Satelity během úplného zatmění Slunce

[nou]

Pre mňa to bude proste satelit. Vyzerá to prakticky úplne rovnako ako na tom video ktoré som tu dal. Tam to bolo pozorované z dvoch miest 134m od seba s paralaxou asi 0.1deg. Teda objekt musel byť aspoň 76km ďaleko. Keďže línia medzi pozorovaniami nebola takmer určite kolmo na smer pohybu tak je to len minimálna vzdialenosť. Takže satelit je možné takto pozorovať. Ktorý presne satelit to bol myslím nie je až tak dôležité.

[MilAN]

Pokud by to měl být satelit, to znamená v minimální výšce dráhy 300 km , pak v této výšce nad obzorem bude ve vzdálenosti minimálně 1000 km.To mi nějak s těmi 76 km nepasuje. Chtělo by to dva současné (/časově) snímky a pak si hrát s projekcí.
Pokud bych měl jen tak tipovat, co to bylo, pak meteorologický balón. Ten krásně září i po západu Slunce a je mu jedno , z které strany na něj Slunce svítí. Tedy na rozdíll od satelitů, kde se dívám na odvrácenou = neosvětlenou stranu.
Zkusil bych to toho vnést trochu reality a matematiky - na rozdíl od víry alespoň na nějakých základech.

[midars]

Já beru ( ten kdo se ptal) odpověď od Fable za vyhovující. A résumé od peto

[peto]

Uz len tak pre zabavu som si dal vypracovat analyzu, aky satelit (a je jedno ci by bol viditelny alebo nie...) sa mohol vyskytnut v midarsovom zornom poli pri zatmeni v udavanom casovom intervale.

analyza_preletu_2026-08-12.zip

(988.74 KiB) Staženo 10 x

[juh]

Asi nemá zmysel sa v tom ďalej rýpať, ale dám ešte pár poznámok na dovysvetlenie.

... Prostě mám pocit, že družice přilétá k téměř začínajícím Bailyho korálkům či srpečku Slunce a jedna strana jejího solárního panelu svítí odraženým slunečním světlem. ...

To čo vytvára zjasnenia satelitov býva:
- odrazy od komunikačných antén, hlavne pri telekomunikačných satelitoch (známe pri satelitoch Iridium),
- Odrazy od niektorých častí tela satelitu, ktoré bývajú opatrené reflexným povrchom,
- nasvietenie radiátorov, ako sú napríklad zadné časti solárnych panelov.
Ad. "odrazy od komunikačných antén": Aktívne satelity majú natočené komunikačné antény smerom k zemskému povrchu, je málo pravdepodobné, že by došlo v tejto konfigurácii k nejakému odrazu priameho slnečného svetla.
Ad. "odrazy od reflexných častí tela satelitu": muselo by sa jednať o veľký satelit, ako tu už niekoľkokrát odznelo, takých nie je veľa.
Ad. "odrazy od solárnych panelov": Predná vstva solárnych panelov satelitov je konštruovaná tak, že sa kvôli priepustnosti svetla na ňu nanášajú AR vrstvy, táto vrstva odráža maximálne 4 až 5% dopadajúceho žiarenia. Aktívne satelity majú panely orientované proti Slnku, je malá pravdepodobnosť, že by z nich došlo k odrazu slnečného svetla smerom k Zemi. Zadná strana býva kvôli odvodu tepla (vznikajúceho pohlcovaním žiarenia a nízkou účinnosťou premeny na elektrickú energiu) opatrená vysoko emisívnou vrstvou v IR oblasti, povrch je matný a farebne býva buď biely, alebo čierny. Je nepravdepodobné, že by došlo k odlesku na tejto vrstve na aktívnom satelite, ktorý má orientované panely proti Slnku.
V prípade satelitov by som hľadal buď medzi neaktívnymi satelitmi, ktoré voľne rotujú na obežnej dráhe. Vyhľadávanie medzi aktívnymi satelitmi podľa mňa nedáva zmysel. Alebo by sa mohlo jednať aj o nejaký satelit vystupujúci na operačnú obežnú dráhu, ako býva obvyklé pri satelitoch Starlink, Bluebird, ..., ktoré ešte nemajú operačnú orientáciu v priestore, lenže pre takéto satelity nepoznáme dráhové elementy, takže pre takýto satelit nenájdeme ani presnú polohu na oblohe.

