Ovlivňuje CO2 klima?

[vicky79]

Skôr ma zaujímajú princípy pôsobenia a dôsledky, lenže nie tie všeobecné kecy šíriace sa internetom, ale ich fyzikálna podstata.

Já vám rozumím jak to myslíte, ale uvědomme si, že ani toto GPT nemůže vědět. O tom se stále vede diskuze. A výsledek bude možná opět nad očekávání odborníků.
Bláhové představy o tom, že klimatologové tomu správně rozumí, se mohou ukázat opět jako mylné. - Vždyt jsou to jen chybující lidé s nedokonalými technologiemi a jejich predikce nejsou božskými výroky.
To už tady bylo v historii tolikrát - stane se to a tamto.
CO2 samozřejmě nějak ovlivňuje klima – to je snad jediná jistota, jakou máme.
Ale jestli důsledky budou spíše pozitivní či negativní, a hlavně pro koho, dále pak hlavní příčina jeho vzrůstající tendence, kterou nijak nepopírám – to vše je terra incognita.
A zásahy pilotiků do tohoto děje - (ti tomu totiž už vůbec nerozumí) celý problém jen a jen zhoršuje.

[juh]

Nejde len o klimatológiu. V chate sme zabrdli napríklad aj do kvantovej fyziky plynov.

[vicky79]

Nejde len o klimatológiu. V chate sme zabrdli napríklad aj do kvantovej fyziky plynov.

No...přeji příjemnou zábavu.

[MMys]

Krásnou přednášku na téma skleníkového jevu z pohledu fyziky měl na MHV P. Kulhánek. Vliv CO2 fyzikálně jistý být musí, absorpční pásma se v některých místech s vodní párou nepřekrývají. Ten vliv je ale malý, a korelace CO2-teplota ještě nezajišťuje jistotu, co je příčina a co následek. Existují i mechanismy obrácené, se vzrůstající teplotou vody se v ní rozpustí méně CO2, respektive ten rozpuštěný z ní zase uteče. Nenapadá vás něco ??? Fakt nevím, jestli lze s jistotou tvrdit, že za vzrůstem teploty je jen CO2 a jakou měrou. Společně s průmyslovou revolucí totiž přišel nejen CO2, ale i další vlivy. Ten systém je podstatně komplexnější a redukovat celou problematiku na ten zlý CO2 a vybudovat kolem toho to, co se vybudovalo, je prostě pitomost. Skoro jak nové náboženství . A slovo dekarbonizace v situaci, kdy celý život a většina přírodních dějů je založená na cyklech, ve kterých figuruje z velké části uhlík, je tak trochu úsměvné.

Ono je tam přeci spousta dalších vlivů. Dříve jsme produkovali nejen CO2, ale třeba i prach, oxid siřičitý, což jsou věci, které naopak oteplování tlumí ať už pohlcováním záření (oxid siřičitý) a nebo podporou kondenzace na prachových kondenzačních jádrech. Nyní jsme v CO2 přidali (protože nás je víc), a jako bonus velmi významně snížili produkci prachu a oxidů síry a hezky vyčistili atmosféru (protože to se dá na rozdíl od CO2 udělat lehce). I tohle může být důvod akcelerace oteplování v posledních letech, a přesunu srážek do charakteru silnější, ale v delších intervalech, byť ve finále spadne prakticky stejně.

k tomu likvidujeme planetu i dalšími vlivy, které mají dost možná větší vliv, než ten proklínaný CO2. Vybeteonované plochy, odlesňování a zničení malého vodního oběhu, těch vlivů je spousta.

Mimochodem, denní produkce CO2 jedním člověkem odpovídá zhruba 10km jízdy průměrným autem Lze namítnout, že CO2 pochází z potravy, a tak je cyklus uhlíkově neutrální, ale řekl bych že není. To platilo někde ve středověku. Dnes je převážná většina hnojiv použitých k produkci potravy, a navázané technologie, postavené na fosilu (zemní plyn - z něj vodík a CO2, z vodíku a dusíku čpavek, z něj pak hnojiva). Při aktuálním množství populace tedy naše obživa prostě visí na fosilních zdrojích a průmyslové produkci hnojiv z nich (tohle naprostá většina lidí vůbec neví, a hrozně se diví když jim to řeknu). Bez nich by nás tu byl zlomek. Pokud si fosilní paliva propálíme v elektrárně, asi chcípneme hlady. Ony i ty rostliny ten samotný CO2 nezužitkují, když nemají ty další živiny.

