Saturn
- DejvStorm
- Příspěvky: 250
- Registrován: 20. 01. 2023, 12:46
- Bydliště: Praha
- Věk: 41
- Kontaktovat uživatele:
Re: Saturn
@Dobsonaut Tedy tohle je fakt asi nejlepší snímek Saturna, co jsem kdy viděl od někoho tady ve střední Evropě! Fakt moc velká paráda!
Tak nějak si říkám, když to vidím, jestli to s tím astrofocením nemám zabalit a začít dělat něco jiného
...protože na tohle nemám ani techniku a prostor, ale bohužel hlavně ani podmínky co do seeingu a tak.
Tak nějak si říkám, když to vidím, jestli to s tím astrofocením nemám zabalit a začít dělat něco jiného
Re: Saturn
Excelentní výsledek! Gratuluji!
Já tedy zatím neuvažuju, že bych to zabalil
. Jen ještě čekám na ten vysněný seeing. Vím, že má můj newton ještě nějaké rezervy, ale rozhodně nemůžu dosáhnout to, co představil Dobsonaut. Prostě paráda!
Já tedy zatím neuvažuju, že bych to zabalil
NWT 14", TS804 Triplet APO, SW70/500, AD800, EOS450Dm, EQ8, турист-4 10x30, ASI220MM Mini, ASI462MM, ASI662MC, C1-3000, Atik460EXm
Re: Saturn
Naprosto úžasné. Podobný seeing jsem viděl v životě jen jednou, kdysi dávno vizuálně na Sedlčanské hvězdárně. V refraktoru 200/3000 jsme pozorovali Saturn asi čtvrt hodiny při zvětšení myslím 900x a obraz, byť již tmavý, vypadal jako fotografie. Občas se lehce zachvěl, jinak byl desítky vteřin úplně klidný. Od té doby jsem nic podobného nezažil.
Re: Saturn
...včera u mňa najlepší seeing sezóny...
C 9.25 + ASI 678 MC + ADC
5 derotovaných avi, 1.5 x skutočnej veľkosti
AS, RegiStax, WinJupos, AstroSurface
C 9.25 + ASI 678 MC + ADC
5 derotovaných avi, 1.5 x skutočnej veľkosti
AS, RegiStax, WinJupos, AstroSurface
Re: Saturn
Ty vole tak to sa až hanbím tu pridať svoju prvú foto Saturnu, ale pridám pretože chcem pochváliť TheChosen, vďaka ktorého návodu som si postavil doma poncetovu plošinu pod dobson ktorá funguje super!
Zostava
Dobson skywatcher classic 200/1200,
EQ plošina,
celestron omni 3x barlov
Sony A6000, AvCHD formát pretože XAVC S mi nechcela zobrať SD karta vo foťáku, ale nemyslím si že by bezzrkadlovka vytiahla ešte niečo triumfálne oproti tomuto výsledku.
3 minútové video, cca 11000 framov, vybraných 25 najlepších, spracovanie autostakkert a registax.
Natáčané doslova na parkovisku pri bytovke pod pouličnou lampou, seeing nič moc a navyše boli také tie mliečne hmlisté oblaky takže celá obloha bola mäkká.
Zostava
Dobson skywatcher classic 200/1200,
EQ plošina,
celestron omni 3x barlov
Sony A6000, AvCHD formát pretože XAVC S mi nechcela zobrať SD karta vo foťáku, ale nemyslím si že by bezzrkadlovka vytiahla ešte niečo triumfálne oproti tomuto výsledku.
3 minútové video, cca 11000 framov, vybraných 25 najlepších, spracovanie autostakkert a registax.
Natáčané doslova na parkovisku pri bytovke pod pouličnou lampou, seeing nič moc a navyše boli také tie mliečne hmlisté oblaky takže celá obloha bola mäkká.
Sky-watcher Dobson 200/1200, EQ poncetova plošina urob si sám, HEQ-5 Pro, Askar FMA180 PRO
-
Vojtěch Jančura
- Příspěvky: 25
- Registrován: 10. 09. 2025, 19:13
Re: Saturn
Ty čtyřstovky tu předvádějí úžasné věci! No i Mitovkova třístovka.
