozumná. Jak jsem ale říkal, nejsem moc technicky typ a podle těch obrázků mám strach, zda bych to dokázal na ten dalekohled zapojit, navíc se do toho dalekohledu budou asi dělat i otvory... Proto se ptám, zda je tu někdo šikovnej, který už s tím zapojováním má zkušenost a byl by mi to za nějakou kačku ochoten na ten Dobson přidělat? ;D
Mějte se a děkuju za odpovědi.
Dobson a Navigator-1
Dobson a Navigator-1
Navigator neni GoTo system. Ukazuje, kam je dalekohled nastaven, ale nehybe s nim ( od toho jsou ruce )
Dobsonova montaz je azimutalni, pro fotografovani je potreba paralakticka, jinak je na fotkach videt staceni pole. To jde u Dobsona resit napr. Poncetovou plosinou, na kterou se dalekohled i s montazi postavi. Na jeji presnosti pak bude zaviset pouzitelnost pro fotografovani.
Pri takto dlouhem ohnisku se neobejdes bez pointace, sebepresnejsi prevody ti nezajisti presnost chodu pro dlouhe expozice.
Osobne si myslim, ze takhle velkym dalekohledem bych radeji ani fotit nezkousel, pokud nesedi na aspon 100kg montazi ...
Dobsonova montaz je azimutalni, pro fotografovani je potreba paralakticka, jinak je na fotkach videt staceni pole. To jde u Dobsona resit napr. Poncetovou plosinou, na kterou se dalekohled i s montazi postavi. Na jeji presnosti pak bude zaviset pouzitelnost pro fotografovani.
Pri takto dlouhem ohnisku se neobejdes bez pointace, sebepresnejsi prevody ti nezajisti presnost chodu pro dlouhe expozice.
Osobne si myslim, ze takhle velkym dalekohledem bych radeji ani fotit nezkousel, pokud nesedi na aspon 100kg montazi ...
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
Dobson a Navigator-1
Tak k čemu mi ten Navigator-1 bude tedy dobrej? ;D
Umí aspoň tu poitaci? A co to vlastně ta pointace je? ;D To je to, že ukazuje kam je dalekohled nastavenej? Ruce ale moc přesný nejsou, to ani nemá cenu dělat fotky při delších expozicích co? :(
Umí aspoň tu poitaci? A co to vlastně ta pointace je? ;D To je to, že ukazuje kam je dalekohled nastavenej? Ruce ale moc přesný nejsou, to ani nemá cenu dělat fotky při delších expozicích co? :(
Dobson a Navigator-1
Rudysoft napsal: Tak k čemu mi ten Navigator-1 bude tedy dobrej? ;D
Umí aspoň tu poitaci? A co to vlastně ta pointace je? ;D To je to, že ukazuje kam je dalekohled nastavenej? Ruce ale moc přesný nejsou, to ani nemá cenu dělat fotky při delších expozicích co?
Pri foceni Ti Navigator opravdu nepomuze. Pomuze pri vyhledavani objektu, nebo pri identifikaci neznameho objektu. A pomuze dost, jak Ti jiste potvrdi rada stastnych majitelu podobnych zarizeni. Takze k necemu urcite dobrej je
Pointaci se rozumi presne navadeni dalekohledu na objekt po dobu expozice. Bud rucne s pomoci pointacniho okularu se zamernym krizem, nebo automaticky s pomoci kamery a elektroniky. Je to na dlouhe povidani, ale vse najdes na tomto foru. Jen podotykam, ze se samotnou Dobsonovou montazi to nepujde.
Umí aspoň tu poitaci? A co to vlastně ta pointace je? ;D To je to, že ukazuje kam je dalekohled nastavenej? Ruce ale moc přesný nejsou, to ani nemá cenu dělat fotky při delších expozicích co?
Pri foceni Ti Navigator opravdu nepomuze. Pomuze pri vyhledavani objektu, nebo pri identifikaci neznameho objektu. A pomuze dost, jak Ti jiste potvrdi rada stastnych majitelu podobnych zarizeni. Takze k necemu urcite dobrej je
Pointaci se rozumi presne navadeni dalekohledu na objekt po dobu expozice. Bud rucne s pomoci pointacniho okularu se zamernym krizem, nebo automaticky s pomoci kamery a elektroniky. Je to na dlouhe povidani, ale vse najdes na tomto foru. Jen podotykam, ze se samotnou Dobsonovou montazi to nepujde.