Když nad tím člověk chvíli přemýšlí, zjištuje, že problém je zcela jiného charakteru než že se jen trochu otepluje. Prostě je nás moc, ekosystém bez umělých hnojiv by uživil jen zlomek. Co s tím ? No prostě dostatek energie z bezemisních zdrojů (základ jádro nebo časem fůze + ty občasné zdroje energie, kde to má smysl) a z nich přímá syntéza čpavku na katalyzátorech z vodíku z vody a dusíku. Bez metanu z fosilů. Zrovna tak syntéza všech ostatních potřebných uhlovodíků. Bez fosilních zdrojů opravdu jiné řešení nemáme. Pokud to nezvládneme, máme smůlu a zbyde nás drtek, jako byl ve středověku

Další průser je bezpečnost. Ono je hezké mít všechno na elektřinu, ale to je tak zranitelný zdroj, že není dobré spoléhat jen na ni. Prostě i po vyčerpání fosilů musí existovat nějaký snadno převozný zdroj energie s vysokou objemovou hustotou. Už jen pro případ jakékoli katastrofy, kde elektřina je to první, co vezme za své. Takže sem by měl směřovat masivní vývoj, a ne do toho, jak vybudovat společnost fungující z velké části na OZE a zabít si i ten zbytek potřebného průmyslu. (což jde možná izolovaně v jednom státě, když ho ty okolní v případě průseru podrží ze svých fosilních a jaderných zdrojů, ale nejde to plošně).

[vicky79]

Existují i mechanismy obrácené, se vzrůstající teplotou vody se v ní rozpustí méně CO2, respektive ten rozpuštěný z ní zase uteče. Nenapadá vás něco ??? Fakt nevím, jestli lze s jistotou tvrdit, že za vzrůstem teploty je jen CO2 a jakou měrou. Společně s průmyslovou revolucí totiž přišel nejen CO2, ale i další vlivy. Ten systém je podstatně komplexnější a redukovat celou problematiku na ten zlý CO2 a vybudovat kolem toho to, co se vybudovalo, je prostě pitomost.

Ano, a celý takový proces pak může klidně fungovat podobně, jakobychom si chtěli ochladit místnost tím, že otevřeme ledničku a pustíly jí na plný výkon. - výsledek nula a možná ještě více tepla. (už jsem jednoho takového borce zažil)
Proto je možná čas příčinu oteplování hledat i jinde - třeba i v tom slunečním vlivu.
Vzrůst CO2 může být klidně jen důsledek a ne hlavní příčinou.

[Homer]

Ano Martine, už jsem to zde napsal - je nás moc. Věda dosud nezaznamenala žádný vyšší živočišný druh, který by se trvale množil. Naopak opakovaně zjišťuje, že nový druh vznikne, prosperuje, poté stagnuje a zaniká. Jsou v tom obyčejně změny okolních podmínek, na které se jednotlivé druhy více či méně specializují.
Člověk je výjimečně univerzální, ale jak to vypadá dojede na svoji chamtivost a touhou po konzumu. Takže to momentálně vypadá tak, že sami sebe zregulujeme dramatickým poklesem porodnosti. K mnou již zmíněné "výměně" dětí za konzum se přidružuje i negativní vliv životního stylu a poškozeného prostředí kolem nás na reprodukční schopnost lidstva.
Neuděláme zle, když na životní prostředí budeme myslet, něco v jeho ochranu dělat a čas to už nějak s námi vyřeší. Protože lidi k vyšší porodnosti jen tak ukecat politickými žvásty nepůjde .

[midars]

Petr Kulhánek „Skleníkový jev na planetách Sluneční soustavy“ (program Fyzikální čtvrtky, 20.11.2025)

[dvader]

Tu Petrovu přednášku doporučuji!!
Už jsem jí viděl v beta verzi (na MHV) a je naprosto super!

[juh]

... Proto je možná čas příčinu oteplování hledat i jinde - třeba i v tom slunečním vlivu.
Vzrůst CO2 může být klidně jen důsledek a ne hlavní příčinou.