U mě bohužel čím větší tím horší (zakletý seeing).Nejlíp u mě fungoval refraktor AR 127/1200, ale zas nebyly barvy. Koupil jsem jsi teď RC 152/1370 a s tím už dožiju. Mám první pokus. Seeing tradičně bídný. Jedno video, 2200 obr., Barlow 3x, ASI 224, Registax. Příště bude asi lepší jen Barlow 2x, vyzkouším.
U mě bohužel čím větší tím horší (zakletý seeing).Nejlíp u mě fungoval refraktor AR 127/1200, ale zas nebyly barvy. Koupil jsem jsi teď RC 152/1370 a s tím už dožiju. Mám první pokus. Seeing tradičně bídný. Jedno video, 2200 obr., Barlow 3x, ASI 224, Registax. Příště bude asi lepší jen Barlow 2x, vyzkouším.
EQ 6R na pilíři + achromát Bresser 127/1200 na hvězdárně, ASI 224 barevná
Re: Saturn
Ještě jsem to zkusil AS3.
EQ 6R na pilíři + achromát Bresser 127/1200 na hvězdárně, ASI 224 barevná
-
Vojtěch Jančura
- Příspěvky: 25
- Registrován: 10. 09. 2025, 19:13
Re: Saturn
Ahoj,
Přikládám svůj pokus o detekci detailu na disku Titanu.
Ve viditelném spektru je povrch Titanu skryt pod hustou dusíkovo-metanovou atmosférou. V infračerveném má sice několik spektrálních oken, v nichž se atmosféra stává dostatečně propustnou pro pozorování povrchu, ale tyhle okna jsou pravděpodobně nedosažitelná. Sama atmosféra však vykazuje málokdy zmiňovanou severo-jižní asymetrii (NSA).
Jedná se o rozdíl v albedu obou hemisfér s ostrým přechodem poblíž rovníku. Je pozorovatelná jak v modrém, tak v infračerveném světle, ale s opačnou polaritou (hemiféra, která je v modrém světle světlejší, je v infračerveném tmavší). Ve vlnových délkách mezi nimi tato asymetrie mizí. Je způsobena kondenzací aerosolů ve stratosféře, přibližně 70 – 120 km nad povrchem, které globálně transportuje tzv. Hadleyova buňka poháněná slunečním zářením. Asymetrie v koncentraci těchto aerosolů výrazně zaostává za lokálním slunečním ohřevem a vrcholí kolem rovnodenností. Její periodicita odpovídá oběžné době Saturnu (~30 let). Polarita asymetrie se rovněž mění a to podle sinusoidy:
Jelikož je oběžná doba Saturnu přibližně 30 let, měl by současný stav NSA odpovídat jejímu vzhledu kolem roku 1996. Jak naznačuje graf, měla by být teď ve svém maximu, se severní polokoulí v modrém světle světlejší než jižní a v infračerveném naopak tmavší.
Zatím se mi letos podařilo získat čtyři fotky Titanu v infračerveném (685nm+) za dobrých podmínek. Infračervenou jsem zvolil proto, že mi podmínky nikdy nedovolily získat použitelné snímky v modrém světle, i když by teoreticky mohly být ostřejší. Protože NSA vykazuje velmi nízký kontrast, rozhodl jsem se vyzkoušet postup zpracování co jsem viděl v některých vědeckých pracích. Stacky (~5 %), zarovnané severem nahoru, byly silně ostřeny a dekonvolvovány. Následně z nich byly vytvořeny umělé „prázdné“ disky kruhovým rozmazáním. Tyto syntetické disky byly odečteny od doostřených stacků, čímž se izolovaly pouze slabě jasnější oblasti. Ty byly následně zvýrazněny a nakonec sloučeny zpět s vytvořenými prázdnými disky. Výsledkem byl kontrastnější snímek.
U všech čtyř získaných snímků se mi zdá, že ukazují zjasnění jižní polokoule. Dalekohled byl před každou relací zkolimován a natočení kamery jsem měnil, abych vyloučil zdroje systematických chyb. Pro prezentaci jsem také vytvořil Ir-RGB snímek a přidal referenční snímky z HST a Cassini.