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
Dobson a Navigator-1
Rudysoft napsal: Tak k čemu mi ten Navigator-1 bude tedy dobrej? ;D
Umí aspoň tu poitaci? A co to vlastně ta pointace je? ;D To je to, že ukazuje kam je dalekohled nastavenej? Ruce ale moc přesný nejsou, to ani nemá cenu dělat fotky při delších expozicích co? :(Navigátor jednoduše naviguje kam s dalekohledem hýbnout abychom do zorného pole dostali hledaný objekt. Navigátor v autě (elektronický nebo živý) taky netočí koly a nehýbe volantem... Ale i tak se dá Dobson rozpohybovat. Na tebou uváděném webu je i odkaz na stránky autora projektu z Polska jak toho dosáhnout. Ovšem je nutná znalost elektroniky a možnost dílenského opracování materiálů.
Umí aspoň tu poitaci? A co to vlastně ta pointace je? ;D To je to, že ukazuje kam je dalekohled nastavenej? Ruce ale moc přesný nejsou, to ani nemá cenu dělat fotky při delších expozicích co? :(Navigátor jednoduše naviguje kam s dalekohledem hýbnout abychom do zorného pole dostali hledaný objekt. Navigátor v autě (elektronický nebo živý) taky netočí koly a nehýbe volantem... Ale i tak se dá Dobson rozpohybovat. Na tebou uváděném webu je i odkaz na stránky autora projektu z Polska jak toho dosáhnout. Ovšem je nutná znalost elektroniky a možnost dílenského opracování materiálů.
KOvář JAROslav
Dobson a Navigator-1
Ahoj, jo na tu polskou stránku jsem se koukal. Možná bych překecal šikovného kamaráda, aby mi ji vyrobil. Chci se tě zeptat, zda existuje nějaký výrobce těchto plošin a zda by se dala někde koupit. Ne že bych svému kamarádovi nevěřil, ale jde mi o maximální přesnost. Byl bych rád i za nějaké kontakty na osoby, kteří tuto plošinu vlastní a byli by ochotný mi ji za rozumnou cenu postavit. Rozumnou cenou myslím kolem 5 tis. korun, materiálně i technicky na ní přece nemůže být nic drahého.
kojaro napsal:
Navigátor jednoduše naviguje kam s dalekohledem hýbnout abychom do zorného pole dostali hledaný objekt. Navigátor v autě (elektronický nebo živý) taky netočí koly a nehýbe volantem... Ale i tak se dá Dobson rozpohybovat. Na tebou uváděném webu je i odkaz na stránky autora projektu z Polska jak toho dosáhnout. Ovšem je nutná znalost elektroniky a možnost dílenského opracování materiálů.
kojaro napsal:
Navigátor jednoduše naviguje kam s dalekohledem hýbnout abychom do zorného pole dostali hledaný objekt. Navigátor v autě (elektronický nebo živý) taky netočí koly a nehýbe volantem... Ale i tak se dá Dobson rozpohybovat. Na tebou uváděném webu je i odkaz na stránky autora projektu z Polska jak toho dosáhnout. Ovšem je nutná znalost elektroniky a možnost dílenského opracování materiálů.
Dobson a Navigator-1
Pokud s tím chceš trochu fotit, tak potřebuješ přesnost tak v jenotkách úhlových vteřin.
Zapomeň na to, co píšeš o ceně i tom tom, že to technicky nebude nic složitého.
Opravdu, za tu tvoji cenu to nebude nic moc, bude to pomůcka na koukání..
Zapomeň na to, co píšeš o ceně i tom tom, že to technicky nebude nic složitého.
Opravdu, za tu tvoji cenu to nebude nic moc, bude to pomůcka na koukání..
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
-
MMys
- Příspěvky: 18171
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Dobson a Navigator-1
U začátečníků se velmi často vyskytuje nesprávná představa, že dalekohled vybavený GO-TO systémem umožňuje automaticky fotografování dlouhými expozicemi, tím, že udržuje zvolený objekt v zorném poli. Toto je sice pravda, ale naprostá většina dalekohledů (pominu-li pevně na montované špičkové dalekohledy za statisíce až miliony) udržuje polohu objektu v zorném poli s přesností dostatečnou na pozorování objektu, ale obvykle NEDOSTATEČNOU k fotografování v ohnisku dotyčného dalekohledu. Způsobuje to několik faktů, které budu jmenovat.
1) V nejhorším případě se jedná o azimutální montáž (například některé často oblíbené a nabízené SCT dalekohledy, Celestron, Meade ve vidlicové montáži a podobně) které poznáš podle toho, že se s nimi dá hýbat podle svislé osy (azimut) a vodorovné osy (elevace) Takovýto stroj sice umí udržovat objekt v zorném poli, ale fotit s ním nelze, protože se zorné pole stáčí. Sice to lze eliminovat speciálním zařízením na okulárovém výtahu, které stáčení kompenzuje, ale to je drahé, a práce s ním poměrně složitá. Další kategorií těchto azimutálně montovaných dalekohledů jsou Newtony na Dobsonově montáži, doplněné motorovými pohony. Na fotografii dlouhými expozicemi takovýmito dalekohledy zapomeň. Měsíc Slunce a planety jdou fotit dobře, protože se obvykle jedná o časy desetin až setin sekundy.