Na sa dajú využiť kalibračné krivky pre metódy rádiouhlíkového datovania. Obsahujú údaj o nestabilnom izotope uhlíka ¹⁴C v zemskej atmosfére za posledných niekoľko desiatok tisíc rokov. Izotop uhlíka 14 vzniká v atmosfére zrážkami kozmického galaktického žiarenia so stabilným izotopom dusíka ¹⁴N. Jeho následným rozpadom potom opäť vzniká stabilný dusík, čím sa v atmosfére udržuje približne rovnaká úroveň izotopu uhlíka 14. Intenzita galaktického žiarenia dopadajúceho na zemskú atmosféru závisí na intenzite slnečnej činnosti (Slnko nás svojou aktivitou cháni pred glaktickým žiarením). V čase slnečného minima ho dopadá viac čím sa vyvára viac izotopu uhlíka 14 a čase maxima ho dopadá menej, čím sa vytvára menej izotopu uhlíka 14. Z týchto kalibračných dát sa dá na základe tejto závislosti dosť presne zrekonštruovať slnečná činnosť za posledných zhruba 14000 rokov (hlavne slnečné minimá). Vieme z nich, že približne od roku 1950 tu máme obodobie mimoriadne vysokej slnečnej aktivity. Z tých dát sa dá vyčítať napríklad aj stredoveké maximum, okolo roku 1200 n.l. (trvalo asi 150 rokov), kedy bola úroveň tohoto izotopu dokonca nižšia, ako dnes. Z toho sa usudzuje, že v tej dobe bola slnečná aktivita vyššia, akú tu máme dnes. Premerná teplota na Zemi bola v tej dobe približne zrovnateľná s polkou 20. storočia.

Čo sa týka zdrojov CO₂ (odkiaľ pochádza - či zo sopiek, fosílnych palív, alebo z mora), treba sa popozerať po izotopoch uhlíka ¹²C, ¹³C a ¹⁴C obsiahnutých v atmosférickom CO₂. Existujú štúdie, ktoré dávajú na túto otázku pomerne dosť presnú odpoveď.

[vicky79]

Z tých dát sa dá vyčítať napríklad aj stredoveké maximum, okolo roku 1200 n.l. (trvalo asi 150 rokov), kedy bola úroveň tohoto izotopu dokonca nižšia, ako dnes. Z toho sa usudzuje, že v tej dobe bola slnečná aktivita vyššia, akú tu máme dnes. Premerná teplota na Zemi bola v tej dobe približne zrovnateľná s polkou 20. storočia.

Ano, to sedí. Ví se, že kolem 12.–13. století bylo v okolí Prahy, na Berounsku a dokonce i na Mělnicku plno vinic, takže teplo a tedy i CO2 muselo být na vyšší úrovni.
O Slunci a jeho cyklech toho víme jako lidstvo stále velmi málo. Ještě v 50. letech byly prý k nalezení v knihovnách odborné knihy, které uváděly, že Slunce funguje na vulkanickém principu – to mi říkal můj otec.
Myslím, že od té doby jsme se posunuli jen o malý kousek dopředu – o každé předešlé době se mluvilo jako o moderní, technologicky vyspělé a vědomostně znalé.
A vždy to byla pravda – a vždy až zpětně vidíme, jak jsme se pletli.

[Jaryman]

Neco k tematu:

[kuceraz]

O Slunci a jeho cyklech toho víme jako lidstvo stále velmi málo. Ještě v 50. letech byly prý k nalezení v knihovnách odborné knihy, které uváděly, že Slunce funguje na vulkanickém principu – to mi říkal můj otec.

Tohle zní z dnešního pohledu jako úsměvné tvrzení (že by Slunce fungovalo na vulkanickém principu), ale optikou té doby to zas taková podivnost není - teoretický důkaz o tom, že Slunce získává energii štěpením, spatřil světlo světa až v roce 1938 a to není od 50. let zas tak daleko
Do té doby to jasné nebylo a tím pádem bylo možné postulovat všemožné hypotézy.

[Homer]

A tak je to s lidským poznáním odjakživa. Proto je vždy potřeba jisté dávky pokory, neb nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní - jak už před léty řekli klasici V+W.

[kuceraz]

Já jen opravím svou chybu v předchozím příspěvku, ať se nemusím stydět - má tam samozřejmě být "že Slunce získává energii fúzí" - psal jsem ve spěchu

[Chemik1]

Vložím sem tedy odkaz na výpočet skleníkového efektu, ať si to každý může prohlédnout.
https://www.physics-in-a-nutshell.com/a ... -the-earth
Výpočet je opravdu jednoduchý. Vychází z těchto předpokladů:
Země se neotáčí, Slunce nevychází a nezapadá. Teplota na povrchu je konstantní v každém bodě.
Albedo je taktéž konstantní v každém bodě (0,3), navzdory tomu, že vzorec platí pro absolutně černé těleso – tedy s albedem rovným nule. Povrch je naprosto homogenní a má emisivitu = 1, je tedy opět absolutné černým tělesem. Země NEMÁ žádnou atmosféru. Počasí neexistuje.
Takto vypočtená teplota je srovnávána s aritmetickým průměrem teplot, zprůměrovný nejprve přes denní chod teploty na jednotlivých bodech a poté přes celou zeměkouli.

