Myšlenkový experiment: Bezčasový model vesmíru, limity E=mc² a náhoda

[ales.com]

Ahoj všem chci s vámi probrat jeden svůj myšlenkový experiment, ke kterému jsem došel čistou logickou úvahou, a zajímal by mě váš názor z pohledu moderní astrofyziky a kosmologie. Mám pocit, že se na vesmírné rovnice často díváme ze špatného úhlu. Vesmír podle mě nemůže být tak složitý, abychom ho museli počítat jen přes superpočítače – v jádru tam musí být něco podstatně jednoduššího. Zde jsou moje hlavní úvahy o tom, jak by mohl vesmír reálně fungovat:1. Trhlina ve vzorci E=mc² a potřeba aktualizující se mapy Vzorec E=mc² nemůže na celý vesmír fungovat [1.1]. Vesmír se rozpíná, a tudíž ztrácí energii i hmotu, kterou má k dispozici. V rovnici by měla být použita úměra k rozpínání a tlaku. Další háček je v tom, že vesmír se nerozpíná pořád stejně – do cesty se mu staví obří černé díry a jiné objekty, což hladký vzorec narušuje. Tudy cesta nevede. V rovnici musí být započteny všechny body vesmíru jako taková mapa, která se cestou neustále sama aktualizuje a reaguje na překážky.2. Princip překážky a souměrnosti Vzorec (pravidlo) funguje bezchybně jen do té doby, než narazí na nějakou překážku. Od bodu, na který narazil, už nesouhlasí. Černá díra tento bod a směr pohybu vychýlí. Aby vzorec fungoval dál, musí jít ruku v ruce a souměrně s něčím dalším, co ho přemostí.3. Odstranění času a stavu „naráz“ Čas ve vesmíru podle mě nehraje roli, ten bych z rovnic úplně odstranil. Zároveň ale věci nemohou existovat staticky „naráz“, protože prokazatelně vidíme, že se věci rozpínají a běží tu nějaký děj.4. Černé díry jako Papinův hrnec a nekonečný koloběh V posledním okamžiku před zánikem (pokud by se vše smrštilo k sobě) by nám mohla pomoct černá díra. Fungovala by jako Papinův hrnec – pohlcovala by horkou energii a tlaky z hroutícího se vesmíru a pouštěla je dál za sebe. Tím by tlaky odcházely přímo před námi. Černá díra by tím nejspíš nezanikla, a i kdyby ano, stále by tu byly ty vypuštěné plyny vyvrhnuté díky ní. Z těchto plynů by se pak zase zrodilo něco nového. Jsou to nekonečné procesy a vesmír s takovou nikdy reálně nezanikne.5. Svět postavený na čiré náhoděVšichni se dívají na rovnice jako na předem dané věci. Co když jsou ale věci postaveny na obyčejné, čiré náhodě? Co když vesmír nevznikl jasnou rovnicí, ale jednoduše náhodným vzorcem? To by znamenalo, že jednotná rovnice vůbec neexistuje, ale je jich víc nebo nekonečně víc. To by značilo, že vesmírů je nekonečně mnoho a jedinou rovnici nikdy nenajdeme.Zajímá mě, jak se na tenhle pohled díváte vy? Dává vám logicky smysl představa černé díry jako ventilu, který brání kolapsu matematiky a přelévá energii do nového zrodu? A co ten vesmír bez času? Budu rád za vaše názory a diskuzi!

[ok1in]

Další z řady prvních příspěvků jen proto aby byl? AI se nudí?

[peto]

mne to vobec nepripada ako myslienkovy experiment - bez urazky... Vesmír podle mě nemůže být tak složitý...

[seestar]

Hlavní problém takových myšlenkových experimentů je v tom, že se opírají o pocity, nikoli o vědomosti a podle toho to pak vypadá. Jsou jen dva světy. Svět vědy, kde platí to, co zrovna platí a svět fantazie, kde si můžeme vymýšlet, co nás napadne. Míchat ty dva světy dohromady dost dobře nelze.

[Pablo]

Náš vesmír je to, čo vidíme alebo nameráme. Ostatné je pre nás len teória. Čas berieme ako minulosť-prítomnosť- buducnosť. Ale keď si predstavíme, že každý celok je súčasťou väčšieho celku, tak pochopíme, že čas sa šíri všetkými smermi a ani jedna častica vo vesmíre neexistuje v rovnakom čase. Keby sme nemali rozmazané videnie, ani by sme nevedeli o existencii vesmíru. Videli by sme len polievku navarenú z neuveriteľných častíc.