2) Dalekohledy na paralaktické montáži, u kterých výrobce často píše, že jsou vhodné k fotografii. Obvykle již taktně zamlčí k fotografii čeho, a co je k tomu ještě potřeba. U paralaktické montáže s erotace Země kompenzuje otáčením dalekohledu kolem polární osy, mířící k severnímu nebeskému pólu. Převody naprosté většiny montáží nejsou ovšem vyrobeny nikdy tak přesně, aby byl chod tak rovnoměrný, že se bude hvězda promítat stále na stejné místo. Uvědom si fakt, že aby šlo fotit takovým dalekohledem, co si předtsvuješ, tak je potřeba natáčet dalekohled rovnoměrně s přesností v jednotkách úhlových vteřin, a hvězda se přitom musí promítat na film či senzor fotoaparátu s odchylkou maximálně tak 20-30 mikrometrů (tj. tisícin milimetru) !!! aby na snímku byly hvězdy ostré a jako body či kotoučky. Z toho vyplývá potřebná tuhost a přesnost celého mechanismu montáže, která ten dalekohled nese. Viděl jsem již poměrně dost podomácku postavených montáží, a až na pár vyjímek naprostá většina z nich nebyla schopná požadavku na fotografii vyhovět, a to do nich bylo proinvestováno mnohdy mnohem více , než nějakých 5000,-
Další nezbytnou investicí pro focení tak dlouhým ohniskem, jaké uvdíš, je pointační dalekohled, kterým buď manuálně (pomocí tzv. pointačního okuláru se záměrným křížem) opravuješ chod pohonu montáže, aby se hvězda nepohnula, a nebo tuto činnost svěříš elektronickému zařízení které to dělá samo, pomocí kamery, kterou snímá obraz hvězdy. Tomuto procesu se říká POINTACE, nikoli tomu automatickému najíždění dlakohledu na objekt. Hromada lidí toto zaměňuje, a užívá chybně. V obou případech je to řešení pointace takto velkého dalekohledu investice, která spolehlivě přesahuje tebou uvedený limit.
Řešení je jednoduché. Prostě zkusit začít oblohu fotit kratším ohniskem, teré vyžaduje nižší přesnost sledování objektu. Třeba nějaký teleobjektiv s ohniskem kolem 200mm. I pro něj je na obloze spousta nádherných fotogenických oblastí. K jeho polohování přitom stačí velmi jednoduché zařízení zvané pantový stolek (barndoor mount v anglické terminologii) katrý se přidělá i s foťákem na běžný fotostativ a s touto sestavou se odebereš za tmavou oblohou. Až budeš schopný dělat snímky tímto způsobem, můžeš si pořídit nějakou montáž a začít prodlužovat ohnisko. Jako limit pro focení v našich podmínkách bych viděl dalekohled o průměru kolem 200mm a ohniskové délce do jednoho metru. Víc nemá význam, díky obvyklému neklidu atmosféry již stejně nebude na fotce více podrobností.
Dalekohled DOBSON Sky-Watcher 254/1200 si ponech na vizuální pozorování, a focení jasných objektů krátkými expozicemi. Úspěšné astrofoto deep-sky objektů s ním by si vyžádalo investici, několikanásobně přesahující cenu toho dalekohledu a to ještě za předpokladu značných zkušeností s předchozím focením něčím menším.
1) V nejhorším případě se jedná o azimutální montáž (například některé často oblíbené a nabízené SCT dalekohledy, Celestron, Meade ve vidlicové montáži a podobně) které poznáš podle toho, že se s nimi dá hýbat podle svislé osy (azimut) a vodorovné osy (elevace) Takovýto stroj sice umí udržovat objekt v zorném poli, ale fotit s ním nelze, protože se zorné pole stáčí. Sice to lze eliminovat speciálním zařízením na okulárovém výtahu, které stáčení kompenzuje, ale to je drahé, a práce s ním poměrně složitá. Další kategorií těchto azimutálně montovaných dalekohledů jsou Newtony na Dobsonově montáži, doplněné motorovými pohony. Na fotografii dlouhými expozicemi takovýmito dalekohledy zapomeň. Měsíc Slunce a planety jdou fotit dobře, protože se obvykle jedná o časy desetin až setin sekundy.
