Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

[vicky79]

Pánové, omlouvám se. Vaše důkazy jsou zdrcující. Beru své předchozí nesmysly zpět.

Optika má své zákony a odrazem světla od zemského povrchu slabou družici spatřit opravdu nelze.

Ale něco tu ještě nezaznělo a já cítím potřebu to zmínit.

To, co vidíme, se odehrává ve slunečním světle, a ne během fáze totality C2–C3. Celá sekvence od Midarse se odehrává těsně před C2. Sluneční svit je tam ještě dostatečně přítomný, a tedy predikce pro samotné zatmění, které jsou jinak platné a nijak se neopovažuji je zpochybňovat zde podle mě nelze uplatnit.

Ta „družice“ musela být normálně osvětlena Sluncem a jde to vidět na záznamu.

Samozřejmě platí, že úhel dopadu se rovná úhlu odrazu. Tedy i zde musel nastat velmi ostrý úhel odrazu světla směrem ke kameře.

Například mnou zmíněná družice NOAA-21 je v podstatě kostka z vysoce odrazivého materiálu s jediným dlouhým solárním panelem do boku.

Prostě mám pocit, že družice přilétá k téměř začínajícím Bailyho korálkům či srpečku Slunce a jedna strana jejího solárního panelu svítí odraženým slunečním světlem.

Pak už při průletu v těsné blízkosti Bailyho korálků jí nevidíme. Světlo na ni v tu chvíli dopadá z opačné strany a pro pozorovatele je prakticky nemožné ji spatřit. Buď je tam příliš přesvětlená okolním světlem, nebo tato část sekvence chybí – nevím.

Potom se družice zase vzdaluje a znovu nám svítí druhá strana jejího panelu. Pozadí jí v tu chvíli tvoří temný Měsíc, ale samotná družice má stále vizuální kontakt se slunečním světlem – ještě není ve stínu Měsíce. Je to podle mě jen hra perspektivy a vzájemné geometrie.

A teprve potom vletí do stínu a definitivně nám mizí ze scény.

Nemůžu si pomoct, ale přesně tohle tam vidím.

Neumím si celý tento průběh vysvětlit jinak než přítomností dostatečně osvětlené družice.

[peto]

Mam dve zasadne otazky.
- mate nejak potvrdene ze sa v midarsovom casovom intervale nachadzala Vami uvadzana druzica NOAA-21 (alebo akakolvek ina) v zornom poli snimaca?
- preco je letiaci objekt plosny kotucik? (..niekde nizsie sa tusim uvadzalo 20"...zo SER suborov)

[vicky79]

- Ano, mám. A navíc kdykoliv se podívám do okuláru a počkám jen pár sekund, téměř vždy tam nějaká proletí. Je jich tolik, že považuji téměř za vyloučené, že by se jednalo o něco jiného než družici – Occamova břitva.

Například:
Kolik jste za svůj život viděl na obloze družic a kolik dronů?
To je rozdíl co?

- Čtvercový nebo obdélníkový reflektor z takové dálky vytvoří na kameře „kotouček“ světla vždycky, bez rozdílu. To jsou zákony rozlišení optiky.

Příklad:
I kdyby byl ten podlouhlý solární panel jakkoliv dlouhý (klidně třeba i 1 km), tak musí být natočený tak, aby odrazil světlo pod správným úhlem k senzoru kamery. Takže už nemusí být vidět jako podlouhlý panel, ale znovu jen jako čtvereček – a na kameře zase jako kotouček.

Opakuji - jen hra geometrie a perspektiv.

[MilAN]

Mě by jen zajímalo, z čeho jste zjistil, že se jedná o satelit NOAA- 21? Prostě zrovna tento z cca 50.000 sledovaných a katalogizovaných objektů. . To je naprosto jednoduchá otázkla, netřeba to rozvádět, netřeba žádná spekulace ani zdůvodňování. Prostě jen : spočítal jsem si to, bylo to někde publikováno......

[vicky79]

U vás se vždy, Milane, zapotím a znejistím, než odpovím.

Odpověď je: nikde netrvám na 100 % na NOAA-21. Vzal jsem ho jako modelový příklad pro takový typický meteorologický satelit této dráhy a výšky. Je jich hodně, jak píšete, a mohl to být kterýkoliv jiný v té oblasti.

Asi jsem neměl tolikrát opakovat jeho název (dost jsem o něm nedávno četl, protože je nový).

Vím ale jednu věc: jejich přelety jsou tak časté, že šance, že chvíli koukáme a zrovna něco přeletí přes půl úhlového stupně na obloze, není zase tak nepatrná, ale spíše dost pravděpodobná.