Pre mňa to bude proste satelit. Vyzerá to prakticky úplne rovnako ako na tom video ktoré som tu dal. Tam to bolo pozorované z dvoch miest 134 m od seba s paralaxou asi 0.1deg. Teda objekt musel byť aspoň 76km ďaleko. Keďže línia medzi pozorovaniami nebola takmer určite kolmo na smer pohybu tak je to len minimálna vzdialenosť. Takže satelit je možné takto pozorovať. Ktorý presne satelit to bol myslím nie je až tak dôležité.

Lietadlo v letovej hladine 10 až 12 km by sa pri tejto výške Slnka nad obzorom nachádzalo vo vzdialenosti niekde v rozmedzí 65 až 80 km, čo by spĺňalo aj túto podmienku. Navyše, ak zoberieme do úvahy, že pri rovnakej reflexnej ploche je jasnosť lietadla približne o 5 mag vyššia, ako je jasnosť satelitu s rovnakou reflexnou plochou, tak toto dáva vyššiu pravdepodobnosť práve lietadlu. Ak uvážime, že dopravné lietadlá majú väčšie reflexné plochy, ako majú satelity, rozdiel môže byť kľudne ešte o 1 mag vyšší. Pri tejto vzdialenosti sa už lietadlo nebude premietať ako silueta, bude sa javiť len ako svietiaci bod, alebo malá svietiaca plocha.

K argumentu s dronom a LEDkou sa bližšie nevyjadrujem, nedokážem posúdiť. Proti tomuto argumentu svedčí, že približne rovnaké foto vzniklo na inom, vzdialenejšom mieste.

[MaG]

Vracím se k vašemu tématu, ještě to nechám zde, ale jestli jsem pochopil dobře, řešíte družice na záběrech zatmění Slunce ve Španělsku. Lukáš Shrbený z naší expedice jich ve svém videu má asi 10 a je hezky vidět, jak se i kříží dráhy a trochu liší rychlosti zřejmě podle vzdálenosti. Tipuji, že jde všechno o Starlinky.

Můj dojem je, že při tomto nasvícení, kdy obloha už byla kolem Slunce docela dost tmavá, ale zbytek Slunce ještě dokázal nasvítit nebo prosvítit velké solární panely Starlinků, tak se jevily jako výrazné body na již tmavnoucí obloze, zvláště proti temnému měsíčnímu kotouči.

Část videa ke stažení https://e.pcloud.link/publink/show?code ... xWdmYE6wXk

zatmeni-druzice-LukasShrbeny.jpg (68.26 KiB) Zobrazeno 173 x

[peto]

Tak to je ine kafe... parada... bolo by mozne ziskat k tomu videu aj presny cas, lokalitu a parametre optiky a snimaca? Mam prechodenu cestu na identifikaciu satelitov, tak by sme to mohli vyskusat.
Dakujem.

PS. - no zda sa ze vicky79 ma predsa len dobru intuiciu...

[MaG]

Ahoj, vytáhl jsem z XJubiera

Pozice stanoviště:
N 41° 57′ 52,75″ W 3° 49′ 10,03″
(41,96465° N, −3,81945° W)
Nadmořská výška: 916 m

Časy fází zatmění 12. 8. 2026 (UT):
C2 – začátek úplného zatmění: 18:29:03,9 UT

Čas C2 je tam v podstatě vidět je to víceméně ten konec videa.

[nou]

Úžasné video. Tu je to myslím očividné že to sú satelity. Inak asi by bolo vhodné vyčleniť všetko od #4177 do samostatného vlákna.

[vicky79]

PS. - no zda sa ze vicky79 ma predsa len dobru intuiciu...

Ne, Péťo, to byl spíš smutný poznatek z mé lokality. Bydlím v Bortle 3, hned u Rhön Sternen Park, mám nepopsatelně skvělou oblohu. Pouhým okem vidím Andromedu atd...

A když se podívám do okulárů, které jsem si teď na Milanovo doporučení pořídil – LE Planetary –, jsou skvělé na detaily. Milane, díky. A teď opravdu nelžu – celá obloha je uplně posetá Starlinky.
Tohle z měst a jejich okolí není vůbec vidět.
Jsou vidět i téměř okamžitě po západu slunce a všude i v jeho blízkosti.
Je mi do breku.

Bude mnohem hůř.

[MilAN]

No, vzhlůedem k tomu, že před 7 lety letěly první Starlinky , tak sií neumím představit, co bude za dalších 7 roků.
Doporučuji poslední odstavec tohoto příspěvku :
https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic. ... 89#p150489

[peto]

Vracím se k vašemu tématu, ještě to nechám zde, ale jestli jsem pochopil dobře, řešíte družice na záběrech zatmění Slunce ve Španělsku. Lukáš Shrbený z naší expedice jich ve svém videu má asi 10 a je hezky vidět, jak se i kříží dráhy a trochu liší rychlosti zřejmě podle vzdálenosti. Tipuji, že jde všechno o Starlinky.