2) Dalekohledy na paralaktické montáži, u kterých výrobce často píše, že jsou vhodné k fotografii. Obvykle již taktně zamlčí k fotografii čeho, a co je k tomu ještě potřeba. U paralaktické montáže s erotace Země kompenzuje otáčením dalekohledu kolem polární osy, mířící k severnímu nebeskému pólu. Převody naprosté většiny montáží nejsou ovšem vyrobeny nikdy tak přesně, aby byl chod tak rovnoměrný, že se bude hvězda promítat stále na stejné místo. Uvědom si fakt, že aby šlo fotit takovým dalekohledem, co si předtsvuješ, tak je potřeba natáčet dalekohled rovnoměrně s přesností v jednotkách úhlových vteřin, a hvězda se přitom musí promítat na film či senzor fotoaparátu s odchylkou maximálně tak 20-30 mikrometrů (tj. tisícin milimetru) !!! aby na snímku byly hvězdy ostré a jako body či kotoučky. Z toho vyplývá potřebná tuhost a přesnost celého mechanismu montáže, která ten dalekohled nese. Viděl jsem již poměrně dost podomácku postavených montáží, a až na pár vyjímek naprostá většina z nich nebyla schopná požadavku na fotografii vyhovět, a to do nich bylo proinvestováno mnohdy mnohem více , než nějakých 5000,-
Další nezbytnou investicí pro focení tak dlouhým ohniskem, jaké uvdíš, je pointační dalekohled, kterým buď manuálně (pomocí tzv. pointačního okuláru se záměrným křížem) opravuješ chod pohonu montáže, aby se hvězda nepohnula, a nebo tuto činnost svěříš elektronickému zařízení které to dělá samo, pomocí kamery, kterou snímá obraz hvězdy. Tomuto procesu se říká POINTACE, nikoli tomu automatickému najíždění dlakohledu na objekt. Hromada lidí toto zaměňuje, a užívá chybně. V obou případech je to řešení pointace takto velkého dalekohledu investice, která spolehlivě přesahuje tebou uvedený limit.
Řešení je jednoduché. Prostě zkusit začít oblohu fotit kratším ohniskem, teré vyžaduje nižší přesnost sledování objektu. Třeba nějaký teleobjektiv s ohniskem kolem 200mm. I pro něj je na obloze spousta nádherných fotogenických oblastí. K jeho polohování přitom stačí velmi jednoduché zařízení zvané pantový stolek (barndoor mount v anglické terminologii) katrý se přidělá i s foťákem na běžný fotostativ a s touto sestavou se odebereš za tmavou oblohou. Až budeš schopný dělat snímky tímto způsobem, můžeš si pořídit nějakou montáž a začít prodlužovat ohnisko. Jako limit pro focení v našich podmínkách bych viděl dalekohled o průměru kolem 200mm a ohniskové délce do jednoho metru. Víc nemá význam, díky obvyklému neklidu atmosféry již stejně nebude na fotce více podrobností.
Dalekohled DOBSON Sky-Watcher 254/1200 si ponech na vizuální pozorování, a focení jasných objektů krátkými expozicemi. Úspěšné astrofoto deep-sky objektů s ním by si vyžádalo investici, několikanásobně přesahující cenu toho dalekohledu a to ještě za předpokladu značných zkušeností s předchozím focením něčím menším.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Dobson a Navigator-1
Dík za radu, asi máš pravdu 
Přemýšlel jsem, že bych si k němu alespoň pořídil LPI kameru a fotil měsíc a planety. Myslíš že bych tak mohl fotit s Dobsonem v rámci expoz. 1/10s bez toho, že bych musel montáž nějak upravovat a fotky by přesto nebyly rozmazaný? A dal by se s tímhle fotit i méně jasný objekt při hodně nízkém zvětšení (nebude mi tak rychle utíkat objekt z dalekohledu a centrovat si ho budu ručně) v rámci expoz. 16s, což je maximum co ta kamera umí?
MMys napsal: U začátečníků se velmi často vyskytuje nesprávná představa, že dalekohled vybavený GO-TO systémem umožňuje automaticky fotografování dlouhými expozicemi, tím, že udržuje zvolený objekt v zorném poli. Toto je sice pravda, ale naprostá většina dalekohledů (pominu-li pevně na montované špičkové dalekohledy za statisíce až miliony) udržuje polohu objektu v zorném poli s přesností dostatečnou na pozorování objektu, ale obvykle NEDOSTATEČNOU k fotografování v ohnisku dotyčného dalekohledu. Způsobuje to několik faktů, které budu jmenovat.
