Pozorování na Kanárských ostrovech

[Psion]

Nezdá se to, ale dalekohledy jsou v podstatě obří stroje. O této optické konstrukci si nepamatuji, že bych někde četl. Projekt začal kolem roku 2011, kde se začal tvořit prototyp, smlouva mezi Itálií a Španělskem o umístění dalekohledů na Tenerife byla podepsána v prosinci 2025 a je platná do roku 2032, pak může být prodloužena o 5 let. Projekt financuje italský INAF, starat se o dalekohledy budou dva lidi, výzkumný pracovník (roční náklady na plat 60 tis. EUR) a doktorand (35 tis. EUR), tedy celkem slušně placeno, naším pohledem. Celkem se zapojilo do projektu přes 150 odborníků.

Popis dalekohledu:
Optická konstrukce je založena na modifikované (Vassiliev et al., 2007) Schwarzschild-Couderově konfiguraci . Tato konfigurace umožňuje lepší korekci aberací při velkých úhlech dopadu i pro malé ohniskové poměry, a proto usnadňuje konstrukci kompaktních dalekohledů. Tento optický systém je atraktivním řešením, protože umožňuje dobré úhlové rozlišení v celém zorném poli a umožňuje zmenšit ohniskovou vzdálenost, a tím i fyzický pixel a celkovou velikost kamery.

Primární zrcadlo (M1) je segmentované, zatímco sekundární (M2) je monolitické . Primární zrcadlo se skládá ze sady 18 šestiúhelníkových panelů. Profily obou zrcadel jsou asférické s značnými odchylkami od hlavní sférické složky. Primární zrcadlo má průměr 4,3 m, zatímco průměr sekundárního zrcadla je 1,8 m. Vzdálenost mezi primárním a sekundárním zrcadlem je 3 m a vzdálenost mezi sekundárním zrcadlem a kamerou je 0,52 m. Toto optické uspořádání poskytuje ekvivalentní ohniskovou vzdálenost 2150 mm a efektivní plochu přibližně 5 m².

Celková investice do stavby a vývoje je odhadování na 35-50 mil. EUR což není tak špatné vzhledem k cenám velkých dalekohledů, tedy jeden 8–10 m optický dalekohled stojí typicky 100–300 mil. €. Celková plocha dalekohledů po odečtení všech prvků stínění apod. odpovídá cca 8 metrovému zrcadlu.

Zajímavá je odkrytá konstrukce, protože vzhledem k písečným bouřím na Tenerife bude zajímavé to čištění zrcadel. Minimum deštů na Tenerife ale nahrává odkryté konstrukci. Z mého pobytu tam si pamatuji, že auto tam lidé prakticky nemusí umývat a na skle nejsou ani po týdnu stopy hmyzu, to je v tomto směru "sterilní" ostrov.

https://www.astri.inaf.it/index.php/new ... g/?lang=en

[MMys]

Nojo, jenže tohle je detektor Čerenkovova zářaní, nikoli optický dalekohled který vytváří ostrý obraz hvězdné oblohy pro kameru. V ohnisku jsou fotonásobiče, a ty mají vstupní plochu minimálně v řádu jednotek cm2. Tedy nároky na přesnost soustavy jsou zlomkem přesnosti pro optický teleskop. A proto to i může být venku.

Venku jsou dva takové i na Ondřejově, SST1M

https://mapy.com/s/gupefojuce

edit: tady na tom na Tenerife jsou fotonásobičové "pixely" velké 7x7 milimetrů a je jich 2368. To už je docela slušné rozlišení 0.19°/pixel a pole 10.5°

[ok1in]

Tak po dnesni exkurzi nejsem o nic chytrejsi. Byla velmi obecna a zamerena na uplne laiky, na techniku v podstate vubec nedoslo. Zkousel sem zpovidat pruvodce, ale nic moc nevedel. Vse ostatni tu uz bylo napsane. Nektere teleskopy maji zakryte zrcadla a prace okolo nich stale pokracuji - ploty atd. Co bylo pro me prinosne, porovnani meho Lunta 50 se zdejsi 130-kou instalovanou na Vixenu. Jen sem slintal...

[Honza Ebr (honza42)]

Historie ASTRI je složitá. Původně to byl jeden ze tří návrhů prototypu pro malé dalekohledy CTAO a jeden z dalších bylo SST-1M, které pořád ještě stojí v Ondřejově. SST-1M nakonec vypadlo a zbylé dva dvouzrcadlové koncepty se nějak propojily do výsledného systému. K čemu potom je samostatné pole původních ASTRI dalekohledů mi není moc jasné, ale on celý ten projekt je financovaný z grantů pro rozvoj "italských technologií" a celkově ti italové nejsou moc dobří v kolaborování, což v obří kolaboraci jako CTAO nefunguje moc dobře.