Když pominu nesmyslné zjednodušení, tak o míře a znaménku vlivu skleníkových plynů a zejména CO₂ na teplotu nelze z tohoto srovnání vyvodit zhola nic. Jediné, co lze vyvodit je to, že povrch Země bez jakékoliv atmosféry by měl nižší teplotu. Výpočet ale vypadá „vědecky“ a je vydáván za důkaz skleníkového efektu. Výborně tím slouží k oblbování laické veřejnosti, která to tak chápe. Nikde v solidní vědecké literatuře není uváděn jako vědecký poznatek. Ani vědecká část zprávy IPCC, hlavního propagátora AGW, jej nikde neuvádí.

Teplo obecně je přenášeno vedením, prouděním a radiací. Prohlásit proudění, zahrnující velké množství vody na povrchu a v atmosféře za „red herring“ klimatu je velký omyl. Voda je sloučenina s naprosto unikátními a výjimečnými vlastnostmi. Jen pro připomenutí: Měrná tepelná kapacita suchého vzduchu je 1005 J/(kg·K) – 1 kg vzduchu je ca 0,775 m³ za normálního tlaku. Měrná tepelná kapacita vody je 4180 J/(kg⋅K). tedy 4x vyšší. Pro reálnou situaci poměrů na Zemi postačí tento myšlenkový pokus: veškerou vodu na Zemi ochladíme o 1°C. Teď pro účely srovnání porušme termodynamické zákony a získaným teplem bezztrátově ohřejeme vzduch. Teplota atmosféry se bude blížit 1 000 °C. Lze ověřit jednoduchým výpočtem. (na Zemi je vody 1,35 x 1021 kg, vzduchu 5,1 x 1018 kg).
A to ještě nemluvím o výparném teple vody. Při normálním atm. tlaku a bodu varu činí 2 257 000 J/kg – při nižší teplotě je ještě o něco málo vyšší. Voda tedy musí hrát zásadní roli v klimatu.

Radiace působí okamžitě – všichni to známe – když se v noci vyjasní, teplota klesá velmi rychle, Odvod tepla z povrchu prostřednictvím vody a proudění je daleko pomalejší. Voda se musí vypařit a pobrat velké množství tepla. Vlhký vzduch je lehčí než suchý vzduch a proudí vzhůru. V nějaké výšce zkondenzuje a déšť následně ochladí zemský povrch. Voda je hlavním regulátorem klimatu. Přítomnost vody na povrchu a v atmosféře ( a vhodná teplota) nemá obdobu u žádné planety sluneční soustavy. Proto je na Zemi tepleji než v atmosféře bez vody. Skleníkové plyny v tom hrají pramalou roli. A mimochodem, termín „skleníkový efekt“ je zavádějící omyl. Ve skleníku na zahradě bráníme odvodu tepla prouděním. Když odstraníme v zahradním skleníku boční stěny, k žádnému skleníkovému efektu nedojde. Radiace, o kterou se hypotéza AGW opírá, v tom hraje nepatrnou roli.

Hypotéza globálního oteplování způsobeným CO₂ (AGW) zůstane jen hypotézou. Matematický aparát, který by umožňoval vymyslet experiment, který by ji¨mohl falsifikoval neexistuje. Zde propagovaný výpočet skleníkového efektu jím zcela určitě není. Nemůže být tedy nikdy vyvrácena. Ale do exaktní vědy, kde falsifikovatelnost je základním požadavkem, nepatří. Nejvíc ji propagují lidé typu Al Gora a Grety, kteří nikdy fyziku, chemii a termodynamiku nestudovali. Jistě skončí na smetišti dějin vědy. Budou tomu ale mocně bránit velké skupiny firem a institucí, které z byznysu globálního oteplování mají mohutný a bezpracný penězovod z kapes lidí a ještě se u toho drze tváří jako že zachraňují planetu. Kdesi jsem četl, že obrat byznysu globálního oteplování už dávno překročil celosvětový obrat v oboru narkotik.