Můj dojem je, že při tomto nasvícení, kdy obloha už byla kolem Slunce docela dost tmavá, ale zbytek Slunce ještě dokázal nasvítit nebo prosvítit velké solární panely Starlinků, tak se jevily jako výrazné body na již tmavnoucí obloze, zvláště proti temnému měsíčnímu kotouči.

Část videa ke stažení https://e.pcloud.link/publink/show?code ... xWdmYE6wXk

podla predbeznej analyzy ich tam je 7:

frame450_tracks_annotated.png (405.54 KiB) Zobrazeno 98 x

Farebné úsečky ukazujú nameraný smer pohybu, ich dĺžka je iba grafická, nie celý prejdený úsek.
Video ma 1029 snimok. Medzi snímkami 1001 a 1002 nastáva náhly pokles priemernej intenzity obrazu približne o 15 %. Tento okamih veľmi dobre zodpovedá zániku poslednej fotosférickej perly pri C2.

Ak hranicu 1001/1002 stotožníme s dodaným C2 = 18:29:03,900 UTC, začiatok videa leží v intervale: 18:28:30,500–18:28:30,533 UTC. Časová neistota je jeden snimok, teda 0,0333 s.

Smer je uvedený v obrazových súradniciach: doprava je +x a nadol +y.

Kód: Vybrat vše

| Stopa |   Rýchlosť x |   Rýchlosť y | Celková rýchlosť | Smer v obraze | Spoľahlivý detekčný interval* |
| ----- | -----------: | -----------: | ---------------: | ------------: | ----------------------------- |
| A     | +17,891 px/s | −26,635 px/s |      32,086 px/s |      −56,110° | 18:28:40,03–49,97             |
| B     | +16,512 px/s | −23,862 px/s |      29,018 px/s |      −55,317° | 18:28:38,47–53,20             |
| C     | +30,113 px/s | −21,607 px/s |      37,063 px/s |      −35,660° | 18:28:40,87–47,73             |
| D     | +15,414 px/s |  −1,197 px/s |      15,460 px/s |       −4,442° | 18:28:40,37–48,07             |
| E     | +14,724 px/s |  +3,650 px/s |      15,170 px/s |      +13,922° | 18:28:39,37–49,20             |
| F     | +16,779 px/s | −13,609 px/s |      21,604 px/s |      −39,045° | 18:28:41,73–50,73             |
| G     | +35,260 px/s | +10,462 px/s |      36,779 px/s |      +16,526° | 18:28:42,07–49,37             |

Objekty este nemam stotoznene, lebo cakam na dodanie historickych SpaceX MEME ephemerides suborov. space-track.org ich totiz od 28. 7. 2025 prestal zverejnovat na svojom webe, aodkazuje sa na SpaceX. No a SpaceX publikuje len aktualne subory a nie historicke... tak uvidim ci vobec odpisu...

[vicky79]

To je šílené.

Mám ještě jeden poznatek k tématu. Ty panely nejenže odrážejí světlo jako zrcadlo, ale jsou také do určité míry průsvitné a dost se vlní a prohýbají - nejsou ty sekce prostě dokonale v přímce. Dobře je to vidět na videích z EVA na ISS, když je astronauti opravují.

Slunce do panelů zasvítí a ony mohou fungovat skoro jako diskokoule nebo diamant – světlo nerozrážejí jen jedním směrem, ale rozptylují ho do okolí. I to by mohlo vysvětlovat tu jejich stabilní a nekolísavou viditelnost z tolika úhlů.

Jako úplně tmavé se panely jeví až ve chvíli, když je vidíme v kontrastu proti slunečnímu disku, jak poznamenal Milan.

Světelnosti těchto objektů se při návrhu příliš nevěnuje pozornost a ani se s tím nezačne. Vítězí cena za kilogram vynesený na oběžnou dráhu. Nadneseně řečeno, panely jsou dnes tak tenké i lesklé, že připomínají i strukturou spíše křídlo mouchy, které se také třpytí z boku.

[MaG]

Každopádně mám na ty solární panely Starlinků podobný náhled a navíc nevíme zda jsou vždy striktně zrovna ke Slunci, třebě někde i víc odrážely. Každopádně jsem @peto nasdílel RAW. Několik družic je na videu vidět i po zatmění, Lukáš snímal bez filtru naštěstí dost dlouho.