[seestar]

Tohle je problém vědy obecně.Lidské poznání se opírá o smysly, pak nastupuje éra abstraktního myšlení a její nástroje - vědní obory. Věda jako celek tvoří virtuální pojmový svět, který je produktem lidské mysli a zároveň interpretací okolní reality. Naše věda nám umožňuje vyrábět věci a dělat různé činnosti. Aproximace reality pomocí naší vědy je tak dobrá, že nám pro technologický rozvoj stačí. Věda ale zcela selhává v oblasti ontologie. Tam platí , že každá odpověď plodí jen více otázek, takže tudy cesta nevede. Cesta k poznání reality vede jen přes poznání sebe sama a žádný pojmový systém to nevyřeší. Nikdy nenastane situace, že věda nám dá odpověď na základní filosofické otázky.
Příklad.
Dám vám klasickou gramofonovou desku, ale vy netušíte, co to je. Nikdy jste nic podobného neviděli, neznáte pojem gramofón. Máte jen černou placku a máte vyzkoumat, co to je. Jako správný vědec začnete měřením, zkoumáním pod mikroskopem a analyzujete ty jednotlivé drážky na povrchu. Tušíte, že jejich tvar není náhodný, takže začnete hledat nějakou zákonitost a nakonec jí najdete. Vytvoříte rozsáhlý matematický aparát, který bude dost přesně popisovat prostorové rozložení drážek a jejich tvar. S vítězným výrazem přinesete ty haldy rovnic v domnění, že jste dospěli k pochopení podstaty. Pak nastane to strašné prozření, kdy já vezmu tu desku, dám jí do gramofonu a vy uslyšíte tu hudbu. To je ten rozdíl mezi vědou a poznáním. Ta věda by vám umožnila tu desku replikovat, aniž byste vůbec tušili, co replikujete. Takhle přesně naše věda funguje. Zkoumáme něco, u čeho neznáme základní smysl, nebo účel, takže poctivě analyzujeme a měříme ty drážky na desce v naději, že jednou najdeme univerzální rovnici, která objeví tu skrytou hudbu a my dojdeme k poznání. Obávám se, že nedojdeme.

[dvader]

Souhlas.
Ale lidé, kteří vědu chápou, ty filozofické a obdobné odpovědi ani neočekávají… Problém je s těmi, kteří se o vědu moc nezajímají - proto je důležité vědu propagovat a mluvit o ní!

Mě osobně třeba kromě pochopení, jak svět funguje, souvislosti, příčina a následek, také zajímá “proč?”. Ale vím, že na to asi odpověď nenajdu…
A tak mi stačí “42” a sklenka dobrého vína na terase k tomu.

[Homer]

Přirovnání se zkoumáním gramofonové desky je hezké a docela výstižné. Ale přece jen se ve vědě naštěstí sem-tam objeví neortodoxní génius, který se na ty drážky desky podívá kreativně z úplně jiného úhlu než ostatní a přijde na jejich pravý smysl.
A taky ve vědě existuje to, co popsal ve své knize Bílý den Jack London" - "rozhoduje odvaha a vytrvalost, ale karty nakonec rozdává právě velký bůh Náhoda“.
Tím chci říci, že občas přeje připraveným i štěstí a náhody, které pomáhají najít skutečný smysl drážek v gramofonové desce. Ale pohříchu to není jev častý a onen bůh Náhoda zřejmě napovídá i tam, kde není po ruce takový mozek, který by nápovědu pochopil, takže ve výsledku ne každé zrno padne na úrodnou půdu .

