Existuje ve vesmíru střed anebo ne?

[vicky79]

Premyslim nad fotonem leticim smerem do cerne diry, postupne se zkracuje jeho vlnova delka az se dostane do kriticke hranice, co se stane potom? Zabali se do sebe a zacne opisovat kruznici? Nabizi se to. A co by se stslo kdybychom ho znovu uvolnili? Vrati se zpet do sinusovky nebo zistane zacyklen? A pokud se bude vracet pomalu zscne se pomalu natahovat zpatky a pokud nahle vybuchne do vsech stran? Spoustu otazek

Co se děje v těchto záhadných energetických studnách vám tady nikdo s jistotou nepoví.
Černé díry mohou být i ekvivalentem k bílým dírám, jejíž existenci se pokoušel první odvodit nějaký Novikov už v 60 letech.
„zrcadlové“ místo, odkud hmotu a energii nelze dostat dovnitř, ale zase jen ven.
Takže celý princip (černou tam a bílou ven) by byl o recyklace energie. Podobné systémy vidíme i u koloběhu vody v přírodě. V přírodě se často funkční systémy opakují.
Světlo jakožto energie, by bylo v takovém drtiči zrecyklováno. Rozdrceno, rozmělněno, nějak uloženo a třeba zase použito jinde a jako jiný druh energie. (třeba jako ,,temná" energie)
Skáčete z tématu na téma. Zkuste se držet tématu vlákna. Všimněte si, že se toho nedržíme.
O černých dírách jsou tu zase jiná vlákna.

[MilAN]

Vážně?
Myslel jste to tak, že foton nezpomalí ale odráží se jen od atomů?

Ne. foton nárazem excituje elektron, a ten následně při přechodu na nižší hladinu vyzáří fotom se stejnou vlnovou délkou. A právě ten rozdíl v době mezi excitací a vyzářením způsobuje nižší rychlost světla při průchodu v daném prostředí. Fotony mají szále stejnou rychlost.

[Pavel Holub]

Mohu vás potěšit, podle mého modelu SMU existuje někde v cold spotu - souhvězdí Eriadus, osa zla. CMB pravděpodobně není světlem rekombinace, ale jsou to fotony z procesu vyhořívání kvarkové mateřské primordiální hvězdy (nukleosyntéza v koroně), které odputovaly až po externí horizont událostí vesmíru a zpět. Z té původní hmoty se 99% vyzářilo (fotony a neutrina) a tvoří obrovskou hmotu/energii mimo náš pozorovaný baryonový svět, který je pouhým 1%, pak se těžko hledá sféricita a lensing. Bavit se o čase a o vzdálenostech vzhledem k proměnnému gravitačnímu potenciálu nemá smysl. Více na https://zenodo.org/records/18013906

[Jaryman]

Mohl bych Vas poprosit o českou verzi? Rad bych se na vesmír podíval z vašeho uhlu pohledu.

[Tramvajak]

Dobrý den,

dovolím si reagovat na post č. 77. Pamatuji si ze školy jiné poučky.

Je pravda že když dojde k absorbci fotonu, tak dojde k excitaci elektronu a ten procesem deexcitace opět vyzáří tentýž foton. Ale ve zcela náhodném směru. Tento jev nelze pro pro vysvětlení menší rychlosti světla v opticky hustším prostředí použít.
Také proto, že prochází-li světlo třeba optickým hranolem, tak je materiálem hranolu absorbováno jen velmi málo.

Rychlost světla souvisí s veličinami "permeabilita" a "permitivita" prostředí. Dokonce existuje vzorec:

c = 1/(druhá odmocnina(permitivita x permeabilita))

, kde c je rychlost světla v daném prostředí a permitivita a permeabilita konstanty platné pro to prostředí.

Znamená to tedy, že rychlost světla v opticky hustším prostředí než je vakuum je skutečně menší.

Omlouvám se za narušení tématu vlákna a omlouvám se i uživateli Milan za nesouhlas s jeho tvrzením. Dle svých znalostí jsem však nemohl konat jinak.

T.

[MilAN]

Jsou 2 způsoby jak vysvětlit skutečnost, že ačkoliv rychlost fotonů je konstantní, tak světlo v oticky hustším prostředí se pohybuje pomaleji než ve vakuu. A to buď pomocí kvantové teorie ( absorbce / re-emise) nebo elektromagnetické ( interference vln). V obou případech dojde ke zpomalení světla, ačkoliv fotony rychlost nemění

[ladin]

Vážně se vám chce ve vlákně o Středu vesmíru seriózně diskutovat?

[peto]

Kedze sam tomu nerozumiem, dal som si nizsie uvedenu SMU teoriu zhodnotit ChatGPT