1) V nejhorším případě se jedná o azimutální montáž (například některé často oblíbené a nabízené SCT dalekohledy, Celestron, Meade ve vidlicové montáži a podobně) které poznáš podle toho, že se s nimi dá hýbat podle svislé osy (azimut) a vodorovné osy (elevace) Takovýto stroj sice umí udržovat objekt v zorném poli, ale fotit s ním nelze, protože se zorné pole stáčí. Sice to lze eliminovat speciálním zařízením na okulárovém výtahu, které stáčení kompenzuje, ale to je drahé, a práce s ním poměrně složitá. Další kategorií těchto azimutálně montovaných dalekohledů jsou Newtony na Dobsonově montáži, doplněné motorovými pohony. Na fotografii dlouhými expozicemi takovýmito dalekohledy zapomeň. Měsíc Slunce a planety jdou fotit dobře, protože se obvykle jedná o časy desetin až setin sekundy.
2) Dalekohledy na paralaktické montáži, u kterých výrobce často píše, že jsou vhodné k fotografii. Obvykle již taktně zamlčí k fotografii čeho, a co je k tomu ještě potřeba. U paralaktické montáže s erotace Země kompenzuje otáčením dalekohledu kolem polární osy, mířící k severnímu nebeskému pólu. Převody naprosté většiny montáží nejsou ovšem vyrobeny nikdy tak přesně, aby byl chod tak rovnoměrný, že se bude hvězda promítat stále na stejné místo. Uvědom si fakt, že aby šlo fotit takovým dalekohledem, co si předtsvuješ, tak je potřeba natáčet dalekohled rovnoměrně s přesností v jednotkách úhlových vteřin, a hvězda se přitom musí promítat na film či senzor fotoaparátu s odchylkou maximálně tak 20-30 mikrometrů (tj. tisícin milimetru) !!! aby na snímku byly hvězdy ostré a jako body či kotoučky. Z toho vyplývá potřebná tuhost a přesnost celého mechanismu montáže, která ten dalekohled nese. Viděl jsem již poměrně dost podomácku postavených montáží, a až na pár vyjímek naprostá většina z nich nebyla schopná požadavku na fotografii vyhovět, a to do nich bylo proinvestováno mnohdy mnohem více , než nějakých 5000,-
Další nezbytnou investicí pro focení tak dlouhým ohniskem, jaké uvdíš, je pointační dalekohled, kterým buď manuálně (pomocí tzv. pointačního okuláru se záměrným křížem) opravuješ chod pohonu montáže, aby se hvězda nepohnula, a nebo tuto činnost svěříš elektronickému zařízení které to dělá samo, pomocí kamery, kterou snímá obraz hvězdy. Tomuto procesu se říká POINTACE, nikoli tomu automatickému najíždění dlakohledu na objekt. Hromada lidí toto zaměňuje, a užívá chybně. V obou případech je to řešení pointace takto velkého dalekohledu investice, která spolehlivě přesahuje tebou uvedený limit.
Řešení je jednoduché. Prostě zkusit začít oblohu fotit kratším ohniskem, teré vyžaduje nižší přesnost sledování objektu. Třeba nějaký teleobjektiv s ohniskem kolem 200mm. I pro něj je na obloze spousta nádherných fotogenických oblastí. K jeho polohování přitom stačí velmi jednoduché zařízení zvané pantový stolek (barndoor mount v anglické terminologii) katrý se přidělá i s foťákem na běžný fotostativ a s touto sestavou se odebereš za tmavou oblohou. Až budeš schopný dělat snímky tímto způsobem, můžeš si pořídit nějakou montáž a začít prodlužovat ohnisko. Jako limit pro focení v našich podmínkách bych viděl dalekohled o průměru kolem 200mm a ohniskové délce do jednoho metru. Víc nemá význam, díky obvyklému neklidu atmosféry již stejně nebude na fotce více podrobností.
Dalekohled DOBSON Sky-Watcher 254/1200 si ponech na vizuální pozorování, a focení jasných objektů krátkými expozicemi. Úspěšné astrofoto deep-sky objektů s ním by si vyžádalo investici, několikanásobně přesahující cenu toho dalekohledu a to ještě za předpokladu značných zkušeností s předchozím focením něčím menším.
Přemýšlel jsem, že bych si k němu alespoň pořídil LPI kameru a fotil měsíc a planety. Myslíš že bych tak mohl fotit s Dobsonem v rámci expoz. 1/10s bez toho, že bych musel montáž nějak upravovat a fotky by přesto nebyly rozmazaný? A dal by se s tímhle fotit i méně jasný objekt při hodně nízkém zvětšení (nebude mi tak rychle utíkat objekt z dalekohledu a centrovat si ho budu ručně) v rámci expoz. 16s, což je maximum co ta kamera umí?
