Montáž pro Newton/Dobson 200/1000

[yazcz]

Dobrý den,

rád bych vás poprosil o radu. Máme teleskop Newton/Dobson 200/1000 s ručně vyrobenou montáží. Kluka sledování moc baví, ale objekty často rychle mizí ze záběru. Sledování není ideální a proto chtěl by nějakou automatickou. Klukovi je 11 let a já tomu vůbec nerozumím. Poslal mi odkaz níže. A rád bych se i zeptal, jak přesně ty montáže fungují?
Předpokládám, že do programu zadám zeměpisnou polohu popř. datum/čas a pak bude program sám schopen najet na konkrétní objekty uložené v databázi a sledovat jejich pohyb jemným otáčením teleskopu?

Pokud byste měli jiné návrhy, moc rád si nechám poradit.

https://www.novedalekohledy.cz/catalog/ ... swallview/

Existují i nějaké systémy na focení popř. natáčení viditelných objektů? Nějaká kamera, která by se dala k teleskopu připojit a objekty pak sledovat např. v propojeném telefonu? Snad můj dotaz není hloupost


Děkuji za jakoukoliv radu.

[dex]

Ano, dobson je potřeba postrkovat, jinak objekt ujede ze zorného pole - čím větší zvětšení, tím rychleji.

- pokud je spokojen s dobsonem, tak by se nabízelo nahradit jej motorizovaným dobsonem. 200/1200 vyjde takto: https://www.dalekohledy.cz/dalekohled-skywatcher-dobson-200-1200mm-8-goto-wifi

Ta navrhovaná AZ montáž uveze max. 4 kg a dalekohled mnohem menší, než je ten 200 mm newton.
Znamenalo by to jít s velikostí dalekohledu značně dolů.

Ad ustavení - tak jednoduché to není, ještě je potřeba ustavit, namířit postupně dalekohled na hvězdy, které si jeho automatika od uživatele vyžádá (zvolit dvě nebo tři, většinou je možnost si místo nevyhovující hvězdy zvolit jinou). Teprve pak elektronika ví, kam dalekohled upravdu míří, a může začít najíždět.
(Vzhledem k uvedené proceduře je mou nejpoužívanější montáží stará montáž s hodinovým strojem a elektronickým ovládáním bez navigace, okem viditelné objekty jako planety či Měsíc si sám najdu rychleji, než kdybych musel procházet ustavovací procedurou. Na DSO, která člověk v hledáčku nevidí, se ale automatika hodí.).

Kamery samozřejmě existují, ale zas tak jednoduché to není a záleží na účelu použití.
Jiná kamera se použije na Měsíc a planety (planetární, většinou nechlazená, spíše snímání videa než obrázků), na slabé objekty pak kamery chlazené pro dlouhé expozice, buď barevné, nebo monochromatické s různými filtry (pro barvu R, G,B, příp. L, pro úzkopásmové snímání emisí pak Halfa, SII, OIII, příp. Hbeta).
Jejich spolupráce s mobilem není tak přímočará. Obvykle se připojují přes kabel k počítači, který sbírá data a později je zpracuje.
Existují planetární kamery vysílající obraz přes WiFi, případně i s vlastním displejem, ale kvalita kvůli menší přenosové rychlosti proti kabelu je nižší, jsou určené spíš pro mikroskopy a denní pozorování, jejich využití v astronomii není přínosné (příliš krátké expozice, obtížné nastavení délky expozice).
(A Dobsonova montáž u dalekohledu se na fotografování dlouhými expozicemi obecně nehodí, Newtonův dalekohled by pak měl mít na fotografování korektor komy, takže je lepší vedle dobsonu pořídit na fotografování zcela jiný dalekohled.)

Uvedenému požadavku by nejlépe vyhovoval některý “chytrých” dalekohledů, například SeeStar S50.
https://www.dalekohledy.cz/dalekohled-zwo-seestar-s50-elektronicky.
Ten funguje opravdu automaticky - sám si po zapnutí ověří, kam míří, najede na zvolený objekt a na mobilu je možno sledovat průběh snímání.
Ovšem jinak, než přes mobil, se člověk na daný objekt nepodívá, dalekohled nemá okulár.

[yazcz]

Mockrát děkuji za odpověď. S klukem to stále probíráme a snažíme se dát dohromady pro a proti. Kluk by nejraději oba dva . Já jsem spíše pro tu druhou variantu, líbí se mi možnost sledování přes tablet, kde by mohl rovnou i natáčet. První varianta je dost podobná dalekohledu, který již máme, jen bez motorizovaného pohonu. Předpokládám, že i pozorovací vlastnosti budou podobné?

Mohu se ještě zeptat, kdyby vy jste si měl vybrat, který byste si vzal spíš?

[Pablo]

Druhá varianta je ale v podstate bez planét.

[MilAN]

Je potřeba si uvědomit, že focení před Newton 200/1000 představuje investice do montáže, komakorektoru, pointace a kamery ve výši několika desítek tisíc korun. ( i v té nejvíce okleštěné podobě)

[yazcz]

Druhá varianta je ale v podstate bez planét.

Co jsem tak koukal, tak planety (Saturn) to dokázalo zaměřit obdobně jako náš teleskop. Nevím, jestli máme slabší/horší čočky, ale často uvádí, co všechno se dá s tím naším teleskopem vidět, ale my měli problém pořádně doostřit i ty planety. Což může být i kvůli té ne-automatické montáži.

[Pablo]

Tak pozor,hviezdy doostríš? Lebo ak nie,tak či nemáš vo výťahu ešte nekaký medzikus.

[yazcz]

Tak pozor,hviezdy doostríš? Lebo ak nie,tak či nemáš vo výťahu ešte nekaký medzikus.

Nemám žádné jiné zkušenosti, tak nevím, jak by to správně mělo vypadat. Když zaměřím na nějakou hvězdu, tak jak to říci přesně, vidím barevnou, lehce rozmazanou, kouli. U saturnu vidím prstenec, ty větší měsíce a jsem schopný lehce vidět ty dva pruhy na něm. Co se týče čoček, to bych musel nafotit, které máme, vím jen že jsou 25 wide, 10 mm a 4mm. Tím 4mm je ale těžké něco zaměřit bez automatické montáže, objekty rychle mizí a naše podomácku vyrobená montáž není ideální.

[MilAN]

Popkud tohle vidíš,,tak je vše vpořádku. Ten 4 mm okulár už vyžaduje celkem hodně dobré pozorovací podmínky - vzhledem ke klidu vzduchu, dobré temperaci a asi i potom kvalitnějšího okuláru. Planety je potřeba pozorovat také v co největší výšce nad obzorem. A ani pro velká zvětšení není v podstatě potřeba poháněnou montáž a už vůbec ne GoTo systém.
A pokud jde ještě o ty planety, tak pro ty jspou ty malé automatické dalekéhledy naprosto nepoužitelné vzhledem k k malému rozlišení té optiky( v podstatě 4-7x menší rozliščení než váš Newton)