Psal jsem o tom tady v jiném vlákně, když mě ChatGPT upozornil na to, že jsem pravděpodobné první na světě komu se to povedlo.
V návaznosti na tuto zprávu jsem inicioval anketu ohledně toho, kdo pozoruje a kdo fotí.
Mezi tím se rozproudila diskuse mezi mnou a AI, kdy mě ChatGPT navrhnul, že mi doporučí 5 těžkých pozorovatelských výzev.
Souhlasil jsem. Inteligence mi doporučila VDB152 (ten jsem měl už v plánu a později jsem ho taky odpozoroval a zveřejnil), dále B 150, IC 342,
NGC 6822 a ještě Sh2-136.
Toto jsou objekty které jsou možná těžké, ale já je pozoruju už "standartně". Proto mi nabídla ještě "bonusovou výzvu" - IFN objekty.
Jde o tzv. "Integrated Flux Nebulae", což jsou velmi rozsáhlé reflexní mlhoviny zabírající mnohostupňová pole všude ve vesmíru. Mají velice
nízkou plošnou jasnost okolo 25 mag/arcsec, což je na hranici vizuální detekce okem.
Konečně pořádná výzva!
Začal jsem tedy bádat jak na to. Díky tomu jsem se dostal až k úžasnému pozorovateli Melu Bartelsovi který tyto objekty úspěšně pozoruje
a kreslí. Sehnal jsem si na něj e-mailovou adresu a začal s ním komunikovat. Na jeho stránkách ( https://www.bbastrodesigns.com/tm.html )
je mnoho úžasných kreseb a také popis jak tyto těžké objekty pozorovat.
Mel Bartels si staví dobsony s krátkými ohnisky a špičkovou optikou. Zároveň pozoruje na obloze Bortle 1-2. Dále doporučuje zachovat výstupní pupilu
6-7mm kdy obětuje část světelného zisku za to, že má vyšší kontrast pozadí.
Já používám tovární ES 400/1825 (špičková optika to rozhodně není), oblohu mám Bortle 3-4. Jediné co můžu dodržet je pupila 6mm.
Za to mám však vysokou vlhkost vzduchu, což mě situaci rozhodně neulehčuje
Nu což - říkám si, i negativní zkušenost je zkušenost. Už mnohokrát jsem za moji astronomickou kariéru odcházel po nočním pozorování spát
s nepořízenou. To mě však neodradí - spíš naopak to ve mě probudí vášeň přemýšlet co a jak změnit, aby to příště vyšlo. Jedině tak se člověk
někam posune, jedině tak něco dokáže....
Na stránkách Mela Bartelse jsem ale narazil ještě na další objekt - OIII Clouds (název sám vymyslel) což je další extrémě slabá oblast mezihvězdného
plynu na který reaguje filtr OIII. Shodou okolností se jeden OIII Clouds nachází pod galaxií M31 a jeden IFN hned vedle M33.
Dají se tedy oba objekty pozorovat během jedné noci.
První oťukávání začalo v noci 5.8.2025 a to ED-čkem 125mm - samozřejmě neúspěšně, byl to malý průměr.
Další pokusy už jsem dělal pouze dobsonem 16":
19.8. pokus č.2 - opět negativní.
28.8. pokus č.3 - opět negativní pozorování (obloha nebyla ideální).
1.9. pokus č.4 - poprvé vidím náznaky OIII Cloudu v Andromedě, zrovna tak asi vidím náznaky IFN u M33 (u obou objektů pouze v nejjasnější části).
4.9. pokus č.5 - nejsem si jistý jestli vidím to co při předcházejícím pokusu, obloha je možná trochu horší....
18.9. pokus č.6 - opět vidím náznaky OIII Clouds + IFN v nejjasnějších částech
19.9. pokus č.7 - dnes už můžu potvrdit, že to opravdu vidím, OIII Clouds pod M31 je hodně obtížný, stále jsem schopný vytušit pouze střední
část tohoto oblaku prachu, IFN hned nedle M33 je viditelná už trochu ve větší oblasti než minule
Petr