MMys napsal: U začátečníků se velmi často vyskytuje nesprávná představa, že dalekohled vybavený GO-TO systémem umožňuje automaticky fotografování dlouhými expozicemi, tím, že udržuje zvolený objekt v zorném poli. Toto je sice pravda, ale naprostá většina dalekohledů (pominu-li pevně na montované špičkové dalekohledy za statisíce až miliony) udržuje polohu objektu v zorném poli s přesností dostatečnou na pozorování objektu, ale obvykle NEDOSTATEČNOU k fotografování v ohnisku dotyčného dalekohledu. Způsobuje to několik faktů, které budu jmenovat.
1) V nejhorším případě se jedná o azimutální montáž (například některé často oblíbené a nabízené SCT dalekohledy, Celestron, Meade ve vidlicové montáži a podobně) které poznáš podle toho, že se s nimi dá hýbat podle svislé osy (azimut) a vodorovné osy (elevace) Takovýto stroj sice umí udržovat objekt v zorném poli, ale fotit s ním nelze, protože se zorné pole stáčí. Sice to lze eliminovat speciálním zařízením na okulárovém výtahu, které stáčení kompenzuje, ale to je drahé, a práce s ním poměrně složitá. Další kategorií těchto azimutálně montovaných dalekohledů jsou Newtony na Dobsonově montáži, doplněné motorovými pohony. Na fotografii dlouhými expozicemi takovýmito dalekohledy zapomeň. Měsíc Slunce a planety jdou fotit dobře, protože se obvykle jedná o časy desetin až setin sekundy.
2) Dalekohledy na paralaktické montáži, u kterých výrobce často píše, že jsou vhodné k fotografii. Obvykle již taktně zamlčí k fotografii čeho, a co je k tomu ještě potřeba. U paralaktické montáže s erotace Země kompenzuje otáčením dalekohledu kolem polární osy, mířící k severnímu nebeskému pólu. Převody naprosté většiny montáží nejsou ovšem vyrobeny nikdy tak přesně, aby byl chod tak rovnoměrný, že se bude hvězda promítat stále na stejné místo. Uvědom si fakt, že aby šlo fotit takovým dalekohledem, co si předtsvuješ, tak je potřeba natáčet dalekohled rovnoměrně s přesností v jednotkách úhlových vteřin, a hvězda se přitom musí promítat na film či senzor fotoaparátu s odchylkou maximálně tak 20-30 mikrometrů (tj. tisícin milimetru) !!! aby na snímku byly hvězdy ostré a jako body či kotoučky. Z toho vyplývá potřebná tuhost a přesnost celého mechanismu montáže, která ten dalekohled nese. Viděl jsem již poměrně dost podomácku postavených montáží, a až na pár vyjímek naprostá většina z nich nebyla schopná požadavku na fotografii vyhovět, a to do nich bylo proinvestováno mnohdy mnohem více , než nějakých 5000,-
Další nezbytnou investicí pro focení tak dlouhým ohniskem, jaké uvdíš, je pointační dalekohled, kterým buď manuálně (pomocí tzv. pointačního okuláru se záměrným křížem) opravuješ chod pohonu montáže, aby se hvězda nepohnula, a nebo tuto činnost svěříš elektronickému zařízení které to dělá samo, pomocí kamery, kterou snímá obraz hvězdy. Tomuto procesu se říká POINTACE, nikoli tomu automatickému najíždění dlakohledu na objekt. Hromada lidí toto zaměňuje, a užívá chybně. V obou případech je to řešení pointace takto velkého dalekohledu investice, která spolehlivě přesahuje tebou uvedený limit.
Řešení je jednoduché. Prostě zkusit začít oblohu fotit kratším ohniskem, teré vyžaduje nižší přesnost sledování objektu. Třeba nějaký teleobjektiv s ohniskem kolem 200mm. I pro něj je na obloze spousta nádherných fotogenických oblastí. K jeho polohování přitom stačí velmi jednoduché zařízení zvané pantový stolek (barndoor mount v anglické terminologii) katrý se přidělá i s foťákem na běžný fotostativ a s touto sestavou se odebereš za tmavou oblohou. Až budeš schopný dělat snímky tímto způsobem, můžeš si pořídit nějakou montáž a začít prodlužovat ohnisko. Jako limit pro focení v našich podmínkách bych viděl dalekohled o průměru kolem 200mm a ohniskové délce do jednoho metru. Víc nemá význam, díky obvyklému neklidu atmosféry již stejně nebude na fotce více podrobností.
Dalekohled DOBSON Sky-Watcher 254/1200 si ponech na vizuální pozorování, a focení jasných objektů krátkými expozicemi. Úspěšné astrofoto deep-sky objektů s ním by si vyžádalo investici, několikanásobně přesahující cenu toho dalekohledu a to ještě za předpokladu značných zkušeností s předchozím focením něčím menším.
