Kosmická loď Orion (mise Artemis I) mezi hvězdami. Nasnímáno vzdáleně přes robotický dalekohled FRAM na La Palmě, 25cm SCT + CCD, 63×10s. 1. 12. 2022 okolo 22:15 UTC, úhlová vzdálenost od Měsíce asi 12,5° v době snímání. Jasnost kosmické lodi okolo 16,5 mag.
Kosmická loď Orion, mise Artemis I. 9. 12. 2022, již mířící směrem k Zemi. Snímano FRAMem v Argentině (30 cm ODK + G4-16000), jednotlivé expozice měly délku 10 sekund. Snímky seskládány na pohyb kosmické lodě v programu Tycho-Tracker.
Nechci být špatným prorokem, ale začínám mít pocit, že se tento program na Měsíc nepodívá…
Nekonečné odklady mise Artemis II se spoustou závad a teď ta novinka, že trojka přistávat nebude! Podle mě tuhle neschopnost nebude chtít ani kongres a ani prezident financovat. Mám pocit, že v tom chybí ten entuziasmus a dravost jako v případě Apollo - vše se svaluje na nutnost mít to extra bezpečné, ale to nebude nikdy. Myslím, že tam chybí něco, čemu my v Čechách říkáme “hlavně se z toho neposrat…”.
Tlustá Berta (Celestron CPC-1100 XLT), Lunt LS60TC, WO ZenithStar 73 III APO, Lacerta Herschel, binohlava MaxBright II, okuláry Vixen LVW 42, Baader Eduiascopic 35, Hyperion 31 a Click Zoom, TV Apollo 11 a Nagler Zoom 6-3, triedr Kowa XD 8x33 Genesis
No, ale to máme jen SLS a Orion - celek , který už jednou letěl a dlouho se vychytávají ( a to stále) různé neduhy. Ale zbývá ještě Gateway a přistávací modul, které to teprve čeká .....
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Tak definitivně je zrušena stanice Gateway na dráze kolem Měsíce, zrovna jako dokončení vývoje stupně EUS na raketu SLS. Takže se teď popkusíme zopakovat po 58 lůetech let Apolla 8 kolem Měsíce . A pak budeme čekat, co dál. Jediné co víme, že platí plánovaný termín 2028 na přistání na Měsíci. Zatím vše, co k tomu je potřeba, je v nějakém rozpracování a zatím bez letových/ funkčních testů.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
dvader píše: ↑27. 02. 2026, 22:23
Mám pocit, že v tom chybí ten entuziasmus a dravost jako v případě Apollo - vše se svaluje na nutnost mít to extra bezpečné, ale to nebude nikdy. Myslím, že tam chybí něco, čemu my v Čechách říkáme “hlavně se z toho neposrat…”.
To mi trochu připomíná Konec Věčnosti (The End of Eternity) od Asimova, kde zásahy prováděné za účelem ochrany lidstva před nebezpečím jako vedlejší efekt způsobovaly konec nebo výrazné zdržení projektů vývoje letů do vesmíru.
TS CF Apo 155 f/8 na EQ6-R, Pentax XW 40mm and 30mm, Morpheus 17.5, 12.5 a 9mm, DeLite 7, 5 a 4mm, Omegon LE Planetary 6mm; Barr & Stroud 10x56 ED Savannah
Po více jak padesáti letech letíme k Měsíci. Parádní start! Tak ještě to přistání. Kdo věří, že to bude příští rok…? . Jsou toho plné weby, tak jen v rychlosti:
"Prvním pilotovaným obletem Měsíce byla mise Apollo 8 ve dnech 21.–27. prosince 1968. Astronauti Frank Borman, Jim Lovell a William Anders se stali prvními lidmi, kteří opustili oběžnou dráhu Země, spatřili odvrácenou stranu Měsíce a na Štědrý den roku 1968 odvysílali pozdrav z oběžné dráhy Měsíce."
Jen pro upřesnění: Někde to srovnávají s letem Apollo 8, ale to kulhá v jedné zásadní věci - to byl pilotovaný let (aktivní změna dráhy a oblet Měsíce), kdežto Artemis II je pouze “gravitační“ manévr.
Tlustá Berta (Celestron CPC-1100 XLT), Lunt LS60TC, WO ZenithStar 73 III APO, Lacerta Herschel, binohlava MaxBright II, okuláry Vixen LVW 42, Baader Eduiascopic 35, Hyperion 31 a Click Zoom, TV Apollo 11 a Nagler Zoom 6-3, triedr Kowa XD 8x33 Genesis
Tak v kosmonautice se běžně za pilotovaný pokládá každý let , kde je lidská posádka. Prakticky všechny lety jsou "gravitační", ne ? Změna dráhy, korekce dráhy, přechod na njinou je jen zásah, který změní parametry "gravitační" dráhy.
Jasně, u tohoto letu se neprovede přechod na orbitální dráhu kolem Měsíce - což je rozdíl oproti Apollu 8.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Zdravím, je šance zachytit Artemis II z ČR, třeba jen teoretická a lze dohledat mapu případného přeletu (kam se na obloze promítne), tak jako třeba přeletu ISS...?
Děkuji
Ttriedr NIKON 16x50 CF ACTION VII. Celestron 20x80, HEQ-5, SW ED 80/600 ED, dobson SW 250/1200
dvader píše: ↑02. 04. 2026, 07:48
Jen pro upřesnění: Někde to srovnávají s letem Apollo 8, ale to kulhá v jedné zásadní věci - to byl pilotovaný let (aktivní změna dráhy a oblet Měsíce), kdežto Artemis II je pouze “gravitační“ manévr.
Myslím, že jsou to marginální detaily vzhledem k významu mise. To bychom pak mohli rozlišovat další rozdíly, třeba že Apollo letělo k Měsíci přímo, Orion učinil nejprve dva oblety Země. Při Artemis III nebo IV to zas bude hodně jiné oproti Apollu. Artemis II je prostě významný milník, kráčející ještě k významnějšímu.
Naposledy upravil(a) Zbych dne 02. 04. 2026, 23:38, celkem upraveno 1 x.
to: Jasnovidec :
Předpověď s mapou nebude. Je potřeba si nechat spočítat polohu - nejlépe na stráce : https://ssd.jpl.nasa.gov/horizons/app.html#/
A Čistě teoreticky: ráno po 3. hodině cca 10°pod Měsícem v úplňku, 12 °nad obzorem. V té době bude vzdálena od tebe cca 30.000 km s jasností nějaké12-13.mag a pohybující se rychlostí kolem 15°/ hod. Vizuálně v těch podmínkách prakticky bez šance, fotograficky je to trochu nadějnější, ale je třeba kontinuálně vést po dráze pohybu a musí být průzračná obloha bez zákalu.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Zbych píše: ↑02. 04. 2026, 23:27
Dušan Majer včera při přenosu říkal, že od nás nemáme šanci něco vidět.
Majer s tím nemá žádné praktické zkušenosti . A při přenosu to vypadalo, že se v odpovědi zaměřuje na to, jestli po startu bude viditelná od nás. A to opravdu geometricky nevycházelo- jak vzhledem ke sklonu dráhy, tak i výšce
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
. Jsou toho plné weby, tak jen v rychlosti:
