Bortle stupeň navázaný pouze na MSA

[M. Krupa]

Postavil jsem si vlastní SQM. Neustále se snažím ho vylepšovat a nedávno jsem narazil na to, že "konkurence" (viewtopic.php?t=37942) doplňuje u hodnot MSA ještě jakýsi odhad Bortleho stupně.
Předpokládám, že je to jen obyčejné roztřídění hodnoty MSA podle určitých mezí (https://www.researchgate.net/profile/Ma ... Source.png ).

Když jsem hledal zdroj těcho mezí, zjistil jsem, že existuje mnoho různých verzí. Dokonce i Wikipedia se v různých jazykových vezích v těchto mezích značně rozchází.

Příklad pro určení Bortle 5 podle rozsahu MSA:
CZ Wiki - "okolo 20,8"
EN Wiki - "19,25 - 20,3"
PL Wiki - "19,1 - 20,4"
OpenAI - "20,80 – 21,29"

Podle mě je ale tento jednoduchý způsob určování Bortleho stupně naprosto špatný, protože vůbec nezohledňuje osobní schopnosti pozorovatele.

Pokud má být Bortle stupeň definován tím, jak jsou vidět některé vybrané objekty (mléčná dráha, M33 ...), není možné ho navázat na obyčejné MSA ale spíše na osobní MHV.

Samozřejmě se pak může stát, že jeden pozorovatel (s dobrým zrakem) si určí, že ve městě vidí slabě mléčnou dráhu, takže se nachází v Bortle 5.
Druhý pozorovatel se nachází sice na vesnici pod temnější oblohou, ale protože nemá tak dobrý zrak, uvidí mléčnou dráhu taky jen slabě, takže ohodnotí své stanoviště také stupněm Bortle 5.

Pak je ale pomocí Bortle možné srovnávat, že když první pozorovatel uvidí například kometu ve městě, tak ji podobným způsobem uvidí i ten hůř vidící vesničan.
Myslím, že přesně k tomu by mělo Bortle sloužit a že by to neměla být jen jednodušší náhrada za MSA.

[MilAN]

Jedna věc je, že měření MSA je absolutní a měří v podestatě jas oblohy, což z velké části představuje jas atmosféry, tak hodnoty Bortle i MHV jsou individuální a zjištují meze toho co vidíme skrze tu atmosféru. Takže tohle nepůjde nějak absolutně navázat. Nějaký porovnávací vztah mezi těmi hodnotami si může každý udělat pouze individuálně

[M. Krupa]

Ano. Přesně tak si to myslím i já. Proto mě překvapilo, že ten SDM od Luca Bonardiho je schopný ten Bortle stupeň určit.

Já uvažuji (opravdu jen uvažuji a zatím se do toho moc pouštět nechci) že bych do toho svého SQM doplnil funkci jakési kalibrace, kde by se namířilo na oblohu, sejmula by se hodnota MSA a pak by se pomocí tlačítek zadala ručně pozorovatelova hodnota MHV v tom samém směru. Kdyby takovýchto kalibračních bodů bylo několik v celém rozsahu běžných jasů, byla by pak možnost přepočítávat MSA na individuální MHV a z toho pak určovat individuální Bortle.

Ale jak říkám, je to jen nezávazná úvaha.

[Tharos]

Jak svým způsobem zaznělo, provádět přímý přepočet jasu naměřeného jasoměrem na Bortleho stupně je zavádějící. Řekl bych skoro až nevhodné, protože to pak působí, že Bortleho stupně jsou jen nějakou jednotkou jasu, což není pravda.

Zároveň ale platí, že mimo přírodní lokality je dominantní složkou jasu oblohy světelné znečištění, a proto naměřené jasové hodnoty s Bortleho stupni svým způsobem korelují.

Z mé zkušenosti (a i pár kolegů) je typický jas oblohy pro různé Bortle stupně zhruba následující:

Bortle 1: > 21,7 MSA
Bortle 2: ~ 21,6 MSA
Bortle 3: ~ 21,5 MSA
Bortle 4: ~ 21,3 MSA
Bortle 5: ~ 20,8 MSA
Bortle 6: ~ 20,0 MSA
Bortle 7: ~ 19,0 MSA
Bortle 8: ~ 18,0 MSA
Bortle 9: ~ 17,5 MSA

[MaG]

Tharos to vystihl poměrně přesně a za jeho hodnotami se dá +- stát. Jen bych ještě dodal, že ase tu bavíme o hodnotě měřené SQM-W nebo širokoúhle, jako průměr hodnot 60° nad S, V, J, Z a v zenitu, takto aspoň trochu vezmeme průměr z větší části oblohy a můžeme to navázat na onen Bortle stupeň. Kde bude vždy rozdíl je tmavost naměřená SQM a Bortle stupeň u tmavých lokalit, kde na Bortle 1 potřebuji nulovou viditelnost světelných zdrojů nebo alespoň na úrovni jasu protisvitu a podobně, ale SQM ukáže na Bortle 2 obloze stejnou hodnotu, tedy nad 21,7 zvláště v nejtmavších částech oblohy. Takže to chce pravdu brát jen přibližně, ale +/- 1 Bortle stupeň bych se s těmi hodnotami ztotožnil.

[Psion]

Já jsem si udělal svůj převodník MSA-Bortle, třeba se to někomu bude hodit.

[vicky79]

Já jsem si udělal svůj převodník MSA-Bortle, třeba se to někomu bude hodit.

Psion, podle vašeho převodníku mám na své nové lokalitě 1,9. Zjistil jsem, jak velkou roli hraje nejen oko pozorovatele, ale i výběr lokality.

Například v Praze z kanálu toho člověk uvidí na obloze víc než ze samotného chodníku. – Prosím brát s rezervou.

Já jsem šel touto cestou a našel jsem si novou lokalitu v opuštěném vápencovém povrchovém dole a nevidím tam už vůbec žádné umělé osvětlení – prostě lautr nic.

A musím říct, že to dělá strašně hodně. Úplně jiná obloha než na poli, kam jsem doposud jezdil.
Ty oči prostě i jedna lampa v dálce ruší.

Sice jsem se připravil o 6 a v jednom místě až 8 stupňů horizontu díky okolnímu valu, ale zároveň to funguje jako skvělé odstínění.

[ladin]

On to už v tomto vlákně zmiňoval MaG, ta tabulka odpovídá SQM-W hodnotám a metodika jak převést SQM-L hodnoty na SQM-W je na stránkách skyquality:

http://skyquality.cz/info/

Jestli si dobře vybavuju, máš lokalitu někde Thuringwald, kdyžtak mě oprav, to je podle LP map výborný místo, na úrovni Šumavy - to je Bortle 3. Asi by nebylo špatný u té kalkulačky uvést, co přesně ty čísla znamenají, jak je získat.


EDIT: Koukám, že ta kalkulačka má SQM-L, tak beru zpět.

[Tharos]

Chtěl bych k převodům z Bortleho stupňů na SQM hodnoty dodat, že zkušenost s kontinuálním měřením na relativně tmavé obloze s pomocí SQM-LE ukazuje, jak výrazný je vliv Mléčné dráhy. Na jaře měříme na stanici ČHMÚ na hranici šumavského NP typicky ~21.7 MSA, zatímco začátkem podzimu pouze kolem ~21.2 MSA. Ta samá „Bortle 3“ obloha.

sqm-le.jpg (249.92 KiB) Zobrazeno 95 x

U širokoúhlého SQM by bylo rozmezí naměřených hodnot samozřejmě užší, stejně jako je tomu i v lokalitách s větší mírou světelného znečištění.