[seestar]

Co znamená chápat vědu? Je dejme tomu 50 základních vědních oborů a ty mají své podobory a další užší specializace, takže na konci jsou stovky, ne-li tisíce oblastí vědeckého zkoumání. Jenže to všechno je zcela izolované, takže čím detailněji zkoumáme dílčí problémy, tím víc ztrácime přehled o celku. Možná že supervýkonná AI bude jednou schopná sumarizovat veškeré poznání a udělat nějaký intelektuální skok k nové kvalitě, jenže zatím je AI jen velká encyklopedie, která dává dost náhodné odpovědi a o nějakém myšlení se nedá mluvit vůbec.
Věda bez filosofie je vlak bez strojvůdce. Věda napáchala a ještě napáchá tolik škod, že je otázka, jestli je v celkovém kontextu vůbec přínosná. Zatímco filosof o všem pochybuje a ví, že žádná pravda nepřežije 24 hodin, vědci jsou ve své omezenosti o svých pravdách tak přesvědčení, že na ně klidně vsadí existenci celého lidstva. Doby, kdy slavný výrok: "Vím, že nic nevím", byl úhelný kámen vědy, jsou dávno pryč.
Vědci pracují na zakázku, často ani nevědí na čem, protože úkoly se rozhodí do několika pracovišť, která o sobě ani nevědí. Výsledky jdou, kdo ví kam a použije je, kdo ví kdo. Čistá věda už prakticky neexistuje. Za vším hledej granty a sponzory. Bývalý šéf CIA kdysi prohlásil: "Ať tě napadne sebešílenější věc, věř tomu, že se na tom někde pracuje".
Existuje několik studií, které hodnotí globální dopad vědy na lidstvo a planetu. Jejich vypovídající hodnota může být sporná, protože to je téma, které je tak široké, že se asi jen těžko dá zvládnout na 100%, ale v jednom se shodují všechny. Celkový přínos vědy pro člověka je negativní. Já vím, že hned každý vyskočí a začně vypočítávat, co nám věda pozitivního přinesla, ale málo kdo ví, jaká negativa jsou na druhé misce vah. Jsem technický člověk, takže mám vědu rád, ale nejsem slepý, abych neviděl, že věda je neuvěřitelně krátkozraká. Nikdo neřeší dlouhodobý dopad, každý chce jen výsledky a prachy. Pak máme zdevastovanou planetu plasty, novorozence s mikroplasty v mozkomíšním moku, nárůst onkologických onemocnění o desitky procent ročně a modlíme se, ať medicína něco vymyslí, abychom přežili. Věda je jak důlní rypadlo. Jede si po své dráze a nic jí nezastaví.
Debaty o vesmíru, o čase a vědomí jsou sice zajímavé, ale z pohledu vědy rychle končí v matematických modelech, kterým rozumí pár lidí na světě, nebo se jedná o takové to domácí žvýkání, kdy každý názor má stejnou váhu, ale ta se limitně blíží nule. Já rozhodně nejsem proti tomu, aby se debatovalo o všem, co je zajímavé, jen mám pocit, že taková ontologická témata tu nenajdou moc příznivců.

[Homer]

Mám odlišný názor - nikoliv věda ale primárně tlak byznysu je ono "důlní rypadlo" které jede po své dráze a nic jej nezastaví. Ne primárně věda ale byznys nezná mezí a nemilosrdně vytěží vše, na co narazí a co se dá zužitkovat. To není těžké pochopit.
Před lety jsem se na jedné přednášce z makroekonomie zeptal letitého profesora z VŠE,, kam směřuje onen každoroční tlak na vyšší a vyšší HDP - logicky pokaždé z vyšší základny předchozího roku. Nelze očekávat bezbřehý a nekonečný růst v omezeném prostoru - pokud nebudeme doufat v osidlování jiných těles mimo Zemi. Jeho odpověď? To nikdo neví...
No a ten byznys si platí vědu - přesněji řečeno část vědy, zbytek platí státy ze svého rozpočtu. U toho, co platí státy, by asi šlo přemýšlet o efektivitě výzkumu - jako vždy, když je ve hře líný, nemotivovaný, zpolitizovaný a byrokratický státní aparát.
Ona je taky poněkud jiná doba. Už nestačí jeden geniální mozek v ajnclíku, který za svitu svíčky bádá a sepisuje myšlenky husím brkem a duběnkovým inkoustem. Je třeba týmů, superdrahých laboratoří, dostupnosti informací atd. Takže to bez peněz ( grantů ) už nejde.
Snad to také patří pod vlákno "myšlenkový experiment" .

[Pablo]

Prírodné zákony existujú aj bez vedy. Tá ich len postupne odhaľuje.