Dobson a Navigator-1
Rudysoft napsal: Dík za radu, asi máš pravdu :)
A dal by se s tímhle fotit i méně jasný objekt při hodně nízkém zvětšení (nebude mi tak rychle utíkat objekt z dalekohledu a centrovat si ho budu ručně) v rámci expoz. 16s, což je maximum co ta kamera umí?
Rozumně dlouhá expozice pro toto ohnisko dalekohledu bude do 1/10s Takže na vše ostatní zapomeň. Ručně na azimutální montáži nedostrkáš ani základní objektiv s ohniskem 50 mm a ten dalekohled má ohnisko 24x delší
A dal by se s tímhle fotit i méně jasný objekt při hodně nízkém zvětšení (nebude mi tak rychle utíkat objekt z dalekohledu a centrovat si ho budu ručně) v rámci expoz. 16s, což je maximum co ta kamera umí?
Rozumně dlouhá expozice pro toto ohnisko dalekohledu bude do 1/10s Takže na vše ostatní zapomeň. Ručně na azimutální montáži nedostrkáš ani základní objektiv s ohniskem 50 mm a ten dalekohled má ohnisko 24x delší
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Dobson a Navigator-1
Rudysoft napsal: Dík za radu, asi máš pravdu :)Myslíš že bych tak mohl fotit s Dobsonem v rámci expoz. 1/10s bez toho, že bych musel montáž nějak upravovat a fotky by přesto nebyly rozmazaný? A dal by se s tímhle fotit i méně jasný objekt při hodně nízkém zvětšení (nebude mi tak rychle utíkat objekt z dalekohledu a centrovat si ho budu ručně) v rámci expoz. 16s, což je maximum co ta kamera umí?
Neznam presne velikost pixelu kamery, ale predpokladejme 8um. To je takovy standard u lepsich kamer s vetsimi chipy, nebo u DSLR s rozlisenim 6MPx. Pak nam pri ohnisku 1.2m vychazi rozliseni necelych 1.3 uhlove vteriny na pixel. Skutecne rozliseni bude podstatne horsi ( jen neklid atmosfery pusobi rozhybani v radu uhlovych vterin ).
Predpokladejme, ze se smirime s pohybem objektu o 1 pixel behem expozice. Vzhledem k tomu, ze hvezdy budou pri tomto rozliseni i pri dobrych podminkach roztazene na nejakych 3-5 pixelu, tak pri posunu o 1 pixel budou jeste celkem kulate.
Zeme se za sekundu otoci o 15", coz dela zhruba 11 pixelu. Z toho nam vychazi nejdelsi pouzitelny cas 1/10 sekundy. To pri svetelnosti f/4.7 na foceni planet staci ( take tu najdes radu celkem povedenych fotek planet pres Dobsony ). Na slabsi objekty muzes zapomenout.
-------------------------------------
Omlouvam se, puvodne jsem pocital spatne, ted uz je to snad spravne.
Neznam presne velikost pixelu kamery, ale predpokladejme 8um. To je takovy standard u lepsich kamer s vetsimi chipy, nebo u DSLR s rozlisenim 6MPx. Pak nam pri ohnisku 1.2m vychazi rozliseni necelych 1.3 uhlove vteriny na pixel. Skutecne rozliseni bude podstatne horsi ( jen neklid atmosfery pusobi rozhybani v radu uhlovych vterin ).
Predpokladejme, ze se smirime s pohybem objektu o 1 pixel behem expozice. Vzhledem k tomu, ze hvezdy budou pri tomto rozliseni i pri dobrych podminkach roztazene na nejakych 3-5 pixelu, tak pri posunu o 1 pixel budou jeste celkem kulate.
Zeme se za sekundu otoci o 15", coz dela zhruba 11 pixelu. Z toho nam vychazi nejdelsi pouzitelny cas 1/10 sekundy. To pri svetelnosti f/4.7 na foceni planet staci ( take tu najdes radu celkem povedenych fotek planet pres Dobsony ). Na slabsi objekty muzes zapomenout.
-------------------------------------
Omlouvam se, puvodne jsem pocital spatne, ted uz je to snad spravne.
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
-
MMys
- Příspěvky: 18171
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Dobson a Navigator-1
Za 1/10sec. urazi objekt (na nebeskem rovniku) 1,5" Limit pro nerozmazany snimek pri foceni v primarnim ohnisku 1.2metru je tak do 3", takze s casem se nedostanes pres 1/5 sec. pak uz budou z objektu (hvezd) kratke carky, a jine objekty (planety, mlhoviny) budou maznute ve smeru pohybu oblohy nad nami o stejnou vzdalenost, takze se ztrati detaily.