Peto napsal: „Máte nějak potvrzené, že se v Midarsově časovém intervalu nacházela Vámi uváděná družice NOAA-21 (nebo jakákoliv jiná) v zorném poli snímače?“

Ta moje odpověď byla i na to, co má v závorce.

Tedy mám potvrzené, že to lítá tak často.

Ačkoliv se považuji a budu považovat celý život stále mezi vámi zde za úplného začátečníka, tak v jednom mám jasno – létá to bez přehánění tak strašně často, že mě to při pozorování neustále vyrušuje.

O té obrovské kadenci přeletů víte sám nejlépe. Videí, kde pořád něco letí, je teď na YouTube tolik, že je automaticky už přiřazuji k satelitům.
Nikomu to nechci nutit.

Asi budu končit - k tématu víc nemám a co si z toho tady Midars vezme je na něm.
Za mě je ta nejpravděpodobnější varianta ta správná - jednalo se o družici.

[MilAN]

V tom případě s NOAA-21 jsme si tu ale mohli několikl stránek z diskuse odpustit
Dal jsem si přesto včera trochu práce s tím, abych pro polohu focení si určil i čas a v něm z TLE satelitu NOAA-21 určil jeho polohu na obloze ( i když už aktuální TLE jsem nedohledával- ale dráha je natolik vysoká, že odchylka bude nezajímavá) . Satelit byl v té době 42 ° pod obzorem a ve vzdálenosti 9600 km
Pokud jde o to jakým přístrojem to bylo foceno, nemá to na dosah , co se týče jakéhokoliv objektu na obloze, valný smysl. Vzhledem k tomu, že snímek vypadá úplně stejně, jako je to vidět očima, bude to samé platit i pro satelit. Očima ani focením nejsou na snímku vidět žádné hvězdy, na obloze jste neviděl ani Merkura (cca -1 mag), tak jak by mohl být vidět satelit cca 6 mag, ve vzdálenosti cca 2500 km. Nevím, jakou dobu na snímku trval tranzit , z toho by bylo možno určit vzdálenost k satelitu přesněji)těch 2500 km by bylo v případě pro NOAA -+21)
Pokud jde o odrazy od slunečních panelů /flare/ , je dobré si uvědomit, že satelity se slunečními panely budou s velkou pravděpodobností namířeny plochou ke Slunci- k tomu ostatně tam jsou. Stačí se někdy podívat, jak vypadá ISS při tranzitu přes Slunce.Vždy stejně- plná plocha panelů otočená ke Slunci
A pokud nestačí tohle , je možné si provést experiment. Přístrojem podobným jako měl Midars ( t.j. refr. 102/703) si zkusit stejným časem jako bylo foceno Slunce, vyfotit na začátku nautického soumraku oblohu s hvězdami. A určit si, jak jasný objekt by tu musel být.
A nemusíme ani fotit- stačí se podívat okem - výsledk bude podobný. Můj čistě odhad je maximálně 2. mag.Tím se nám seznam vhodných satelitů redukuje na několik desítek a není třeba spekulovat na nějaký z 50.000 evidovaných A pak není problém si nasimulovat, který tam v daný okamžik byl- což si může zkusit každý, kdo používá nějaké PC planetárium a nepotřebuje k tomu použít něco speciálnějšího.

[nou]

Pre mňa to bude proste satelit. Vyzerá to prakticky úplne rovnako ako na tom video ktoré som tu dal. Tam to bolo pozorované z dvoch miest 134m od seba s paralaxou asi 0.1deg. Teda objekt musel byť aspoň 76km ďaleko. Keďže línia medzi pozorovaniami nebola takmer určite kolmo na smer pohybu tak je to len minimálna vzdialenosť. Takže satelit je možné takto pozorovať. Ktorý presne satelit to bol myslím nie je až tak dôležité.

[MilAN]

Pokud by to měl být satelit, to znamená v minimální výšce dráhy 300 km , pak v této výšce nad obzorem bude ve vzdálenosti minimálně 1000 km.To mi nějak s těmi 76 km nepasuje. Chtělo by to dva současné (/časově) snímky a pak si hrát s projekcí.
Pokud bych měl jen tak tipovat, co to bylo, pak meteorologický balón. Ten krásně září i po západu Slunce a je mu jedno , z které strany na něj Slunce svítí. Tedy na rozdíll od satelitů, kde se dívám na odvrácenou = neosvětlenou stranu.
Zkusil bych to toho vnést trochu reality a matematiky - na rozdíl od víry alespoň na nějakých základech.

[midars]

Já beru ( ten kdo se ptal) odpověď od Fable za vyhovující. A résumé od peto

[peto]

Uz len tak pre zabavu som si dal vypracovat analyzu, aky satelit (a je jedno ci by bol viditelny alebo nie...) sa mohol vyskytnut v midarsovom zornom poli pri zatmeni v udavanom casovom intervale.

analyza_preletu_2026-08-12.zip

(988.74 KiB) Staženo 10 x

[juh]

Asi nemá zmysel sa v tom ďalej rýpať, ale dám ešte pár poznámok na dovysvetlenie.

... Prostě mám pocit, že družice přilétá k téměř začínajícím Bailyho korálkům či srpečku Slunce a jedna strana jejího solárního panelu svítí odraženým slunečním světlem. ...

To čo vytvára zjasnenia satelitov býva:
- odrazy od komunikačných antén, hlavne pri telekomunikačných satelitoch (známe pri satelitoch Iridium),
- Odrazy od niektorých častí tela satelitu, ktoré bývajú opatrené reflexným povrchom,
- nasvietenie radiátorov, ako sú napríklad zadné časti solárnych panelov.
Ad. "odrazy od komunikačných antén": Aktívne satelity majú natočené komunikačné antény smerom k zemskému povrchu, je málo pravdepodobné, že by došlo v tejto konfigurácii k nejakému odrazu priameho slnečného svetla.
Ad. "odrazy od reflexných častí tela satelitu": muselo by sa jednať o veľký satelit, ako tu už niekoľkokrát odznelo, takých nie je veľa.
Ad. "odrazy od solárnych panelov": Predná vstva solárnych panelov satelitov je konštruovaná tak, že sa kvôli priepustnosti svetla na ňu nanášajú AR vrstvy, táto vrstva odráža maximálne 4 až 5% dopadajúceho žiarenia. Aktívne satelity majú panely orientované proti Slnku, je malá pravdepodobnosť, že by z nich došlo k odrazu slnečného svetla smerom k Zemi. Zadná strana býva kvôli odvodu tepla (vznikajúceho pohlcovaním žiarenia a nízkou účinnosťou premeny na elektrickú energiu) opatrená vysoko emisívnou vrstvou v IR oblasti, povrch je matný a farebne býva buď biely, alebo čierny. Je nepravdepodobné, že by došlo k odlesku na tejto vrstve na aktívnom satelite, ktorý má orientované panely proti Slnku.
V prípade satelitov by som hľadal buď medzi neaktívnymi satelitmi, ktoré voľne rotujú na obežnej dráhe. Vyhľadávanie medzi aktívnymi satelitmi podľa mňa nedáva zmysel. Alebo by sa mohlo jednať aj o nejaký satelit vystupujúci na operačnú obežnú dráhu, ako býva obvyklé pri satelitoch Starlink, Bluebird, ..., ktoré ešte nemajú operačnú orientáciu v priestore, lenže pre takéto satelity nepoznáme dráhové elementy, takže pre takýto satelit nenájdeme ani presnú polohu na oblohe.

Pre mňa to bude proste satelit. Vyzerá to prakticky úplne rovnako ako na tom video ktoré som tu dal. Tam to bolo pozorované z dvoch miest 134 m od seba s paralaxou asi 0.1deg. Teda objekt musel byť aspoň 76km ďaleko. Keďže línia medzi pozorovaniami nebola takmer určite kolmo na smer pohybu tak je to len minimálna vzdialenosť. Takže satelit je možné takto pozorovať. Ktorý presne satelit to bol myslím nie je až tak dôležité.

Lietadlo v letovej hladine 10 až 12 km by sa pri tejto výške Slnka nad obzorom nachádzalo vo vzdialenosti niekde v rozmedzí 65 až 80 km, čo by spĺňalo aj túto podmienku. Navyše, ak zoberieme do úvahy, že pri rovnakej reflexnej ploche je jasnosť lietadla približne o 5 mag vyššia, ako je jasnosť satelitu s rovnakou reflexnou plochou, tak toto dáva vyššiu pravdepodobnosť práve lietadlu. Ak uvážime, že dopravné lietadlá majú väčšie reflexné plochy, ako majú satelity, rozdiel môže byť kľudne ešte o 1 mag vyšší. Pri tejto vzdialenosti sa už lietadlo nebude premietať ako silueta, bude sa javiť len ako svietiaci bod, alebo malá svietiaca plocha.

K argumentu s dronom a LEDkou sa bližšie nevyjadrujem, nedokážem posúdiť. Proti tomuto argumentu svedčí, že približne rovnaké foto vzniklo na inom, vzdialenejšom mieste.