[seestar]

To si pak musíš položit otázku, co bylo dřív, vejce, nebo slepice? Ve starší době kamenné se o vědě a byznysu moc mluvit nedalo, i když pokud se dvě setkavší se tlupy nepozabíjely, tak třeba něco vyměnily a byznys by mohl být prvotní. Dokud byl člověk přírodní tvor jako ostatní primáti, tak žádná věda nebyla, protože nebyla potřeba. Nikdo neví, jak a proč nastala ta změna v mozku primátů, že začali přemýšlet a zkoumat svůj svět. Je dost jiných tvorů. kteří umí používat jednoduché nástroje a přesto se dál nevyvíjejí. Jakmile si člověk vytvořil pojmové myšlení, začal budovat svůj pojmový virtuální svět a od toho reálného se vzdalovat. To, co dříve vnímal smysly a prožíval in natura, to začal popisovat pojmy a přestal prožívat. Nejspíš k tomu vedla potřeba dělby práce a tím pádem i vyšší potřeba komunikace. Přeskočíme pár desítek tisíc let a máme tu člověka, který už od narození vstřebává virtuální pojmový svět a k tomu reálnému se nikdy ani nepřiblíží. Od prvotní potřeby poznávat svět pro zlepšení životních podmínek k přežití, přešel člověk plynule k vytváření virtuálního pojmového světa jehož produktem je věda a technika. Od antických filosofů, kteří hledali odpovědi na základní otázky naší existence, jsme se propracovali k vědním oborům, které žádnou pravdu nehledají, ale hledají cesty jak urychlit technologický rozvoj.V okamžiku, kdy se člověk vyčlenil z přírody a nazval se moudrým, dělá jednu blbost za druhou. Byznys sice na vědu tlačí, ale je to vědec, který dá výsledky své práce někomu, aniž by řešil, co s nimi ten dotyčný udělá. Vynalezli jsme DDT. Sláva, budeme vraždit hmyz a nikomu jinému to neublíží. To tvrdila věda. Tak jsme zasvinili celou Zemi svinstvem, které tu bude strašit tisíc let, protože je velmi stabilní. Problém vědy je v tom, že nikdo neřeší důsledky, nikdo se nezamyslí nad tím, jaký dopad může mít ten, či onen objev na planetu a její obyvatele. Klidně vypustí do moře zmutovanou bakterii, která žere ropu a už si nepoloží otázku, co ta bakterie bude žrát, až tu ropnou skvrnu sežere? Pak musí do toho zálivu nalýt tuny jedu, aby tu užitečnou bakterii zahubili a s ní i vše živé, takže ve výsledku je škoda větší, než by způsobila samotná ropa. To je ten problém. Věda nemá emoce, nemá svědomí. Je to racionální element, který si žije vlastním životem a naprosto bez kontroly. GMO potraviny, MRNA vakcíny, zásahy do lidské DNA a nakonec slavná AI. To všechno jsou produkty vědy, ne byznysu. Ten vědec musí mít dost rozumu na to, aby řekl ne. Poslali jsme do vesmíru sondu se zpáteční adresou. Jaké bude překvapení, až jednou přiletí někdo, pro koho lidstvo bude jen zdroj biomasy? Můžeme stavět obří teleskopy, létat do vesmíru, ale nikdo nechce slyšet, že spotřeba antidepresiv převyšuje spotřebu cukru. Raději bych řešil otázku, kde sídlí naše vědomí, nebo že čas je jen lidský výmysl, protože nic, co nemá vědomí a paměť nedokáže udržet kontinuitu dění a postihnout změny. Kromě sluneční soustavy nemáme o zbytku vesmíru jinou informaci než v čase rozplizlé elektromahnetické záření různých vlnových délek. Gravitační vlny zatím ani nepočítám. Budujeme model vesmíru na tak chabých základech, že neuplyne rok, aby se nemusel záplatovat nějakou novou substancí, ať je to temná hmota, nebo temná energie. Celé je to jen proslulé Menšíkovo sako.

[seestar]

Prírodné zákony existujú aj bez vedy. Tá ich len postupne odhaľuje.

To přece nemyslíš vážně? Příroda nemá žádné zákony. Příroda prostě funguje na principu rovnováhy, jako celý zbytek vesmíru. To jen člověk si ve svém virtuálním pojmovém světě zavedl pojem "přírodní zákon". Na vojně jsme měli taky jeden zákon. Byl to "zákon padajícího hovna". Zajímavé, že ten platil odjakživa a vždy platit bude.

[Pablo]

Tak entropia neexistuje ?

[seestar]

A tys jí snad někde viděl?