Mozna by bylo rozumnejsi si pred tim, nez se pustis do foceni, nastudovat znalosti k tomu potrebne, ktere, soude dle tvych dotazu tady zatim nemas. Skocit do toho rovnyma nohama hned s nejvetsim dalekohledem neni zrovna nejstastnejsi reseni. Ja jsem ti napsal jak zacit. LPI CCD kamerka k takovehlemu delu na dobsonove montazi je snad nejhorsi mozny zacatek. Bez pohonu ti planeta utece ze senzoru za nejakou desitku sekund (ted me neber za slovo, jsem po obede, a nechce se mi pocitat) radove je to ale tak nejak.
Zkus si precist, jestli jsi to uz nahodou neudelal, treba tuhle kapitolku z mych stranek. Dneska doba i technika sice jiz trochu pokrocila, za tech par let, co jsem to psal, je to smerovane spise na foceni na film, ale s elektronickymi senzory jsou naroky na presnost jeste vyssi.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz/vyb.htm
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz/fot.htm
a vůbec, prostuduj si všechno možné, co na tom webu najdeš, hodně ti to pomůže.
-----------------
ještě to porovnání mé 1/5sec, ke kratším hodnotám co napsali kolegové výše. MilAN napsal takový naprosto jistý čas za průměrných či lepších atmosférických podmínek. MP to vzal velmi teoreticky, až do rozlišovacího limitu kamery a teleskopu.
A já to pojal spíš opravdu uvolněně, tak aby z toho ještě vylezl jakž-takž koukatelný byť ne dokonalý obrázek, ve kterém je rozmáznutí pohybem srovnatelné s mírou průměrného neklidu atmosféry v našich podmínkách, a kdy výsledkem bude lehce oválná hvězda.
Mozna by bylo rozumnejsi si pred tim, nez se pustis do foceni, nastudovat znalosti k tomu potrebne, ktere, soude dle tvych dotazu tady zatim nemas. Skocit do toho rovnyma nohama hned s nejvetsim dalekohledem neni zrovna nejstastnejsi reseni. Ja jsem ti napsal jak zacit. LPI CCD kamerka k takovehlemu delu na dobsonove montazi je snad nejhorsi mozny zacatek. Bez pohonu ti planeta utece ze senzoru za nejakou desitku sekund (ted me neber za slovo, jsem po obede, a nechce se mi pocitat) radove je to ale tak nejak.
Zkus si precist, jestli jsi to uz nahodou neudelal, treba tuhle kapitolku z mych stranek. Dneska doba i technika sice jiz trochu pokrocila, za tech par let, co jsem to psal, je to smerovane spise na foceni na film, ale s elektronickymi senzory jsou naroky na presnost jeste vyssi.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz/vyb.htm
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz/fot.htm
a vůbec, prostuduj si všechno možné, co na tom webu najdeš, hodně ti to pomůže.
-----------------
ještě to porovnání mé 1/5sec, ke kratším hodnotám co napsali kolegové výše. MilAN napsal takový naprosto jistý čas za průměrných či lepších atmosférických podmínek. MP to vzal velmi teoreticky, až do rozlišovacího limitu kamery a teleskopu.
A já to pojal spíš opravdu uvolněně, tak aby z toho ještě vylezl jakž-takž koukatelný byť ne dokonalý obrázek, ve kterém je rozmáznutí pohybem srovnatelné s mírou průměrného neklidu atmosféry v našich podmínkách, a kdy výsledkem bude lehce oválná hvězda.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Dobson a Navigator-1
Rudysoft napsal: Přemýšlel jsem, že bych si k němu alespoň pořídil LPI kameru a fotil měsíc a planety. Myslíš že bych tak mohl fotit s Dobsonem v rámci expoz. 1/10s bez toho, že bych musel montáž nějak upravovat a fotky by přesto nebyly rozmazaný? A dal by se s tímhle fotit i méně jasný objekt při hodně nízkém zvětšení (nebude mi tak rychle utíkat objekt z dalekohledu a centrovat si ho budu ručně) v rámci expoz. 16s, což je maximum co ta kamera umí?Připojil bych se i já svou zkušeností z používání LPI při focení a mohu se jen ztotožnit s názory předpřispěvovatelů. Vzhledem k velikosti čipu by ti objekt proběhl zorným polem velmi rychle, ale problém je tu jiný - nestačíš ani nasadit kameru místo oka a už bude pryč, protože při jejím nasazování jednak určitě pohneš s dalekohledem a pak si uvědom, že na obrazovce laptopu budeš mít jen velmi malé zorné pole kamerky. Takže by to bylo spíš o náhodě a čekání, až se trefíš - a to by tě jistě dlouho nebavilo.
e-mail: vokope(at)cmail.cz