3I/ATLAS (mezihvězdná kometa)

[MilAN]

Vizuální odhad spočívá v tom, že se používají zpravidla menší dalekohledy a je snaha přizpůsobit i zvětšením co nejvíce kometu hvězdě. V ten okamžik se do jasnosti komety sčítá jak světlo od "jádra", tak i komy a částečně i ohonu a odhaduje se, oč je komety jasnější nebo slabší než hvězda. Takto získaná jasnost se pak značí m1. Fotograficky se měří pomocí apaerturní fotometrie, což vychází z toho, že se pomocí clonky vybere oblast velikosti několika pixelů jak u hvězdy , tak i komety . Pak se proměří a porovnají obě hodnoty a provede se výpočet z magnitudy hvězdy na magnitudu komety. Tato hodnota se pak označuje jako jasnost m2. Pokud je kometa malá, obě hodnoty se nemusí o mnoho lišit, v případě větší komety je pak rozdíl větší. A vždy vychází že m1> m2

[kuceraz]

Díky za vysvětlení, zase jsem chytřejší

[Cassi]

vizuálně cca 13,5 mag, fotograficky cca 15,2 mag.

Fotograficky se měří pomocí apaerturní fotometrie, což vychází z toho, že se pomocí clonky vybere oblast velikosti několika pixelů jak u hvězdy , tak i komety.

Proč by měla fotografická měření vykazovat nižší jasnost než vizuální odhad? Při měření celkové jasnosti komety je potřeba zvolit vhodně velkou clonku tak, aby obsáhla celou komu na snímku. Na samotné hvězdy, se kterými se srovnává jasnost komety, se pak pochopitelně používá menší clonka. Pokud chci změřit celkovou jasnost komety, je nesmyslné používat stejnou clonku o velikosti pár pixelů jako u srovnávací hvězdy. Viz ukázka ve screenshotu z programu KOPR (ve kterém se měří jasnosti komet) v příloze. Jasnost m2 se uvádí u měření, kde byly snímky primárně pořízeny za účelem astrometrie, s krátkými expozicemi kde je viditelná především centrální kondenzace, často bez vnější komy.

Kometu jsem shodou okolností měřil v noci z 18. na 19. ledna 2026, přes fotometrické filtry V a R.

3I/ATLAS = C/2025 N1 (ATLAS):
2026 01 19.19 UT: m1=12.1 CCD-R, Dia.=2.1', 30.0-cm ODK reflector , Tail: 4.5 min. in p.a. 99 deg.
[Location: near Malargüe, Argentina Comment: Comet Alt. 37.2, Martin Mašek]

3I/ATLAS = C/2025 N1 (ATLAS):
2026 01 19.19 UT: m1=12.6 CCD-V, Dia.=2.1', 30.0-cm ODK reflector , Tail: 3.2 min. in p.a. 103 deg.
[Location: near Malargüe, Argentina; Comment: Comet Alt. 37.2, Martin Mašek]

[MilAN]

Ale já jsem odpovídal na dotaz v příspěvku č.45= proč se liší o 2-3 mag údaje foto vs. vizuální. A vysvětluji právě tím, že jsou 2 různé hodnoty uváděných magnitud u komet a to hodnoty m1 a m2. Ty popisuješ údaj m1 ( = total), u fotoměření bývá často udáván údaj m2 ( např.na stránkách : https://lesia.obspm.fr/comets/lib/all-obs-table.php ),= údaj : nuclear

3I mag.jpg (120.16 KiB) Zobrazeno 263 x

[Cassi]

Ano, já popisuji údaj m1, který se dá změřit i z fotografického pozorování. A právě proto jsem reagoval, neboť z textu odpovědi v příspěvku č. 46 to vyznívá jako striktní rozdělení na „fotografické = m2“ (tedy že se komety ze snímků proměřují pouze malou clonkou) a „vizuální = m1“.

Přitom m1 se běžně určuje i z fotografických pozorování — pokud je koma komety dostatečně naexponovaná, není problém použít velkou clonku. Například do databáze COBS se vkládají především měření celkové jasnosti komet, nikoli m2.

[MilAN]

Jasně, ale mě šlo o to vysvětlit proč se rúzně uvádí rozdíl 2-3 mag.
COBS také uvádí jak fotometrické, tak vizuální odhady m1- Ale i zde jsou rozdíly 1 mag i více
Ale, pokud mám někomu vysvětlit proč jsou uváděné rozdíly 2-3 mag, bude to jen v tom, že jednou uvádíme m1 a podruhé m2. A m2 jsou vždy údaje z malé clonky , fotograficky.

[MaG]

Ale martin se podle mě taky snaží nastínit, že rozdíl 2-3 mag může vzniknout i tím, že vizuální pozorovatel nevidí celou pozorovatelnou vnější komu, nebo fotografista nemůže použít velkou clonku, protože jednoduše tu celou slabou komu nenasnímal. Nemusí nutně měřit a uvést m2. Oba uvedou m1 a rozdíl může být klidně 2-3 mag. Hlavně u hodně difúzích komet, když je třeba Měsíc poměrně dost rušící nebo když mám moc velký světelný smog.

[MilAN]

Chápu rouzdíl 1 mag. v odhadu, ale rozdíl 3mag = odhad 15x více nebo méně, by svědčil o naprostém diletantismu a neznalosti metod odhadů. Ten by neměl vzniknout a už vůbec ne být publikován. K čemu by byl ?