Nikdy jsem neviděl žádné amatérské snímky téhle asymetrie, ani zmínky o ní. Zpracování pro její vytažení bylo dost brutální, takže je tu šance, že jde o artefakt vzniklý při zpracování – Titan má úhlový průměr pouze 0,8". Výsledky jsem poslal direktorovi sekce Saturnu, Uranu a Neptunu v BAA. Moc mi k tomu sice neřekl, ale odpověděl, že jeho „první instinkt napovídá, že asymetrie je reálná“, ale má sklon „být trochu opatrný u pozorování na hranici možností“.
Přikládám svůj pokus o detekci detailu na disku Titanu.
Ve viditelném spektru je povrch Titanu skryt pod hustou dusíkovo-metanovou atmosférou. V infračerveném má sice několik spektrálních oken, v nichž se atmosféra stává dostatečně propustnou pro pozorování povrchu, ale tyhle okna jsou pravděpodobně nedosažitelná. Sama atmosféra však vykazuje málokdy zmiňovanou severo-jižní asymetrii (NSA).
Jedná se o rozdíl v albedu obou hemisfér s ostrým přechodem poblíž rovníku. Je pozorovatelná jak v modrém, tak v infračerveném světle, ale s opačnou polaritou (hemiféra, která je v modrém světle světlejší, je v infračerveném tmavší). Ve vlnových délkách mezi nimi tato asymetrie mizí. Je způsobena kondenzací aerosolů ve stratosféře, přibližně 70 – 120 km nad povrchem, které globálně transportuje tzv. Hadleyova buňka poháněná slunečním zářením. Asymetrie v koncentraci těchto aerosolů výrazně zaostává za lokálním slunečním ohřevem a vrcholí kolem rovnodenností. Její periodicita odpovídá oběžné době Saturnu (~30 let). Polarita asymetrie se rovněž mění a to podle sinusoidy:
Jelikož je oběžná doba Saturnu přibližně 30 let, měl by současný stav NSA odpovídat jejímu vzhledu kolem roku 1996. Jak naznačuje graf, měla by být teď ve svém maximu, se severní polokoulí v modrém světle světlejší než jižní a v infračerveném naopak tmavší.
Zatím se mi letos podařilo získat čtyři fotky Titanu v infračerveném (685nm+) za dobrých podmínek. Infračervenou jsem zvolil proto, že mi podmínky nikdy nedovolily získat použitelné snímky v modrém světle, i když by teoreticky mohly být ostřejší. Protože NSA vykazuje velmi nízký kontrast, rozhodl jsem se vyzkoušet postup zpracování co jsem viděl v některých vědeckých pracích. Stacky (~5 %), zarovnané severem nahoru, byly silně ostřeny a dekonvolvovány. Následně z nich byly vytvořeny umělé „prázdné“ disky kruhovým rozmazáním. Tyto syntetické disky byly odečteny od doostřených stacků, čímž se izolovaly pouze slabě jasnější oblasti. Ty byly následně zvýrazněny a nakonec sloučeny zpět s vytvořenými prázdnými disky. Výsledkem byl kontrastnější snímek.
U všech čtyř získaných snímků se mi zdá, že ukazují zjasnění jižní polokoule. Dalekohled byl před každou relací zkolimován a natočení kamery jsem měnil, abych vyloučil zdroje systematických chyb. Pro prezentaci jsem také vytvořil Ir-RGB snímek a přidal referenční snímky z HST a Cassini.
Nikdy jsem neviděl žádné amatérské snímky téhle asymetrie, ani zmínky o ní. Zpracování pro její vytažení bylo dost brutální, takže je tu šance, že jde o artefakt vzniklý při zpracování – Titan má úhlový průměr pouze 0,8". Výsledky jsem poslal direktorovi sekce Saturnu, Uranu a Neptunu v BAA. Moc mi k tomu sice neřekl, ale odpověděl, že jeho „první instinkt napovídá, že asymetrie je reálná“, ale má sklon „být trochu opatrný u pozorování na hranici možností“.
Re: Saturn
Luxusní prácička včetně výsledků. Myslím, že i to málo je reálné a klobouk dolů za tu práci, kterou si si u toho musel strávit. Určitě to stálo zato.
SW N 245/1200, EQ6.R SynScan Go-To, ZWO ASI224MC, ADC Omeg., N 130/650 EQ3, Levenhuk BASE 25-75x70, DELTA OPTICAL ENTRY 10x50, mono Levenhuk ATOM 10x42. Canon 450D/Tamron 18-200mm.
Astrofotky.cz
Astrofotky.cz